Vážení rybáři, po více než týdnu možnosti podávání připomínek k pracovnímu materiálu návrhu na změny Stanov ČRS bychom Vám rádi poděkovali za celou řadu podnětů, které zasíláte. Termín 29. května 2020 pro podání připomínek trvá a další náměty jsou samozřejmě vítány. Protože přichází celá řada dotazů na upřesnění a odůvodnění navržených úprav Stanov ČRS, pokusíme se objasnit několik klíčových oblastí návrhu, které jsou nejvíce diskutovány, a zároveň nastínit, jak by se mohla některá navržená ustanovení v případě jejich akceptace Republikovým sněmem ČRS promítnout v praxi.

1) Klíčová oblast – kárné řízení

Podle návrhu by došlo k přesunu administrace kárných řízení za porušení pravidel na úseku rybářství (rybářský řád a jeho bližší podmínky lovu ryb) z dozorčích komisí místních organizací na kárný orgán či kárný senát územního svazu, jehož je podezřelý z přestupku členem. Zároveň by byl vytvořen jednotný sazebník kárných opatření za jednotlivá provinění. Provinění (a samozřejmě následně i případná pravomocná kárná opatření) budou zanesena do CIS (centrálního informačního systému) na kartu člena, což následně umožní v případě opakování takového chování uložení přísnějšího kárného opatření (sazebník by měl obsahovat rozdílné opatření v případě opakovaného provinění).

Lze předpokládat úpravu další verze návrhu ve smyslu, že porušení, které se netýkají přímo porušení výkonu rybářského práva (například porušení členských povinností a podobně), by nadále zůstaly v pravomoci kárných orgánů místní organizace, jejíž je podezřelý členem. Nejvyšší trest, tedy vyloučení z ČRS, by podléhal přezkoumání Republikové dozorčí rady.

Přestupky by byly projednány ve zkráceném řízení formou kárného příkazu – například členovi, který by porušil rybářský řád lovem na tři pruty a sazebník kárných opatření by stanovil za tento prohřešek odebrání povolenky např. na 6 měsíců, by kárný orgán územního svazu vydal kárný příkaz o uložení kárného opatření odebrání povolenky na 6 měsíců.

Po obdržení kárného příkazu by se člen mohl ve lhůtě 15 dnů od doručení rozhodnout, zda s uloženým kárným opatřením souhlasí nebo proti němu podá odpor. Pokud by člen souhlasil s uloženým kárným opatřením, po uplynutí 15 denní lhůty by kárný příkaz nabyl právní moci.

V případě, že by se člen rozhodl podat proti kárnému příkazu odpor, by byl následně předvolán před kárný senát územního svazu, kde by s ním kárný senát projednal přestupek osobně a mohl ho případně ihned rozporovat.

V případě podání odporu by složil vratnou kauci 2500 Kč, která by mu byla v případě, že by bylo kárným orgánem zjištěno, že k porušení nedošlo, vrácena. Podobný princip příkazu je využíván ve státní správě například u překročení povolené rychlosti v silničním provozu.

Proč je tato úprava navrhována?

Úprava má za cíl sjednotit, zpřehlednit, zrychlit a zefektivnit průběh kárného řízení a zajistit jeho maximální transparentnost a zároveň ulehčit od projednávání přestupků místním organizacím. Vytvoření jednotného sazebníku zajistí rovné podmínky pro všechny rybáře napříč územními svazy tak, aby nedocházelo k ukládání diametrálně rozdílných kárných opatření za stejné prohřešky. Vytvoření kárného senátu na úrovni územního svazu zároveň bude garancí, že projednání přestupku bude vždy řešeno osobami s maximální možnou kvalifikací a znalostí pravidel výkonu rybářského práva.

