Vaše dotazy

Odkaz Vaše dotazy je přehledem dotazů rybářské veřejnosti, které byly doručené na Radu ČRS emailem nebo běžnou poštou na témata spojené s problematikou činnosti ČRS a současně přehledem odpovědí na tyto dotazy, které zpracovali příslušní pracovníci Rady ČRS a funkcionáři Svazu. Věříme, že vám touto cestou zrychlíme a zjednodušíme snahu při hledání odpovědí na vaše nejčastější, ale i neobvyklé dotazy.

Pro rychlejší přehled a orientaci v otázkách a odpovědích je k dispozici možnost vyhledávání podle části textu a možnost filtru otázek podle jejich obsahu na několik kategorií, a to Rybářský řád a legislativa, Vnitrosvazové předpisy, Ichtyologie a ekologie, Ekonomika, Sportovní činnost, Děti a mládež a Všeobecné.

Své dotazy můžete posílat zaměstnancům Rady ČRS přímo na jejich emaily.

Hledej v odkazu "Vaše dotazy"

V kategorii
bylo nalezených 186 dotazů.

Dotaz č. 196
Datum: 08.01.2020
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rybářská stráž zadržela začátkem listopadu na ÚN Orlík členskou územní roční povolenku k lovu ryb rybáři, který lovil mimo stanovenou denní dobu lovu. Ten stejný den si rybář zakoupil u prodejce místních povolenek v blízkosti ÚN Orlík novou týdenní členskou povolenku, aby mohl pokračovat v lovu ryb (pokračování ve vícedenní výpravě na nádrži). RS zaslala zadrženou povolenku uživateli revíru a ten informoval dozorčí komisi MO tohoto rybáře o přestupku. Dozorčí komise MO vydala rozhodnutí v kárném řízení koncem listopadu - kárné opatření zadržení povolenky k lovu ryb na dobu 4 měsíců od data jejího zadržení.
Dotaz je následující. Zda-li se rybář tímto postupem, tedy zakoupením krátkodobé povolenky na stejný revír na kterém mu byla zadržena povolenka a pokračováním v lovu další den po zadržení povolenky ještě před projednáním přestupku něčeho dopustil?


Odpověď: Rybářská stráž zjistila porušení povinnosti stanovené zákonem (a na základě zmocňovacích ustanovení) i prováděcí vyhlášky (§ 16 písm. c), č. 1 zákona) a proto - zadržela povolenku.
Jednáním rybářské stráže byl naplněn účel předpisu (ono ratio legis) spočívající v tom, že má být tomu, kdo porušil povinnost stanovenou zákonem, znemožněno pokračování v rybolovu, a to až do rozhodnutí kárného orgánu ČRS (správní přestupkový orgán může rozhodnout o zákazu činnosti jen pro přestupek pytláctví). Dozorčí komise jako kárný orgán pak ve své pravomoci rozhodla. Tedy veškeré tyto postupy v souladu se zákonem a Stanovami ČRS vedly k naplnění sledovaného účelu.
Tento postup a hlavně jeho smysl, účel a především účinnost porušil rybář postupem praeter legem (nikoliv contra legem - protože koupit si povolenku a vystavit si ji doma v kredenci, to se ještě nedopouští činnosti v rozporu se zákonem o rybářství), ale pokud na základě takto pořízené povolenky vykonává rybářské právo, pak jde o postup obcházející zákon. A nebude jistě problém mu v kárném řízení prokázat zaviněné porušení členských povinností (§ 5 odst. 1, § 4 odst. 2 písm. a/ Stanov ČRS).
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 194
Datum: 27.05.2019
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Obracím se na Vás s dotazem týkající se nošení podběráku při vyloženě sumčí přívlači.
Jak je uvedeno v bližších podmínkách výkonu rybářského práva, je osoba provozující lov povinna u sebe při lovu ryb podběrák, tyto podmínky úzce navazují na co nejšetrnější zacházení s úlovkem.
Věnuji se sumčí přívlači, a dlouhou domu hledám vhodný podběrák k tomu abych splňoval požadavky dané Rybářským řádem konkrétně u tohoto specifického druhu přívlače, kdy vím (a je zřetelně dle vybavení poznat, že se loví sumec), narážím na problematiku toho, že podběrák, který by byl skutečně šetrný pro úlovek a pohodlný pro manipulaci lovícího dosahuje enormních rozměrů i při složeném stavu. Málokteré výrobky i od drahých značek skutečně vydrží např. 40 kg sumce.
Je samozřejmé že většina "sumcovláčkařů" chytá sumce za spodní čelist v rukavicích, protože je to nejpraktičtější i nejšetrnější způsob jeho vylovení. Samozřejmě u takovýchto lidí nalezneme podběráky daleko menší než je jejich samotné očekávání (dle jimi zvoleného náčiní tj. prutu, navijáku a nástrahy). Většinou se jedná o pouhé splnění daných podmínek stanovené Rybářským řádem ovšem postrádající onu smysluplnou podstatu věci, tedy schopnosti podběráku podebírat ryby.
Setkal jsem se s extrémy typu, že dotyčný lovící sebou nosil malou síťku na akvarijní rybičky, čím sice splnil onu povinnost mít u sebe podběrák, ovšem ne jeho smysluplnou podstatu a schopnost skutečně podebírat ryby.
Odpověď: Všeobecná povinnost mít u sebe při lovu ryb podběrák platila až do roku 2004. Opětovně se nám vrací v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva v letošním roce 2019.
V případě lovu sumců, jsou jasné hned dvě věci:
1. podebírat velkého sumce do podběráku je úplný nesmysl,
2. vyloučit záběr jiného druhu (velké štiky, candáta) při lovu sumce nelze.
Je třeba dodat, že akvarijní síťka je a bude akvarijní síťkou a podběrák nenahrazuje. Podběrák je podběrák, jako takový se i prodává a nemusí být nikde ve vyhlášce přesněji definován, stejně jako není definován například rybářský háček, vlasec, naviják a nebo prut.
Kdo si myslí opak, bude to vysvětlovat příslušnému rybářskému orgánu a lze se oprávněně domnívat, že argumentačně neobstojí.
Jestliže je v bližších podmínkách výkonu rybářského práva uvedeno, že každý lovící je povinen mít u sebe podběrák, znamená to, že ho musí mít i sumčí specialista a nelze ho nahradit čímkoliv jiným.
Jako doplněk si můžete vzít jakoukoliv další vylovovací pomůcku, od speciálních vylovovacích kleští na sumce (činky), přes univerzální vylovovací kleště až po obyčejnou rukavici - i když ani její využití není úplně nezbytné, jde to i bez nich.
Jsou různé typy vylovovacích kleští, plastové, kovové, různě tvarované. Všechno je to o zkušenosti lovícího. Ale musíme si přiznat, že jsou i tací, kteří takové zkušenosti nemají, ryb se bojí a používají kleště. To je věc nějakého osobního vývoje každého rybáře - a nebo, přiznejme si, jsou takoví, kteří ryby prostě nepouští - a tam je zcela jedno, zda je vezmou kleštěmi a případně jakými. Jediné, co jsme v této souvislosti zakázali, je používání vylovovacího háku - gafu. I zde může někdo argumentovat tak, že když to s gafem umí, nepůsobí to rybě o nic větší trápení, než vylovení kleštěmi. Hák nemusí být ostrý, na konci může být kulička. Jenže jsme se poměrně často setkávali právě při lovu sumce s různými amatéry, kteří sekali gafem do sumce z boku, do hřbetu - a když se tím pochlubí na sociálních sítích, máme hned z ostudy kabát, hned je z toho obvinění z týrání zvířat - prostě si to v dnešní době nemůžeme dovolit. Tolik krátce na doplnění.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána, Ph.D.
Dotaz č. 193
Datum: 15.05.2019
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych Vás poprosit o radu s výkladem Rrybářského řádu, rybářského práva.
Konkrétně jde o přílohu č. 7 k vyhlášce 197/2004 Sb.
Zde je napsáno: "Nástražní rybka se použije pouze v období od 16. června do 31. prosince. Jako nástražní rybka se nepoužijí ryby lososovité, úhoř, chráněné druhy ryb a ryby nedosahující nejmenší lovné míry".
Můj dotaz zní: Za co se dá ještě považovat nástražní rybka a co už ne? Pokud například použiji jako nástrahu pod háček kus rybího masa, nebo část mrtvé ryby (ocas, hlavu), jedná se o nástražní rybku, nebo už o normální nástrahu, kterou mohu používat při lovu na těžko? Konkrétně bych chtěl vyrazit na úhoře a jako nástrahy mi byly doporučeny rousnice, hnojáci a právě mrtvá rybka, nebo její část.
Odpověď: Je třeba vycházet z toho, že zákon o rybářství ani jeho prováděcí vyhláška nemají žádnou definici pojmu nástražní rybka, vyjma té, kterou citujete, tedy uvedenou v příloze č. 7 vyhl. č. 197/2004 Sb. Vzhledem k tomu, že tato jediná definice neuvádí (ať již pozitivně nebo negativně), zda se za nástražní rybku považuje i jen její část, musíme si pomoci výkladem, a to výkladem sledujícím ratio legis, tedy smysl a účel této legislativní úpravy. A z tohoto pohledu ať již tato úprava sleduje ochranu nástražních rybek samotných nebo ryb lovených, anebo obojí, vždy nám vychází, že za nástražní rybku je třeba považovat byť i jen její část. Bylo-li by tomu jinak, vyžadovalo by to v právním předpise vyjádření expressis verbis, že za nástražní rybku se nepovažují její pouhé části, a to ještě s přesnějším vyjádřením, co je pouhou částí (jen ocásek?) a co je jen poškozená rybka (naopak celá rybka bez ocásku). Jinak by byly spory o výklad ustanovení o nástražní rybce neřešitelné.
Takže nástražní rybkou je všechno od celé rybky, 3/4 rybky, 1/2 rybky, 1/4 rybky až po ocásek z rybky.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 192
Datum: 06.03.2019
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Počítá se s omezením rybolovu na rybářském revíru č. 421 503, ÚN Trnávka při odstraňování sedimentů, v září letošního roku (2019), kdy má dojít ke snížení hladiny až o 4 metry?
Odpověď: Rada ČRS jako uživatel rybářského revíru č. 421 503, ÚN Trnávka zatím neplánuje žádná omezení spojená s lovem ryb v době odstraňování sedimentů v horní části této nádrže na přelomu letošního a příštího roku. Samozřejmě, že celou situaci sledujeme, jsme si vědomi této mimořádné situace a jsme v kontaktu s příslušnými orgány. Pokud by došlo k situaci, že stav vody bude vyžadovat omezení lovu ryb nebo dokonce zákaz, tak o tom budeme neprodleně informovat rybářskou veřejnost prostřednictvím MO ČRS v okolí ÚN, webových stránek ČRS atd. V současné době v rámci přijatých opatření přesunujeme hlavní zarybnění nádrže rybí obsádkou (zejména kapra) z podzimních měsíců na jarní období (březen, duben) a do začátku léta (červen, červenec). Dojde tak k odchytáni ryb rybáři (snížení rybí obsádky) ještě do doby plánované mimořádné manipulace s vodou.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 191
Datum: 21.02.2019
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych dostal jednoznačnou odpověď na otázku, zda mohu chytat na částečně zamrzlém nebo částečně rozmrzlém revíru, i kdyby mělo být u břehu jen malé oko v ledu. Z praxe zjišťuji, že názory se na to velmi různí
Odpověď: Ve smyslu § 13 odstavce 2 písm. c) zákona č. 99/2004 Sb. se při lovu v rybářském revíru a v rybníkářství zakazuje lovit ryby pod ledem. Zákaz lovu ryb pod ledem úzce souvisí s bezpečnosti lovících při pohybu po ledě a s ochranou ryb v době přezimování. Z obecného pohledu se za lov ryb pod ledem v rybnikářství i při lovu ryb pod ledem na rybářských revírech považuje lov ryb po předchozím vysekání, vyvrtání díry v ledu. Při tomto odlovu, lovu ryb a při pohybu lovících po ledě platí přísná bezpečnostní pravidla a tento způsob lovu je povolen pouze na základě udělené výjimky příslušným rybářským orgánem. Pokud je revír zamrzlý jenom částečně a lovící loví ze břehu na části revíru, která ještě nezamrzla nebo přirozenou cestou došlou k její rozmrznutí, tak se to nedá považovat za lov ryb pod ledem. Dovolujeme si upozornit, že lovící musí respektovat při lovu ryb bližší podmínky uvedené u jednotlivých revírů, kde můžou být uvedeny podrobnější podmínky související s lovem ryb pod ledem.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 190
Datum: 28.01.2019
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to prosím s nově zavedeným omezením lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech ČRS v období od 1. ledna do 15. června. Bohužel jsem nenašel žádné podrobnější informace na stránkách ČRS a tak se na Vás obracím s dotazem, zda je tato informace pravdivá a na základě jakého důvodu bylo k tomuto kroku přistoupeno.
Odpověď: Jedná se pouze o omezení lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v období od 1. ledna do 15. června, a to z důvodu ochrany dravých druhů ryb v době jejich hájení. Cílem tohoto omezení není úplný zákaz lovu na umělou mušku a muškařením ve výše uvedeném období, ale pouze nastavení podmínek tak, aby nedocházelo ke zneužívaní těchto způsobů lovu k cílenému lovu dravých druhů ryb. Přesné znění tohoto nového ustanovení najdete v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS v bodě III. Lov na mimopstruhových rybářských revírech v Rybářském řádu ČRS pro rok 2019.
Z důvodu ochrany dravých druhů ryb v době hájení bylo kvůli případům úmyslného podsekávaní nově doplněno do stejného bodu i ustanovení, které zakazuje používání dvoj- a trojháčku v období od 1. ledna do 15. června.

Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS
§ 13 odstavec 9 zákona č. 99/2004 Sb.

III. Lov na mimopstruhových rybářských revírech

Nově se doplnil s platnosti od 1. 1. 2019 tento text:

Zákaz používání dvoj- a trojháčku v období od 1. ledna do 15. června.
Při lovu na umělou mušku a muškařením na revírech mimopstruhových v době od 1. ledna do 15. června:
- je povoleno lovit pouze s klasickou muškařskou výbavou skládající se z muškařského prutu, muškařského navijáku, muškařské šňůry a návazce v maximální délce odpovídající dvojnásobku délky používaného prutu a s muškami o maximální velikosti 3 cm. Při lovu na "Tenkaru" (lov na třepačku) je možné použít pouze prut, návazec a mušku nebo mušky (bez použití navijáku a muškařské šňůry);
- každá muška může být vybavena pouze jedním jednoháčkem;
- je zakázáno používat jakékoliv zátěže umístěné mimo tělo mušky, stejně tak je zakázáno použití jakýchkoliv plovoucích pomůcek jako kulového plovátka, splávku apod. Nástraha nesmí být vybavena doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost ryby, např. rotujícím plíškem, vrtulkou nebo gumičkou.

Závěrem si ještě dovolujeme upozornit, že toto omezení při lovu na umělou mušku a muškařením na mimopstruhových revírech v době od 1. ledna do 15. června neplatí na MP revírech Západočeského ÚS. Na MP revírech Západočeského ÚS platí v tomto období úplný zákaz lovu na umělou mušku a muškařením.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 189
Datum: 02.05.2018
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to s lovem dravců na UN Orlík. V bodě d) je uvedeno, že v září v době od 22.00 hod. do 06.00 hod. je povolen pouze lov na nástrahu rostlinného původu nebo na nástražní rybu o délce minimálně 20 cm, přičemž nemohou být použity její části. Znamená to, že v ostatní povolenou dobu lovu dravců se smí chytat na části ryb (na "maso")?
Odpověď: V průběhu sezóny lovu dravců (16.6. - 31. 12.) můžete na ÚN Orlík používat celou nástražní rybku o minimální délce 15 cm.

V průběhu měsíce září, v době od 22:00 do 6:00 však můžete používat na ÚN Orlík jen celou nástražní rybku o minimální délce 20 cm.

Jinými slovy:

Na ÚN Orlík se celoročně nesmí používat kousky nástražní ryby (rybí maso).

Použít můžete jen celou nástražní rybku.

Po většinu sezóny o minimální délce 15 cm, v měsíci září pak, v průběhu noci, o minimální délce 20 cm - v průběhu dne standardně 15 cm.

Na vysvětlenou doplním, že minimální velikost nástražní rybky 15 cm je snahou uživatele revíru o ochranu podměrečných candátů, minimální velikost nástražní rybky 20 cm je požadavek Ministerstva zemědělství související s naší žádostí o prodloužení 24 h rybolovu o jeden měsíc (září) a souvisí s ochranou migrujících úhořů.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána, Ph.D.
Dotaz č. 188
Datum: 26.02.2018
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Když otec, který vlasní povolenku k lovu ryb nechá svého syna (cca 13-14 let) chytat na jeden prut a ještě k tomu oba dva vláčejí, který z nich je z přestupku zodpovědný. Z morálního hlediska samozřejmě otec, ale zajímalo by mě to z právního pohledu.
Odpověď: Při řešení tohoto problému vycházejme z toho, že:
- zletilý rybář, který sám je držitelem platného rybářského lístku a platné povolenky k lovu ryb na příslušný revír, je oprávněn umožnit dítěti mladšímu 10 let manipulovat s jednou udicí ( viz čl. VII Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS).
- při lovu přívlačí se použije 1 udice, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena (viz čl. I/B/1.A přílohy č. 7 vyhlášky č. 197/2004 Sb.).
- osoba, která v době spáchání přestupku nedovršila 15 let věku, není přestupkově odpovědná (viz § 18 zákona č. 250/2016 Sb.).
- pachatelem přestupku je i ten, kdo užije ke spáchání přestupku osobu neodpovědnou pro nedostatek věku (viz § 13 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb.).

Z toho pak vyplývá, že:
- rybářův syn ve věku 13-14 let, pokud sám nebyl držitelem rybářského lístku a povolenky k lovu ryb, nesměl vykonávat rybářské právo; pokud lovil, dopouštěl se přestupku. Za tento přestupek není pro nedostatek věku odpovědný, tedy postižitelný.
- rybář sám se dopustil několika přestupků. Předně jeho 2 udice byly použity zároveň k lovu přívlačí. Dále umožnil manipulovat se svojí udicí osobě starší 10 let. Je považován za pachatele přestupku i podle zmíněného § 13 odst. 2 zák. č. 250/2016 Sb., protože užil k nezákonnému rybolovu osobu neodpovědnou pro nedostatek věku.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 187
Datum: 10.01.2018
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám dotaz ke změně Rybářského řádu na rybářském revíru ÚN Orlík - minimální délka nástražní ryby 15 cm.
Chápu, že je potřeba nějak ochránit malé candáty, ale rád bych věděl, jak jste dospěli k velikosti 15 cm. Jedná se o odbornou studii a nebo cílené znemožnění lovu candátu pro ty co se nevěnují vláčení. Veškerá literatura píše, že candát se živí výhradně malými rybkami. Rybařím 30 let a za tu dobu jsem nevyděl a ani neslyšel, že by někdo chytil candáta na tak velkou rybku. Tímto rozhodnutím jste vyřadili všechny poctivé rybáře z lovu této úžasné ryby a zvětšili šance těm nepoctivým. Pochopil bych délku 10 cm. 15 cm je naprostý nesmysl.
Odpověď: Ustanovení, o kterém se zmiňujete, tedy že při lovu na nástražní rybku se smí použít pouze celá nástražní rybka, jejíž délka je minimálně 15 cm, platí od roku 2018 na revírech Rady - ÚN Orlík, Veslařský kanál Račice a ÚN Trnávka. Z dalších revírů ČRS platí toto ustanovení již několik let na ÚN Lipno (od roku 2011). Mimo minimální délky ještě platí ustanovení, že minimální délka všech druhů ryb, kromě těch, které mají podle vyhlášky č. 197/2004 Sb. určenu vyšší, se stanovuje na 15 cm, toto ustanovení platí i pro přechovávané nástražní rybky.
Zavedení tohoto ustanovení na výše uvedených revírech Rady ČRS projednal v minulém roce Hospodářský odbor při Radě ČRS a doporučil ke schválení Republikové Radě ČRS, která ho schválila. Zavedení a samotné znění tohoto ustanovení včetně minimální délky 15 cm vychází z dlouholetých zkušeností na ÚN Lipno, kde mělo jeho zavedení pozitivní vliv na ochranu podměrečných candátů a na zlepšení celkové populace candátů na nádrži. Původně platila na ÚN Lipno minimální délka nástražní rybky 20 cm (2011 - 2015). V tomto období se ulovilo v roce 2011 2 383 ks candátů, v roce 2012 2 543 ks, v roce 2013 2 273 ks, v roce 2014 1 752 ks, v roce 2015 2 225 ks. Po snížení minimální délky na 15 cm se ulovilo v roce 2016 již 4 777 ks. Zavedení minimální délky nástražní rybky na 15 cm po předchozím zavedení minimální délky 20 cm mělo tedy pozitivní dopad na jeho lov a současně i plní účel ochrany podměrečných candátů na ÚN Lipno.
V posledních šesti letech na ÚN Orlík vysazujeme poměrně značné množství násady ve velikosti 15 - 40 cm. Jedná o jeden z nejdražších druhů ryb, který vysazujeme do revírů Rady a proto je naší snahou eliminovat lov a poškozování candátů nedosahujících lovné míry, kteří se stávají poměrně často úlovkem rybářů při lovu na menší nástražní rybky a po ulovení zpravidla uhynou. Ze zkušeností z ÚN Lipno víme, že není problém ulovit mírové candáty na rybičky ve velikosti přes 15 cm. V současné době se na ÚN Orlík candátům velice daří a s ohledem na vývoj úlovků bychom rádi tímto opatřením ochránili nastupující početnou generaci candátů před přelovením. Věříme, že toto opatření je v zájmu rybí obsádky i rybářů samotných a v budoucnu se příznivě projeví na úlovcích candátů.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 186
Datum: 11.10.2017
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Co se prosím bude nově měnit ohledně ochrany osobních údajů v souvislosti s přijetím GDPR jako nového nařízení Evrospkého parlamentu a Rady (EU)?
Odpověď: General Data Protection Regulation - GDPR je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Bylo přijatu v dubnu 2016 s účinností od 25.5.2018. Přináší sjednocení pravidel pro zpracování osobních údajů v jednotlivých národních právních řádech. Jedná se o nařízení pro členské státy EU závazné a přímo aplikovatelné.

Současný zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů bude nahrazen uvedeným GDPR a doprovodným zákonem o zpracování osobních údajů. Změny se budou týkat i dalších 15 zákonů (např. občanského soudního řádu, soudního řádu správního, trestního řádu, živnostenského zákona, daňového řádu, zákona o svobodném přístupu k informacím - legislativní proces je ve fázi meziresortního připomínkového řízení

Nařízení je závazné pro všechny instituce (i korporace) a jednotlivce, kteří zpracovávají osobní data osob (svých členů, klientů). Do května 2018 jsou tito zpracovatelé povinni zpracovat analýzu současného stavu zpracovávání osobních údajů, spočívající ve specifikaci zpracovávaných dat, stanovení role subjektu, tedy správce versus zpracovatel, v technické správě dat, a srovnat její výsledky s požadavky GDPR (porovnání, specifikace rizik a nedostatků v rámci činnosti celého subjektu) a zavést potřebné harmonizační procesy, tedy implementovat opatření k dosažení souladu s GDPR

Nařízení GDPR ukládá:
a) povinnost vést záznamy o činnostech zpracování,
b) posouzení vlivu na ochranu osobních údajů,
c) předchozí konsultace,
d) ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu pro ochranu osobních údajů,
e) oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů,
f) ustanovení pověřence pro ochranu osobních údajů.

Do praxe promítnuto to znamená předně
prověření:
a) jaká data jsou zpracovávána,
b) za jakým účelem,
c) na jakou dlouhou dobu.

kontrolu:
a) smluv s členy a zaměstnanci našich organizačních složek ČRS,
b) technického zabezpečení správy osobních údajů (k zamezení jejich úniku či průlomu do systemu.

provedení:
a) auditu vnitřních směrnic a norem (Stanov, Jednacího řádu, směrnic atd.),
b) nastavení řešení a jasných postupů při případném porušení ochrany osobních údajů včetně způsobu ohlašování takových incidentů Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 185
Datum: 31.07.2017
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je skutečně lov podsekáváním udicí zakázán?
Odpověď: Podnět k této úvaze dal rybář, který se s tímto způsobem "lovu" setkal a tázal se, jestli vůbec jde o porušení rybářské legislativy a jak by rybář, který zcela evidentně úmyslně podsekává ryby, mohl být potrestán. Odpověď na tuto otázku totiž není tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo.

Nepochybuji o tom, že drtivá většina rybářů považuje lov podsekáváním za natolik hanebný a neslučující se s pravidly řádného výkonu rybářského práva, že by je ani nenapadlo jej používat. Proti těm jedincům, kteří jsou ale jiného názoru, je třeba mít argumenty. Zde jsou:

Rybářské právo je součástí práva veřejného a v něm platí obecně zásada, že co není povoleno, je zakázáno (obráceně to platí v právu soukromém, např. občanském). Forma takových povolení může být různá, někdy jsou vyjádřena pozitivně, tedy výslovným uvedením, co je povoleno, někdy naopak negativně uvedením, co je zakázáno, někdy kombinací obojího. Leč, jak již naši předkové říkali, "Suchá je teorie, zelený je strom života?", čímž zejména mysleli, že žádný předpis nemůže předvídat všechno, co život sám přinese, je zřejmé, že nemůže být v samotném předpise reagováno na všechny možnosti, situace a různá specifika, která mohou nastat. A proto, jak na to neustále upozorňuji, je vždy třeba při výkladu i aplikaci právního předpisu respektovat především jeho smysl a účel. V rybářských předpisech, tedy v zákoně o rybářství a prováděcí vyhlášce, jsou způsoby lovu upraveny na několika místech. Především v již zmíněném § 13 zákona jsou uvedeny zakázané způsoby lovu. Porovnáme-li vyjmenované způsoby v § 13 odst. 2 písm. b/ zákona (zákaz používání bodců jakéhokoliv druhu, lapaček, udic bez prutů, vidlic, rozsošek, střílet nebo tlouci ryby, chytat je na šňůry, do rukou a do ok) musíme nutně dospět k závěru, že smyslem této úpravy je vymezení takového způsobu lovu, který odpovídá řádnému výkonu rybářského práva, tedy lovit za použití povoleného technického prostředku k lovu, jímž je udice. Co je to udice, to definuje čl. II/1. přílohy č. 7 vyhl. č. 197/2004 Sb. Tedy připomeňme si, že udice je tvořena prutem, zpravidla navijákem, šňůrou nebo vlascem a háčkem nebo umělou nástrahou, popřípadě dalšími doplňky. Povolené způsoby lovu jsou rovněž definovány v příloze č.7 vyhlášky. Ve všech případech, tedy při popisu lovu na položenou, na plavanou, lovu přívlačí, hlubinou přívlačí, lovu na umělou mušku, muškařením, se vždy uvádí, že nezbytnou součástí toho kterého způsobu lovu je použití nástrahy (ono by snad ani nikoho nenapadlo lovit bez nástrahy).

