Problematika úhoře říčního (Anguilla anguilla)

 

Úvod

Úhoř říční (Anguilla anguilla) představuje jeden z nejtajuplnějších rybích druhů s velmi zajímavou a zároveň komplikovanou reprodukční biologií, díky čemuž odpradávna fascinoval rybáře i část odborné i laické veřejnosti. Úhoř říční byl také jedním z  hospodářsky významných druhů ryb nejen v českých a moravských zemích, ale i v celé Evropě. Otázka, zda se také úhoř říční stane ekologicky ohroženým druhem, byla poprvé nastolena v 80. letech 20. století, kdy nastal významný úpadek jeho početnosti, jež za posledních sto let poklesla až na 1 % celkové populace

U úhoře říčního je alarmující nejen jeho celková početnost, ale také trend setrvalého a prudkého poklesu početnosti populace. Z tohoto důvodu byl úhoř zařazen do červeného seznamu ohrožených druhů. Aby nebyl za čas přeřazen do kategorie druhů vyhynulých, bude nutná spolupráce všech zemí Evropy, a také nemalé finanční prostředky.

 

Životní cyklus

Úhoř říční se rozmnožuje na jediném místě na světě, v Sargasovém moři u středoamerických břehů. Z jiker se líhnou larvy, které mají tvar vrbového listu, a pasivně driftují k evropským břehům, kde metamorfují a mění se malé úhoříky (monté). V tomto okamžiku není u úhoříků ještě rozlišené pohlaví. Část úhořů vystupuje proti proudu řek a stávají se z nich samice, z úhořů kteří zůstanou v moři se stávají samci. Samci, kteří jsou daleko menší zůstávají blízko ústí řek. Samice putují proti proudu řek, až do míst příhodných pro jejich další vývoj, kde pobývají zpravidla 8 – 12 let. Před nástupem třecího tahu úhoři opět metamorfují. Ještě ne zcela pohlavně dospělí se vydávají na cestu k moři, během které dospívají. Tah dospívajících úhořů začíná v řekách v září a říjnu, u velkých exemplářů až v listopadu. V řekách při tomto tahu denně urazí 30 – 40 km, v mořském prostředí asi 15 km denně. Výtěrový tah v Atlantiku zřejmě probíhá ve velkých hloubkách. Po výtěru všichni úhoři pravděpodobně hynou.

Díky tomuto životnímu cyklu a při současném stavu jejich životního prostředí je populace úhoře velmi zranitelná.

 

Faktory ovlivňující jeho úbytek

Na ohrožení úhoře říčního se podílejí podobné faktory jako u jiných tažných druhů ryb, to je znečištění řek i moří, odlov monté pro intenzivní chov tržních úhořů v akvakulturách a zejména velké množství migračních bariér pro juvenilní jedince (monté) i dospělé ryby. Díky těmto bariérám se úhoří monté již nemůže do lokalit svého přirozeného vývoje přirozenou cestou dostat. Jedinou cestou, která ještě zbývá, je proto umělé vysazování. V současné době jsou Český a Moravský rybářský svaz jedinými subjekty, které monté do řek v ČR vysazují. Nejvhodnějším prostředím pro vývoj úhoře do dospělosti je přitom rybniční prostředí. Pro produkční rybáře, kteří obhospodařují většinu českých rybníků, je však úhoř vzhledem k cenám za monté a jeho malé komerční využitelnosti, v rybničním hospodaření nezajímavý a jeho vysazování již prakticky neprovádí.

Po dosažení dospělosti čeká úhoře mnohem náročnější cesta do Sargasového moře. V cestě mu stojí mnoho překážek v podobě přehrad, jezových stupňů a zejména vodních elektráren. Mnohdy bývá prakticky jedinou cestou, jak tyto překážky překonat průchod turbosoustrojím vodní elektrárny,které úhoře, také díky silnému proudění, neodolatelně přitahuje. Většina migrujících úhořů zde nalezne smrt. Ve většině případů je lopatky turbíny rozsekají, pokud projdou celí, díky změně tlaku hynou pro prasknutí plynového měchýře. Šanci projít turbosoustrojím živí mají menší jedinci.

Kromě výše jmenovaných faktorů je populace našich úhořů v posledních 10 –15 letech (v ČR  průkazně od roku 1994) postižena invazí hlístice krevnatka úhoří (Anguillicola crassus). Tento parazit, který v dospělosti žije v plynovém měchýři úhoře, kde saje jeho krev. Kromě toho, že ho tím oslabuje, uhynulí jedinci zůstávají v měchýři a úhoř uhyne na otravu toxiny uvolňovanými rozkladem jejich těl. Do většiny českých řek byla krevnatka pravděpodobně zavlečena dovozem nemocných mladých úhořů z intenzivního chovu z Itálie v roce 1991.