2) Klíčová oblast – sjednocení výše brigádnické povinnosti

Podle návrhu by došlo ke sjednocení výše úhrady pracovní povinnosti („brigád“). V současnosti výši úhrad stanoví místní organizace, návrh tuto kompetenci dává Republikovému sněmu ČRS. Konference územního svazu (jako jeho nejvyšší orgán) by následně stanovila klíč s přihlédnutím k místním podmínkám ÚS k přerozdělení těchto financí mezi místní organizace tak, aby finance byly alokovány tam, kde jsou potřebné – lze očekávat celou řadu parametrů, kromě počtu členů například počet a výměru rybářských revírů o které MO pečuje, líhně a rybochovná zařízení, produkci ohrožených druhů ryb (pstruh potoční, lipan, reofilní druhy...), činnost rybářských kroužků a další. Finance by tak byly přerozděleny zpět do MO v rámci ÚS.

Proč je tato úprava navrhována?

Jednou z velmi častých kritických připomínek členů ČRS je způsob, jak je s pracovní povinností na úrovni MO dnes nakládáno. Jsou zmiňovány případy provázanosti a protekcionalismu v této oblasti. V případě, že bude schválena jednotná výše finanční náhrady za pracovní činnost, a ta bude také za každého člena odvedena, dojde k zprůhlednění finančního toku takto alokovaných finančních prostředků.

V současnosti již plní převážná většina členů ČRS pracovní povinnost finanční úhradou. Tím, že každá místní organizace má různé náklady (na chov ryb, revíry, kroužky…), stanovuje jinou výši úhrady brigád; rozpětí se pohybuje cca od 300 Kč do 2500Kč, a to nejen mezi jednotlivými územními svazy, ale značné rozdíly jsou mnohdy také mezi sousedními organizacemi v rámci jednoho ÚS. Protože členství v MO není vázáno na místo trvalého bydliště, dochází k častému spekulativnímu přestupu členů z organizací s vysokou přidanou hodnotou (například s chovem ohrožených druhů ryb, s kroužky pro děti a mládež apod.) a tím i vyššími požadavky na finanční úhradu pracovní povinnosti do organizací, které jsou primárně zaměřeny na výdej povolenek a nevykazují další činnost. Přitom možnosti člena, držitele územní nebo celosvazové povolenky, jsou v lovu ryb stejné bez ohledu na to, v které MO je organizován – náklady na pořízení takové povolenky se ale díky odlišné výši brigád liší, a to až v řádu tisíců korun. Sjednocení pracovní povinnosti tuto nerovnost odstraní (jednotný přístup k výkonu rybářského práva) a zároveň umožní směřovat finanční prostředky tam, kde jsou potřeba – tedy ve prospěch revírů, péče o ně a na podporu produkce nedostatkových nebo ohrožených druhů ryb. O klíči pro rozdělení příjmu za úhradu pracovní povinnosti rozhodnou přímo místní organizace v rámci územních konferencí. Tam, kde by „fyzická“ práce členů v místních organizacích chyběla, bude možné tento příspěvek pracujícím členům nejen odpustit (respektive odvést ho za ně místní organizací a následně ho dostat v rámci přerozdělení zpět), ale díky zvýšenému objemu financí jim činnost ve prospěch organizace honorovat - například proplatit povolenku nebo poskytnout přímou finanční úhradu odvedené práce.

Častá otázka: proč Stanovy neřeší například rozdílnou úhradu dětí, důchodců, ZTP?

Protože o výši tohoto příspěvku rozhoduje Republikový sněm, podobně jako u členských známek (jejichž rozdílnou výši Stanovy neřeší také). Stejně jako je pro různé věkové skupiny různá výše členského příspěvku i ceny povolenek, je možné předpokládat, že rozdílná výše se bude týkat také úhrady „brigádnické“ povinnosti, a to až do výše jejího úplného odpuštění např. důchodcům, držitelům ZTP nebo dětí do 15-ti let věku.

3) Klíčová oblast – možnost hostování v jiné než mateřské místní organizaci

Navrhovaná úprava doplňuje současné pravidlo, kde člen smí být veden pouze v jedné místní organizaci. V novém modelu by bylo možné požádat o hostování v jiné než „mateřské“místní organizaci. Podmínkou by bylo, aby hostování schválil výbor hostující místní organizace a zároveň aby zájemce uhradil členský příspěvek v mateřské i hostovací místní organizaci. Hostování není forma členství v hostující místní organizaci. Z pohledu práv člena by jeho právo hlasovat na členské schůzi, volit a být volen zůstalo zachováno pouze v jeho mateřské místní organizaci a toto právo by neměl v organizaci, kde by hostoval.