Z toho plyne zřejmý závěr, že pokud rybář loví bez nástrahy a zjevně se snaží rybu zaseknout kamkoliv do těla, jedná proti zásadám řádného výkonu rybářského práva. Stejně tak pokud formálně má udici opatřenou nástrahou, ovšem vykonává činnost, kterou nelze považovat např. za přívlač, ale za snahu podseknout rybu, rovněž jde o způsob lovu, který rybářské právo nepřipouští.

Kolega Ing. Pavel Vrána upozornil na zajímavou, protože jednoduchou, definici podsekávání, jak je uvedena v čl. 2 písm. b/ rybářského řádu státu Kalifornie (USA), cituji: "Podsekávání je zakázáno. Podsekávání je definováno jako zasekávání či pokus o zasekávání ryby do jiné části než je vnitřní strana tlamy za pomoci háčku, háčků, gafu nebo jiných mechanických nástrojů". Velmi inspirující.

Problematické je trestání za tento nepřípustný způsob lovu. Skutkové podstaty přestupků jsou uvedeny v § 30 zákona o rybářství; bohužel lov ryb podsekáváním nelze podřadit pod žádnou z těchto skutkových podstat. S odkazem na výklad shora by snad bylo možné takové jednání posoudit jako porušení povinnosti uložené členům ČRS v § 4 odst. 2 písm. a/ Stanov ČRS a přestupek projednat v kárném řízení. Řešení je ovšem jednoduché, napravit lze zjevnou chybu zákona tím, že zákaz lovu podsekáváním ryb stanovíme v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS; tím se totiž porušení tohoto zákazu stane přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství, za což může být správním orgánem uložena pokuta do výše 30.000 Kč.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 184
Datum: 27.06.2017
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jakým způsobem se prosím určuje místo, na kterém probíhá lov ryb? Jde o místo, z něhož rybář loví, nebo o místo, kam směřují nástrahy?
Příklad č.1: rybář se nachází na hranici dvou revírů, loví přívlačí, každý hod směřuje do jiného revíru. Postačuje, pokud má v povolence zapsán revír, ve kterém se fyzicky nachází? Co když loví na položenou a každý prut je nahozen v jiném revíru?
Příklad č.2: v bližších podmínkách je na konkrétním revíru stanoven zákaz lovu ryb 50 m pod jezem. Rybář se zdržuje pod touto hranicí, přičemž ale jeho náhozy směřují k jezu a hranici 50 m překračují. Porušuje tímto způsobem lovu daný zákaz?
Bohužel se v praxi setkáváme s různou interpretací různých členů RS.
Odpověď: Odpověď by mohla být jednoduchá v tom, že legislativa nic podrobněji neupravuje.
Abychom ale vyřešili problém, pokud skutečně nastal, musíme si pomoci výkladem, sledujíce v každém jednotlivém případě smysl předpisu. Vycházel bych ze základního předpokladu, že rybář zapisuje ten revír, ve kterém se on nachází. Bylo by absurdní požadovat, aby zapisoval i revír, kam mu jen občas při plavané nebo i přívlači nástraha "zaplave". Přikláněl bych se k tomu, aby takto zapisoval revír i tehdy, pokud převážně umisťuje nástrahu za hranici revíru, tedy do vedlejšího revíru. Vycházím z toho, že v těchto případech, jejichž variant může být velice mnoho, jen žádoucí mít nějaký sjednocující pohled. Ostatně revíry, které na sebe navazují, jsou zpravidla jednoho uživatele, ryby v nich migrují a nemá valného významu řešit, kde přesně a detailně byla ryba ulovena. Jde v zásadě o to, aby byla řádně evidována účast rybáře na lovu a tím místem lovu nejzřetelněji určitelným je právě místo, kde se rybář nachází.
O poněkud jiný případ se jedná tehdy, je-li např. zákonem stanoven úsek, kde se lovit nesmí, např. 100 metrů od přehradní hráze (§ 13 odst. 3 písm. g/ zákona o rybářství) nebo 50 metrů nad či pod rybím přechodem (§ 13 odst. 3 písm. k/ zákona o rybářství), popř. je-li to stanoveno v bližších podmínkách výkonu rybářského práva uživatelem revíru. Smysl a účel takové úpravy tady může být jiný než jen pouhá evidence lovícího rybáře. Typicky u připomínaném zákazu lovu v blízkosti rybího přechodu jde jednoznačně o ochranu ryb. V takovém případě lze považovat nahazování nástrahy do blízkosti rybího přechodu za vážné porušení zákona a to tedy i v případě, že rybář sám stojí přesně 50 metrů od tohoto rybího přechodu. V dalších zmiňovaných případech může však smysl úpravy sledovat jiný účel, totiž ochranu vodních staveb, bezpečnost osob apod. Protože i zde by se objasňování smyslu předpisu nepochybně stávalo předmětem zcela různých výkladů, doporučoval bych všem srozumitelné řešení, spočívající v tom, že pokud je předpisem konkrétně (to znamená v daném případě uvedením vzdálenosti) vymezeno území se zákazem lovu, je zakázáno v daném místě lovit bez ohledu na to, z jakého místa rybář loví.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 182
Datum: 21.03.2017
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Platí stále, že pokud vychází zahájení pstruhové sezóny na neděli, tak se automaticky přesunuje na sobotu? Pokud ano, jak je to letos, když nám to vyšlo na Velikonoce a je volno i v pondělí.
Odpověď: Bohužel, neplatí. Dříve to bylo upraveno v § 19 odst. 3 vyhl. č. 103/1963 Sb., v současné době platná vyhláška Ministerstva zemědělství č. 197/2004 Sb. už takové ustanovení neobsahuje, takže prostě platí, že zahájení je ode dne, jak je uveden ve vyhlášce.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 181
Datum: 14.03.2017
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak je to s denní dobou lovu ryb na pstruhových revírech. V Rybářském řádu je uvedeno, že podle vyhlášky můžu chytat v březnu od 6 do 18 hod. a v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS je uvedeno, že se chytá až od 16. dubna. Jestli to tedy dobře chápu, tak můžu chytat už teď vše mimo pstruha a lososa.
Odpověď: Na všech pstruhových rybářských revírech se zakazuje lov všech druhů ryb od 1. ledna do 15. dubna a od 1. prosince do 31. prosince.
To vyplývá z článku IV. Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS ve smyslu § 13 odst. 9 zákona č. 99/2004 Sb a je to obecně platné pravidlo, platící na většině našich pstruhových vod.

Nicméně, řada územních svazů a MO ČRS si zakoupila a pronajala některé vodní plochy (rybníky), které nejsou pstruhovými rybářskými revíry ve smyslu zákona o rybářství, i když tak na první pohled mohou vypadat. Jsou to vodní plochy v tzv. rybníkářském režimu.
Jinými slovy, z pohledu zákona nejsou pstruhovými rybářskými revíry, ale rybníky, na kterých je za úplatu prováděn výlov ryb na udici (zákon připouští jak výlov sítěmi, tak výlov na udici).
Příkladem nám může být Blažejovický potok 2 - Píště (Rachyně), nebo Božkov ve Středočeském ÚS.

V praxi to znamená, že se na tyto vodní plochy, uváděné v soupisu revírů, nemusí vztahovat výše uvedené obecné opatření, tedy všeobecný zákaz lovu na pstruhových rybářských revírech. Protože se zde (viz popis revíru) podle rozhodnutí provozovatele rybníka loví ryby také v průběhu ledna, února, či března, je v soupisech revírů uvedena denní doba lovu také v těchto měsících. Uznávám, že to může být pro začínající rybáře matoucí - od toho jsme zde, abychom Vám vše potřebné uvedli na pravou míru.

Mimo zde jmenované případy je zde možnost, že Ministerstvo zemědělství udělí z nějakého důvodu výjimku pro odlov ryb na určitém pstruhovém rybářském revíru také pro měsíce leden, únor či březen ? například proto, že se bude daný rybářský revír rušit či odbahňovat a bude třeba odtěžit maximum přítomné obsádky.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána, Ph.D.
Dotaz č. 180
Datum: 14.02.2017
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to prosím s ustanovováním rybářské stráže a následné ověřováním náležitostí, včetně kvalifikačních předpokladů?
Odpověď: V ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství je uložena uživatelům rybářských revírů povinnost navrhnout rybářskou stráž; do funkce ji pak ustanovuje, ale také odvolává a zrušuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný podle místa trvalého bydliště navrhované osoby. Poslední věta připomínaného ustanovení zní: Subjekt, který rybářskou stráž ustanovil či ji vede v evidenci, je oprávněn nejméně jednou za 5 let ověřovat náležitosti, na základě kterých byl souhlas udělen, včetně kvalifikačních předpokladů.

V ust. § 14 odst. 2 zákona o rybářství jsou pak uvedeny ony "náležitosti", tedy musí se jednat o fyzickou osobu starší 21 let, svéprávnou, bezúhonnou, zdravotně způsobilou, která prokázala znalost práv a povinností rybářské stráže podle zákona o rybářství a také znalost souvisejících předpisů. Poslední podmínkou je, že tato osoba složila zákonem předepsaný slib.

Ust. § 14 odst. 9 zákona o rybářství obsahuje zmocňovací klauzuli, na jejímž základě prováděcí předpis, jímž je vyhláška č. 197/2004 Sb., stanoví podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce rybářské stráže a o jejich ověřování. Zmíněná vyhláška tak činí v § 19 pod nadpisem "Předpoklady pro výkon funkce rybářské stráže, jejich ověřování, vzor služebního odznaku a průkazu rybářské stráže" stanoví, čím se prokazuje "znalost práv a povinností rybářské stráže podle tohoto zákona a znalost souvisejících právních předpisů". Způsoby, jak lze tuto znalost prokázat, prezentuje takto:
- dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání v oboru
- dokladem o získání úplného středního odborného vzdělání nebo o ukončení (míněno samozřejmě úspěšném) studia na vyšší odborné škole v oboru
- dokladem o úspěšném složení zkoušek na rybářského hospodáře
- dokladem o úspěšném složení zkoušky pro výkon funkce rybářské stráže, vydaným po absolvování odborného kurzu. Organizaci a průběh této zkoušky rybářské stráže upravuje ust. § 20 vyhlášky.

Otázka zní, jaké náležitosti a kvalifikační předpoklady může obecní úřad u již ustanovené rybářské stráže "ověřovat". Pomineme naprosto zbytečné a zmatečné ustanovení, že tak může obecní úřad činit " viz je oprávněn, nikoliv je povinen " nejméně jednou za 5 let, tak to neznamená nic jiného, než že tak může učinit jak jednou za 15 let, ale také jednou za měsíc. Nelze zřejmě pochybovat o tom, že obecní úřad je oprávněn kdykoliv ověřovat, zda je rybářský strážný starší 21 let, bezúhonný, zdravotně způsobilý, nebyl omezen rozhodnutím soudu ve svéprávnosti. To lze považovat za ony "náležitosti".

Podle výše citované poslední věty § 14 odst. 1 zákona o rybářství však může obecní úřad ověřovat i splnění (spíše a lépe řečeno trvání) kvalifikačních předpokladů. Smysl a účel tohoto ustanovení zřejmě spočívá v tom, že takové ověřování náležitostí, včetně kvalifikačních předpokladů má sloužit jako nástroj příslušného úřadu ke zkvalitňování výkonu funkce jím evidované rybářské stráže. Z tohoto pohledu to pak může být chápáno i jako jisté preventivní působení úřadu směřující k minimalizaci nesprávných postupů a rozhodnutí rybářské stráže. Zákon ani vyhláška nerozlišují ani náznakem, že by měly být činěny rozdíly mezi ověřováním těch kterých náležitostí (a to ani při velmi extenzivním výkladu zmíněných předpisů). Nelze tedy jinak, než konstatovat, že obecní úřad má právo ověřovat existenci kterékoliv náležitosti. Námitka, že za absurdní by bylo třeba považovat výklad, podle něhož by měl obecní úřad kdykoliv právo ověřovat znalosti, tedy přezkušovat toho, kdo se prokazuje vysokoškolským diplomem, stejně tak ovšem maturitním vysvědčením, o řádném ukončení studia v oboru rybářství, tak tato námitka neobstojí nejen proto, že předpisy mezi těmito náležitostmi nerozlišují. Ověřování stálé existence kvalifikačních předpokladů nelze zužovat (není pro to opora v zákoně a vyhlášce) pouze na "zkouknutí" příslušných diplomů, vysvědčení, osvědčení. Ověření kvalifikačních předpokladů nepochybně znamená zjištění aktuálních znalostí členů rybářské stráže. A proto ono ověření může i v těchto případech znamenat třeba přezkoušení. A vzhledem k tomu, že rybářství, rybolovná technika, prostředky, použité pomůcky a materiály se neustále vyvíjejí, nemluvě už o razantním nárůstu nových právních předpisů, jejich novel a novel těchto novel, neobstojí názor, že je třeba bez dalšího respektovat kvalifikaci prokazující listinu vydanou třeba před 15 lety.

Resumé: obecní úřad, který rybářskou stráž ustanovil, má kdykoliv právo ověřovat, zda rybářský strážný je starší 21 let, je bezúhonný, zdravotně způsobilý, není omezen ve svéprávnosti a splňuje kvalifikační předpoklady spočívající ve znalostech práv a povinností rybářské stráže podle zákona o rybářství a znalostech souvisejících právních předpisů

Takto lze tedy interpretovat současné předpisy. Je třeba se spolehnout na příslušné obecní úřady, že správně pochopí svoji pravomoc a budou ji také využívat v potřebné a rozumné míře.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 179
Datum: 12.10.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Musí mít prosím osoba používající u vody pouze prut a raketu pro zakrmení (tedy bez háčku a úmyslu chytit rybu), která chystá lovné místo pro lov u sebe povolenku pro případnou rybářskou kontrolu?
Odpověď: Jednoznačná odpověď neexistuje, musíme si vypomoci výkladem. Podle ust. § 2 písm. j/ zákona o rybářství se za lov považuje činnost směřující k ulovení ryby.... a přisvojení si ryby při výkonu rybářského práva. Přikloníme-li se k výkladu restriktivnímu (zužujícímu), pak za lov nelze považovat manipulaci s rybářským nářadím a náčiním, s jehož pomocí ovšem nelze nic ulovit, protože nejde o udici s háčkem. K takové činnosti nepotřebujeme rybářské doklady.
Naopak při extenzivním (rozšiřujícím) výkladu můžeme tvrdit, že jde o činnost, která je součástí lovu (jistě nejde o činnost jen pro zábavu, ale o činnost směřující k následnému, byť nikoliv časově bezprostřednímu, ulovení ryby). Pak ovšem je třeba se při kontrole rybářskou stráží prokázat platnou povolenkou a rybářským lístkem.
Přikláněl bych se k výkladu extenzivnímu. Ostatně má přece logiku, že vykonávám-li činnost směřující k ulovení ryby - a to jistě příprava lovného místa pro ranní lov je - činím tak jako rybář. Ostatně, je to opravdu problém vzít si potřebhné doklady sebou?
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 178
Datum: 19.09.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Musí být při snížené viditelnosti osvětleny rybářské loďky? Pokud ano, tak jak?
Odpověď: Signalizace malých plavidel (rybářských loděk) za snížené viditelnosti.
Jde o aktuální problém, protože se stále častěji můžeme setkat se situací, kdy je na revíru povolen lov ryb z loděk a zároveň povolen i tzv. non-stop lov (zpravidla na velkých nádržích). Pozor ale na to, že i kdyby byl rybářskými předpisy lov z loděk povolen, pak je-li vodní cesta označena signálním znakem A 16 podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 67/2015 Sb., tedy tabulí s přeškrtnutou siluetou rybáře s vesly na pramici, jde o úsek, kde je zakázána plavba plavidel, která nemají vlastní strojní pohon a nejsou plachetnicemi.
Obr. 1
Rybářské předpisy přímo odpověď na tuto otázku nedávají. Lze se pouze výjimečně setkat s tím, že uživatel revíru v rámci tzv. bližších podmínek výkonu rybářského práva stanoví, že při lovu z loděk nesmí být použito světlo k oslňování ryb. Jinak ale rybářské předpisy pouze odkazují v § 14 odst. 6 vyhl. č. 197/2004 Sb. na zvláštní předpisy, které upravují používání plavidel při lovu ryb. Tímto zvláštním předpisem je především zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě a vyhláška č. 67/2015 Sb., vydaná k jeho provedení.
Podívejme se tedy, jak náš problém vyhláška č. 67/2015 Sb. řeší. Předně vymezuje pojmy "den a noc". Nocí je třeba rozumět období mezi západem slunce a východem slunce; dnem pak období mezi východem slunce a západem slunce (§ 15 odst. 1 písm. f/, g/ vyhlášky). Při pochybnostech (a že je řada rybářů mít bude) nelze zřejmě jinak, než vycházet vždy ze zpráv meteorologů (každý den ve zpravodajství TV, v některých stolních kalendářích apod.), kteří sdělují pro ten který den čas východu a západu slunce. Pojem "snížená viditelnost" nikde definován není, takže nastala-li by opravdu zřetelně snížená viditelnost, museli bychom ustanovení o signalizaci malých plavidel v noci použít analogicky.
Jistě nejčastějšími loďkami používanými k rybolovu budou malá plavidla do 7 m délky. Podle ust. § 22 odst. 1 vyhlášky samostatně plující malé plavidlo s vlastním pohonem (vlastním pohonem je třeba rozumět vlastní strojní pohon - viz § 1 písm. a/ vyhlášky) musí být v noci opatřeno vrcholovým, záďovým a bočními světly, jak jsou definovány v § 22 odst. 1 vyhlášky.
Avšak podle odst. 2 téhož ustanovení samostatně plující malé plavidlo s vlastním pohonem, jehož délka nepřesahuje 7 m, může místo světel předepsaných v odstavci 1 nést obyčejné bílé světlo umístěné na vhodném místě a v takové výšce, aby bylo viditelné ze všech stran.
Obr. 2
Samostatně plující malé plavidlo bez vlastního pohonu (tedy bez strojního pohonu, např. pouze vesly) a bez plachet nese v noci obyčejné bílé světlo viditelné ze všech stran (§ 22 odst. 6 vyhlášky).
Obr. 3
Plachetnice, která je malým plavidlem, nepřesahuje-li její délka 7 m, nese bílé světlo viditelné ze všech stran. Při přiblížení jiných plavidel signalizuje i druhým obyčejným bílým světlem.
Obr. 4
Světlo viditelné ze všech stran je světlo umístěné na plavidle svítící nepřerušovaně v obzorovém výseku 360 stupňů (§ 15 odst. 1 písm. d/ vyhlášky).
I pro malá plavidla platí, že přestanou-li signální světla fungovat, neprodleně se nahradí světly nouzovými, která musí být v případě námi popisovaném (tedy malá plavidla opatřená obyčejným bílým světlem) stejného charakteru, tedy obyčejné, bílé, viditelné (§ 16 vyhlášky)
Za zmínku stojí i signalizace v nouzi. Na malém (rybářském) plavidle, které v nouzi potřebuje pomoc, lze použít signalizaci kroužením světlem, nebo světelným signálem SOS podle Morseovy abecedy, tedy . . . _ _ _ . . . , nebo také opakujícími se pomalými pohyby rukou ze vzpažením dolů (§ 39 vyhlášky).
Podle § 13 odst. 11 písm. e/ zákona o rybářství a přílohy č. 7, část II. vyhlášky č. 197/2004 Sb., je plavidlo zařazeno mezi povolené technické prostředky k lovu. Jaké podmínky musí takový povolený technický prostředek k lovu splňovat stanoví zvláštní předpisy (viz zákon č. 114/1995 Sb. a jeho prováděcí vyhláška.č. 67/2015 Sb.). Je otázkou, zda se jedná o rybářský přestupek, když není řádně osvětlena rybářská loďka v době, kdy je taková optická signalizace vyžadována, a tedy rybář užívá nezpůsobilý technický prostředek k lovu. Mezi skutkovými podstatami rybářských přestupků podle § 30 odst. 1 zákona o rybářství to uvedeno není, vyjma případu, bylo-li by to uvedeno v bližších podmínkách výkonu rybářského práva - viz § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství.
A ještě přidáme informaci, která se týká půjčování malých plavidel, což není tak neobvyklá služba rybářské veřejnosti. Půjčovna malých plavidel musí mít především seznam plavidel s údaji uvedenými v § 106 odst. 4 vyhlášky, provozní řád, který musí obsahovat s ohledem na druh půjčovaných plavidel a vymezený úsek vodní cesty alespoň údaje uvedené v ust. § 106 odst. 1 písm. a/ až j/ vyhlášky. Příručka uživatele plavidla musí obsahovat údaje uvedené v § 106 odst. 2 písm. a/ až k/ vyhlášky; pro plavidla bez vlastního strojního pohonu musí příručka obsahovat alespoň základní údaje o plavidle a jeho obsluze, pokyny pro ovládání plavidla, základní pravidla provozu na vodní cestě a význam plavebního značení v rozsahu potřebném pro vedení malého plavidla, dále pak důležité kontakty na půjčovnu, Policii ČR, plavební úřad, Hasičský záchranný sbor ČR, zdravotní službu nebo obsluhu plavebních komor.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Přílohy: Značka s přeškrtnutou siluetou rybáře s vesly na pramici
Osvětlení samostatně plujícího malého plavidla s vlastním pohonem, jehož délka nepřesahuje 7 m
Osvěltení samostatně plujícího malého plavidla bez vlastního pohonu (tedy bez strojního pohonu, např. pouze vesly) a bez plachet
Osvětlení plachetnice, která je malým plavidlem, nepřesahuje-li její délka 7 m
Dotaz č. 177
Datum: 12.09.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám dotaz, který se týká vyhrazování míst pro hendikepované rybáře.
Přesto, že na vašich stránkách je u míst vhodných pro handicapované rybáře napsáno k této problematice že:
Takto vyznačené místo není handicapovaným rybářům vyhrazeno. Vyjadřuje pouze skutečnost, že se jedná o místo vhodné pro rybolov provozovaný tělesně postiženými osobami. Přijde-li tedy např. rybář na vozíčku na takto označené místo a toto místo bude již obsazené jiným rybářem, může tohoto rybáře pouze požádat o uvolnění místa (v rámci slušnosti). Uvolnění místa se v žádném případě nelze dožadovat s odvoláním na označení místa v soupisu revírů, na webových stránkách či značkou. Toto označení má pouze informativní charakter a upozorňuje na dobré možnosti příjezdu, parkování a lovu ryb pro osoby s tělesným postižením.
U MO Olomouc je v dodatku pro rok 2016 u rybářského revíru 471 116 Poděbrady 1A psáno: Na revíru je vyznačeno místo vhodné pro lov handicapovaných rybářů (www.rybsvaz.cz viz rybářské revíry). Na tabuli, která je přímo na revíru a je od tohoto místa vzdálená 20 metrů se ovšem píše:
Místo označené cedulí se symbolem rybáře na invalidním vozíku je přednostně určeno pro držitele průkazu ZTP-P ZTP s pohybovým omezením (vozíčkáře a osoby tělesně postižené-pohybující se pomocí francouzských holí nebo berlí). Lovící na tomto místě je povinen toto omezení respektovat a místo "určené osobě" na požádání neprodleně uvolnit. Nerespektování tohoto omezení bude považováno kontrolními orgány za hrubé porušení BPVRP.
Na revíru č. 471 030 Chomoutov 1A je v doplňku psáno totéž.
Zajímá mě jestli tento rozpor je v souladu s platnou legislativou. Chci znát jednoznačnou odpověď. Zda lze rybářské místo vyhrazovat nebo ne. A když ano, jakou má oporu v zákoně. Děkuji za váš čas.
Odpověď: Jednoznačná odpověď zní, že takové místo pro rybáře, byť hendikepované, vyhradit trvale nelze. Ustanovení § 14 odst. 4 věta první vyhlášky č. 197/2004 Sb. vyhrazování místa k lovu zakazuje. Ze systematického zařazení tohoto ustanovení logicky plyne, že zákaz vyhrazování míst k lovu se týká rybářů (fyzických osob). Určitou modifikací je ustanovení bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS v čl. X., podle něhož uživatel rybářského revíru má oprávnění vyhradit ve zcela výjimečném případě a po dobu nezbytně nutnou, místa k lovu. Toto ustanovení se ovšem netýká trvale označených míst vhodných k lovu hedikepovanými rybáři, směřuje prakticky výlučně k přípravě a pořádání rybářských soutěží v LRU.
Když se uživatelé revírů snažili vyjít vstříc našim hendikepovaným kolegům a trochu jim pomoci v tom, aby se mohli také věnovat rybolovu, vycházeli z toho, že bude naprostou samozřejmostí ostatními rybáři respektováno těch pár míst takto označených a někdy i upravených pro hendikepované rybáře. Zřejmě se ovšem obyčejné lidské slušnosti někde nedostává. Jen bych chtěl upozornit, že pokud si "zdravý" rybář, který obsadil místo označené jako vhodné pro hendikepované rybáře, dokáže razantně vymoci svá práva na místo lovu, pak jemu i uživateli revíru, který vydává povolenku, také můžeme připomenout, že na vydání povolenky není právní nárok. A ještě něco, Stanovy ČRS v § 4 odst.2 písm. f/ ukládají členům svazu povinnost vystříhat se všeho.......".co by narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři a rybářskými organizacemi". A nesplnění členských povinností může být považováno za kárné provinění. A není tedy ani třeba, aby bylo místo pro hendikepované rybáře označeno jako vyhrazené, nikoliv jen jako vhodné.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 176
Datum: 08.08.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Poznámka k lovu ryb z loděk
Odpověď: Plavidlo či plovoucí nafukovací rybářská pomůcka (definice či výklad tohoto pojmu chybí) je povoleným technickým prostředkem k lovu, jak uvádí příloha č. 7 v čl. II, bod 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb. (dále jen vyhláška). Obecně závazné předpisy o rybářství vycházejí tedy z principu, že obecně je lov z loděk povolen, může však být uživatelem revíru zakázán. Ustanovením čl. IV. Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS je upraveno oprávnění používat k lovu ryb loděk zcela obráceně. Obecně je lov ryb z plavidel na revírech ČRS zakázán, ale uživatel konkrétního revíru může tento způsob lovu na revíru nebo jeho části povolit.