Zásadní měrou k poklesu početnosti tohoto rybího druhu přispěli zejména intenzivní chovy tržních úhořů (Francie, Itálie, Dánsko, Nizozemí, Lucembursko, Japonsko, atd.). Tímto způsobem je z přírody nenávratně odčerpáno velké množství mladých jedinců.

Současná situace úhoře říčního by nevypadala až tak černě, kdyby byla zcela zvládnuta technologie jeho umělého odchovu. Na rozdíl od mnoha dalších komerčně využívaných rybích druhů tomu tak bohužel zatím není, ačkoliv probíhají intenzivní výzkumy.

 

Současnost hospodaření s úhořem

            Na území ČR existovaly poměrně početné tahy mladých úhořů v Labi ještě do počátku 50. let 20. století. Silné znečištění řek, především ale jejich zregulování a výstavba přehrad znamenaly pro tyto tahy nepřekonatelnou bariéru. Poté nastoupilo umělé vysazování.

            V současné době vysazuje monté na území ČR pouze ČRS a MRS. Monté je nakupováno u zahraničních rybářských firem, které je loví při pobřeží Velké Británie, Francie a Portugalska. Dovezené monté je přímo vysazeno do toků, nebo je ještě po určitou dobu odkrmováno, aby se zvýšila jeho šance na přežití ve volných vodách.

Většinu finančních nákladů nese svaz sám, část je hrazena z dotace Ministerstva zemědělství a část Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Každý rok ČRS vysadí do českých řek monté v hodnotě téměř  4 000 000 Kč. Pouze toto číslo je však zavádějící, je potřeba dát si jej do souvislosti s počtem vysazených jedinců, který se odvíjí od ceny za kg. V roce 2003 bylo dovezeno 333 kg monté při ceně za 1 kg 10 266 Kč, v roce 2004 to bylo 184 kg při ceně 20 755 Kč, v roce 2005 již jen 144 kg při ceně 27 300 Kč. Ceny úhořího monté tedy rostou závratným způsobem. Čím více úhořího monté ubývá, tím více stoupá jeho cena a zákonitě i tím méně se nakupuje a vysazuje. Jeho lov v ústí řek díky tomu  nabývá povahy rabování. Je to začarovaný kruh, který bude jen velmi obtížně zlomit.

Současné rybářské hospodaření na vodních tocích v České republice populaci úhoře neohrožuje. V ostatních státech Evropy je však lov ryb v řekách prováděn i jinými způsoby než na udici. Evropská rybářská aliance proto vydala rezoluci na záchranu úhoře říčního v Evropě, ke které se připojila i ČR a stanovila na rybářských revírech dobu hájení a nejmenší lovnou délku.

 

Možné kroky k záchraně úhoře

            Obecně lze říci, že je nutné podporovat jeho přirozené rozmnožování. To znamená zabezpečit maximální možné množství dospělých jedinců na trdlišti. Aby bylo možné toto zabezpečit je nutné učinit několik vzájemně provázaných kroků.

            V první řadě je to dostatek mladých ryb v evropských řekách zabezpečený jak vysazováním monté do vhodných míst, tak i podporou přirozených migrací. Důležitým krokem je také zabezpečit výrazné omezení nebo úplné zastavení lovu monté pro farmové chovy a naopak veškeré ulovené jedince poskytnout k vysazení do řek.

            Závažným problémem jsou poproudové migrace dospělých jedinců do moře. Je nutné umožnit jejich migrace přes hráze příčných staveb (zejména se jedná o údolní nádrže) tak, aby nedocházelo k jejich zraňování a usmrcování v turbinách vodních elektráren. K podpoře poproudových migrací je možné realizovat aktivní opatření (poproudové přechody, skluzy, apod.) nebo pasivní ochranu - mechanické a elektronické zábrany proti vniknutí ryb do turbosoustrojí, případně oba typy zkombinovat. Pokud není technicky možné rybí přechod na vodním díle vybudovat, zajistit alespoň instalaci a pravidelnou kontrolu odlovovacího zařízení. Ulovení jedinci by byli přemístěni do míst, odkud již mohou bez větších překážek migrovat do moře. Podobná akce se uskutečnila v loňském i letošním roce, kdy byli jedinci ulovení v jižních Čechách převezeni pod zdymadlo Střekov v Ústí nad Labem a zde byli vypuštěni. K tomu, aby bylo možné nějaké opatření realizovat bude nutné zpracovat mnoho studií, a také projektů na realizaci konkrétních navržených opatření.

            Úhoří monté v dovážené velikosti je velmi snadnou kořistí dravců. Větší šanci na přežití mají větší jedinci, ČRS proto již začal s odkrmováním monté do větší velikosti. Po dobu tří měsíců jsou úhoři krmeni na líhních a potom vysazeni. To samozřejmě dále zvyšuje náklady na vysazení.