 

Proč je úprava navrhována?

Hlavním důvodem jsou samostatně hospodařící místní organizace (SHMO), kterých je v ČR několik desítek. Tyto organizace jsou uživateli revírů, které nejsou sdruženy ve společném rybolovu (neplatí na nich územní a celosvazové povolenky, ale vydávají na ně povolenky vlastní, a to jak jejich členům, tak i členům jiných místních organizací). Přestože se stále jedná o organizační složky Svazu, jejich členové nemají podle současných pravidel právo zakoupit si na „své“ SHMO členskou územní ani celosvazovou povolenku. Podle současného pravidla „jeden člen - jedna organizace“ nemohou legálně povolenku zakoupit ani v jiné místní organizaci (nemohou se stát jejím členem). Tato úprava by zajistila, že členové SHMO by měli legální možnost zakoupení členské územní nebo celosvazové povolenky v hostovací místní organizace v případě, že by zaplatili všechny členské poplatky, stejně jako ostatní členové jiných organizací. Odstraní to tak disproporci, kdy například člen rybářského uskupení mimo struktury ČRS („soukromé“ rybářské kluby s vlastním revírem) může být také členem ČRS a získat tak členskou povolenku, ale člen SHMO nikoli. Obdobnou nerovnost bychom mohli nalézt také u revírů místního významu, kdy místní organizace pečuje o revír určený výhradně svým členům – i přesto mají jejich členové (na rozdíl od členů SHMO) právo zakoupení členské územní nebo celosvazové povolenky.

Ještě jednou Vám děkujeme za připomínkování předložené pracovní verze návrhu ke změně Stanov a čekáme na další náměty, které můžete do 29. května zasílat prostřednictvím elektronického formuláře.  Po ukončení výzvy budou obdržené podněty předány Právní komisi Rady k projednání a posouzení souladu s platnými legislativními předpisy a následně postoupeny k diskuzi Republikové radě.

V současnosti k tomuto pracovnímu návrhu probíhá připomínkové řízení také na úrovni územních svazů a místních organizací s cílem dosažení konsenzu nad navrhovanými úpravami. Plošná shoda je nutnou podmínkou, aby byly změny přijaty a uvedeny do praxe. Finální slovo budou mít delegáti Republikového sněmu ČRS, kteří jsou jediní oprávněni úpravu Stanov schválit. Pokud nebude nad navrhovanými změnami shoda napříč ČRS, není nutné materiál předložit k projednání a případnému schválení Republikovému sněmu na podzim letošního roku, ale je možné na změnách Stanov dále pracovat a předložit Republikovému sněmu až v roce 2022.

Navrhované novelizační body jsou snahou o narovnání současného stavu, který vznikl v průběhu předchozích let, je veřejně známý, a jeho vyřešení je nutné i z pohledu přechodu k centrálnímu informačnímu systému, na jehož tvorbě intenzivně pracujeme. Předkládané řešení je dle našeho názoru kompromisem, jak tento stav harmonizovat.


Petrův zdar!

Tomáš Kočica


MAIL

MAIL

Výukové a propagační předměty

00000272  00000579 

Objednávkový systém nabízí řadu zajímavých propagačních a výukových předmětů a oblečení s motivy sportovního rybolovu a Českého rybářského svazu. Také je zde možné objednat hostovací nečlenské povolenky na revíry územních svazů s doručením poštou. 

Objednávky zde

calendar 512

 Zobrazit celý kalendář

Nejbližší akce:

Časopis Rybářství

Časopis Rybářství již více než 100 let pravidelně přináší články ze světa sportovního rybolovu. Předplatné pro tento měsíčník je možné objednat zde.

Na naší webové stránce používáme cookies. Některé z nich jsou nutné pro běh stránky, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit vlastnosti stránky na základě uživatelských zkušeností (tracking cookies). Sami můžete rozhodnout, zda cookies povolíte. Mějte prosím na paměti, že při odmítnutí, nemusí být stránka zcela funkční.

Ok