Lov z obytných lodí, stejně jako z plavidel veřejné dopravy (tedy přívozy, parníky na přehradách) a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu (nákladní lodě) je zakázán (§ 13 odst. 3 písm. e/ zákona o rybářství).

Doba se mění, výbava rybářů rovněž a přináší to neustále nové dotazy. Doba rybářských pramiček pomalu odeznívá, nejsou už výjimečné rybářské loďky velkých rozměrů, s pevnou kajutou chránící před větrem, deštěm a přirozeně s veškerým komfortem, opatřenou televizí, barem. A z této lodě loví rybář. Kontrolu provádějící rybářská stráž je však toho názoru, že jde o loď obytnou a nikoliv rybářskou.

Nejsou výjimečné případy, kdy majitel takové lodě žádá, aby mu někdo kompetentní, zpravidla uživatel revíru, jeho loď "schválil" jako loďku rybářskou, neboť takové "potvrzení" by bylo pádným argumentem pro kontrolující rybářskou stráž. Někdy je žádáno, aby byl přijat (kým?) jednoznačný výklad platící pro všechny revíry ČRS. Takového potvrzení se ovšem rybář dočká jen stěží. Vzhledem k tomu, že povolení či naopak zákaz lovu z loděk a z obytných lodí je stanoven obecně závazným předpisem, tedy zákonem a prováděcí vyhláškou, není žádný orgán ČRS povolán k tomu, aby podával závazný výklad těchto předpisů. (Mimochodem, ani od Ministerstva zemědělství jsme se konkrétní odpovědi také nedočkali viz webové stránky ČRS, rubrika Vaše dotazy, odpověď č. 105). Výklad (zavazující účastníky řízení) může podat v konkrétním případě pouze orgán rozhodující o přestupku. Co ale v rybářském svazu můžeme, to je pokusit se o dohodu o tom, jak budeme tato ustanovení (samozřejmě v mezích zákona) pokud možno jednotně vykládat tak, aby se při kontrolách rybářskou stráží postupovalo pro rybáře srozumitelně a předvídatelně.

Právní předpisy pojem "rybářská loďka" neobsahují; užívají pojmy jako "plavidlo, malé plavidlo, loďka". Definici pojmu "rybářská loďka" můžeme tedy zúžit tak, že jde o loďku, na níž sedí/stojí rybář a loví ryby.

Plavidlem se podle § 9 odst. 4 zákona č. 114/1995 sb., o vnitrozemské plavbě rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a plovoucí těleso. Provoz malých plavidel rybářské předpisy vůbec neupravují, pouze ustanovení § 14 odst. 6 vyhlášky odkazuje na to, že používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní předpisy, jimiž se míní zejména zákon č. 114/1995 Sb. Malým plavidlem se rozumí loď, jejíž délka nepřesahuje 20 m a která není určena nebo používána k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, k přepravě více jak 12 osob a která není převozní lodí. Jiným plovoucím tělesem se rozumí vor, konstrukce, předmět nebo pevné seskupení předmětů schopné ovladatelné plavby. Na vodní cestě je zakázáno provozovat plavidlo, které svojí konstrukcí a technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečného provozu, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí a ohrožuje životní prostředí.

Je nutno brát v úvahu, že malé plavidlo musí svými plavebními vlastnostmi odpovídat účelu i způsobu svého použití, tedy v našem případě rybolovu. Vyloučit lze plavidla, která předpis nedefinuje jako loďky, ale jako jiná ovladatelná plovoucí tělesa, tedy vory a jim podobná zařízení, která zřetelně z hlediska způsobu použití neslouží k rybolovu; tak lze vyloučit např. windsurfingová prkna, problematické to může být u sportovních kajaků, kánoí (ale proč ne, vždyť známe kajaky vyráběné speciálně pro rybáře). Katamaran, pokud je to druh malého plavidla, nikoliv seskupení předmětů schopných plavby (míněno něco na způsob svázaných plováků, sudů apod.), může být sice zvláštní, ale přesto rybářskou loďkou. Také plovoucí nafukovací pomůcku, přímo určenou k lovu ryb, tzv. bellyboat, lze pokládat za ovladatelné těleso, tedy plavidlo. Ale v každém případě platí, že tam, kde je lov z loděk zakázán, nesmí být k lovu použito nic, co plave a na čem by se rybář udržel.

Pojem obytná loď není v právních předpisech definován.
Snad jen v příloze č 1 vyhl. č. 223/1995 Sb., (která se ovšem netýká malých plavidel), je zmiňován pojem "kajutová osobní loď", a zde se vysvětluje, že jde o plavidlo s kajutami pro přespání cestujících. Pro zajímavost, tento předpis rovněž rozvádí pojem "obytný prostor". Netýká se to sice malých plavidel, ale "velkých" lodí, nicméně nás to může inspirovat při definici pojmu obytná loď. Tak tedy tento obytný prostor je popsán jako prostor určený k používání osobami běžně pobývajícími na plavidle, včetně kuchyně, skladového prostoru pro zásoby, záchodů a umýváren, prádelen, předsíní a průchodů.

Při vysvětlení tohoto pojmu tedy musíme použít gramatickou metodu výkladu a dovodit, co ze sémantického hlediska znamená pojem "obytný". Jde o prostor, který je obýván, tedy pro který je charakteristické, že jeho obyvatel tam může setrvávat dlouhodoběji, že je opatřen výbavou k uspokojení základních životních potřeb apod. Tomuto požadavku zřejmě nebude vyhovovat pouhý přístřešek na pramici, byť umně vyvedený a třeba i napevno k lodi přidělaný.

V konkrétním případě je třeba především jednoznačně rozhodnout, zda jde o rybářskou loďku nebo o obytnou loď. Zásadně nelze připustit jakýsi hybridní výklad, tedy např. že paluba je vlastně rybářská loďka a kajuta je obytná loď, kam už nemá rybářská stráž přístup, aby nezasahovala do osobnostních práv člověka (ochrana soukromí, osobnosti atd.). Tedy jinak, že kontrolu rybáře a jeho úlovků lze provádět jen na palubě a nikoliv v úložných prostorech, kajutě apod. Vyhodnotíme-li tedy loďku jako rybářskou, pak má rybářská stráž právo kontroly celé takové lodě. Vyhodnotíme-li loď jako obytnou, nemá sice rybářská stráž právo vstupu na loď a natož pak její prohlídky v rámci kontroly, ale pak platí bezvýjimečný zákaz lovu z takové lodě.

Osobně bych se přimlouval za benevolentnější přístup. Připomínám, že účelem zákonného zákazu lovu z obytných lodí bylo nepochybně zakázat lov z hausbotů jako prostředí navýsost soukromého, kam by neměla mít rybářská stráž přístup (ani policie nemůže jen tak přijít na kontrolu k Vám do bytu). A ovšem nemůže-li tam rybářská stráž, není přípustné tam nekontrolovaně lovit. A proto bych plavidla, která jsou více lodí než hausbotem (houseboat v překladu dům + člun; počeštělé hausbot je synonymem pro obytnou loď - viz Slovník cizích slov, Encyklopedický dům, spol. s r.o., 1996) považoval za rybářskou loďku, nikoliv za obytnou loď. Nebo jinými slovy, za obytnou loď je třeba považovat jen botel či haubot.

Tolik zkušeností s rybáři již mám, abych věděl, že nebude trvat dlouho a dostanu dotaz, zda rybářská stráž může kontrolovat osobu, která pojíždí na loďce a která byla ještě před chvílí loďkou rybářskou, protože z ní rybář lovil, ale teď už má pruty s udicemi sbalené a brání se kontrole s tím, že neloví, ale jízdou na pramici pouze relaxuje. Mám za to, že si musíme pomoci analogickým použitím ustanovení § 16 zákona o rybářství. Tedy jde-li o kontrolu ještě v rybářském revíru (a to na vodě nebo přímo na břehu u vody jistě je) a lze-li z okolností nepochybně usuzovat na to, že rybář lovil (byl pozorován, stráží, svědky apod., v lodi má rybářskou výstroj a náčiní) je zde dáno oprávnění rybářské stráži provést kontrolu. Pokud by se už jednalo o přistižení takového rybáře nikoliv v revíru ale v jeho bezprostřední blízkosti, pak je dáno rybářské stráži oprávnění provést kontrolu rybáře a jeho nabytých úlovků jen v případě, že je dáno důvodné podezření, že rybář spáchal přestupek či trestný čin.

Tento příspěvek nemá být oním požadovaným jednoznačným výkladovým stanoviskem, ale podnětem k diskusi; tož rybáři a rybářští strážní diskutujte. Nemůžeme opustit ani myšlenku na to, zda ustanovení zakazující lov ryb z obytných lodí není přežilé. Pokud by s oprávněním lovit ryby i z obytné lodě bylo spojeno i oprávnění rybářské stráže a rybářského hospodáře provádět na tomto místě kontrolu, pak proč ne. Každý rybář a uživatel obytné lodi si pak může zvolit, zda využije svého práva s tím, že ho budou také stíhat s tím spojené povinnosti.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 175
Datum: 12.07.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to se zapisováním docházky k vodě, ulovených a přisvojených ryb, jakož i ryb vrácených vodě?
Odpověď: Podle ust. § 13 odst. 9 i.f. zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství osoba provádějící lov je povinna vyznačit v povolence k lovu datum lovu, rybářský revír, počet, druh a hmotnost ulovených ryb.

Podle ust. § 16 odst. 4 vyhl. (MP revíry) a podle § 17 odst. 5 (P revíry) přisvojené ryby osoba provádějící lov zapisuje nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu (některé bezprostředně po jejich ulovení, některé po skončení nebo přerušení lovu).

Čl. II / b bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS osoba provádějící lov je povinna zapsat nesmazatelným způsobem před zahájením lovu ryb na MP revíru i P revíru datum lovu a číslo revíru. Pokud si nepřivlastní v daném revíru a v daném kalendářním dnu žádnou ulovenou rybu proškrtnout...

--------------------------------------------

Především je třeba konstatovat, že zákon o rybářství spojuje povinnost rybáře zapisovat revír a datum lovu ve spojení s ulovenými (míněno nepochybně přisvojenými) rybami. Jen obtížně by bylo možno interpretovat zmíněné ustanovení zákona tak, že přikazuje rybáři zapisovat pouhou docházku do revíru. Zákon však neobsahuje ani přímé zmocnění pro prováděcí předpis, jímž je vyhláška č. 197/2004 Sb., aby tyto povinnosti podrobně upravil. Nicméně nelze dospět k závěru, že v tomto případě jde vyhláška nad zákon nebo vedle zákona, protože rozhodně není proti principům, kterými je zákon o rybářství ovládán. Zákon o rybářství sám o sobě nepovažuje porušení povinnosti zapisovat ulovené a přisvojené ryby za přestupek, protože takové jednání nepostihuje v ust. § 30 zákona, kde jsou uvedeny skutkové podstaty přestupků.

Radost rybářů z výše uvedeného konstatování musíme ale mírnit. Podle ust. § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že provádí lov v rozporu s podmínkami výkonu rybářského práva stanovenými v povolence k lovu (§ 13 odst. 9) zákona. A protože v bližších podmínkách výkonu rybářského práva (dále jen BPVRP) na revírech ČRS je uvedeno, že za tyto BPVRP je třeba považovat samozřejmě nejen znění zákona, ale i vyhlášky, jakož i uživatelem revíru speciálně stanovené podmínky, vše uvedené v soupisech revírů, které jsou součástí povolenky a jako takové jsou také rybářům k povolence vydávány, pak tedy lze učinit jednoznačný závěr, že nezapsání ulovené a přisvojené ryby, stejně jako nezapsání docházky na revír je přestupkem podle § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství.

Z uvedeného také nepochybně vyplývá, že požadavek ,,nesmazatelnosti" zápisu se týká jak případu ulovené a přisvojené si ryby, tak zápisu pouhé docházky k revíru bez (zatím) ulovené ryby. Porušení tohoto příkazu ,,nesmazatelnosti" je přestupkem ve smyslu ust. § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství.
Výmluvy na to, že rybář nevěděl, že musí použít nesmazatelnou psací potřebu či že ji momentálně neměl k dispozici, nelze akceptovat, protože platí, že ,,ignorantia iuris non praesumitur nec toleatur" neboli neznalost práva se nepředpokládá ani se netrpí. Nepochybný význam ale bude mít zjištění tzv. subjektivní stránky přestupku, tedy zda se přestupku spočívajícího v zápisu učiněném ,,smazatelně" dopustil rybář jen z nedbalosti či úmyslně a dokonce záměrně. To by se pak mělo zobrazit v druhu a výši kárného opatření uloženého orgány ČRS či pokutě uložené ve správním řízení.

Rybářské stráži nejsou neznámé případy, kdy rybář zapíše ulovenou a přisvojenou rybu mikrofixem,, který lze následně smazat. Zápis však lze ,,obnovit", pokud jej postříkáte vymrazovacím sprejem Cryos. Otázka zní, zda může rybářská stráž manipulovat s předloženou povolenkou tak, že ji postříká vymrazovacím sprejem.
Odpověď zní, že nepochybně může. Při argumentaci tohoto závěru vycházíme ze samozřejmého předpokladu, že použitím vymrazovacího spreje není povolenka žádným způsobem poškozena. Poté si připomeňme pravomoci rybářské stráže, jak jsou vymezeny v ust. § 16 zákona o rybářství, mimo jiné právo kontrolovat osoby lovící ryby nebo vodní organizmy, zda jsou k tomuto lovu oprávněné a zda provádějí lov řádně a způsobem, který umožňuje tento zákon, požadovat předložení platného rybářského lístku a platné povolenky k lovu atd. atd. Dále připomeňme, že podle čl. II/e BPVRP je osoba provádějící lov povinna umožnit rybářské stráži zápis o provedené kontrole do oddílu II. povolenky.
Při aplikaci těchto ustanovení na konkrétní případ jsme povinni (jak opakovaně nabádá Ústavní soud ČR) odhlédnout od prudérního, doslovného a gramatického výkladu právního předpisu, ale musíme především respektovat smysl a účel předpisu. Nelze mít za překročení pravomocí rybářské stráže, pokud učiní opatření ke zjištění platnosti povolenky a zápisů v ní, ke kterým je rybář povinen, způsobem, který se nedotkne práv rybáře, a povolenku nepoškodí. Jestliže někdo falšuje zápisy v povolence (jde ještě o platnou povolenku ?), nelze mu přiznat více práv než rybářské stráži, která má právo povolenku kontrolovat.

Na smyslu a účel zákona (tzv. ratio legis) musíme usuzovat i při řešení případů zapisování ryb do oddílu II povolenky, a to ryb ulovených ale nepřisvojených (vrácených vodě) či dokonce vůbec neulovených. Nepochybně účelem všech zmiňovaných ustanovení obecně závazných předpisů i BPVRP je získat přehled a údaje o skutečném stavu obsádky v revírech, neboť podle těchto údajů se nejen tvoří zarybňovací plány a jejich aktuální změny, ale především mají tyto údaje významné hospodářské dopady. Pokud rybář uvádí v povolence údaje, které neodpovídají skutečnosti, sleduje buď osobní prospěch (může pak lovit více ryb než je stanovený limit) nebo tak činí ve prospěch uživatele revíru. V obou případech však jde o to, že rybář nesplnil základní povinnost, totiž vyplnit povolenku v oddílu II řádně. A to je, jak jsme si už vyložili výše, přestupek podle § 30 odst. 1 písm. f/ zákona o rybářství. A za jeho spáchání může být uložena pokuta do výše 30.000,- Kč (§ 30 odst. 6 zákona o rybářství).
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 174
Datum: 30.05.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Když ulovím v jednom dni jednoho kapra 4 kg a druhého kapra též 4 kg, jak je to s ponecháním si ryb?
Dle mého názoru si můžu ponechat jen jednoho, protože součet vah obou ryb by překročil denní limit váhy, a to 7 kg/den. Nebo si mohu ponechat oba?
Odpověď: Ve smyslu § 16 odst. 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, si může osoba provádějící lov na MP revírech přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov. Z toho vyplývá, že pokud na MP revíru ulovíte např. kapra o hmotnosti 4 kg a přisvojíte si ho a následně ulovíte dalšího kapra o hmotnosti 4 kg, tak si ho můžete přisvojit taky, ale pak musíte ukončit denní lov. Samozřejmě musíte oba kapry hned po ulovení zapsat do úlovkového lístku. Na ryby můžete opět vyrazit až další den.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 173
Datum: 05.04.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Slyšel jsem, že na rybářském revíru č. 481 501, ÚN Orlík je možné od letošního roku, tedy 2016 používat k lovu vábničku. Údajně to vyšlo v soupisu revírů, ale nemůžu v popisu revíru UN Orlík nikde najít, že je vábnička skutečně povolena.
Odpověď: Ustanovení o zákazu používat k lovu vábniček bylo v popisu revíru č. 481 501, ÚN Orlík ještě do minulého roku skutečně uvedeno. Tento zákaz byl rybářskou stráží kontrolován a postihován. V popisu revíru ÚN Orlík pro rok 2016 zákaz používat k lovu vábniček již nenajdete. To znamená, že používat vábničky je při lovu ryb na ÚN Orlík povoleno. Mezi další změny v pravidlech lovu ryb na ÚN Orlík s platnosti od roku 2016 patří zavedení doby hájení u okouna říčního v období od 1. 1. do 15. 6. a zavedení horní míry 70 cm u kapra obecného.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 172
Datum: 04.04.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat na rybníčky na Štítovském potoce. Jsou chovné nebo můžu na nich chytat ryby?
Odpověď: Rybníčky na Štítovském potoce nejsou rybářským revírem ČRS.
Jestliže máte pochybnosti, zda nějaký konkrétní rybník je či není součástí nějakého rybářského revíru, můžete si to sám ověřit dle následujícím jednoduchým postupem:
Otevřete si naší webovou stránku www.rybsvaz.cz a zkusíte vyhledat nejbližší rybářský revír u vodní plochy, u které chcete zjistit, zda je či není rybářským revírem:
www.rybsvaz.cz → rybářské revíry → mimopstruhové (pstruhové) → příslušný územní svaz → příslušný revír → zcela dole na této stránce bude mapa příslušného rybářského revíru a okolí, stojaté vodní plochy jsou vybarveny příslušnou barvou (modrá = mimopstruhové vody, červená = pstruhové vody). Na mapě vyhledejte zájmovou vodní plochu - je-li barevně ohraničena a vybarvena shodně, jako rybářské revíry, je-li zde zapsané číslo revíru a název revíru, pak se jedná o rybářský revír. Není-li, není daná plocha rybářským revírem. Je to jednoduché, rychlé a spolehlivé rozlišení rybářských revírů od ostatních vodních ploch.
Při prohlížení konkrétního revíru nepoužívejte scrollovací tlačítko (kolečko) myši - mění velikost map. Pro pohyb po stránce použijte raději posuvník na pravé straně webového prohlížeče.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 171
Datum: 01.02.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Má rybářská stráž právo provádět zápis o kontrole rybáře do jeho povolenky k lovu ryb?
Odpověď: Zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství v ust. § 16 upravuje oprávnění rybářské stráže. Mezi nimi nezmiňuje právo pořizovat zápisy do povolenky k lovu. V dalším ustanovení § 17 pak zákon ukládá rybářské stráži povinnosti; ani mezi nimi nelze nalézt povinnost provést záznam o kontrole do povolenky k lovu.
Jediný předpis, z něhož lze dovodit oprávnění rybářské stráže pořizovat zápisy do povolenek kontrolovaných rybářů, je ustanovení bližších podmínek výkonu rybářského práva (podle § 13 odst. 9 zákona o rybářství) na revírech ČRS, a to v čl. II písm. e/, který ukládá povinnost rybáři umožnit rybářské stráži zápis o provedené kontrole do oddílu II. povolenky k lovu (Evidence docházky a úlovků). Tedy hodlá-li rybářská stráž takový záznam učinit (i když výslovné oprávnění jí k tomu žádným předpisem dáno není), musí jí to rybář umožnit.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 170
Datum: 27.01.2016
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je přesně posuzován lov z plavidla, jež je nějakým způsobem v kontaktu se břehem - tzv. "navalení na břeh".
Odpověď: Termín "loďka navalená..." byl obsažen v § 26 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 103/1963 Sb., která prováděla zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství. Toto ustanovení zakazovalo lov ryb z loděk, které jsou navaleny na vodní stavby, z lodí obytných, z plavidel veřejné dopravy a z plovoucích zařízení. Účinnost obou těchto předpisů skončila dnem 31.3.2004.
V současné době platné a účinné předpisy (tedy zákon č. 99/2004 Sb. a vyhláška č. 197/2004 Sb.) s termínem "navalená loďka" (ať již na cokoliv) nepracují. Znamená to, že budeme-li řešit problém, zda rybář sedící v loďce loví způsobem povoleným či nikoliv, budeme řešit základní otázku, zda loví z plavidla či nikoliv (lov z plavidel je zakázán - viz čl. IV. bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS; revíry či jejich části, kde je lov ryb z plavidel povolen, určuje uživatel revíru). Tedy zda využívá plavidlo k lovu ryb nebo jinak řečeno, je-li užití plavidla součástí způsobu lovu. Z tohoto hlediska loví-li rybář z loďky, která je na hladině (a nepovažoval bych za významné, zda 30 metrů nebo jen 1 metr od břehu) bude se jednat o lov z plavidla. Naopak, bude-li loďka vytažena na břeh a rybář se v takovém plavidle usadí (třeba jen z tak pragmatického důvodu, že okolo je na břehu bláto), jistě nepůjde o lov z plavidla.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 169
Datum: 01.09.2015
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V časopise Rybářství č. 4/2010 byla zveřejněna v rubrice "Právní poradna" odpověď na otázku, zda může rybářská stráž zadržet pytláka nebo rybáře, který se dopustil rybářského přestupku. Moje odpověď tehdy zněla, že prakticky nikoliv.
Odpověď: Kolega Václav Horáček mě upozornil na článek v tisku, který naznačoval, že např. revizoři v prostředcích hromadné dopravy mají právo "černého pasažéra" zadržet do příjezdu Policie. Člen rybářské stráže se tedy důvodně ptá, proč by tuto možnost neměla mít i rybářská stráž.

Ještě než se dostaneme k informaci, která se objevila v tisku, vrátím se ke zmiňované odpovědi z Rybářství č. 4/2010. Nejen, že na ní nemám co měnit, ale dokonce došlo ke zhoršení situace v tom smyslu, že v mezidobí byla přijata novela trestního zákona, která skutkovou podstatu trestného činu pytláctví (§ 304 tr. zák.) upravuje takto :"Kdo neoprávněně loví ryby...v hodnotě nikoliv nepatrné..." Čili trestného činu pytláctví se nedopouští jen ten, kdo už ulovil neoprávněně ryby v hodnotě nad 5000 Kč, ale už i ten, kdo ryby v této hodnotě loví (aniž by je skutečně ulovil). Jak se taková skutečnost může prokazovat, to ví jen tvůrce trestního zákona. Uvědomme si, že zadržuje-li rybářská stráž (či kdokoli jiný) pytláka při páchání trestného činu, musí si být vědom, že pytlákovi musí být prokázáno, že lovil ryby v hodnotě nad 5000 Kč (to je součást skutkové podstaty trestného činu, jinak nejde o trestný čin). A to prokázat prostě nejde.

Nyní k oněm oprávněním revizora v dopravním prostředku. Článek v tisku vychází z interpretace odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) ze dne 9.10.2010 č.j. 1 As 34/2010-73. Ten v části, která nás zajímá, vychází ze zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 37 odst. 4 tohoto zákona pověřená osoba (revizor) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy...je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, uložit zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje k vymáhání jízdného; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa trvalého pobytu. Právům pověřené osoby (revizora) korespondují povinnosti cestujícího. Ten je, mimo jiné, povinen podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu revizora setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího (tedy policisty nebo obecního strážníka). Nejvyšší správní soud dovozuje, že revizor není oprávněn sám přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně svoji povinnost prokázat svoji totožnost nesplní, musí nést s tím spojené negativní následky, tedy musí následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě do příchodu Policie ČR.

A teď to nejdůležitější. Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi cestujícím a provozovatelem drážní dopravy (jednalo se o provoz trolejbusu) má povahu vztahu soukromoprávního (neboť se řídí smlouvou o přepravě podle občanského zákoníku), pak lze, cituji ,,uvažovat za určitých okolností i o přestupku proti majetku. V takovém případě nelze paušálně vyloučit právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, tedy pokouší se porušit sekundární povinnost podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona o dráhách. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem" (konec citace). A v takovém případě NSS nevylučuje výjimečné použití nutné obrany, spočívající v zadržení cestujícího. Přitom revizor, dále cituji ,,nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkovývh práv provozovatele" (konec citace).

Významné je, že výjimečnou možnost v rámci tzv. nutné obrany zadržet černého pasažera v dopravním prostředku váže NSS na porušení povinnosti cestujícího na výzvu revizora jej následovat na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě. A takové či podobné ustanovení zákon o rybářství nemá!

Výkon rybářského práva není obsahem soukromoprávnho vztahu mezi rybářem a státem. Rybářské právo nemá, podle převažujících názorů, majetkovou povahu. Nejde v něm tedy o ochranu takových majetkových práv, k jejichž ochraně by bylo možno využít institutu nutné obrany.