            Samozřejmě důležité je také pokračovat ve výzkumu umělého výtěru úhořů a dopracovat metodu jeho odchovu do podoby použitelné v praxi.

            K tomu, aby bylo možné tyto kroky realizovat je potřeba spolupráce orgánů státní správy a správců toků a zejména mezinárodní spolupráce, aby bylo možné zajistit kontinuitu jednotlivých kroků v rámci celých povodí řek a moře.

            Krevnatka úhoří způsobuje onemocnění zvané anguilikolóza. Z analýz hromadných úhynů úhořů vyplynulo, že úhyny jsou způsobeny kromě vysoké koncentrace parazitů a jejich mezihostitelů, také vyšší teplotou vody. Díky tomu je urychlen životní cyklus parazita a tím i spotřeba kyslíku hostitele. Kromě extrémních podmínek je úhoř schopen i s parazitem dále přežívat.

 

Závěr

            Úhoř je velmi zajímavá ryba, která je součástí ichtyofauny Evropy, Asie a Ameriky. Díky neuváženým zásahům do jeho přirozeného prostředí je jeho populace ve stavu, která vyžaduje velkou pozornost, ale zejména také realizaci konkrétních kroků. Během několika desítek let bychom mohli dospět k tomu, že budeme úhoře znát pouze z obrázků a vzpomínek pamětníků.

            K programu podpory populace úhoře říčního v českých řekách se připojila také fy Veola Water, která prostřednictvím svého nadačního fondu Veolia přispěla na nákup a odkrm úhořího monté v roce 2005.

 

    Vysazování úhořího monté do revírů ČRS            Úlovky na revírech ČRS

v letech 1993 – 2006                                   v letech 1993 - 2006

                                          

Rok

 

 

Cena za 1 kg

Celkem

 

Rok

 

MP

P

Celkem

1993

ks

938 850

 

 

 

1993

ks

35 553

208

35 761

 

kg

284,5

4 597,95 Kč

1 308 116,8 Kč

 

 

kg

25 123,9

114,4

25 238,3

1994

ks

1 283 700

 

 

 

1994

ks

37 181

494

37 675

 

kg

389,0

4 726,35 Kč

1 838 550,2 Kč

 

 

kg

26 091,0

287,2

26 378,2

1995

ks

1 530 686

 

 

 

1995

ks

39 710

307

40 017

 

kg

463,4

4 933,64 Kč

2 286 248,8 Kč

 

 

kg

27 377,7

179,1

27 556,8

1996

ks

483 450

 

 

 

1996

ks

35 516

317

35 833

 

kg

146,5

10 714,13 Kč

1 569 620,0 Kč

 

 

kg

23 033,4

156,1

23 189,5

1997

ks

862 950

 

 

 

1997

ks

34 974

326

35 300

 

kg

261,5

12 315,87 Kč

3 220 600,0 Kč

 

 

kg

22 002,0

203,0

22 205,0

1998

ks

462 000

 

 

 

1998

ks

35 705

369

36 074

 

kg

140,0

13 194,53 Kč

1 847 234,2 Kč

 

 

kg

22 008,0

176,5

22 184,5

1999

ks

1 270 500

 

 

 

1999

ks

34 569

300

34 869

 

kg

385,0

6 993,97 Kč

2 692 678,5 Kč

 

 

kg

20 911,3

135,3

21 046,6

2000

ks

450 000

 

 

 

2000

ks

29 616

271

29 887

 

kg

150,0

11 406,11 Kč

1 710 916,5 Kč

 

 

kg

18 684,1

125,4

18 809,5

2001

ks

300 000

 

 

 

2001

ks

33 902

468

34 370

 

kg

100,0

14 910,00 Kč

1 491 000,0 Kč

 

 

kg

22 170,1

217,6

22 387,7

2002

ks

897 000

 

 

 

2002

ks

34 144

136

34 280

 

kg

299,0

11 377,80 Kč

3 401 962,2 Kč

 

 

kg

22 466,9

64,7

22 531,6

2003

ks

1 000 200

 

 

 

2003

ks

31 904

215

32 119

 

kg

333,4

10 265,71 Kč

3 422 587,7 Kč

 

 

kg

20 803,6

101,0

20 904,6

2004

ks

553 500

 

 

 

2004

ks

28 711

189

28 900

 

kg

184,0

20 755,73 Kč

3 819 054,3 Kč

 

 

kg

19 732,5

142,4

19 874,9

2005

ks

504 000

 

 

 

2005

ks

30 361

182

30 543

 

kg

144,0

27 300,00 Kč

4 012 600,0 Kč

 

 

kg

20 732,0

74,0

20 806,0

2006

ks

366 000

 

 

 

2006

ks

24 280

116

24 396

 

kg

119,5

15 750,00 Kč

1 897 875,0 Kč

 

 

kg

16 774,0

56,0

16 830,0