Milí přiznivci Petrova cechu.

Každý týden vám budeme představovat jednu oblast svazové činnosti – od organizační struktury, přes práci s dětmi a mládeží, sportovní aktivity až po genezi pravidel, platných na našich revírech. V prvním díle se zaměříme na úplný základ – organizační strukturu a volené orgány napříč Svazem. Na úvod je nutné zdůraznit, že tyto články neaspirují na zcela vyčerpávající popis celé problematiky, ale mají snahu přiblížit základní principy (nejen) členské základně.

Místní organizace

Základním kamenem organizační struktury ČRS je místní organizace. V České republice jich je aktuálně 485, jejich seznam a umístění na mapě naleznete zde. Každá místní organizace je samostatný právní subjekt – takzvaný pobočný spolek, s vlastním IČem, právní subjektivitou a odpovědností za vlastní hospodaření. Prostřednictvím místních organizací sdružuje Český rybářský svaz své členy a poskytuje jim základní servis – prodej povolenek, členských známek a podobně. Organizuje také rybářské kroužky a stará se o svěřené revíry. Každý člen může být podle Stanov ČRS členem pouze jedné místní organizace, jejímž prostřednictvím se automaticky stává členem hlavního spolku – Českého rybářského svazu, z.s. Specifickou skupinou místních organizací jsou takzvané Samostatně hospodařící místní organizace (SHMO) – tyto organizace se nezapojují do systému společného celosvazového nebo územního rybolovu, jejich členové nemají možnost zakoupení celosvazových ani územních povolenek; zpravidla provozují vlastní vody, na které vydávají samostatné povolenky. Ve struktuře ČRS je nicméně SHMO minimum – více než 90% místních organizací do společného rybolovu zapojeno je.

MOcrs

Územní svazy

Místní organizace jsou podle umístění sdruženy do územních svazů, které přibližně kopírují bývalé kraje. Územních svazů je sedm. Stejně jako místní organizace mají i ony vlastní právní subjektivitu. Poskytují servis místním organizacím – vydávají povolenky k lovu, koordinují zarybnění revírů a pečují o ně (o uživateli revíru bude samostatný díl seriálu). Zajišťují také strategickou komunikaci s politickou reprezentací a úřady daného regionu. Mají rovněž na starosti administraci sportovního rybolovu na územní povolenky – od stanovení cen povolenek až po sumarizaci úlovků a následný povinný reporting státní správě. Všechny územní svazy jsou zapojeny do systému celosvazového rybolovu – na základě přijatého Statutu celosvazového rybolovu je tak možné na celosvazové povolenky lovit ryby na revírech všech územních svazů. K tomuto tématu se ještě v jednom z dalších dílů vrátíme.

Hlavní spolek

Na vrcholu pomyslné pyramidy je hlavní spolek – Český rybářský svaz, z.s. Jeho úkolem je koordinace činnosti organizačních složek Svazu, komunikace se státní správou, zajišťování „celosvazových“ sportovních aktivit (věděli jste, že v ČRS je přes 5000 aktivních registrovaných sportovců?), zajišťování financí z národních i evropských dotačních programů, organizace celosvazového rybolovu a reprezentace Svazu navenek. Nad rámec těchto aktivit se hlavní spolek stará o čtyři mimopstruhové (například ÚN Orlík) a jeden pstruhový revír.

Volené orgány

Český rybářský svaz je už ze svého principu postaven na dobrovolné činnosti. Řízení (a kontrolu) všech organizačních úrovní svazu mají na starosti volení funkcionáři – za zmínku stojí fakt, že volené orgány jsou čestné a neuvolněné – jsou vykonávány ve volném čase, nejedná se o „zaměstnání“ a funkcionáři nepobírají za tuto činnost mzdu. Základní pravidla systému volených orgánů jsou zakotveny ve Stanovách a Jednacím řádu ČRS.

Volené orgány na úrovni místní organizace

Klíčovým prvkem na úrovni místní organizace je Členská schůze. Ta je svolávána nejméně jednou ročně a přístup na ni mají všichni členové místní organizace. Každý člen organizace má právo podat návrh, po dovršení 18ti let věku má právo být také volen do orgánů organizace. Členská schůze má za úkol zejména:

  • Volbu výboru místní organizace. Výbor zajišťuje plnění usnesení členské schůze, hospodaří s majetkem místní organizace a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou výlučně vyhrazeny členské schůzi. O své činnosti mezi členskými schůzemi podává na členské schůzi zprávu. Výbor musí mít nejméně 5 členů. Výbor také zastává funkci odvolacího orgánu v kárném řízení (kárný orgán druhého stupně).
  • Schvaluje zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé období, bere na vědomí zprávu Dozorčí komise.
  • Volí přímou volbou předsedu organizace. Pokud není v přímé volbě předseda zvolen (podmínkou je nadpoloviční většina přítomných hlasů), volí předsedu organizace následně Výbor.
  • Volí nejméně tři členy Dozorčí komise. Dozorčí komise kontroluje činnost Výboru a zastává funkci kárného orgánu – pokud rybář spáchá přestupek na úseku rybářství, o výši trestu rozhoduje právě Dozorčí komise. K přestupkům a kárnému řízení se vrátíme v dalších dílech.
  • Může rozhodnout o podmínkách výkonu rybářského práva na revírech, na kterých je místní organizace uživatelem.
  • Volí delegáta na Konferenci územního svazu a navrhuje delegáta na Republikový sněm.