A vzhledem k tomu, že ani postavení tzv. úřední osoby rybářské stráži (revizor v trolejbuse touto osobou není) pravomoci v tomto směru nezvyšuje, nemohu se dopracovat k jinému závěru, než že rybářská stráž právo zadržet pytláka či toho, kdo se dopustil rybářského přestupku, stále nemá. Byla-li by zcela výjimečně zdůvodnitelná výjimka, pak by šlo právě o tu výjimku, která potvrzuje pravidlo.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 168
Datum: 10.08.2015
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Kdo má povinnost zapsat úlovek, jestliže úspěšný rybář rybu daruje méně úspěšnému kolegovi?
Odpověď: Nepůjde asi o úplně běžnou situaci, přesto se však vyskytnout může a tak se podívejme, jak ji posuzovat z hlediska rybářských předpisů. Přijde-li rybář lovit na revíry ČRS, je jeho povinností před zahájením lovu vyznačit v povolence datum lovu a číslo revíru (viz. "Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS" schválené Radou ČRS).
Na mimopstruhovém revíru pak zapisuje bezprostředně po ulovení a ponechání si kapra, štiky, candáta, bolena, sumce, lipana, lososovité ryby, síha marény a síha peledě. Ostatní ulovené a ponechané ryby zapisuje po skončení nebo při přerušení lovu před odchodem od vody.
Na pstruhovém revíru rybář zapisuje bezprostředně po ulovení a ponechání si kapra, lipana, ryby lososovité, síha marénu a síha peledě. Ostatní ryby, které uloví a ponechá si je, zapisuje po skončení lovu nebo při přerušení lovu, před odchodem od vody.
Rybářská stráž má právo kontrolovat lovícím rybářům úlovky (§ 16 pís. a/ bod 2 zákona o rybářství). Tomu samozřejmě odpovídá povinnost rybáře umožnit rybářské stráži takovou kontrolu kdykoliv v době lovu (tedy přesněji v době výkonu rybářského práva).
Rybářská stráž má ale také právo požadovat od osoby důvodně podezřelé ze spáchání přestupku nebo trestného činu (například a zejména pytláctví) v bezprostřední blízkosti rybářského revíru předložení dokladů opravňujících k rybolovu anebo dokladu o legálním nabytí ryby.
Když jsme si připomněli zákonná ustanovení, která se vztahují k posuzovanému případu, vyplývá nám z toho celkem zřejmá odpověď na položenou otázku.
Ulovenou a ponechanou rybu je povinen zapsat ten rybář, který ji ulovil a ponechal si ji, a to způsobem zmíněným výše. Tento úlovek musí mít kdykoliv k dispozici pro případ kontroly rybářskou stráží. Teprve ukončí-li lov, může s úlovkem, který je jeho vlastnictvím, naložit zcela dle své úvahy, tedy mimo jiné jej může i darovat. Obdarovaný rybář samozřejmě takovou rybu do přehledu úlovků ve své povolence nezapisuje. Jestliže je však podroben kontrole RS, může rozpor mezi tím, že rybu sice má, ale nemá ji zapsanou v přehledu o úlovcích (při kontrole jak při lovu, tak ovšem i v bezprostřední blízkosti revíru) vysvětlit pouze tím, že doloží, že uzavřel darovací smlouvu, na jejímž základě rybu do svého vlastnictví nabyl.
Je mi celkem jasné, že řada čtenářů, kteří dočetli odpověď až do tohoto místa, si začala ťukat na čelo (to v lepším případě) a mnozí si pomyslí, co jsem to vymyslel za hloupost. Jenomže jak zabránit už celkem rozšířenému nešvaru, že úspěšnější rybář uloví za den tři a více kusů kapra, ponechá si všechny, protože ty "přebytečné" daruje okolním rybářům. Tady se jistě shodneme, že jde o zřejmé porušení předpisů. Vyhneme se zbytečným diskuzím a polemikám s kontrolními orgány, když budeme respektovat zásadu, že rybář skutečně nemůže darovat rybu před skončením lovu a že obdarovaný si musí zajistit spolehlivý důkaz, že nezapsanou rybu nechytil, nýbrž ji koupil nebo dostal darem.
Pro zajímavost, v dříve platné vyhlášce č. 103/1963 Sb. bylo dokonce v § 29 odst. 3 výslovně zakázáno ulovené ryby směňovat nebo prodávat, tedy česky řečeno kšeftovat s nimi.
Takže závěrem doporučení: chcete-li ulovenou rybu darovat, učiňte tak až po skončení lovu při odchodu obou (dárce i obdarovaného) od vody a mimo bezprostřední blízkost revíru, neboť až tam sahá "jurisdikce" rybářské stráže.
Myslíte, že to je nerealizovatelný požadavek?
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 167
Datum: 27.07.2015
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se zeptal na používání audio a video záznamu při kontrolách RS. Kdysi jsem od Vás četl článek, ve kterém jste tuto možnost pro RS zamítl. K vánocům jsem dostal Váš komentář k zákonu o rybářství. Z pasáže této problematice věnované mám však pocit, že naznačujete, že jednání s úřední osobou není projevem osobním, takže máme právo tyto záznamy pořizovat? Poslední dobou se nám na revíru objevují prapodivná individua a při večerních kontrolách jsme často terči urážek, nadávek atd... Na zkoušku už máme dvě malé kamerky zakoupeny. Další mojí otázkou je, jak pak máme s následným záznamem zacházet? Můžeme třeba mezi RS určité případy vyhodnocovat? Můžeme nějaké hříšníky dát na internet, když jim změníme hlas a rozmažeme obličej? Na internetu jsem mnoho videí z kontrol viděl, ale chtěl bych v tom mít jasno.
Odpověď: Ten rozdíl ve výkladu předpisů jste postřehl velmi správně. V interpretaci předpisů o ochraně osobních údajů a o ochraně osobnosti totiž zejména v poslední době došlo k poměrně významnému posunu, a to především ze strany Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a konečně i Úřadu pro ochranu osobních údajů. Proto také původní výklad, který byl poměrně velmi přísný, doznal zřetelného "uvolnění". V současné době se tedy na věc nahlíží tak, že pokud je osoba účastna úředního jednání a jsou při tom zaznamenávány její projevy (audio, video), není to zásah do práva na ochranu její osobnosti. Kontrola prováděná rybářskou stráží, tedy úřední osobou, je nepochybně úředním úkonem a zaznamenání této kontroly pořízením audio či video záznamu (tedy včetně toho, jak na ni kontrolovaný reaguje) nemůže být zásahem do osobnosti kontrolovaného. Jeho chování při kontrole totiž není projevem osobní povahy (tohle je totiž zásadní změna v nahlížení na to, jaký charakter jednání osoby má). Něco jiného by bylo, pokud by rybářská stráž pořizovala záznam, na němž rybář nevykonává rybářské právo, tedy příkladně když kempuje, sedí u ohně atd., pozor také na to, aby záběry nezachycovaly i jiné osoby v okolí, to už by mohl problém být.
Při mém posledním jednání na Úřadě pro ochranu osobních údajů nám ale zdůrazňovali, že problém může také spočívat s užitím záznamu; stručně řečeno, užít ho lze výlučně jen pro úřední účely, tedy jako důkaz v přestupkovém řízení nebo v řízení před soudem (ať již trestním či občanskoprávním). Zakázáno (zatím) je archivovat tyto záznamy (to ale stejně nikdo nezkontroluje, takže se jedná o novele zákona, který tuto úpravu změní).
Z uvedeného také vyplývají odpovědi na Vaše otázky. Zda můžete záznamy mezi RS vyhodnocovat? Nesmíte je zveřejňovat (tedy zpřístupnit veřejnosti) mimo úřední jednání. Takže s využitím pro studijní účely v úzkém kruhu strážných si jistě poradíte. Zveřejnit na internetu způsobem, že osoby jsou identifikovatelné (to znamená nejen jejich podobizna, ale identifikovatelné i podle jiných markantů) bych nedoporučoval, to by se RS skutečně mohla dostat do problémů (připomínám mediálně známé kauzy, kdy fotku přistiženého zloděje nelze vyvěsit na nástěnce obchodu, dlužníky nájemného nelze zveřejňovat v novinách atd.). Pokud by byla identita kontrolovaného zastřená (jak
píšete - změna hlasu, rozmazaný obličej), tak v takovém případě by dle mého soudu o zásah do práva na ochranu osobnosti nešlo.

Výklad i aplikace právní úpravy v této oblasti zdaleka není jednoznačná, ale myslím si, že současný stav i trend odpovídá v zásadě tomu, co jsem výše popsal.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 166
Datum: 31.03.2015
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Obracím se na Vás s žádostí o stručný výklad ustanovení § 13 odst. 3 písm. a) zákona č. 99/2004 Sb.
a) Mohu prosím v době hájení jelce tlouště provozovat jeho lov na zmražené višně nebo se striktně a restriktivně uplatní zákaz lovu, tzn. že jej nesmím ani na višně, třešně cíleně chytat? Lovím totiž výhradně tento rybí druh a samozřejmě veškeré úlovky pouštím šetrně zpět do revíru. Používám podložku k lovu ryb a chytám bez protihrotu.

b) Mohu si prosím uloveného jelce tlouště v době hájení vyfotografovat a změřit, příp. zvážit předtím, než jej pustím zpět do revíru?

Nechci se dopouštět jednání v rozporu s Rybářským řádem a zákonem o rybářství a rybáři k tomuto přistupují různě, proto prosím o stanovisko.
Odpověď: Vámi připomínané ustanovení § 13 pdst. 3 písm. a/ zákona č. 99/2004 Sb. zakazuje lov vybraných druhů ryb po dobu jejich hájení. Je tedy třeba vycházet z toho, že pokud je na revíru vůbec lov povolen, tedy na revíru není stanoven všeobecný zákaz lovu (všeobecné hájení, hájení všech druhů ryb), může tam rybář lovit ostatní druhy ryb, jejichž lov zakázán není a pro případ, že uloví i rybu hájenou, je povinen ji šetrně vrátit vodě, neboť si ji nesmí přivlastnit (ponechat). Nepochybně nelze zákon vykládat tak, že vyskytuje-li se v revíru hájená ryba, nesmí se na tonto revíru vůbec lovit Slova "šetrně vrátit vodě" uvádím záměrně, neboť ta se vztahují i k další Vaší otázce. Ulovenou rybu, byť je hájená, si při dodržení tohoto pravidla jistě můžete při ulovení vyfotit, změřit, ale šetrně.
Nicméně jestliže citované ustanovení zákona zakazuje lov, nikoliv jen přivlastňování hájených ryb, pak bych se přikláněl k názoru, že by bylo porušením zákona, pokud by rybář skutečně cíleně lovil hájenou rybu. Tato "cílenost" by mohla právě vyplývat ze speciálních způsobů lovu toho kterého druhu ryby, např. tedy při použití zvláštní nástrahy pro takového potravného specialistu, jakým jelec tloušť je; tvrzení, že na višeň rybář loví všechny ostatní ryby, jen ne právě hájeného jelce by obstálo jen obtížně.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 165
Datum: 09.03.2015
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to prosím s dvěma udicemi na kačenu z lodě, případně na vábničku (2x živá nástraha, nebo 2x umělá nástraha)? Pokud loďka není zakotvená. Smí se to?
Rád bych z nezakotvené, tedy nutně ne se hýbající lodě chytal na 2 pruty s kačenou s tím že jako nástrahu použiji rybičku či umělou nástrahu na sumce (např. chobotničku). Já (a mnozí další) si myslím, že to možné je, jedná se o lov na plavanou. Jeden odpůrce s námi nesouhlasí a argumentuje vaší odpovědí na dotaz č. 142. Ten se ovšem týká teoreticky něčeho jiného! Jsem přesvědčen že nikde není definováno, že aby se nejednalo o lov hlubinnou přívlačí (notabene při evidentním lovu se splávkem) musí být plavidlo nehnutě ukotveno! Vy sice ve zmíněném dotazu uvádíte, že je jedno jestli je plavidlo poháněno nebo neseno (vítr či proud), jedná se o lov hlubinou přívlačí (přívlač jako taková včetně hlubinné je pochopitelně definována zákonem a o lovu se splávkem se tato definice nezmiňuje), ale i v tomto případě netuším, kde lze nalézt definici slova pohybující se plavidlo.
Odpověď: Odpověď vskutku není jednoduchá. Na tom, co jsem napsal v odpovědi č. 142, bych nic neměnil. Ale připoměl bych poslední větu: "Vycházíme-li z tohoto rozlišení.......", čili ona odpověď řeší problém z pohledu toho, zda a jak je vedena nástraha vodním prostředím. Váš dotaz mě přivedl k tomu, že je nutno vzít v úvahu ještě další skutečnosti.
Tak předně sice o zakotvení loďky jako součásti způsobu lovu se předpis (míněno zákon o rybářství a zejména prováděcí vyhláška) nikde nezmiňuje, ale přesto to význam mít může. Bude-li totiž loďka ukotvena a rybář bude lovit tak, že bude pohyb nástrahy aktivně ovlivňovat, pak se může jednat buď o přívlač nebo o lov na plavanou (viz příloha č. 7, část. A i část B). Rozlišení budeme muset tedy hledat v dalších indiciích, které jsou charakteristické pro ten který způsob lovu, čili např. druh nástrahy - je-li použita třpytka, nepůjde zřejmě o lov na plavanou, nebo je-li součástí udice splávek, nepůjde zřejmě o lov přívlačí. Určitým "pomocným" kriteriem může být i samotný způsob lovu, tedy pokud rybář neustále nahazuje a přitahuje nástrahu, nasvědčuje to spíše lovu přívlačí.
Podobným způsobem je třeba nahlížet na lov z pohybující se (neukotvené) lodě. Je-li pro pohyb nástrahy rozhodující pohyb lodě (a jak jsem již uvedl, předpisy zdroj pohybu, tedy vodní proud, nebo vesla, plachty, motor atd. nerozlišují - ale pozor, některé bližší podmínky výkonu rybářského práva vyhlášené uživatelem revíru ano) a i ostatní indicie (druh nástrahy, udice bez splávku apod.), pak se bude zřejmě jednat o hlubinnou přívlač. Lov z neukotvené lodě, která se pohybuje výlučně vlivem vodního proudu, ale s udicí, jejíž montáž, ale i způsob lovu nasvědčuje lovu na plavanou (viz shora) bude třeba posuzovat jako lov na plavanou.
Zřetelné je, že v těchto případech bude hodně záležet na posouzení konkrétní situace rybářskou stráží a proto doporučuji vyvarovat se pokud možno takovým způsobům lovu, které jsou hraniční a nezapomenout, že v právu veřejném (a rybářské právo je právo veřejné) platí zásada, že co není povoleno, je zakázáno.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 164
Datum: 13.01.2015
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je povinnost rybáře mít při lovu ryb podložku pod ryby a pokud ano, jaké musí být její minimální rozměry.
Odpověď: Podložka pod ryby není při lovu ryb na revírech ČRS povinná, ale její použití lze jedině doporučit. Je to výborná pomůcka, která slouží k šetrnému zacházení s rybou po vylovení na břeh a dnes se tato pomůcka stává stále běžnější výbavou rybářů.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 163
Datum: 15.07.2014
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Měl bych dotaz ohledně lovu ryb z plavidel. Nikde na internetu se nemohu přesněji dopátrat, jak je to s nakrmením lovného místa a označením bójkou (samozřejmě povolenou bójkou tyčovou). Ptám se tedy, pokud je na rybářském revíru lov ryb z plavidel zakázan a není uživatelem revíru nikde povolen, mohu si člunem zavézt bojku a označit si tak místo na vodě a následně opakovaně plout k bójce zakrmit? Nejedná se pak už následně o lov, i když ještě nemám nahozené udice? Dodám, že se nejedná o lov dravých ryb na bójku, ale o lov ryb kaprovitých na položenou.
Odpověď: Tento dotaz musíte adresovat uživateli revíru, který stanoví tzv. bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech. Někteří uživatelé revírů mají výslovně uvedeno, jestli je povolen lov ryb z loděk a také konkrétně, jestli je povoleno zavážení návnad a nástrah. Pokud by ale byl pouze zakázán lov ryb z loděk a o zavážení návnad či nástrah nebo označování místa lovu nebylo nic uvedeno, přikláněl bych se názoru, že vzhledem k tomu, že tyto činnosti můžeme považovat za součást lovu, je třeba je považovat rovněž za zakázané. Takto na tento problém také nahlížíme při výkladu ustanovení čl. IV bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS, jak jsou uvedeny v soupisech revírů. Znovu ale upozorňuji, že jde o úpravu bližších podmínek výkonu rybářského práva, kterou stanoví pro ten který revír jeho uživatel a ten Vám také musí podat vysvětlení (když už to nedokázal stanovit tak přesně, aby to nevyvolávalo diskuse a problémy), jak to tedy mínil.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 162
Datum: 05.06.2014
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Byla mi dočasně (6 měsíců - vlastní blbost, souhlasím s trestem, zasloužím si ho) odebrána povolenka k lovu, ale nebyl jsem vyloučen z rybářského svazu. Mám dotaz, zda mohu v případě potřeby zakoupit 14denní povolenku k lovu (rybářská dovolená na Orlíku a Lipně v červenci). V prodejním místu mi sdělili, že v tom nevidí problém, pokud se jim prokáži Rybářským lístkem a Členskou legitimací.
Odpověď: Zadržení povolenky rybářskou stráží, případně následně odnětí povolenky na určitou dobu na základě rozhodnutí kárného orgánu, sleduje účel, jímž je znemožnění rybolovu tomu, kdo na revírech, na které povolenku měl, se dopustil závažného přestupku. Rozhodně takové opatření nemá znamenat finanční postih pro rybáře (jako jakási pokuta) spočívající v tom, že si musí koupit další povolenku. Takže sledujíce účel této úpravy mohu konstatovat, že byste neměl mít možnost zakoupit si další povolenku na stejný druh revírů, jinak uložené kárné opatření ztrácí svůj smysl a sledovaný účel.
Pokud Vám jiný uživatel revírů z důvodu, že neví o Vám uloženému kárnému opatření či sice o něm ví, ale ponechává ho bez povšimnutí, vydá jinou povolenku, jedná sice proti dobrým mravům a nepochybně by bylo možno považovat to za porušení Stanov ČRS v § 4 odst. 2 písm. f/, ale se sankcí za takové jednání to je velmi problematické, bohužel. Stejně tak lze ovšem posuzovat jednání rybáře, který obchází uložené kárné opatření tím, že si koupí povolenku jinde.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 161
Datum: 05.06.2014
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to prosím s přípustnosti nebo nepřípustnosti dokumentování (měřeni a fotografováni) ryb, které se vrací zpět do vody?
Odpověď: Tato otázka se musí posuzovat případ od případu. Dobře víme, že míra pro zjištění délky ryb patří mezi povinnou výbavu rybáře. Pokud tedy rybář měří úlovek po ulovení, tak se mu zpravidla nedá nic vytknout. V případě ponechání úlovku musí do povolenky k lovu ryb zapsat míru ryby a pokud nedosahuje nejmenší lovnou míru, tak ulovenou rybu musí pustit zpět do vody. V případě např. ulovení druhu ryby v době hájení nebo celoročně hajného druhu je měření úlovku samozřejmě bezpředmětné a musíme přihlédnout i k ustanovení odstavce VII. bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS, kde je uvedeno, že rybu, která se vrací zpět do vody, je potřeba uvolnit z háčku bez zbytečné manipulace, pokud možno ve vodě.
Ohledně fotografování to platí asi obdobně. Pokud rybář šetrně manipuluje s rybou a po změření a pořízení několika snímků se rozhodne úlovek pustit zpět do vody, tak to nebude RS posuzovat jako nešetrnou manipulaci s úlovkem.
Jednoduše řečeno "Jestliže rybář při měření, vážení, fotografování, filmování či jakékoliv jiné manipulaci s rybou se k ní chová šetrně, jde o jednání v souladu s předpisy i rybářskou etikou (rybářskými dobrými mravy)." A je lhostejné, jestli rybu poté pouští (ať už dobrovolně nebo že musí) nebo si jí ponechává (je-li to přípustné).
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 160
Datum: 05.06.2014
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Jak je to se střetem zájmů při výkonu funkcí v ČRS?
Odpověď: Letošní rok je v Českém rybářském svazu rokem volebním, kdy se volbami tvoří na další funkční období orgány místních organizací a územních svazů. Znovu a stále častěji se musí zejména v místních organizacích potýkat s problémem nedostatku vhodných kandidátů na funkce ve výboru MO. Jedním z důsledků této nepříznivé situace je stav, kdy funkce s argumentem ,,nejsou lidi" vykonávají osoby, u nichž je to vyloučeno pro střet zájmů.

Připomeňme si, že podle ust. § 6 odst. 9 Stanov ČRS člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním vztahu. Takové funkce nesmějí vykonávat ani členové či jiné osoby, které jsou podle obecně závazných právních předpisů považovány za osoby blízké. Nu a podle čl. 6 odst. 2 Jednacího řádu ČRS ve vzájemném kontrolním vztahu jsou funkce předsedy, jednatele, místopředsedy, ekonoma, účetního, pokladníka, rybářského hospodáře a člena dozorčí komise, resp. Republikové dozorčí rady, Svazu nebo téže jeho organizační jednotky.

Za osobu blízkou se podle ust. § 22 odst. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) považuje příbuzný v řadě přímé (tj. descendenti a ascendenti - prarodiče, rodiče, děti, vnuci) a manžel nebo partner (viz zákon o registrovaném partnerství); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí (např. jako druh a družka).

Z výše uvedeného tedy celkem zřetelně vyplývá, jaké funkce nesmí vykonávat člen ČRS, pokud osoba jemu blízká vykonává jinou funkci, při níž by se dostali do střetu zájmů. Připomenout je ovšem třeba, že se takový zákaz netýká jen členů ČRS, ale platí obecně. Tedy nemůže např. vykonávat manžel funkci předsedy MO a jeho manželka (profesí účetní), byť není členkou ČRS, na základě pracovní smlouvy, funkci hospodářky, ekonomky MO apod.

Členská schůze MO při volbách výboru a dozorčí komise MO zpravidla volí jen určitý počet členů, kteří si poté na své první schůzi výboru či dozorčí komise zvolí předsedu (pokud není zvolen přímo členskou schůzí - viz § 8 odst. 2 písm. b/ Stanov ČRS) a na návrh předsedy dále místopředsedu/y, jednatele, hospodáře a další funkcionáře (§ 9 odst. 2 Stanov ČRS). Lze se setkat i s případy, kdy členská schůze volí jednotlivé členy výboru s přímým určením jejich funkcí (tedy nejen do funkce předsedy MO, ale i do funkce jednatele, účetního atd). Takové řešení nelze zřejmě odmítnout, neboť vztáhne-li na sebe členská schůze, jako nejvyšší orgán MO, toto oprávnění, jedná se o legitimní postup.

Jestliže jsou do funkcí zvoleny osoby, které jsou pak ve střetu zájmů, jde o porušení Stanov a JŘ ČRS, a to jednak ze strany těchto osob - funkcionář (nejen on, ale především on) má znát Stanovy a JŘ a má na střet zájmů upozornit a funkci odmítnout - tak ovšem především ze strany orgánu, který je do funkcí volil. S připomenutím výše uvedeného jde tedy zpravidla o výbor MO, ale také se může jednat o členskou schůzi MO. Pamatuje na to i ust. § 212 odst. 1 OZ, podle něhož přijetím členství v korporaci (rozuměj v ČRS) se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád (legislativně vyjádřen ve Stanovách a JŘ). Nelze dále přehlédnout i ust. § 159 odst. 1 OZ, které deklaruje, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí.

Leč nejsou výjimkou případy, kdy ke střetu zájmů při výkonu funkcí ve výboru či dozorčí komise MO dochází. Jak tomu můžeme čelit a jaké to může přivodit následky? Tak především by na tuto skutečnost, jakmile se o ní dozví, měl člen MO příslušný orgán a členy tohoto orgánu upozornit a ti by se měli postarat o nápravu. Možná je i soudní ochrana, neboť každý člen ČRS, který na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku (viz § 258 OZ). Lze mít nepochybně za to, že člen takový zájem, týkající se funkcionářů jeho MO, osvědčí. Soudíme, že takový zájem osvědčí např. i funkcionář ,,nadřízeného" územního svazu či Rady ČRS. Zdůvodnění intenzity takového zájmu je věcí řádné argumentace. Neplatnosti usnesení členské schůze se nelze dovolat u orgánů ČRS, neboť Stanovy ČRS nekonstituují žádný orgán, který by měl pravomoc přezkoumávat a případně rušit rozhodnutí členské schůze MO. Jinak tomu bude zřejmě u rozhodnutí výboru MO o zvolení členů výboru do jednotlivých funkcí. Ačkoliv to Stanovy ČRS expresis verbis nevyjadřují, je třeba vycházet z účelu a smyslu úpravy, která vyhrazuje členské schůzi MO jako nejvyššímu orgánu MO, pravomoc rozhodovat o všech záležitostech místní organizace (§ 8 odst. 2 Stanov - když dále stanoví demonstrativně některé z nejdůležitějších pravomocí vyhrazených členské schůzi), takže stěží lze oponovat, že by si členská schůze nemohla tuto pravomoc, tedy přezkoumat rozhodnutí o volbě členů výboru do jednotlivých funkcí, přisvojit. Znamená to, že pokud by o volbě členů výboru do jednotlivých funkcí, při jejichž výkonu dochází ke střetu zájmů, rozhodoval výbor MO, musel by člen mající na tom zájem hodný právní ochrany, uplatnit svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení výboru MO o volbě u členské schůze MO a teprve její rozhodnutí, pokud by s ním nebyl spokojen, napadnout žalobou u soudu. Mimořádné svolání členské schůze se řídí ust. § 8 odst. 1 Stanov ČRS.

Pro uplatnění práva dovolat se neplatnosti rozhodnutí orgánu MO zákon stanoví (§ 259 OZ) propadnou lhůtu tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel (žalobce) o rozhodnutí orgánu dozvěděl nebo mohl dozvědět; nejpozději může být návrh podán do jednoho roku od přijetí rozhodnutí. Nelze ale očekávat, že by členové ČRS ve větší míře podávali takové žaloby na neplatnost rozhodnutí orgánů MO ČRS o volbách svých funkcionářů. Jednak málo kdo může najít potěšení v tom, že povede soudní spor, jednak nelze považovat za vhodné tímto způsobem prezentovat veřejně interní problémy našeho spolku. Nicméně vyloučit to nelze.

Tato obecná úprava však není použitelná pro mimořádné případy, na které dopadá ust. § 245 OZ. Podle tohoto ustanovení na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu (např. výboru MO), které se příčí dobrým mravům, se hledí, jako by nebyla přijata. Zdůrazňujeme, že toto ustanovení je možné aplikovat skutečně jen na mimořádné případy (jak to také zdůrazňuje důvodová zpráva k zákonu). O tento mimořádný případ by se mohlo jednat tehdy, když by v nově zvoleném výboru MO si všechny rozhodující funkce ,,rozebrali" členové jedné rodiny, tedy osoby blízké, které by byly všechny vzájemně ve střetu zájmů. V takovém případě by nezbylo, než podle situace urychleně uspořádat nové volby výboru či dozorčí komise MO, nebo nové volby, jimiž byli jednotliví členové výboru instalováni do svých funkcí.

Snad jen pro úplnost je třeba uvést, že pokud by MO nebyla schopna volbou ustanovit řádně fungující výbor a dozorčí komisi MO, nebylo by možné vyloučit postup podle § 7 odst. 6 Stanov a čl. 7 odst. 4 JŘ , jimiž je upraven zánik MO rozhodnutím výboru příslušného územního svazu.

Nyní k následkům tzv. střetu zájmů. Důsledky, které spočívají v ohrožení samotné existence MO, nebo alespoň ve zpochybnění platnosti rozhodnutí orgánů MO, byly popsány výše.
Pokud jde o majetkovou odpovědnost, je třeba vycházet z toho, že zmiňovaná ustanovení § 6 odst. 9 Stanov a čl. 6 odst. 2 JŘ o střetu zájmů mají preventivní charakter, resp. plní preventivní funkci. Důvody jsou nasnadě a není třeba je podrobně rozvádět; jde o posílení vnitřní kontroly tak, aby nebyla oslabována či znemožněna a aby se zúžila možnost netransparentního rozhodování v orgánech MO, zejména pak při hospodaření s majetkem. Samo porušení zákazu výkonu funkcí, které jsou navzájem ve střetu zájmů, bez dalšího nebude jedinou příčinou vedoucí ke vzniku škody či bezdůvodného obohacení. Příčinou případného deliktního chování majetkové povahy bude závadný výkon funkce. Promítla-li se do takového deliktního jednání (byla jím ovlivněna nebo dokonce umožněna) i skutečnost, že šlo o funkce ve střetu zájmů, nelze vyloučit, že tím bude ovlivněno (i když zřejmě nikoliv významně) i hodnocení míry zavinění škůdce na vzniku škody. Sama MO by za vznik škody (ať již třetím osobám, nebo na majetku samotné MO) způsobené funkcionářem, jen z důvodu, že funkcionáře zvolila a ponechala ve funkci při střetu zájmů s výkonem jiné funkce osobou mu blízkou, odpovědnost nenesla.

Je vhodné zmínit i úpravu obsaženou v ust. § 159 odst. 3 OZ, podle níž má-li MO vůči svému volenému funkcionáři právo na náhradu škody způsobené při výkonu této funkce, a MO sama dluží někomu jinému, stává se škůdce ex lege do pozice ručitele. Škůdce pak ručí za jakékoliv dluhy, jejichž splnění se na MO nemůže její věřitel z jakéhokoliv důvodu domoci. Rozsah ručení je omezen výší způsobené a neuhrazené škody. Znamená to, že věřitel MO může pak požadovat takové splnění dluhu od škůdce (tedy voleného funkcionáře MO, který jí způsobil výkonem funkce škodu).

Trestněprávními následky jednání voleného funkcionáře, který způsobil škodu na majetku MO, se nezabýváme; není to v daných souvislostech významné.

Pro úplnost se jeví jako potřebné dodat, že při hodnocení, popř. ,,řešení" střetu zájmů v ČRS nelze postupovat podle speciální právní normy střet zájmů regulující, tj. zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, v platném znění. Vyplývá to jednoznačně z toho, že funkcionáři či zaměstnanci našeho hlavního spolku a pobočných spolků nejsou veřejnými funkcionáři ve smyslu § 2 tohoto zákona a je zcela lhostejné, jsou-li k nám v pracovním poměru, nebo pro nás provádí práci či vykonávají činnost na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Závěrem lze apelovat na členy MO, aby se aktivně zajímali o poměry v jejich MO, účastnili se členských schůzí, na funkcionáře MO pak, aby důsledně dbali Stanov a JŘ ČRS, aby se do problémů se střetem zájmů při výkonu funkcí a jim podobných nedostávali.
Odpovídal: JUDr. Jaroslav Holý, JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 159
Datum: 13.05.2014
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Musím platit brigády, když si v daném roce nezaplatím žádnou povolenku k rybolovu? Jsem členem přes 40 let a v posledních letech si z různých důvodů povolenku neberu. Na můj dotaz mi v organizaci sdělili, že nezaplatím-li, zanikne mi členství.
Odpověď: Stanovy a Jednací řád ČRS počítají s tím, že jsou členové, kteří si chtějí zachovat členství ve svazu, ale už se z různých důvodů nechtějí či se nemohou věnovat rybolovu. Podle čl. 3 odst. 8 Jednacího řádu ČRS pro zachování členství postačí zaplacení pravidelného peněžního příspěvku podle § 3 odst. 4 písm. b/ Stanov, tedy členské známky a popřípadě mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem ČRS (jde o mimořádnou známku, např. k úhradě škod po povodních). Pokud tedy člen splní tuto základní povinnost, zůstává členem ČRS, ale nemůže mu být vydána ,,a to nikým" povolenka na revíry ČRS, pokud totiž nesplnil další povinnost a to je odpracování nebo zaplacení brigád. MO, jíž je členem, vyznačí tuto skutečnost do členského průkazu v rubrice ,,Záznam o výdeji povolenky" příslušným rokem a slovy ,,bez povolenky".
Vzhledem k tomu, že, jak je u nás nechvalnou tradicí, toho nikterak zanedbatelný počet členů zneužíval tím, že tito členové neplnili své členské povinnosti a neodpracovali brigády (nebo je neplatili, to podle rozhodnutí organizace) a kupovali si členské povolenky v jiných organizacích (tamním funkcionářům to bylo lhostejné, hlavně když dostali zaplaceno za povolenku), diskutujeme nyní návrh na úpravu Stanov ČRS v tom smyslu, že pokud si člen chce zachovat pouze členství (jak je to popsáno výše), tak po zaplacení členského příspěvku (roční známky) odevzdá členský průkaz do úschovy místní organizaci, jejímž je členem. Rozhodne-li se následně, že po splnění všech členských povinností si o vydání povolenky zažádá, organizace mu členský průkaz z depozita vydá a k tomu mu ještě za úplatu vydá i povolenku k lovu. Přepokládám, že slušným rybářům by toto opatření nemělo vadit a bude-li vadit těm ,,neslušným", tak to bude jedině důkaz, že jde o opatření správné. Ještě ale nepředbíhejme, návrh na úpravu Stanov ČRS je zatím předmětem diskuse; rozhodovat bude podzimní Republikový sněm.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 158
Datum: 07.04.2014
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Proč byla na rok 2014 zrušena výjimka z denní doby lovu ryb na revíru ÚN Trnávka?
Odpověď: V květnu loňského roku (2013) podala Rada ČRS jako uživatel mimopstruhového rybářského revíru č. 421 503 Trnava, ÚN Trnávka na MZe ČR žádost o udělení výjimky z denní doby lovu v době od 00:00 hod. do 04:00 hod. pro období 16. června až 31. srpna 2014 a 2015. Žádost jsme doplnili o požadované vyhodnocení dopadů této výjimky na tomto rybářském revíru v předchozím roce (stejný postup jako v předchozích letech podle požadavků MZe ČR). Po 4 měsících jsme bohužel v této záležitosti obdrželi zamítavé rozhodnutí včetně odůvodnění. Zamítavé rozhodnutí nás samozřejmě netěší, protože jsme měli o udělení výjimky z denní doby lovu zájem.
Odpovídal: Ing. Martin Podlesný
Přílohy: Zamítavé rozhodnutí MZe ČR ohledně žádosti o udělení výjimky z denní doby lovu ryb na ÚN Trnávka
Dotaz č. 157
Datum: 12.03.2014
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Zajímalo by mě, zda nedochází k porušování zákona o střetu zájmů tím, že člen rybářské stráže MO vykonává zároveň funkci člena (předsedy) DK MO, která řeší přestupky členů MO a je kárným orgánem 1. stupně.
Nejen dle mého názoru by výkon obou funkcí současně neměl vykonávat jeden člen MO. Při souběžném výkonu obou funkcí jednou osobou může také dojít k podjatosti při rozhodování o uložení kárného opatření. Bylo by tedy rozhodnutí DK MO v této situaci právoplatné, případně, jak by se mělo postupovat při napadnutí rozhodnutí DK přestupcem?
Dále by mě zajímalo, zda stížnost na jednání člena ČRS může podat také nečlen, tj. občan ČR a zda tedy musí tuto stížnost projednat kárný orgán ČRS a informovat o výsledku řízení podavatele stížnosti?
Odpověď: Máte v podstatě pravdu. Jen pro upřesnění, nejde o zákon o střetu zájmů, ale střet zájmů upravují Stanovy ČRS (§ 6 odst. 9) a Jednací řád ČRS (čl. 6). Mezi nimi není vztah člen rybářské stráže (RS) - člen dozorčí komise (DK) uveden. Je třeba si uvědomit, že část přestupků (netroufám si ale tvrdit o jakou část jde) zjišťují a hlásí členové RS z jiných revírů, kteří nejsou členy MO, jejíž DK pak přestupek řeší. Pokud ale jde o případ, kdy DK řeší přestupek zjištěný RS té samé organizace, není vhodné (ale nevylučuje se to), aby člen DK byl také členem RS. V případě, že DK rozhoduje o přestupku, který zjistil a nahlásil RS, který není členem DK, nelze vyloučit důvodnost námitky podjatosti, kterou by rybář, proti kterému se vede kárné řízení, uplatnil. Jestliže by rozhodovala DK, jejímž členem je člen RS, který přestupek zjistil a hlásil, pak je zcela vyloučené, aby takový člen se jednání a rozhodování DK účastnil, protože kromě naprosto jednoznačné podjatosti by vystupoval ve dvou rolích, totiž jako svědek a zároveň "soudce".
Naše svazové předpisy až do takových detailů nejdou a podjatost členů kárných orgánů neupravují (je to ovšem námět k diskusi nad úpravou Stanov ČRS). Je ale třeba vycházet z obecných právních zásad, které takto onu podjatost chápají. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by se rybář - a to je odpověď na Vaši předposlední otázku - obrátil se žalobou na neplatnost takového pravomocného rozhodnutí kárného orgánu ČRS na soud (viz § 258 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), s argumentací, že jako člen kárného orgánu (to se samozřejmě týká všech kárných orgánů, tedy DK, výboru MO či při vyloučení člena z ČRS i DK územního svazu) rozhodoval ten, kdo byl pro podjatost vyloučen z rozhodování, byl by s takovou žalobou úspěšný.
Pokud jde o stížnost na jednání člena ČRS, řeší to ust. § 4 odst. 1 písm. f/ Stanov ČRS a čl. 26 Jednacího řádu ČRS, z nichž vyplývá, že právo stížnosti má pouze člen ČRS, resp. obráceně, že příslušné orgány ČRS jsou povinny se zabývat stížnostmi podanými členy ČRS. Nejsou sice povinny se zabývat stížnostmi osob, které nejsou členy ČRS, ale je korektní na takové stížnosti (pokud jsou ovšem také korektní), podněty či návrhy reagovat.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 156
Datum: 31.01.2014
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Příslušník rybářské stráže objevil u břehu neoznačený vezírek se dvěma kapry a protože se k němu nikdo nehlásil, kapry vypustil do volné vody. Následně hledala paní (chatařka), která není rybářkou, svoje dva kapry, které údajně koupila, aby s nimi pohostila očekávanou návštěvu a uložila si je do vezírku v přehradě, aby je udržela čerstvé. Rybářskou stráží jí byly z jejího pohledu odcizeny.
Podle bližších podmínek výkonu rybářského práva vydaných Moravským rybářským svazem je povinen lovící označit vezírek se svým jménem, číslem povolenky a jejím výdejcem. Dotyčná paní tuto rybářskou povinnost nemohla v plné míře splnit i kdyby chtěla, protože nebyla rybářkou.
V odpovědi na dotaz č. 120 z 29.3.2011 je vyjádření k uchovávání ulovených ryb. Zde se ale s možností, která se údajně přihodila, nepočítá. Cituji: "Objeví-li rybářská stráž při kontrole vezírek s rybami, ke kterému se nikdo nehlásí, bude se snažit zjistit majitele. Tím bude buď pytlák, nebo sice rybář, ale porušující BPVRP (zařízení k uchovávání ryb musí být označeno). Nezjistí-li majitele, pak může nalezené ryby s vezírkem (nebo jen vezírek) zadržet podle § 16 písm. c/ bod. 2. zákona o rybářství, neboť je důvodné podezření, že tím byl spáchán přestupek."
Měl právo člen RS kapry vypustit, když nepatřili ani rybáři, ani pytlákovi? Měla paní právo na náhradu škody, kterou jí RS způsobila?
Odpověď: Jsem toho názoru, že rybářská stráž postupovala správně, resp. přesněji, že se nedopustila jednání, které by zakládalo odpovědnost za škodu.
Pokud bychom posuzovali odpovědnost rybářské stráže z hlediska trestněprávního či přestupkověprávního, pak by bylo jednání RS třeba chápat jako jednání v tzv. skutkovém omylu, což vylučuje zmíněnou odpovědnost. To by bylo na delší teoretické vysvětlování, zmiňuji to jen pro základní informaci, protože v našem případě se jedná o civilní delikt, tedy náhradu škody.
Předpokladem odpovědnosti za škodu podle občanského zákoníku (§ 2900 nového, § 415 starého) je, mimo jiné, zavinění škůdce. Zákon předpokládá zavinění z nevědomé nedbalosti (tj., že škůdce nechtěl škodu způsobit, ale vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům o tom, že způsobí škodu, vědět měl a mohl), což znamená, že pokud byly splněny ostatní předpoklady odpovědnosti za škodu, kterými jsou vznik škody, protiprávní jednání škůdce a příčinná souvislost mezi škodou a tímto protiprávním jednáním (tyto tři předpoklady je povinen prokázat poškozený), musí se škůdce vyvinit tím, že prokáže, že vznik škody nezavinil ani z nevědomé nedbalosti.
V našem konkrétním případě by připadala v úvahu obecná odpovědnost za škodu (viz shora připomínaná ustanovení občanského zákoníku) spočívající v tom, že rybářská stráž se porušila prevenční ustanovení zákona, které ukládá povinnost jednat vždy tak, aby nedocházelo ke škodám na majetku, zdraví a životech jiných. I kdyby tedy došlo ke vzniku škody, rybářská stráž by se vyvinila, neboť nejednala ani z nevědomé nedbalosti, nýbrž naopak s ohledem na okolnosti a osobní poměry jednala správně.
Rybářská stráž totiž mohla dospět k těmto závěrům:
a) ryby si ve vezírku uschoval pytlák = z toho plyne právo ryby získané přestupkem (teoreticky i trestným činem) vrátit vodě,
b) ryby si uchoval rybář, který vezírek neoznačil a dopustil se porušení bližších podmínek výkonu rybářského práva, tedy porušení zákona = opět se jedná o přestupek rybáře a ryby je možné vrátit vodě,
c) rybám byl ve vezírku zřetelně omezován pohyb, tedy byly týrány = ať je tam uložil kdokoliv, dopustil se porušení zákona č. 246/1992 Sb. = ryby je třeba ihned vrátit vodě.
Rybářská stráž tedy měla několik legálních důvodů dovozovat, že uložením ryb do neoznačeného vezírku byl někým spáchán přestupek, naopak s argumentací a contrario lze vyloučit, že by rybářská stráž jednala byť i jen z nevědomé nedbalosti.

Takže tu dobrou ženu, která se domáhala náhrady škody, bych decentně upozornil, že ona sama se dopustila porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání a ať je ráda, že puštěním ryb bylo zabráněno negativním důsledkům jejího jednání a tudíž nemusel být její přestupek hlášen orgánům ochrany přírody. Měla by tudíž rybářské stráži poděkovat!
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 155
Datum: 31.01.2014
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: V souvislosti s novým občanským zákoníkem a současnými Stanovami a Jednacím řádem ČRS prosíme o zodpovězení následujícího dotazu:
Je i v současné době plně použitelné ustanovení čl. 21 odst. 2 (zejména písm. a) a b)) Jednacího řádu o usnášeníschopnosti členské schůze MO a konání "náhradní" členské schůze po 15-ti minutovém "odkladu" v případě nepřítomnosti nadpoloviční většiny členů MO za situace, kdy nový občanský zákoník v § 247 umožňuje o těchto a dalších otázkách odlišnou úpravu ve Stanovách ČRS oproti textu §§ 248 -257 nového obč. zák.? Je to obhajitelné i když tato povolená úprava je nikoliv ve Stanovách ČRS, ale v Jednacím řádu ČRS, který navíc členskou schůzi po "odkladu" neoznačuje za náhradní členskou schůzi?
Odpověď: S výhradou, že si rozhodně nečiním nárok na správnost výkladu NOZ (zákon č. 89/2012 Sb. - nový občanský zákoník), protože to dnes nemůže s čistým svědomím tvrdit nikdo, že umí srozumitelně NOZ vykládat, bych se pokusil dotaz zodpovědět asi takto:

Ve smyslu ust. § 3041 odst. 2 NOZ jsou nadále Stanovy ČRS platné, ovšem od 1.1.2014 jsou neúčinná (nezávazná, neplatná) ta ustanovení Stanov ČRS, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ. Konstatuji, že takových neúčinných ustanovení obsahují současné Stanovy ČRS naprosté minimum.

Podle ust. § 247 odst. 1 NOZ je nejvyšším orgánem pobočného spolku, tedy MO, její členská schůze. Pro úplnost uvádím, že nejvyšším orgánem dalšího pobočného spolku (viz § 3045 odst. 2 , § 247 odst. 3 věta před středníkem NOZ), tedy územního svazu je jeho územní konference. Podle ust. § 247 odst. 3 věta za středníkem se ustanovení §§ 248 až 257, pokud stanovy spolku určí něco jiného, na členskou schůzi nepoužijí.
Nepoužijí se tedy ani ustanovení o dílčích členských schůzích, shromáždění delegátů či náhradním zasedání členské schůze; přednost mají současné Stanovy ČRS, protože v ustanoveních, která se týkají členské schůze, nejsou v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ.
V této souvislosti musím zmínit výklad obsažený v publikaci Svejkovský/Deverová a kol.: Právnické osoby v novém občanském zákoníku, komentář § 118-418, C.H.Beck 2014, a to k § 252 odst. 1 NOZ, kde se uvádí, že sice s ohledem na zmiňované ust. § 247 odst. 3 věta za středníkem mohou stanovy spolku upravit kvorum pro usnášeníschopnost a hlasování odlišně, ale musí přitom respektovat kogentní ust. § 156 NOZ.
Já s tímto názorem nesouhlasím a to ze dvou důvodů. Použiju-li právní argumentaci, pak § 156 je lex generalis a § 247 je lex specialis, což podle zásady lex specialis derogat legi generali znamená, že aplikace § 247 odst. 3 NOZ má přednost, tedy i Stanovy ČRS mohou zmíněnou otázku upravovat jinak než je tomu v § 252 odst. 1 NOZ. Pak ještě přichází argumentace řekněme praktická, při níž si dovoluji tvrdit (a to jako znalý spolkové činnosti, vždyť ve spolcích funkcionařím 45 let), že lpění na aplikaci ust. § 156 NOZ je pro naše MO zničující. Ostatně seznámíte-li se s komentářem v uvedené publikaci právě k § 156 NOZ, shledáte i rozpaky autora komentáře, který si není zcela jistý. Důležité je nepodléhat bez dalšího těmto doktrinálním výkladům - ono doktrinální znamená vědecký, a on ten výklad ne vždy tomu dělá čest.

Takže dle mého soudu současné Stanovy ČRS mohou upravit a také upravují jednání členské schůze přípustným způsobem, který není v rozporu s kogentními ustanoveními NOZ. A to včetně toho, že upraví speciálně kvorum pro usnášeníschopnost, které nemá nic společného s náhradní členskou schůzí, jak ji má na mysli NOZ (mimochodem, ta by se vskutku nemohla konat ihned, ale až "po svolání novou pozvánkou" - z praxe vidím pouze dva důsledky, totiž znovu platit pronájem sálu a přijde tam ještě méně naštvaných členů). Obraťme to; Stanovy ČRS neuvádějí žádné kvorum pro usnášeníschopnost, jenom říkají, že sejde-li se nadpoloviční většina, můžeme zahájit členskou schůzi o 15 minut dřív.

Jediný problém shledávám, stejně jako Vy, v tom, že tato úprava je obsažena v Jednacím řádu ČRS nikoliv ve Stanovách ČRS. Dokážu to obhájit tím, že nejvyšší orgán hlavního spolku, jímž je Republikový sněm schválil Stanovy a v nich (v § 17 odst. 5 písm. c/) delegoval (takovou pravomoc delegace mu jistě nelze upřít a není to ani v rozporu s kogentním ust. § 218 NOZ - obsah stanov) Radě ČRS pravomoc vydat Jednací řád, kde už ze sémantického významu názvu tohoto interního předpisu zřetelně vyplývá, že bude upravovat "jednání".

Na základě výše uvedeného tedy dovozuji, že člesnké schůze MO ČRS, stejně jako územní konference územních svazů se mohou konat podle dosavadních znění Stanov a jednacího řádu ČRS. Nicméně vzhledem k tomu, že ust. § 3041 odst. 2 NOZ poskytuje spolkům lhůtu do 31.12.2016 k úpravě stanov tak, aby byly v souladu s NOZ, budou i Stanovy ČRS podrobeny důkladné revizi a o nutných a potřebných úpravách rozhodne Republikový sněm v listopadu 2014. Je pravděpodobné, že bude reagováno i na tuto Vaši připomínku, aby byl do budoucna možný výklad bez pochybností.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 154
Datum: 20.08.2013
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak by správně měla postupovat rybářská stráž v následujících případech:
1. při běžné kontrole narazí RS na skupinku rádoby "rybářů", kteří sedí u zapáleného ohně a vesele popíjejí alkohol. Na břehu jen pár metrů od nich jsou ve stojanu (vidličkách) 3 páry prutů, které nejsou nahozené. Má v tomto případě RS právo si od bavícího se hloučku vyžádat povolenky k lovu? Jsou tito lidé (rybáři) lovící nebo ne?
2. při běžné kontrole objeví RS na břehu pruty ve vidličkách a vedle je postavený bivak rybáře. Pruty nejsou nahozené a v dohledu nikde nikdo. RS čeká na břehu několik minut zda-li se k prutům někdo nevrátí. Když nikdo nepřijde, měla by RS pruty nechat bez povšimnutí nebo je sbalit a odevzdat např. na policii jako nález nebo postupovat jiným způsobem?
Odpověď: Vámi popsaný problém není zdaleka ojedinělý, dotazy podobného druhu dostávám poměrně často. Odkázat lze na § 16 písm. b/, bod 2. zákona o rybářství, podle něhož je rybářská stráž oprávněna požadovat od osoby důvodně podezřelé ze spáchání přestupku nebo trestného činu v bezprostřední blízkosti rybářského revíru předložení rybářského lístku, popřípadě povolenky k lovu nebo jiného dokladu opravňujícího osobu k lovu anebo dokladu o nabytí ryby nebo vodního organizmu.

Jestliže rybář neloví (nemá nahozené pruty), může ho rybářská stráž kontrolovat jedině při splnění obou kumulativně stanovených podmínek, tedy musí to být v bezprostřední blízkosti rybářského revíru (samozřejmě nesplňuje tuto podmínku případ, kdy má pruty opřené o svoji rekreační chatu 100 metrů od břehu) a (což je ještě důležitější) musí být důvodně (!!!) podezřelý ze spáchání přestupku nebo trestného činu. Posouzení takové situace se však nějak obecně popsat nedá, to vždy záleží na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu; mohu jenom konstatovat, že prokazování, že zde bylo "důvodné podezření" je velice obtížné.

Z toho plyne závěr, že při kontrole takových "rybářů" musí postupovat rybářská stráž velmi obezřetně a nezbývá, než jí poradit, aby si rybáře ke kontrole "vyčíhala", až ten bude skutečně lovit.

Odpověď na druhou otázku v podstatě vyplývá z již uvedeného. Pokud jsou pruty na břehu, ale nenahozené, pak samozřejmě nemůže jít o přestupek porušením povinnosti uvedené v § 14 odst. 5 vyhl. č. 197/2004 Sb. Takže nejde o případ, jímž by se měla rybářská stráž zabývat. Zmiňujete-li, že by mohlo jít o "nález", pak musím upozornit, že povinností nálezce je věc vydat vlastníkovi věci a pokud není znám, tak obecnímu úřadu. Policii by se takový "nález" odevzdával tehdy, pokud by nalezenou věcí byl spáchán trestný čin, nebo byla trestným činem získána, což je ovšem v námi posuzovaném případě spíše jen teorie.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 153
Datum: 14.08.2013
Kategorie: Ichtyologie a ekologie
Dotaz: Jaký je správný postup, ulovím-li na svazovém revíru želvu nádhernou?
Odpověď: Želvu si můžete ponechat. Želva nádherná je u nás nepůvodním druhem, který není chráněn zákonem, její dovoz do ČR byl dokonce zakázán, což dovozci umně obcházejí tak, že si hrají s latinskými názvy a vydávají tuto želvu za jiný druh. Zákaz dovozu byl vyhlášen především proto, že v řadě dalších evropských států se tento druh v přírodě volně množí, přežívá a poškozuje ekosystém. Údaje o výskytu želv nádherných na našich revírech sbírá z důvodu mapování výskytu AOPK ČR, můžete jim takové údaje psát například na e-mail: roman.zajicek@nature.cz
Jak potom naložíte s ulovenou želvou je na Vás, ale neměl byste jí vracet zpět do revíru.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána, Ph.D.
Dotaz č. 152
Datum: 06.08.2013
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Občas navštěvuji "soukromé revíry" a na na některých je nutná rezervace místa s velkým časovým předstihem (půl roku i déle) a někde při této rezervaci požadují i zaplacení zálohy předem (50 % z celkové částky). Jejich důvodem je, že často jim někdo rezervaci zruší na poslední chvíli a oni již nestihnou místo či místa obsadit. Záloha se platí většinou složenkou či v prodejně a je vystaven doklad.