Účast na členské schůzi by měla být pro rybáře samozřejmostí. Jedná se o klíčovou cestu, kde může člen navrhovat a prosazovat změny a ovlivnit chod Svazu.

Volené orgány na úrovni územního svazu

Podobně jako je Členská schůze stavebním kamenem místní organizace, je pro územní svaz klíčová Územní konference. Ta je složena z delegátů všech místních organizací územního svazu, kteří byli na členských schůzích k zastupování svých členů zvoleni. Je svolávána zpravidla jednou ročně, nejméně však jednou za dva roky. V rámci územní konference mimo jiné:

  • Zvolení delegáti místních organizací mohou podávat návrhy (například na změnu hospodaření nebo pravidel, platných na revírech územního svazu)
  • Stanovuje hlavní zásady činnosti a cíle hospodaření, rozhoduje o majetku územního svazu a jeho dalším použití. Schvaluje také zprávu o činnosti výboru ÚS, bere na vědomí zprávu o hospodaření za uplynulé období a zprávu Dozorčí komise.
  • Volí výbor územního svazu a jeho předsedu. Výbor musí být nejméně sedmičlenný, jeho členy jsou automaticky také zvolený předseda a jednatel (má tedy nejméně devět členů). Výbor řídí činnost územního svazu mezi zasedáním Konference. Volí rovněž nejméně pětičlennou Dozorčí komisi, která kromě kontroly činnosti územního výboru také zastává pozici kárného orgánu v případě, že přestupek spáchá člen dozorčí komise místní organizace  
  • Stanoví pravidla výkonu rybářského práva na revírech, které jsou ve společném rybolovu a hospodaření, a ceny povolenek platných na těchto revírech
  • volí jednoho člena do Republikové rady svazu a jeho náhradníka, jednoho člena Republikové dozorčí rady a jeho náhradníka, a jednadvacet zástupců a jejich náhradníky do Republikového sněmu.

Jdeme do finále: volené orgány hlavního spolku

Český rybářský svaz, jakožto hlavní spolek, je primárně tvořen dvěma hlavními volenými orgány – Republikovou radou a Republikovou dozorčí radou. Oba subjekty jsou tvořeny zástupci jednotlivých územních svazů a voleny Republikovým sněmem. Ten je zpravidla svoláván jednou za dva roky a tvoří ho 21 delegátů z každého územního svazu (plus členové Republikové rady), které nejprve nominovaly Členské schůze místních organizací a následně byli zvoleni Územní konferencí. Volební období na této úrovni je čtyřleté - další "volební" Republikový sněm se bude konat v roce 2022. Rozhodnutí, které přijme Republikový sněm, je závazné pro všechny organizační složky Svazu – tedy od místní organizace až po hlavní spolek.

Ve výlučné kompetenci Republikového sněmu je například volba předsedy ČRS (je volen přímou volbou, nutná je nadpoloviční většina přítomných hlasů), úpravy Stanov ČRS, schvalování členských příspěvků a mechanismu, na jehož základě jsou členské příspěvky přerozděleny mezi organizační složky Svazu. Zároveň vyhlašuje Republikovou radu i Republikovou dozorčí radu – její personální složení je nicméně pevně dané rozhodnutím Územních konferencí.

Republiková rada je nejvyšším výkonným orgánem Svazu. Tvoří ji dva volení zástupci územního svazu – jeho předseda a druhý zvolený zástupce (často místopředseda nebo jednatel), hlasovací právo má rovněž jednatel Svazu. Schází se zpravidla jednou měsíčně. Řídí činnost hlavního spolku v období mezi zasedáním Republikového sněmu. Stanovuje pravidla výkonu rybářského práva na revírech Rady, vyhlašuje ceny celosvazových povolenek (jejich výše je nicméně pevně stanovena výpočtem z průměrných cen územních povolenek – k tomuto tématu se ještě vrátíme) a prostřednictvím jednatele Svazu řídí činnost zaměstnaneckého aparátu – sekretariátu Rady ČRS. Klíčovou funkcí je nicméně komunikační a vyjednávací platforma – Republiková rada je nástrojem koordinace činnosti mezi všemi organizačními složkami.

Statutárními orgány Svazu jsou předseda a jednatel. Jejich úkolem je řídit činnost Svazu v období mezi zasedáním Rady – naplňovat usnesení, které Rada přijme a řídit zaměstnanecký aparát. Předseda je volen Sněmem na čtyřleté volební období, jednatel je uvolněná pozice – zaměstnanec na plný úvazek.