A nyní dotazy:
Je takovéto požadování zálohy zákonné? Zde předpokládám, že se jedná o dohodu dvou stran a když na to obě přistoupí, tak ano. Ale nemělo by to být ještě nějak smluvně ošetřeno?
A pak, jaký je nárok na vrácení zálohy či části zálohy, když např. zruším rezervaci místa kvůli nemoci či z jiného objektivního doložitelného důvodu?
Odpověď: Předně je třeba znovu zdůraznit stále přehlížený fakt, že tzv. "soukromé revíry" neexistují. Zákon o rybářství zná pouze jeden druh rybářských revírů. Z toho plyne také zcela zásadní závěr, že totiž rybářské předpisy (míněno zejména zákon o rybářství a prováděcí vyhláška k němu) platí pro všechny uživatele revírů, tedy i oněch tzv. "soukromých".
Jestliže tedy § 14 odst. 4 věta první vyhl. č. 197/2004 Sb. zakazuje vyhrazovat místa k lovu (a tento zákaz se týká jak rybářů tak i uživatelů revírů, což je třeba zdůraznit), pak z hlediska rybářských předpisů jde o činnost zakázanou. Pokud totiž na určité konkrétní místo uživatel revíru vybere zálohu za užívání tohoto místa, určí tím předem, který rybář na kterém místě bude lovit, a tudíž vyhradil pro stanovenou dobu místo lovu pro toho konkrétního rybáře. A to je, jak výše uvedeno, nezákonné.

Položíme-li si otázku, jaký charakter má ona úplata vyžadovaná uživatelem revíru, může se jednat o dvě varianty. Jednak může jít
a) o úplatu (a zálohu na ni) za povolenku,
b) může jít o úplatu za nájem místa lovu.

Ad a) Povolenky k lovu vydává, zpravidla za úplatu (§ 13 odst. 9 zákona o rybářství) uživatel revíru. Povolenka může být dlouhodobá i krátkodobá, třeba jen na jeden den. Počet povolenek je (měl by být) omezen (viz § 7 odst. 3 věta první vyhl. č. 197/2004 Sb.). Znamená to, že pokud uživatel revíru přislíbí rybáři vydání povolenky za úplatu a vybere zálohu na úplatu za povolenku, je třeba na tuto platbu pohlížet skutečně jako na zálohu podle § 498 občanského zákoníku ("Na to, co bylo dáno před uzavřením smlouvy některým účastníkem, hledí se jako na zálohu", § 1807 nového občanského zákoníku). Pokud by ovšem následně k vydání povolenky nedošlo, tedy rybář by povolenku nežádal, avšak uživatel revíru by si zálohu ponechal, získal by tím bezdůvodné obohacení, které by musel vydat. Měl by ovšem právo na případnou náhradu škody, pokud by mu tím, že rybář povolenku nežádal, nějaká škoda vznikla (mohla by spočívat v tom, že nemohl prodat povolenku jinému - výklad o náhradě škody by v daném případě přesáhl možnosti této odpovědi).

Ad b) Jak jsem už naznačil, mohou vlastník pobřežního pozemku, uživatel revíru a rybář chápat úplatu (a zálohu na ni) nikoliv jako zaplacení povolenky, nýbrž jako cenu za poskytnutí místa k lovu. Je oprávněn vlastník pozemku nebo uživatel revíru (v některých případech jde o jeden subjekt) takovou úplatu žádat? Soudím, že nikoliv. Součástí výkonu rybářského práva, ke kterému je oprávněn jen uživatel rybářského revíru, je právo užívat pobřežní pozemky v nezbytném rozsahu (§ 2 písm. f/ zák. o rybářství). Právo lovu (nezaměňovat s pojmem výkon rybářského práva) přenechává uživatel revíru jiným osobám tím, že jim vydá povolenku. Znamená to, že ten, komu uživatel rybářského revíru přenechal povolenkou právo lovu, má právo (při respektování stanovených podmínek výkonu rybářského práva) lovit ryby a užívat k tomu v nezbytné míře pobřežní pozemky.

Povolenka opravńuje svého držitele k lovu ryb v rybářském revíru, jehož uživatel povolenku vydal. Tato povolenka přitom zahrnuje celou řadu veřejnoprávních oprávnění (např. rybu usmrtit), ale stejně tak celou řadu soukromoprávních oprávnění (zejména nabýt rybu do vlastnictví a při lovu užívat v nezbytné míře pobřežních pozemků). Zákon tedy nepřipouští, aby rybář např. musel platit navíc za to, že sedí, stojí (prostě rybaří) na pozemku, který patří někomu jinému a to proto, že na základě vydané povolenky má právo pobřežní pozemky v nezbytné míře užívat. Uvádím-li Uvádím-li ,,pozemek patřící někomu jinému", chci tím zdůraznit, že se to týká nejen uživatele revíru, ale především vlastníka pozemku, ať je jím kdokoliv. Ten je povinen právo lovícího rybáře respektovat, neboť rybářské právo je legitimním a zákonným omezením vlastnického práva tzv. zákonným věcným břemenem (viz 2 písm. f/, § 11 odst. 8 zákona o rybářství; Ústavní soud ČR takto rozhodl nálezem Pl. ÚS 34/2003 o právu mysliveckém a tam vyslovený závěr lze aplikovat i na právo rybářské).

Vlastník pobřežního pozemku nemůže rybáři přenechat za úplatu, ale ani zadarmo právo užívat pobřežní pozemek k lovu ryb, protože takové právo sám nemá. Toto právo je totiž součástí výkonu rybářského práva a má je uživatel revíru. Rybář tedy podle zákona platí za povolenku, pokud mu ji uživatel revíru vydá za úplatu, ale nic jiného není povinen platit.

O jiný případ by se jednalo, pokud by šlo o užívání pozemku sice v určité souvislosti s rybařením, nicméně nešlo by o výkon rybářského práva a lov ryb. Míním tím častý případ táboření na pozemcích v době, kdy rybář nevykonává právo lovu; ono také zpravidla už nepůjde jen o pobřežní pozemek. Žádal-li by vlastník pozemku úplatu, jednalo by se o smlouvu nájemní (o stejný případ se např. jedná, když si zaplatíte na určitou krátkou dobu místo v úschovní skříňce na nádraží, nebo místo na placeném parkovišti aut apod.). Takovou smlouvu může uzavřít jako pronajímatel ten, kdo má právo takto disponovat s pozemkem (i pobřežním) tedy zpravidla jeho vlastník. Pak ovšem platí dále to, co je uvedeno výše ohledně plateb za povolenku, tedy že částečnou úplatu poskytovanou předem je třeba považovat za zálohu na nájemné a v případě, že k uzavření smlouvy dojde, zúčtuje se tato záloha jako splátka nájemného, nedojde-li k uzavření smlouvy, je povinen pronajímatel zálohu vrátit. I zde není ovšem vyloučen vznik nároku pronajímatele na náhradu škody (viz výše).

Z uvedeného lze tedy učinit závěr, že pokud by v daném případě šlo o úplatu za povolenku a zálohu na tuto úplatu, byl by takový postup v souladu s předpisy. Jestliže by se jednalo o úplatu (a zálohu na ni) za nájem místa k lovu, byl by takový postup v rozporu s předpisy. Vzhledem k tomu, že na vydání povolenky není právní nárok, lze si snadno domyslet, jak dopadne obrana rybáře, který uplatňuje, že není povinen poskytnout platbu (či zálohu na platbu) za zajištění a vyhrazení místo lovu.

Vše výše uvedené se týká výkonu rybářského práva v rybářských revírech. Pakliže by ke stejné situaci došlo v režimu rybníkářství, kdy nejde o výkon rybářského práva (viz § 6 odst. 1 věta první zákona o rybářství), rybníkář nevydává povolenky k lovu ryb udicí, ale může jiného ,,pověřit" (viz § 3 odst. 2 věta druhá zákona o rybářství), lze z výše uvedených zásad použít v podstatě jen ty, které byly uvedeny v souvislosti s tábořením. Jen je třeba upozornit, že v takovém případě by ovšem mohlo zajímat živnostenský úřad a finanční úřady, zda nejde o provozování živnosti (poskytování služby).

A na závěr ještě poznámku. Výše uvedený výklad je ,,podle práva". Praxe si svoje cestičky najde, takže pokud si strany dohodnou, že za vyhrazené místo lovu se platit nebude, ale o to se zvýší cena povolenky, tak proti takové dohodě lze těžko něco namítat. Dohoda totiž znamená, že obě strany s cenou povolenky souhlasí ...a věc je vyřešena.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 151
Datum: 08.07.2013
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám dotaz ohledně zákazu brodění na MP vodách, čistě z opatrnosti jsem se zeptal svého známého, člena rybářské stráže, jak je to se zákazem/povolením brodění při chytání na přivlač a bylo mi řečeno, že brodění je zakázáno s tím, že co není povoleno je zakázáno. Po bližším prozkoumání zákona o rybářství jsem došel k závěru, že tomu tak nemůže být, jelikož v zákoně o rybářství není brodění při lovu nijak upraveno a v našem právním systému se ctí zásada legální licence a nikoli enumerativní zásada, z toho tedy vyvozuji, že brodění by mělo být povoleno (pokud nebude existovat rozdílná úprava v BP). Rád bych tedy znal Váš názor na danou problematiku případného zákazu brodění na MP vodách, podotýkám, že v bližších podmínkách lovu u revíru (451 033 -Oplatil) brodění není nijak upraveno.
Odpověď: Zajímavá otázka, která si zasluhuje hlubší úvahu. Vyjděme z faktů: Zákon o rybářství ani vyhláška k jeho provedení zákaz brodění neuvádí, resp. se o brodění vůbec nezmiňuje. Bližší podmínky výkonu rybářského práva pro MP revíry Východočeského územního svazu ČRS sice obsahují zákaz brodění, ale jen v označených trdlištích lipana podhorního v době od 16.4. do 31.5., což se zcela zřejmě revíru č. 451 033 - písník Oplatil netýká.
Pokud jde o Vámi připomínané zákonné principy, pak v úvahu musíme vzít skutečnost, že v soukromém právu platí zásada, že ,,co není zakázáno, to je povoleno", zatímco v právu veřejném se prosazuje zásada opačná, tedy ,,co není povoleno, to je zakázáno". Takový zákaz může být samozřejmě vyjádřen jak negativně, tak i pozitivně, tedy výčtem povolených činností (příklad § 13 odst. 1 i.f. zákona o rybářství) i případně výčtem zakázaných činností (příklad viz § 13 odst. 2 zákona o rybářství). Zákon o rybářství je předpisem veřejného práva.
A nyní jak je to s broděním. Zákon ani vyhláška o něm, jak jsem už zmínil, nehovoří. Doumnívám se, že řešení spočívá hlavně v tom, jak budeme brodění, tedy samotný fakt, že někdo brouzdá v řece, posuzovat. Nejdříve z hlediska vodoprávních předpisů. Odmysleme si, že jde o rybáře a pak ono brouzdání v potoce či řece lze podřadit pod obecné užívání vod podle § 6 vodního zákona, které je povoleno. Čili skákat do řeky, koupat se v ní, brodit se v ní, to všechno je vodním zákonem, tedy předpisem práva veřejného, povoleno. Výjimka samozřejmě může být stanovena příslušným správním orgánem z důvodů veřejného zájmu (důvody hygienické, ochrany přírody atd.).
Teď se vrátíme k situaci, kdy brodí rybář. V tomto okamžiku je ovšem brodění součástí lovu, způsob lovu. Způsoby lovu zákon a vyhláška již upravují a vzhledem k tomu, že předpis samozřejmě nemůže postihnout všechny myslitelné (v případě českých rybářů i nemyslitelné) variace, musí používat metody výše uvedené, tedy pozitivního i negativního výčtu s využitím argumentace a contrario. Jak už jsem připoměl, zákon s vyhláškou o takovém způsobu lovu nehovoří.
Závěr, který z toho lze učinit je asi takový: Rybář, který loví povoleným způsobem lovu, třeba přívlačí, muškařením apod. se chová v souladu s rybářskými předpisy. Když zabrodí do řeky, chová se v souladu s vodoprávními předpisy. Když obě činnosti spojí, chová se v souladu s oběma předpisy. Pokud mu ovšem s využitím § 13 odst. 9 zákona o rybářství uživatel revíru v bližších podmínkách výkonu rybářského práva tento způsob lovu zakáže, je třeba takový zákaz respektovat. Je to v podstatě to samé, jako když uživatel revíru v bližších podmínkách zakáže lov na háčky s protihrotem, zakáže vnadění, lov z loděk nebo tedy i brodění.
V konkrétním případě revíru písník Oplatil je v bližších podmínkách výkonu rybářského práva, vydaných Východočeským územním svazem ČRS, stanoveno, že "je povolen rybolov pouze ze břehu v období od 1.5. do 32.12. kalendářního roku". Z toho lze zřejmě dovodit, že brodění (jako součást lovu) je zakázáno.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 150
Datum: 07.01.2013
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Neustále se setkávám s informacemi, že v roce 2014, končí platnost dekretů na rybářské revíry na tzv. volné vody(řeky a údolní nádrže), a že revíry budou poté nabídnuty do pronájmu. Je tato informace pravdivá?
Odpověď: Podle ustanovení § 34 odst. 1 zák. č. 99/2004 Sb., o rybářství právní akty o vyhlášení rybářských revírů, o povolení výkonu rybářského práva v příslušném revíru nebo o prohlášení části rybářského revíru, popřípadě celého rybářského revíru, za chráněnou rybí oblast, vydané podle dosavadních právních předpisů, zůstávají v platnosti.
Toto citované ustanovení je rozhodující pro zodpovězení otázky, zda je platnost rozhodnutí o vyhlášení rybářských revírů a o povolení výkonu rybářského práva, tedy tzv. dekretů, časově omezena. Vzhledem k tomu, že dříve platný zákon o rybářství č. 102/1963 Sb. neznal časová omezení těchto dekretů, znamená to, že dekrety vydané před účinností zákona č. 99/2004 Sb., tedy před 1. dubnem 2004, byly vydávány ministerstvem zemědělství bez časového omezení (výjimky nelze vyloučit, ale nesetkal jsem se s nimi). Tyto dekrety tedy platí bez časového omezení i nadále.
I podle v současné době platného zákona o rybářství č. 99/2004 Sb. je třeba rozlišovat rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru podle § 4 zákona a rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva na tomto revíru podle § 6 zákona.
Rozhodnutí o vyhlášení rybářského revíru vydává rybářský orgán bez časového omezení. Za podmínek uvedených v § 4 odst. 6 může být toto rozhodnutí změněno; za podmínek uvedených v § 4 odst. 7 může být rybářský revír zrušen.
Rozhodnutí rybářského orgánu o povolení výkonu rybářského práva však časové omezení obsahuje, neboť podle § 6 odst. 2 zákona o rybářství výkon rybářského práva povolí na dobu 10 let příslušný rybářský orgán osobě, která splňuje podmínky pro řádný výkon rybářského práva..... Dále podle ust. § 10 odst. 2 zákona o rybářství výkon rybářského práva zanikne uplynutím doby, na kterou byl povolen......
Příslušný rybářský orgán může rozhodnout o povolení výkonu rybářského práva jen tam, kde je rybářský revír "právně volný", tedy na němž není žádné osobě (fyzické či právnické) povolen výkon rybářského práva. Pak jeho rozhodnutí, vydané po 1.4.2004, obsahuje časové omezení na dobu 10 let. Pokud však je stále v účinnosti tzv. dekret, který byl vydán podle tehdejších předpisů (podle zákona č. 102/1963 Sb.), není výkon rybářského práva časově omezen a trvá do doby, než se splní některá z podmínek uvedených v § 10 zákona o rybářství, tedy než příslušný rybářský orgán povolení výkonu rybářského práva svým rozhodnutím odejme, nebo toto právo zanikne úmrtím fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byl výkon rybářského práva povolen , bez právního nástupce..
Informace, jak ji zmiňuje tazatel, tedy pravdivá není.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 149
Datum: 30.12.2012
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Mohu se jako řadový člen zúčastnit výborové schůze své organizace? Samozřejmě předpokládám to, že o toto požádám předsedu naší MO, který schůzi svolává.
Vycházím z obecného pravidla, že organizace, tedy výbor, spravuje náš majetek a tak bychom měli mít právo jako členové, osobně dohlížet na jeho správu.
Odpověď: Zájem členů o dění v MO, o jednání a rozhodování orgánů MO (ale samozřejmě i dalších orgánů ČRS) je zcela legitimní, jde jen o to, jakým způsobem mohou tento svůj zájem realizovat. Stanovy a Jednací řád ČRS sice výslovně neřeší otázku, zda jednání výboru MO či dozorčí komise MO (to se týká samozřejmě i všech dalších orgánů ČRS, tedy výboru územního svazu, jeho dozorčí komise, územní konference, Republikové rady ČRS, Republikové dozorčí rady, Republikového sněmu, s výjimkou členské schůze MO!) je veřejné či nikoliv, ovšem ze smyslu a logického výkladu Stanov ČRS i jejich jednotlivých ustanovení lze dovodit následující:
Stanovy ČRS nezakládají členovi MO právo "dohlížet na správu majetku" (vykládám-li pojem "dohlížet" jako soustavnou, bezprostřední osobní kontrolu každého jednání výboru MO a jeho funkcionářů), ale nepochybně mu dávají právo na potřebné informace, mimo jiné i o hospodaření MO. Podle ust. § 4 odst. 1 písm. a/ Stanov ČRS má člen právo zúčastňovat se jednání členské schůze. U žádného jiného orgánu ČRS není takto právo člena koncipováno, tedy s argumentací a contrario lze dovodit, že zasedání jiného orgánu ČRS se člen, pokud není funkcionářem takového orgánu, účastnit nemůže. Chtěl bych upozornit, že zde nepředkládám jen formalistický gramatický výklad předpisu, ale jeho ratio legis, neboť s touto úvahou jsme Stanovy ČRS připravovali.
Samozřejmě lze tuto situaci řešit tím, že výbor MO rozhodne o tom, že se jeho jednání (ovšem samozřejmě bez hlasovacího práva) mohou zúčastnit i další členové MO; teoreticky není ani vyloučeno, aby takový závazek uložila výboru MO usnesením členská schůze (i když praktické provedení v organizaci čítající několik stovek členů by bylo velmi problematické).
Stanovy ČRS přiznávají v ust. § 4 odst. 1 písm. f/ členovi právo obracet se na orgány Svazu s dotazy. S tímto právem logicky koresponduje povinnost příslušného orgánu se dotazem zabývat (čl. 26 odst. 1 Jednacího řádu ČRS). Dotaz je orgán Svazu povinen vyřídit ve lhůtách uvedených v čl. 26 odst. 5 Jednacího řádu.
Výboru MO je v čl. 9 odst. 8 písm. d/ Jednacího řádu ČRS uložena povinnost informovat členy MO o činnosti MO a dále v čl. 9 odst. 10 i. f. je stanoveno, že usnesení výboru MO musí být poskytnuto k nahlédnutí na sekretariátu MO každému členovi MO, který o to požádá.
Tím je zajištěno, že členové MO nemají sice právo "dohlížet" (viz shora), ale zcela nepochybně mají právo být informováni. Tyto informace pak mohou použít zcela demokratickými postupy při jednání členské schůze a schvalování jejího usnesení, zejména pak při volbě funkcionářů MO.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 148
Datum: 30.12.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl jsem se zeptat jestli mě může rybářská stráž kontrolovat když chytám z lodě, mám nakrmeno a nahozeno. Muže mě k tomu donutit a podle jakého paragrafu.
Odpověď: Už v časopise Rybářství č. 3/2003 a č. 11/2003 jsem v "Právní poradně" odpovídal na podobnou otázku a ta odpověď byla jednoznačná, totiž, že rybář je povinen se podrobit kontrole a na výzvu rybářské stráže je tedy také povinen připlout loďkou ke břehu. Tehdy nebylo o čem pochybovat, protože tuto povinnost ukládal rybáři přímo obecně závazný předpis a to § 27 odst. 3 tehdy platné vyhlášky č. 103/1963 Sb.
V současné době platné předpisy, tedy zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., tuto situaci neřeší a výslovně takovou povinnost rybáři neukládají. Je tedy otázkou, jaký smysl a účel sledoval zákonodárce tím, že do zmíněných předpisů, účinných od dubna 2004, tuto dosavadní úpravu již nezahrnul.
Rozhodně si nemyslím, že tak učinil zcela vědomě a úmyslně s cílem naopak umožnit rybáři lovícímu z loďky odmítnout kontrolu rybářskou stráží, pokud tato k němu sama nepřipluje loďkou nebo nedoplave sama (s viditelně neseným odznakem podle § 17 odst. 1 písm. a/ zákona o rybářství - tedy zřejmě v ústech).
Oprávnění rybářské stráže, jak jsou stanovena v § 16 zákona o rybářství, odpovídá samozřejmě povinnost rybáře tato oprávnění respektovat, tedy mimo jiné pokud loví je povinen bezvýjimečně (a to je třeba zdůraznit) podrobit se kontrole, zda je k lovu oprávněn a zda loví řádně a způsobem, který zákon umožňuje. Je také povinen strpět kontrolu obsahu rybářské loďky (§ 16 písm. a bod 1. a 2. zákona o rybářství). Dále podle § 13 odst. 7 zákona o rybářství je rybář při lovu povinen na požádání předložit rybářské stráži (ale také Policii ČR) rybářský lístek a povolenku k lovu.
Z toho dovozuji, že i nadále platí to, co už jsem popsal před 10 lety, tedy že stále smyslem a účelem zákonné úpravy je umožnit rybářské stráži kontrolu i tam, kde není v jejích možnostech (zpravidla a objektivně) se ke kontrolovanému rybáři dostat. Součástí výzvy rybářské stráže, aby rybář předložil doklady a podrobil se kontrole, tedy v tomto případě může být požadavek, aby s loďkou připlul ke břehu. Nepovažuji za přijatelnou situaci, kdy pytlák, který ví o tom, že rybářská stráž nemá k dispozici loď, si v poklidu loví z lodě a ze břehu ho marně vyzývá ke kontrole rybářská stráž s policistou. Takto si jistě řešení situace nepředstavoval ani tvůrce zákona.
Na námitku, že rybářská stráž by mohla tohoto výkladu zneužívat a rybáři mařit lov, bych jen chtěl připomenout, že rybářská stráž má postavení úřední osoby a z toho pramenící odpovědnost. Pokud by její jednání neslo znaky šikany, pak jedním z možných opatření je odvolání strážného s funkce na základě podnětu obecnímu úřadu, který ho do funkce ustanovil.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 147
Datum: 08.10.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se vrátil k problematice lovu mníka a jelce jesena již řešené v dotazu č. 138 z 6.4.2012.
V časopisu Rybářství z dubna 2012 se na str. 42 píše:
"...Díky uděleným výjimkám je mník zařazen mezi ryby s lovnou mírou a úlovek mníka si lze, i když jde o chráněný druh, ponechat. V regionech, kde není výskyt mníka ohrožen, územní svazy pravidelně žádají krajské úřady v rámci svých revírů o hromadnou výjimku na lov mníka.Tam, kde nepochodí s hromadnou výjimkou, uvádí tuto skutečnost do soupisu revírů jako součást bližších podmínek výkonu rybářského práva."
Toto zní celkem logicky, proč, pokud by byl mník a jesen celoročně hájen, viz odpověď na dotaz č. 138, by se vůbec zveřejňovala nejmenší lovná míra u mníka a jesena, a v době hájení pak u jesena 16.3.-15.6. a u mníka 1.1.-15.3.?
Vlastním povolenku pro Severočeský ÚS, a protože v soupisu revírů s bližšími podmínkami výkonu rybářského práva se o mníkovi ani jesenovi nic nepíše, přiklonil bych se tedy k názoru, že lze tyto si ponechat.
Odpověď: Jak píšeme v odpovědi č. 138, zákonem (zákon č. 99/2004 Sb., č. 114/1992 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 395/1992 Sb.) stanoví celoroční zákaz lovu mníka a jelce jesena. To, že vyhl. č. 197/2004 Sb. stanoví doby lovu či lovné míry těchto ryb na tomto závěru samozřejmě nic nemění; tato ustanovení je třeba vykládat tak, že se uplatní v případě, že lov těchto ryb bude povolen.
Informace v článku v Rybářství č. 4/2012 na str. 42 je správná potud, že výjimky ze zákazů lovu těchto druhů ryb povoluje příslušný krajský úřad! Krajský úřad může udělit tuto výjimku jak obecně (např. pro rok 2013 pro kraj Karlovarský), tak i jen omezenou na některé vyjmenované revíry (jako např. pro rok 2013 pro kraj Plzeňský). Naprosto mylnou informací je, že takovou výjimku z obecně závazných předpisů (výše uvedených) může udělat uživatel revíru tím, že ji vyhlásí v bližších podmínkách výkonu rybářského práva - takovou pravomoc uživatel revíru zásadně nemá!
Takže platí, že u mníka jednovousého a jelce jesena je dán celoroční zákaz jejich lovu. Výjimku může povolit pouze příslušný krajský úřad. Je-li výjimka povolena, uvede ji uživatel revíru v soupisech revírů, nebo jinak rybáře o výjimce informuje. Pak pro lov těchto druhů ryb platí zákonné omezení pokud jde o dobu lovu a lovnou míru (§ 13 odst. 11 písm. c/ zák. č. 99/2004 Sb., § 11 odst. 2 písm. d/, s/, odst. 3 písm. b/, m/ , § 13 odst. 2 písm.b/, bod 1., odst. 7 vyhl. č 197/2004 Sb.).
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 146
Datum: 08.08.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Na revíru Jihočeského ÚS č. 421 042 Lužnice 10B jsem se dostal do nevyhroceného, ale nepříjemného střetu s rybářskou stráží. Na revíru jsem pojížděl malým plavidlem a sonarem mapoval dno. Člen rybářské stráže argumentoval tím, že na revíru je provoz malých plavidel zakázán Rybářským řádem podle přílohy č. 7 vyhl. 197/2004 Sb. V ustanoveních platných pro daný revír je však uvedeno, že na vodní ploše pískoven je zákaz používání plavidel pro vnadění a chytání ryb. Nevnadil jsem, nelovil jsem a ten den jsem se ani lovit nechystal. Ani na Státní plavební správě jsem se nezvěděl nic o jakémkoliv omezení týkající se případné vodní cesty. Omezující značení plavebními znaky na pískovně není. Jsem přesvědčen, že jsem se porušení Rybářského řádu nedopustil a to ani v případě, že bych ten den lovil (samozřejmě za dodržení všech omezujících podmínek).
Odpověď: Předně je třeba si ujasnit, že rybářské předpisy provoz malých plavidel vůbec neupravují, pouze ust. § 14 odst. 6 vyhl. č. 197/2004 Sb. odkazuje na to, že používání plavidel při lovu ryb upravují zvláštní předpisy, jimiž se míní zejména zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. Příloha č. 7 vyhl. č. 197/2004 Sb. se tím spíše vůbec provozem malých plavidel nezabývá, tudíž samotný provoz malého plavidla na vodní ploše nemusí rybářskou stráž vůbec zajímat.
Rybářskou stráž ale musí zajímat malé plavidlo na revíru tehdy, je-li používáno k lovu ryb. Zákon o rybářství vychází z principu, že obecně je lov z loděk povolen. Může však být uživatelem revíru zakázán. Ustanovení čl. IV. Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS tedy upravuje tuto situaci úplně obráceně. Obecně lov ryb z plavidel na revírech ČRS zakazuje, ale uživatel konkrétního revíru může tento způsob lovu na revíru nebo jeho části povolit.
Je-li uživatelem revíru č. 421 042 Lužnice 10B stanoveno v bližších podmínkách výkonu rybářského práva, že "je zákaz používání plavidel pro vnadění a chytání ryb", pak je to třeba dešifrovat tak, že pokud jde o lov ryb z plavidla, opakuje uživatel revíru zákaz, který je stanoven pro všechny revíry ČRS, jak to zmiňuji výše. Navíc uživatel přidává zákaz zavážení návnad, což je třeba respektovat. Nejsem si jist, jestli uživatel revíru nechtěl zakázat i zavážení nástrah a jen to neobratně vyjádřil "zákazem používání plavidla k chytání ryb", což je přece jen něco jiného.
Musím ale upozornit na to, že nelze "lov ryb z plavidla" redukovat jen na činnost rybáře, an sedí na loďce a třímá v ruce prut. Tady je třeba vykládat uvedená ustanovení poněkud extenzívně, sledujíce účel, který má být zákazem naplněn. Jako součást lovu pak je třeba považovat např. i vyhledávání místa lovu pomocí loďky a echolotu, tedy činnost směřující k následnému ulovení ryby. Pokud ovšem někdo jezdí malým plavidlem po hladině pískovny, kde není předpisy o vnitrozemské plavbě používání takového plavidla zakázán (to může rybářská stráž pouze nahlásit příslušnému správnímu orgánu) a sonarem si mapuje dno, pak nejde o činnost (resp. nedalo by se to prokázat) směřující k ulovení ryby, nelze ji považovat za přípravu a tedy součást lovu.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 145
Datum: 08.08.2012
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Prosím o vysvětlení části Stanov ČRS, a to konkrétně § 4 - práva a povinnosti členů, odst. 2 písmeno c). Zde se uvádí, že člen má povinnost zúčastňovat se rybářského školení. O jaké školení se vlastně jedná? Je to vstupní školení a testy pro získání prvního rybářského lístku? Nebo se jedná o školení jiného druhu? V naší organizaci dvakrát do roka organizuje výbor "školení", které spočívá v tom, že jednatel organizace předčítá Rybářský řád, objasňuje jeho jednotlivé části a celá členská základna je situována do pozice primitivů, kteří si neporadí s tak banální záležitostí, jako je Rybářský řád. Takže někteří letití členové tuto trapnou komedii řadu let rok co rok absolvují, aby měli splněné členské povinnosti a měli nárok na povolenku. Prosím o vyjádření, jestli jsou členové povinni se takové akce účastnit.
Odpověď: Je třeba rozlišovat tyto dva druhy školení. Pokud chce někdo získat první rybářský lístek, pak musí příslušnému obecnímu úřadu předložit osvědčení o získané kvalifikaci (§ 10 odst. 3 vyhlášky č. 197/2004 Sb.), které získá po absolvování školení a zkoušky u té právnické osoby, kterou prováděním školení pověřilo Ministerstvo zemědělství ČR, v daném případě se to týká téměř všech MO ČRS. Tohoto školení nejsou povinni se členové ČRS zúčastňovat, týká se to skutečně jen těch - a vůbec to nemusí být členové ČRS - kteří chtějí získat osvědčení o získané kvalifikaci.
Stanovy ČRS mají na mysli jiný druh školení, totiž školení členů k získání, udržení či zdokonalení znalostí potřebných k výkonu rybářského práva v rámci ČRS. Při přípravě Stanov ČRS byla tato otázka velmi diskutována a bylo zejména konstatováno, že podmínky (organizační, personální atd.) v jednotlivých MO ČRS jsou natolik různorodé, že není možné uložit direktivně povinnost konat školení v určitém stejném rozsahu i kvalitě. Byl tudíž přijat princip, že každá MO si rozhoduje sama o povinnostech svých členů. Měla by o tom rozhodnout členská schůze, tedy o tom, zda vůbec školení budou organizována a případně jaká (nových členů, těch co spáchali přestupky, periodická atd. atd.). Pokud ovšem členská schůze o tom, že školení budou konána, rozhodne, pak výbor MO je už povinen je zajistit (§ 9 odst. 5 Stanov - všimněte si, že výboru MO není uložena přímo povinnost je organizovat, nýbrž pouze zajistit). Členská schůze samozřejmě může tuto svoji pravomoc delegovat na výbor MO, pak tedy o tom, jestli budou vůbec školení organizována a jaká to budou, v jakém rozsahu apod. rozhoduje výbor MO. A těchto školení se pak musí členové zúčastnit, tato jejich povinnost vyplývá z ust. § 4 odst. 2 písm. c/ Stanov ČRS. Záleží tedy také na rozhodnutí členů MO, kteří své stanovisko vyjádří na členské schůzi MO (ta může zavázat výbor MO k tomu, aby školení konal třeba jen pro nové členy) a rozumném stanovisku výboru MO.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 144
Datum: 08.08.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: S kamarádem občas chodíme lovit převážně sumce s tzv. paty mostu, kterou je velká betonová plocha okolo tří pilířů. Rybářská stráž nás sice již kontrolovala a neměla žádné připomínky, ale chtěli bychom znát názor na námi prováděný rybolov protože nechceme dělat nic proti Rybářském řádu. Podle nás se nejedná o lov z mostu, protože kdyby tam byla tráva, tak je to přeci jedno i když řeka toto místo obtéká ze všech stran. Na lovné místo se tedy musíme přepravovat s loďkou.
Odpověď: No jo, jenomže ona tam ta tráva není........
Byla-li by tam tráva, byl by to ostrůvek, je-li tam beton, je to most.
Ust. § 13 odst. 3 písm. h/ zákona o rybářství zakazuje lov ze silničních a železničních mostů. V současných předpisech (především zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a jeho prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb.) nelze najít definici mostu; u železničního je to asi jasné, jde o most, po němž jezdí vlaky. U silničního mostu musíme předpokládat, že jde o most, po němž vede silnice, tedy už nikoliv jen lávka pro pěší či cyklisty (což je asi nedostatek předpisu).
Silniční most může mít různou konstrukci, řekněme, že tradiční jsou pilíře (betonová pata je jeho součást) a na nich položené samotné přemostění (stavařům se omlouvám za zcela laickou terminologii); pilíř je tedy nepochybně součástí mostní konstrukce (to už je termín podle zmíněné vyhlášky), tudíž součástí mostu. Pokud tvar pilíře, nebo jiné součásti mostu, umožňuje rybáři na něm spočinout, nemění to přirozeně nic na tom, že - striktně posuzováno - je to pořád most a z něho je lov zakázán.
Budeme-li pátrat po účelu tohoto předpisu (tedy zmíněného zákonného zákazu lovu z mostu), pak dojdeme zřejmě k závěru, že zákonodárce sledoval opravdu především zákaz lovu z mostovky, sleduje tím především ochranu bezpečnosti osob na mostě se pohybujících, plynulost dopravy atd. Nelze ale pominout, že v dikci předpisu se takový možný úmysl neprojevuje, neboť není uvedeno, že je zakázán lov "z části mostu, vyjma ...."
Tedy shrnu-li následující úvahy docházím k závěru, že pokud rybář loví z paty mostního pilíře silničního mostu a rybářská stráž to vyhodnotí jako přestupek, pak bych tomuto jejímu závěru oponoval jen velmi obtížně.
Pokud ale danou situaci vyhodnotila rybářská stráž ve prospěch rybářů, dokáže si zřejmě svoje stanovisko obhájit.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 143
Datum: 08.08.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mohu, tam kde je zakázaná vábnička při lovu, zkusit vábení bez rybářského náčiní? V popisu revíru ÚN Orlík je např. psáno "Zákaz používání vábničky k lovu". Když se budu chtít se přesvědčit o stanovištích sumců, tak by mě nikdo neměl postihovat, když vyjedu lodí bez prutů, pouze se sonarem, vábničkou a budu se chtít přesvědčit jak je to se sumci, jestli tam jsou. Ostatně to mohu naučit i nerybáře a tomu nemá kdo co vzít. Jen by mě prosím vás zajímalo, jak by se toto řešilo a jaký by byl trest za použití vábničky bez ryb. náčiní, rybářského lístku a povolenky.
Odpověď: Ta stručná věta v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revíru ÚN Orlík "Zákaz používání vábničky k lovu" je jasná a srozumitelná. Vůbec by mě nenapadlo, že při výkladu tohoto ustanovení může nastat problém. A přece.....
Podle mého soudu je třeba zúžit problém na dvě základní situace. První, zřejmě jen teoretickou možností je, že někdo si pořídí vábničku, sonar, jezdí lodí po Orlíku, vyhledává stanoviště sumců, baví se tím a je to zřejmě jeho koníček (proti gustu....), zásadně to však nemá žádnou souvislost s lovem ryb, takový lov ryb nenásleduje a to třeba ani v delším časovém odstupu. Prostě účelem tohoto zkoumání stanovišť sumců je potřeba o tom povyprávět kamarádům (a pro jistotu nerybářům) večer u piva.
V tom druhém případě je pojíždění lodí s používáním sonaru a vábničky prostředkem ke zjištění stanovišť sumců za účelem jejich lovu, tedy toto vyhledávání místa lovu je součástí lovu. Je zcela nerozhodné, zda vezu pruty s udicemi na lodi nebo jsem je nechal na břehu, že hodlám takto zkoumat místa lovu třeba několik dní a teprve potom skutečně lovit; i v tomto případě je vyhledávání stanoviště sumců součástí lovu. Využiji-li poznatků získaných tímto průzkumem k lovu sumců, pak jsem vábničku použil a dopustil se přestupku. A protože předpis správně neuvádí nic o tom, kdo nesmí vábničku používat, ale že ona nesmí být použita, pak samozřejmě platí, že za použití vábničky k lovu je třeba považovat i případ, kdy rybář vyšle a pověří nerybáře (ještě nejlépe trestně i přestupkově neodpovědného pro nedostatek věku nebo třeba proto, že jedná v omylu), aby pomocí vábničky vyhledal stanoviště sumce a nahlásil to rybáři. Trestní soudci takovému rybáři říkají "nepřímý pachatel", který je ovšem odpovědný stejně jako pachatel přímý.
Tak jako ve všech případech výkladu předpisu je třeba především vycházet z účelu takové úpravy - tedy užívejte si vábničky, ale nesmí to v žádném případě jakkoli souviset s vlastním lovem sumců na Orlíku.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 142
Datum: 17.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Můj dotaz je směrován na rozdíl lovu ryb z plavidel a lovu hlubinnou přívlačí. Nerad bych se v budoucnu setkal s tím, že budu lovit z lodě nebo z bellyboatu na dvě udice, budu unášen proudem řeky Labe, a bude mi odebrána povolenka za to, že lovím hlubinnou přívlačí, která je popsána v RŘ takto: ,,Lov hlubinnou přívlačí je lov z pohybujícího se plavidla s použitím 1 udice, při němž je 1 nástraha tažena v jakékoliv hloubce vody; jiná udice není nastražena". Vím, že při lovu hlubinnou přívlačí se loď kotvit nemusí, ale kde se přesně dočtu, jak správně bez porušení RŘ provozovat lov ryb z plavidel, samozřejmě tam kde je tento způsob lovu povolen. Chystám se provozovat lov ryb z bellyboatu na řece, tudíž budu v pohybující se plavidlo a chtěl bych chytat dravce na dvě udice - vábit sumce).
Odpověď: Z definice lovu přívlačí a lovu hlubinnou přívlačí, jak je uvedena v příloze č. 7 vyhlášky č. 197/2004 Sb., a jak ji správně citujete, vyplývá především zásadní rozdíl, spočívající v tom, že lov hlubinnou přívlačí je lov "z pohybujícího se plavidla", zatímco při lovu přívlačí je "nástraha aktivně vedena vodním prostředím". Pokud rybář loví na jednu udici, kterou drží v ruce (ostatní nesmí být nastraženy) a aktivně vede nástrahu vodním prostředím, jde o lov přívlačí a je jedno, jestli takto loví ze břehu nebo z loďky (samozřejmě, je-li vůbec lov ryb z loděk na příslušném revíru povolen), a není také významné, zda je loďka ukotvena nebo ne.
Pokud však není nástraha aktivně, tedy činností rybáře, vedena vodním prostředí a k pohybu nástrahy dochází tím, že se pohybuje plavidlo (a předpis nerozlišuje, jestli se pohybuje pomocí motoru, veslováním nebo za pomoci plachet či vodního proudu), pak jde o hlubinnou přívlač.
Pokud budeme vycházet z tohoto rozlišení, pak ve Vámi popisovaném případě by se jednalo o hlubinnou přívlač, jde totiž o lov z pohybujícího se plavidla.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 141
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V soupisu mimopstruhových revírů pro rok 2012 na str. 54 (konec 481 501 Vltava 16 - 19 ÚDOLNÍ NÁDRŽ ORLÍK) je uvedeno: Parkování dopravních prostředků je povoleno pouze na místech vymezených k parkování a řádně vyznačených dopravním značením.
Ptám se: tím je myšleno pouze na pozemcích, které jsou součástí vodní nádrže, tedy Povodí Vltavy s.p. nebo všude?
Jak poznám po příjezdu k ÚN kam až sahá pozemek Povodí Vltavy s.p., jaké pozemky jsou součástí vodní nádrže?
Jaký má význam povolovat lov 24 hod., když nemůžu mít nad sebou skládací přístřešek?
Takto nesrozumitelným oznámením bez jakéhokoliv odkazu na zákon, případně vydanou vyhlášku, která uvedené skutečnosti zakazuje, jenom napomáháte další "buzeraci" ze strany Policie ČR jíž jsem byl již dvakrát podroben a při správním řízení na odboru ŽP v Písku bylo konstatováno, že jsem nic neporušil.
Jestliže něco takového otisknete, pomozte nám rybářům se v takové informaci zorientovat, neprávník se v tom opravdu navyzná.
Odpověď: Jak jste si jistě povšiml, tak v "Rybářském řádu" pro ÚN Orlík jsou Vámi zmiňovaná omezení uvedena tak, že jde o upozornění na stanovisko Povodí Vltavy. Organizace Povodí Vltavy po ČRS jako uživateli revíru razantně žádala, abychom tyto zákazy uvedli v bližších podmínkách výkonu rybářského práva, což by ve svých důsledcích znamenalo, že rybářská stráž by měla právo dodržování těchto zákazů kontrolovat a porušení těchto zákazů by se stalo rybářským přestupkem. To jsme ovšem zásadně odmítli, protože není možné, aby rybářská stráž měla oprávnění kontrolovat i takové věci, jako je dodržování dopravních předpisů (viz parkování) a zadržovat povolenky k lovu ryb třeba za postavení stanu na břehu. Kompromisem mezi těmito stanovisky bylo, že jsme tedy v soupisech revírů pouze upozornili na požadavky Povodí Vltavy.
To, zda jsou dodržovány nebo ne nebude kontrolovat rybářská stráž (může na to rybáře jen upozornit), ale nemůžeme vyloučit, že to budou kontrolovat jiné orgány, např. Policie ČR, orgány ochrany přírody apod. Takže závěrem:
Není to rozhodně "buzerace" ze strany ČRS jako uživatele revíru, je to jen vynucené upozornění na stanovisko Povodí Vltavy.
A nyní konkrétně k Vašim dotazům. Pokud jde o jízdu a parkování motorových vozidel, pak obecně, tedy bez ohledu na to, čí jsou to pozemky, platí, že řidič musí dodržovat dopravní předpisy a tudíž jezdit a parkovat jen tam, kde je to dovoleno (a to buď právním předpisem nebo přímo dopravní značkou).
Pokud nejde o obecní pozemky, ale o pozemky soukromé, tak ty lze užívat jen se souhlasem jejich vlastníka. Takže upozornění Povodí Vltavy na to, že parkovat lze jen na místech k tomu určených a vymezených jen vychází z toho, co jsem uvedl výše. Pro rybáře to znamená jediné, že parkovat lze buď na obecních komunikacích, tedy silnicích a účelových komunikacích (pokud to předpisy nezakazují, jako třeba na dálnicích apod.), nebo na místě, kde to povolí vlastník pozemku. No a v daném případě Povodí Vltavy upozorňuje na to, že tak tomu je na označených parkovištích.
A pokud jde o ten skládací přístřešek ..... čtěte pozorněji, neboť Povodí Vltavy upozorňuje na to, že zakazuje budování pevných přístřešků, nikoliv skládacích.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 140
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Může být člen rybářské stráže při výkonu svých pravomocí pod vlivem alkoholu? Pokud ne, jaký zákon či jiný předpis to zakazuje?
Odpověď: Podle ust. § 16 odst. 1 zákona č. 379/2005 Sb. osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním.
Pokud tuhle povinnost poruší, dopouští se přestupku podle § 30 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. Za určitých okolností by v takovém případě mohlo jít i o trestný čin podle § 274 trestního zákoníku.
Samotnou kontrolní činnost rybářské stráže zřejmě nebude možno považovat za činnost, při které by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek.
Zmínit je třeba zákaz požívání alkoholu či zneužívání jiných návykových látek pro zaměstnance, jak to vyplývá z ust. § 106 odst. 4 zákoníku práce (zák. č. 262/2006 Sb.).
Rybářská stráž ovšem nemá postavení zaměstnance, takže přímo se na ní zákoník práce nevztahuje. Rybářská stráž má ovšem postavení úřední osoby ve smyslu trestního zákoníku, v podstatě plní úkoly státní správy (ustanovuje ji do funkce správní orgán) při ochraně rybářského práva, tudíž je třeba na ni vztáhnout povinnosti týkající se zaměstnanců analogicky (analogie iuris).
Z toho pak také vyplývá možnost postihu, pokud strážný vykonává svoji činnost pod vlivem alkoholu (samozřejmě je to třeba také prokázat).
Nepůjde-li o přestupek či trestný čin (viz shora), pak to jistě může být důvodem k odvolání z funkce, stejně jako by to u zaměstnance byl důvod k výpovědi z pracovního poměru nebo k okamžitému skončení pracovního poměru.
Návrh na odvolání z funkce je třeba podat u orgánu obce, který strážného do funkce ustanovil.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 139
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda je příslušný rybářský orgán oprávněn měnit stanovené způsoby lovu v mimopstruhovém revíru a popřípadě za jakých podmínek. V zákoně o rybářství č. 99/2004 Sb. je v ustanovení § 11 odst. 2, uvedeno následující:
(2) Příslušný rybářský orgán může svým rozhodnutím v případě zjištění přemnožení nebo zeslabení populace daného druhu ryb povolit výjimku z obecně stanovených lovných měr pro jednotlivé druhy ryb, z obecně stanovených dob jejich hájení a z obecných stanovených způsobů lovu.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že rybářský orgán samozřejmě může povolovat výjimky ze stanovených způsobů lovu, ale pouze v případě splnění uvedených podmínek. Těmito podmínkami je buď přemnožení nebo zeslabení populace daného druhu ryb. Tudíž se lze domnívat, že pokud příslušný rybářský orgán udělí vyjímku ve stanovených způsobech lovu musí k tomu mít i podklady, které prokazují přemnožení nebo zeslabení populace daného druhu ryb. Pokud oprávněný orgán provádí změnu související se změnou zákona musí určitě vydat nějaké rozhodnutí z odůvodněním a toto poskytnout členům rybářského svazu. Je to minimálně slušnost. Myslím si, že pokud nejsou splněny podmínky zákona, je rozhodnutí v rozporu s vyšší právní normou (zákonem). Tudíž je vyjímka uvedená v rybářském řádu neplatná.