Republiková dozorčí rada (RDR) je nejvyšším kontrolním orgánem Svazu. Každý územní svaz v ní má svého zástupce. Jejím hlavním úkolem je dohlížet na činnost Republikové rady a sekretariátu z pohledu dodržení legislativních pravidel, oprávněnosti vynaložených nákladů a konzistence činností s usneseními Sněmu. Ze své role se účastní s hlasem poradním nejen Republikového sněmu, ale prostřednictvím svého předsedy i všech jednání Republikové rady.

 Předseda ČRS  Předseda RDR ČRS  Jednatel ČRS 
predseda krenek
 PhDr. Mgr. Ing. Karel Mach MSc., MBA.  Ing. Leoš Křenek Ph.D.  Ing. Roman Heimlich, Ph.D.

 

Komise a odbory

Aby to nebylo až příliš jednoduché, každá organizační složka – od místní organizace až po hlavní spolek – může pro svou činnost zřizovat komise a odbory. Zřízení takového odboru nebo komise je zpravidla v kompetenci příslušného Výboru (u MO nebo ÚS), v případě hlavního spolku pak zřizuje tyto orgány Republiková rada. Komise a odbory jsou zpravidla zřizovány s danou agendou a účelem – například odbory mládeže (zajišťující činnosti kroužků, dětské tábory..), sportovní odbory (zajišťující závody a mistrovství v daných rybolovných technikách) nebo komise pro výběrová řízení a mnoho dalších.

Závěrem

První díl seriálu Jak funguje svaz je za námi. Struktura Svazu je mnohem komplikovanější, než se na první pohled může zdát. Všechno nicméně začíná na členských schůzích místních organizací – všechny volené orgány pochází právě odtud a jedná se o hlavní cestu, jak může řadový člen dění ve Svazu ovlivnit. Období konání členských schůzí se blíží – nenechte si je utéct. Možností, jak se do činnosti Svazu aktivně zapojit je nepřeberné množství…

Pokud máte k této problematice nějaké dotazy, neváhejte se obrátit na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; relevantní dotazy s odpovědí budeme zveřejňovat na konci tohoto článku. V příštím díle se podíváme na to, kdo je to uživatel revíru a jaká pravidla na revírech platí.

Petrův zdar!

 

Důležité dokumenty, vztahující se k tomuto dílu, které by měl každý člen Českého rybářského svazu znát:

 

 

 Vaše dotazy:

 Může být člen dozorčí komise MO zároveň členem výboru?
Podle platných stanov nesmí člen vykonávat funkce, které jsou ve vzájmeném kontrolním vztahu. Aby nedošlo ke střetu zájmů, Jednací řád vyjmenová tyto pozice explicitně - ve vzájemném kontrolním vztahu jsou funkce předsedy, jednatele, místopředsedy, ekonoma, účetního, pokladníka, rybářského hospodáře a člena dozorčí komise, resp. člena Republikové dozorčí rady, Svazu nebo téže jeho organizační jednotky. Ačkoli pozice "řadového" člena výboru není v Jednacím řádu přímo zmíněna, je možné dovodit, že přímo Výbor jako takový je v kontrolním vztahu s Dozorčí komisí.
Jak mohu získat celosvazovou povolenku, pokud jsem členem SHMO?
Bohužel, pokud jste se přihlásil do samostatně hospodařící místní organizace, nemáte na zakoupení členské celosvazové povolenky nárok. Nezbývá vám, než zakoupit celosvazovou povolenku nečlenskou.
Je mi šestnáct let, smím se účastnit členské schůze mojí MO?
Schůze organizace se účastnit můžete, bohužel do završení 18ti let bez možnosti být volen nebo na členské schůzi hlasovat.
Na naší členskou schůzi dorazila ani ne pětina členů. Je schůze usnášeníschopná?
Členská schůze MO je po svém zahájení schopna usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin. Není-li členská schůze MO po svém zahájení schopna se usnášet, odloží se její další průběh o 15 minut. Po uplynutí této doby je členská schůze MO schopna usnášet se za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin.

 

Tomáš Kočica


Výukové a propagační předměty

triko triko2 

Objednávkový systém nabízí řadu zajímavých propagačních a výukových předmětů a oblečení s motivy sportovního rybolovu a Českého rybářského svazu. Také je zde možné objednat hostovací nečlenské povolenky na revíry územních svazů s doručením poštou. 

calendar 512

 Zobrazit celý kalendář

Nejbližší akce:

Časopis Rybářství

Časopis Rybářství již více než 100 let pravidelně přináší články ze světa sportovního rybolovu. Předplatné pro tento měsíčník je možné objednat zde.

Zpravodaj ČRS

Rybářský zpravodaj 3x ročně informuje o nejdůležitějších událostech a změnách ve sportovním rybolovu.

2019
Květen    
kvetenzpravodajsmall    
2018
 Únor  Červen Prosinec
zpravodaj2 zpravodaj3 zpravodaj4

 


Tento web využívá k poskytování služeb cookies. Používáním tohoto webu udělujete souhlas s využitím cookies.
Ok