Dále se chci zeptat zda je možno v určitém úseku mimopstruhového revíru vysazovat pouze pstruhy a jiné ryby ne, ač jsou v tomto úseku revíru přirozeným druhem.
V prováděcí vyhlášce č. 197/2004 Sb. k zákonu o rybářství je v ustanovení § 7 odst. 2 uvedeno následující:
Při stanovení postupu zarybňování příslušný rybářský orgán vychází ze skladby rybí obsádky rybářského revíru s cílem doplňování té části rybí obsádky, která se nedoplňuje přirozenou cestou. Zarybňování nesmí ohrozit rovnováhu rybí obsádky v rybářském revíru. Revír se zarybňuje po celé ploše rovnoměrně a zarybnění se provádí s ohledem na ekologické odchylky jednotlivých částí rybářského revíru.
Odpověď: Ve správním právu platí tzv. presumpce správnosti správního rozhodnutí, což znamená, že rozhodnutí správního orgánu je platné, dokud není řádným procesním postupem zrušeno. Je tedy plně v kompetenci příslušného rybářského orgánu, aby posoudil podmínky pro vydání rozhodnutí podle Vámi citovaného ust. § 11 odst. 2 zákona o rybářství a ačkoliv si můžeme o tomto rozhodnutí myslet cokoliv, zejména třeba, že k jeho vydání nebyly splněny podmínky, máme povinnost ho respektovat. Vaše úvaha o tom, že rozhodnutí o výjimce je neplatné, není správná, protože rozhodnutí správního orgánu není právní normou, takže nemůžeme porovnávat "právní sílu" rozhodnutí a zákona.
Totéž se týká dalšího rozhodnutí, jímž rozhoduje rybářský orgán o stanovení či změně zarybňovacího plánu. Je tedy plně v jeho kompetenci, jak posoudí důvody pro stanovení určitého zarybňovacího plánu pokud jde o skladbu obsádky.
Obrana proti těmto rozhodnutím je možná výlučně zákonem (správním řádem) stanovenými opravnými prostředky. Obecně řečeno, odvolání má zpravidla právo podat účastník řízení. Tomu se také rozhodnutí musí doručovat. Je-li tím účastníkem uživatel revíru (jako že je), v našem případě organizační složka ČRS, musí jí být rozhodnutí doručeno. Na slušnost se v daném případě nehraje, zákon prostě stanoví definici účastníka řízení, tomu se musí doručovat rozhodnutí, a zákon taky stanoví, kdo a v jakých lhůtách může podat proti rozhodnutí opravný prostředek.
Takže závěr je zřejmý, musíme respektovat pravomocná rozhodnutí správního rybářského orgánu.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 138
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jsem členem ČRS od roku 1968 a každým rokem se snažím pozorně přečíst rybářské předpisy a zaznamenat změny platné pro daný rok. V letošním roce jsem objevil rozpor v hájení jelce jesena a mníka jednovousého.
V kapitole IV. Doby hájení ryb v rybářském revíru (§ 13 vyhlášky č.197/2004 Sb.) odst. (2) b) 2., je uvedena doba hájení jelce jesena od 16. března do 15. června a v odstavci (7) mníka jednovousého od 1. ledna do 15. března.
V Bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS (§ 13 odst.9 zákona č.99/2004 Sb.) v kapitole I. Doby hájení některých dalších živočichů odst 2) a) jsou pro letošní rok uvedeny jesen a mník jako celoročně hájené ryby.
Prosím o stanovisko k danému rozporu případně jeho zveřejnění v zájmu ostatních kolegů rybářů, přesto, že pro mne jako člena MO ČRS Tábor platí výjimka v lovu těchto ryb na vyjmenovaných revírech Jihočeského územního svazu.
Odpověď: Ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 99/2004 Sb., o rybářství stanoví, že zákonem o rybářství není dotčena ochrana ryb a vodních organizmů při nakládání s vodami podle zvláštních předpisů. Tímto zvláštním předpisem je, jak je uvedeno příkladmo v poznámce pod čarou, také zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Ustanovení § 50 odst. 2 zmíněného zákona č. 114/1992 Sb. zakazuje, mimo jiné, lov ohrožených druhů živočichů. Prováděcí vyhláška k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb. uvádí v příloze č. III. mezi ohroženými druhy ryb také jelce jesena a mníka jednovousého.
Z uvedeného plyne, že je třeba respektovat zákaz lovu těchto ryb, a to celoročně, jak ho stanoví zákon č. 114/1992 Sb.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 137
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jestli může rybářská stráž při výkonu kontrol rybářů používat nahrávací zařízení a jestli se tím nedopouští něčeho protizákonného. Někdy říkají, že úřední osoba může toho využívat, aniž by na to upozornila.
Odpověď: Jde o zajímavé téma u něhož by rozbor problematiky zabral několik stránek textu. My se musíme omezit na velmi stručnou odpověď, a ta zní: Rybářská stráž nesmí bez souhlasu rybáře pořizovat nahrávací audio nebo video zařízení.
Pomineme-li celou řadu předpisů poskytujících ochranu občanovi (trestní zákoník, přestupkový zákon, zákoník práce zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, upravující povinnosti při kontrole a prohlídce osob, školský zákon č. 561/2004 Sb., zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poštovní zákon č. 29/2000 Sb., zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů atd. atd.), pak pro náš případ je třeba vycházet z ust. § 11 občanského zákoníku, podle jehož generální klauzule fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy. Za projevy osobní povahy lze považovat v zásadě jakékoliv vyjádření vztahující se k fyzické osobě, a to s tím, že je lhostejno, zda je toto vyjádření provedeno ústně, písmem, zvukem či obrazem, případně audiovizuálním snímkem. Zvukovým záznamem se rozumí nahrávka hlasového projevu (např. na diktafon) nebo jiný nosič záznamu. Za obrazový projev osobní povahy je pak třeba považovat zejména fotografie, obrazy a další podobizny fyzických osob, ze kterých je fyzická osoba, ať již přímo nebo nepřímo, identifikovatelná. Neoprávněný zásah do projevu osobní povahy spočívá zejména v jakékoliv neoprávněné dispozici s tímto, byť jedním jediným projevem, a to počínaje jeho pořízením přes další nakládání (např. čtení, poslech apod.)
Ve smyslu ust. § 12 odst. 1 občanského zákoníku smějí být obrazové a zvukové záznamy (mimo jiné) týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy pořízeny nebo použity jen s jejím souhlasem. Nedá-li tedy kontrolovaný rybář souhlas k tomu, aby si ho rybářská stráž nafilmovala, nafotila, natočila audio, nesmí tak rybářské stráž učinit.
Výjimky z této zásady tvoří tzv. zákonné licence a to licence úřední, vědecká, umělecká a reportážní. Nás zde zajímá pouze licence úřední, která je vyjádřena v ust. § 12 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož svolení není třeba, použijí-li se písemnosti osobní povahy, podobizny, obrazové snímky, nebo obrazové a zvukové záznamy k účelům úředním na základě zákona. Zvláštní zákony tak obvykle určí jak rozsah, tak i konkrétní účel uplatnění úřední licence, přičemž označí i ten orgán veřejné moci ("úřední osobu"), který je k tomuto uplatnění zmocněný. Je ještě třeba zdůraznit, že rozsah úřední licence musí být vykládán ústavně konformním způsobem, tedy tak, že v případě více možných výkladů je třeba volit ten, který vůbec, resp. co nejméně, zasahuje do toho kterého základního práva či svobody fyzické osoby. Jde o princip vyjadřující prioritu jednotlivce a jeho svobody před státem.
(citováno a blíže viz :Fiala, J., Kindl, M., et al. Občanský zákoník, Komentář, I. díl, 1. vyd.;
Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009).
Rybářská stráž je sice "úřední osobou", to však neznamená, že je jaksi automaticky nadána oprávněním využívat této "úřední licence". Pojem úřední účely totiž nezahrnuje pořizování důkazních prostředků pro správní (přestupkové) řízení a už vůbec ne pro účely kárného řízení v rámci ČRS. (Když už by byl takto protiprávně záznam pořízen, nemůže být použit jako důkaz. Jde o obecnou právní zásadu, kterou - i když není přímo ve Stanovách či Jednacím řádu ČRS zakotvena - je třeba respektovat). Není splněn ani požadavek na základě zákonů, neboť žádný zákon výslovně takovou pravomoc rybářské stráži nedává.
Pokud by takto neoprávněně rybářská stráž zasáhla do práva na ochranu osobnosti rybáře, má rybář nároky podle § 13 občanského zákoníku, tedy má právo domáhat se, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů, aby byly odstraněny následky těchto jednání a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění, za splnění určitých podmínek i náhrada nemajetkové újmy v penězích.
S tématem také souvisí otázka, zda může rybářská stráž pořizovat kopie rybářových dokladů. Ust. § 15a odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech, zakazuje pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez souhlasu občana, pokud zvláštní předpis nebo mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, nestanoví jinak. Znamená to, že rybářská stráž si samozřejmě může poznamenat všechny relevantní údaje z občanského průkazu rybáře, ale pořizovat jeho fotokopii nesmí. U rybářského lístku, povolenky k rybolovu či členského průkazu ČRS je tomu jinak, tam totiž zákon (pokud je mi známo) takový zákaz nevyslovuje.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 136
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se Vás zeptal na jednu věc. Pokud provádím rybolov na dané lokalitě (např. řeka Morava) mám v pořádku povolenku (řádně zapsanou docházku), RL atd. a v dané lokalitě právě probíhá řádně nahlášený hon mysliveckého sdružení. Má myslivecký hospodář právo mě vykázat od vody s tím, že tam právě probíhá hon? Samozřejmě, že jim vyhovím už jen ve svém vlastním zájmu, protože nechci přijít k úrazu. Ale opravdu mě zajímá, jestli je tento "střet zájmů" nějak ošetřený v zákoně, tzn. jestli je mou povinností opustit tuto lokalitu na příkaz mysliveckého hospodáře.
Odpověď: Je skutečně zajímavé, že předpisy upravující rybářství, tedy zejména zákon č. 99/2004 Sb., a myslivost, zde zejména zákon č. 449/2001 Sb. se možné kolizi zájmů při výkonu těchto práv vůbec nevěnují, přestože se v přírodě potkat samozřejmě můžeme. Tvůrci zákonů zřejmě předpokládali, že se rybáři s myslivci vždycky nějak rozumně dohodnou. A předpokládali to oprávněně, protože rybáři i myslivci jsou, tedy až na výjimky, rozumní lidé.
Jde-li o tuto výjimku, pak je třeba konstatovat, že myslivecký hospodář nemá pravomoc - a to ani v době lovu - vykázat rybáře od vody, pokud ten řádně na rybářském revíru vykonává rybářské právo. Pravomoci mysliveckého hospodáře jsou vymezeny v ust. § 35 odst. 4 zákona o myslivosti a mezi nimi není uvedeno, že by mohl vykazovat kohokoliv (mimo myslivců) z honitby. Tuto pravomoc nemá ani myslivecká stráž (viz ust. § 14 téhož zákona). Jediným orgánem, který tuto pravomoc má, je příslušný orgán státní správy myslivosti, jímž je podle § 60 zákona obec s rozšířenou působností. Tento orgán může na žádost uživatele honitby v době provádění lovu nařídit přiměřená opatření nebo i zákaz vstupu do honitby nebo její části (ust. § 9 odst. 3 zákona o myslivosti).
Nezbývá tedy, než se opravdu rozumně s myslivci předem dohodnout, že v době předem ohlášených lovů se rybáři z důvodu ochrany svého zdraví raději pečlivě ukryjí.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 135
Datum: 06.04.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rybařím na pstruhovém revíru (řeka Ohře), a to na místě, kde je poměrně klidný proud. Jsem důchodce a rád si posedím u řeky. Ta je zde široká asi 40 - 50 metrů. Chytám na těžko, místo si pravidelně krmím a udice házím doprostřed řeky. Jelikož je to pstruhovka, tak se dost často stává, že brodící se rybáři, kteří muškaří nebo vláčí jdou prostředkem řeky. Bezohledně mi zabrodí do nahozených vlasců, což považuji za přestupek rybářského řádu.
Rád bych proto požádal o váš názor.
Odpověď: Vycházejme z toho, že na daném pstruhovém revíru všichni lovící rybáři používají způsob lovu, který je povolen. Tedy jak lov na položenou, plavanou, tak lov přívlačí či na umělou mušku, jak jsou popsány v příloze č. 7 vyhlášky č. 197/2004 Sb. Dochází zde tedy při výkonu rybářského práva ke střetu dvou či více oprávněných subjektů.
Je třeba vycházet z toho, že zákon ani vyhláška žádný způsob lovu, třeba s ohledem na charakter revíru, neupřednostňuje. Jestliže zákon, resp. jeho prováděcí vyhláška stanoví, že lovící jsou povinni (nedohodnou-li se jinak) dodržovat mezi sebou určitou vzdálenost (tu 3 metry, tu 20 metrů), pak z logiky věci plyne, že místo lovu volí ten rybář, který přichází první a od jeho stanoviště si pak "odměřují" svoje místa další kolegové.
Jedna ze základních zásad ovládajících právní vztahy (tedy společenské vztahy upravené právem) praví, že každý je oprávněn ale i povinen vykonávat svoje práva tak, aby tím nezasahoval neoprávněně do práv jiného. Např. v občanskoprávních vztazích se tato zásada vyjadřuje latinským neminem laedere (nikomu neškodit).
Takže v našem případě rybář, který při lovu přívlačí či na umělou mušku, byť je to tradiční způsob lovu na pstruhovém revíru, je povinen respektovat rybáře, který již na tomto revíru loví, třebaže ne typickým pstruhařským způsobem. Takže stručně řečeno, právo je na straně toho, kdo začal lovit první.
Že se to příliš nebude líbit ortodoxním muškařům je mi celkem zřejmé. Byl jsem tázán na to, jak tuto situaci řeší předpisy. Jak to řešit z hlediska rybářské etiky a kolegiality, to si posuzovat netroufám.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 134
Datum: 30.01.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Můj syn po dobu dvou let navštěvoval rybářský kroužek v MO a v roce 2009 mu byla vydána členská legitimace ČRS pro mládež. Po dvou let (v době, kdy navštěvoval rybářský kroužek) mu byla normálně vydána povolenka, kterou v obou případech řádně odevzdal. V současné době (od září 2011) již nechodí do rybářského kroužku a chtěl by přejít k jiné MO. Na základě této skutečnosti mi bylo sděleno, že pro přechod k jiné MO mu MO, u které je registrován vydá tzv. převodku, na základě které ho přijmou. V této souvislosti jsem navštívil vedoucího rybářského kroužku a žádal jsem po něm vydání převodky, přičemž mi tento sdělil, že on nic takového nemá, že toto vydává hospodář. Hospodář mi sdělil, že mi žádnou převodku nedá, jelikož syn není řádným členem MO, že tímto se stane až po dovršení šestnácti let. Já jsem mu oponoval, že syn má vydánu členskou legitimaci a zaplatil příspěvkové známky. Pan hospodář mi sdělil, že on žádné peníze neobdržel (známky jsme zaplatili a má je vylepené v legitimaci), že všechno ohledně dětí má vedoucí rybářského kroužku. Jelikož se tato situace opakovala dvakrát, přičemž mi jak vedoucí kroužku tak hospodář tvrdí, že mi to musí vydat ten druhý prosím Vás o radu jak v celé situaci dále postupovat, jelikož nemůžu pochopit, že syn má členskou legitimaci, platí příspěvky, odpracoval brigády a přitom není členem místní organizace.
Poraďte mi prosím jakým způsobem lze v případě mého syna, kterému je v současné době 15 let přejít k jiné místní organizaci ČRS a jaké dokumenty jsou pro takový přechod třeba a kdo je musí vydat.
Odpověď: Vnitrosvazové předpisy upravují právo člena přestoupit do jiné organizace (viz čl. 3 odst. 3 Jednacího řádu ČRS). Zmíněné ustanovené stručně uvádí, že za tímto účelem (tedy přestupu do jiné MO ČRS) je členovi vydána převodka s vyjádřením výboru té MO ČRS, které je členem. Pokud nebude výborem MO, do které chce přestoupit, přijat, zůstává členem původní MO.
To ustanovení je třeba vykládat tak, že zásadně je právem člena přestoupit do jiné MO a v takovém přestupu mu nemůže být bráněno. Vydání převodky s vyjádřením výboru stávající MO má sloužit k tomu, aby bylo zabráněno takovým negativním jevům, kdy do jiné MO chce přestoupit člen, který má ve své dosavadní organizaci problémy, např. a zejména s plněním členských povinností a přestupem se chce těmto problémům vyhnout. Pokud v převodce dosavadní MO takové skutečnosti uvede, je to signál pro výbor MO, kam chce člen přestoupit, aby jeho žádost o přestup zvláště pečlivě zvážil.
Nepřijme-li ho výbor MO za člena, pak zůstává členem původní MO (není možné, aby tímto způsobem o členství přišel, tedy že by ho původní MO už za člena nepovažovala a nová MO by ho za člena nepřijala).
Znamená to také ovšem, že vystavení převodky není podmínkou, bez níž by se přestup neměl uskutečnit. Jestliže dosavadní MO zcela bezdůvodně odmítá převodku vydat (a k tomu skutečně nemůže mít žádný uznatelný důvod), pak tím nemůže být právo člena omezeno či dokonce vyloučeno. Organizace, kam hodlá člen přestoupit ho může za člena přijmout. Jde o situaci v praxi se vyskytující opravdu ojediněle, a proto bych doporučoval, aby člen, kterému odmítá jeho MO vydat převodku, požádal jednatele MO, kam hodlá přestoupit, aby sám vyžádal od stávající MO převodku či vysvětlení situace. Pokud by na takovou žádost nebylo vůbec reagováno, pak i to je svým způsobem odpověď.
V této konkrétní věci má náš mladý rybář členský průkaz s vylepenou členskou známkou, je tedy pravoplatným členem ČRS. Nechť požádá v MO, kam hodlá přestoupit, aby o vystavení převodky výjimečně požádal její jednatel. Znovu opakuji, že vystavení převodky není podmínkou sine qua non, tedy že by bez ní nebylo možné převod uskutečnit, resp. že by tím mohla stávající MO takovému přestupu zabránit, to by byl postup v rozporu se smyslem a duchem Stanov ČRS.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 133
Datum: 26.01.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V roce 2011 jsem se dočetl v časopise Rybářství, že se uvažuje o povolení označování krmných míst tyčovou bójkou. V Rybářském řádu ČRS na rok 2012 jsem tuto informaci nezaznamenal. Prosím o informaci jak to tedy je.
Odpověď: V časopise Rybářství jste informaci o povolení používaní tyčové bójky k označení krmného místa a místa lovu v Rybářském řádu ČRS od roku 2012 četl správně. Příslušné ustanovení najdete v Rybářském řádu v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS v bodě VI.

VI. Chování při lovu

Po příchodu k místu lovu prohlédne osoba provádějící lov místo, z něhož hodlá lovit. Pokud je znečištěno odpadky, před zahájením lovu ryb je uklidí. Osoba provádějící lov je povinna udržovat na místě pořádek a po skončení lovu případné odpadky po sobě uklidit. Je zakázáno ponechávat odpadky na břehu nebo je odhazovat do vody. Za hrubé porušení tohoto ustanovení je považováno, pokud by osoba provádějící lov ryb takto zacházela se skleněným odpadem.

Používání plovoucích a jiných předmětů označujících krmná místa a místa lovu se zakazuje, a to mimo tyčových bójek, které nesmí být napevno ukotveny do dna a po ukončení lovu ryb musí být vytaženy z vody.

Děti do 10ti let věku mohou manipulovat s 1 udicí osoby provádějící lov starší 18ti let v jejím doprovodu.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 132
Datum: 11.01.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Kdy je člen povinen odevzdat roční pstruhovou povolenku. Domnívám se, že platnost roční pstruhové povolenky by měla být od 1. 1. do 31. 12. a ne od 16. 4. do 30. 11. Držení povolenky mne přece zavazuje i k jiným právům a povinnostem, než je dodržení všeobecného zákazu lovu na P revírech.
Odpověď: Držitel povolenky musí odevzdat povolenku k lovu do 15 dnů po skončení její platnosti organizaci, která povolenku vydala. V praxi se skutečně setkáváme s tím, že na roční pstruhové povolence ČRS může být výdejcem povolenky uvedená platnost jak od 1. 1. do 31. 12., tak od 16. 4. do 30. 11. Jak správně uvádíte, tak roční pstruhová povolenka (stejně jako mimopstruhová) by měl platit od 1.1. do 31.12. Tato doba platnosti by se tedy měla správně uvádět i v kolonce platnost povolenky. Někdy uváděná platnost roční pstruhové povolenky od 16.4. do 30.11. je nesprávná. Pokud máte uvedenou na povolence platnost od 1. 1. do 31. 12., tak to nemění nic na skutečnosti, že musíte dodržovat ustanovení ŘŘ o zákazu lovu všech druhů ryb na pstruhových revírech v období od 1. ledna do 15. dubna a od 1. prosince do 31. prosince a platnost povolenky od 1. 1. Vás tedy neopravňuje k lovu ryb na pstruhových revírech např. v únoru. To nemusí platit na tzv. rybářských revírech, které jsou v rybnikářskému režimu, a to vzhledem k tomu, že na tyto vody se nevztahují ustanovení zákona a vyhlášky k lovu ryb na rybářských revírech (např. rybářský revír Božkov, Rachyně ? Píště atd). Platí tady pravidla lovu ryb, která si stanovil majitel nebo nájemce rybníka (např. Rybářský řád mimo některá ustanovení). Na těchto revírech lze např. lovit na roční pstruhovou povolenku v lednu. V tomto případě musí být samozřejmě uvedena platnost povolenky od 1. 1. do 31. 12.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 131
Datum: 11.01.2012
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je-li rybář postižen za přestupek správním orgánem, smí být ještě potrestán kárným orgánem rybářského svazu? Nejde o tzv. dvojí trestání za jeden skutek, které je nepřípustné?
Odpověď: Zásada římského práva ,,Ne bis in idem", čili ,,ne dvakrát v té samé věci" se uplatňuje i v našem procesním právu. Znamená to, že jeden skutek lze projednávat a trestat za něj pouze jednou. Aby stejný skutek nebyl jednou považován za trestný čin a jednou za přestupek (s možností dvojího potrestání), to vylučuje hmotně právní úprava skutkových podstat trestných činů a přestupků a jejich rozlišení podle stupně společenské závažnosti.
Tato zásada se uplatní v případě výkonu státní moci; uplatní se samozřejmě i v rámci kárného řízení podle Stanov ČRS. Ani soud, ani správní orgán, ovšem ani kárný orgán ČRS nebude pachatele trestného činu či přestupku trestat za jeden skutek opakovaně. Ale ve vztahu mezi trestáním i orgány veřejné moci a postihem kárnými orgány ČRS tato zásada neplatí. Znamená to, že i kdyby byl potrestán soudem trestný čin pytláctví nebo správním orgánem přestupek na úseku rybářství, může být ještě uloženo kárné opatření podle Stanov ČRS. Představme si situaci, kdy člen ČRS mimořádně zavrženíhodným způsobem poruší zákon, např. tím, že pytlačí a to ještě pomocí výbušnin. Ponechat takového ,,rybáře" jako člena ČRS s argumentací, že mu byl uložen soudem trest, jistě není možné. Jiný uživatel revíru (tzv. soukromníci, kteří samozřejmě neznají žádné kárné řízení) by se s takovým ,,rybářem" vůbec nemazlil a odebrali by mu povolenku a nikdy by mu ji již nevydali. Přitom my v ČRS to uděláme také, jen tomu dáme formální kabátec, abychom členovi dali možnost se hájit apod. Samozřejmě, že kárný orgán může vzít na vědomí skutečnost, že byl pachatel již odsouzen pro trestný čin nebo postižen správním orgánem pro přestupek a zhodnotit ji při úvaze o druhu a výši kárného opatření - to je čistě v pravomoci kárného orgánu.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 130
Datum: 14.12.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám dotaz ohledně bateriové zakrmovací a zavážecí loďky na revírech Jihočeského územního svazu. Pochopil jsem prosím dobře, že když v Rybářském řádu na konkrétním revíru je zavážení nástrah a návnad povoleno, že mohu použít i tuto zmíněnou loďku?
Odpověď: Pokud máte v popisu revíru skutečně uvedeno, že zavážení nástrah a návnad je povoleno, tak nic nebrání tomu, aby jste k tomu použil např. zakrmovací a zavážecí lodičku na dálkové ovládání. Od roku 2007 Rybářský řád ČRS ve svých bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS nijak neupravuje ani nezakazuje zakrmování a zavážení nástrah a návnad a proto nemusí být v popisu revíru vysloveně uvedeno, že se zavážení a zakrmování je povoleno (např. ÚN Orlík) a přitom můžete zakrmovat a zavážet. Při zavážení musíte přihlédnou i na možnost lovu ryb z plavidel u jednotlivých revírů, kdy můžou nastat určité dohady o možnosti použití plavidla při zavážení. Samozřejmě, že lodička na dálkové ovládání není plavidlo a proto s jejím použitím nevidím problém. U jednotlivých ÚS a revírů tomu může být jinak a proto doporučujeme seznámit se s jejich podmínkami lovu ryb před zahájením lovu.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 129
Datum: 09.12.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Doslechl jsem se, že v roce 2012 bude zákaz bivakování na ÚN Orlíku, revír č. 481 501. Zakládá se tato informace na pravdě? Jezdím na ryby pouze na ÚN Orlík a v letních měsících využívám možnosti lovu ryb nonstop. Pokud nebude možnost bivakování, bude povolen jiný způsob nocování?
Odpověď: Dovolte nám upřesnit informaci, která se k Vám dostala ohledně zákazu bivakování na ÚN Orlík v roce 2012. Skutečností je fakt, že Povodí Vltavy, s. p. nás v tomto roce písemně upozornilo na neutěšený stav, který nastal v souvislosti s povolením lovu ryb nonstop na ÚN Orlík a ÚN Trnávka, ale i dalších revírech. Jejich připomínka se týkala zejména skutečnosti, že řada rybářů stanuje a kempuje u vody a znečišťuje okolí nádrže. Požadavek Povodí Vltavy, s. p. byl, aby rybářská stráž začala kontrolovat a postihovat zákaz kempování, stanování, rozdělávaní ohňů, parkování vozidel atd. Vzhledem k tomu, že rybářská stráž není mimo zákon o rybářství a jeho prováděcí vyhlášky oprávněná kontrolovat a postihovat porušování ustanovení jiných zákonů, tak se Rada ČRS rozhodla doplnit požadavek Povodí Vltavy do popisu revírů ÚN Orlík a ÚN Trnávka formou upozornění. To upozorňuje na skutečnost, že na pozemcích, které jsou součástí vodní nádrže, tedy zejména na jejich břehových částech, je dle pokynů správce pozemků Povodí Vltavy, s. p. zakázáno: provádění jakýchkoli terénních úprav, stanování, kempování, budování pevných přístřešků, rozdělávání ohňů, odhazování odpadků, znečišťování území a vodní plochy. Parkování dopravních prostředků je povoleno pouze na místech vymezených k parkování a řádně vyznačených dopravním značením. Na tuto skutečnost je rybářská stráž oprávněná rybáře pouze upozornit a požádat je o dodržování tohoto pokynu. Orgánem, který je oprávněn kontrolovat a popřípadě postihovat stanování, bivakování, rozdělávaní ohňů atd. je Policie ČR a Česká inspekce životního prostředí. Jak můžete vidět, tak se zákaz netýká např. rybářských přístřešků, ale pouze budování pevných přístřešků. Bližší informace k problematice stanování a kempování můžete najít i na internetových stránkách www.rybsvaz.cz, pod odkazem Vaše dotazy, dotaz č. 96.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 128
Datum: 12.08.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chystám se na dovolenou na Slovensko a rád bych zkusil rybaření na revírech Slovenského rybářského svazu v okolí Liptovské Mary. Poraďte mi prosím, co budu potřebovat k zakoupení povolenky k lovu ryb na Slovensku, zda si budu muset koupit nějaký státní rybářský lístek na Slovensku, mám si sebou vzít náš státní rybářský lístek, případně i členskou legitimaci a povolenku k lovu ryb na revírech ČRS. Netuším, jaké "papírové tahanice" mě u našich slovenských kolegů čekají.
Odpověď: Pri love rýb na Slovensku musíte mať pri sebe rybársky lístok a povolenie na rybolov.
Rybársky lístok Vám vydajú na každom mestskom/obecnom úrade na celom území SR po predložení osobného dokladu (občiansky preukaz, pas). Cena napr. týždenného je 1,5 ?, mesačného 3,0?.
Povolenie na rybolov pre nečlena SRZ - predávajú ich predajcovia, základné organizácie SRZ a Rada SRZ (len na revíry Rady).
Rybárske revíry v okolí Lipt. Mary obhospodarujú:
SRZ - Rada Žilina - VN Liptovská Mara, VVN Bešeňová, Gôtovany - zátoka - viac info nájdete tu: http://www.srzrada.sk/index.php?n=SrzRadaReviry.Index
- povolenie si môžete zakúpiť u našich predajcov, zoznam nájdete tu: http://www.srzrada.sk/index.php?n=Povolenia.Predajcovia
MsO SRZ Ružomberok - odkaz na www stránku, kde nájdete kontakty, info o revíroch a cenách povolení - http://www.srzruzomberok.eu
MsO SRZ Liptovský Mikuláš - odkaz na stránku - http://www.msosrz.lmcity.sk/?show=reviry
Odpovídal: Ing. Michaela Strihová, SRZ - Rada Žilina
Dotaz č. 127
Datum: 25.07.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Pokud rybář provádějící výkon rybářského práva (loví ryby), nebo rybář, který přichází k vodě či naopak od ní odchází spatří uhynulou rybu (či ryby), jak se má správně dle zákona zachovat? Dle etiky se domnívám, že pokud je to v silách rybáře, měl by ji vytáhnout a zakopat. Ovšem mě zajímá jak je to podle legislativy nebo vnitrosvazových předpisů.
Odpověď: Je to přesně tak, jak jste popsali situaci, totiž, že takhle by se měl zachovat rybář podle rybářské etiky, ovšem předpisy takový případ výslovně neřeší. Dalo by se ale uvažovat o tom, že pokud by ta uhynulá ryba vykazovala příznaky nějaké anomálie (nešlo tedy o ojedinělý úhyn), tedy otravy, větší množství uhynulých ryb a podobně, pak v rámci prevence (tedy předcházení škodám), tak i reparace (tedy náhrady škod) by bylo možno po rybáři žádat, aby tuto skutečnost ohlásil Veterinární službě, Hygienické službě, Policii apod.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 126
Datum: 19.07.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se zeptal jak je to s lovem hlavatky obecné na Slovensku. Jakou povolenku k tomu potřebuji, kde bych mohl tuto povolenku sehnat a jaké pravidla platí pro lov hlavatek. Potřebuji k povolence i rybářský lístek a pokud ano, tak jak ho získám?
Odpověď: Loviť a privlastňovať si hlavátku podunajskú môžu iba držitelia platného povolenia na lov hlavátky. Vychádzajúc zo schváleného počtu hlavátkových povolení pre r. 2011 pre nečlena a úlovkov v predchádzajúcich rokoch by som Vám odporučila nasledujúce rybárske revíry: Poprad č.2a, 2b (Orlov), Poprad č.1, 3a, 3c (Stará Ľubovňa), Váh č.18 a 19 (Ružomberok), Hron č.8, Hron č.9 (Banská Bystrica), Orava č.1 (Dolný Kubín) a Orava č.2 (Rada Žilina). V zátvorke je uvedená základná organizácia SRZ, ktorá uvedený revír obhospodaruje a u ktorej si v prípade záujmu môžete povolenie zakúpiť (najlepšie dopredu sa u nich telefonicky informovať). Kontakty podľa krajov nájdete tu: http://www.srzrada.sk/index.php?n=KontaktyZOSRZ.BB.

Cena povolenia pre nečlena SRZ je 200 euro. Povolenie oprávňuje jeho držiteľa k 5-tim vychádzkam a k privlastneniu si jednej hlavátky na danom rybárskom revíri v príslušnom roku. Loviť hlavátku je povolené od 1. 11. do 31. 12., na hraničných vodách s Poľskom (Poprad č.1, Poprad č.2a a Dunajec č.2) od 1. 9. do 31. 12. Lovná miera hlavátky je v zmysle vyhlášky č. 185/2006 Z.z. stanovená na 70 cm. Loviaci je povinný dodržiavať prípadne zvýšenú lovnú mieru uvedenú v príslušnom rybárskom poriadku, ktorý obdrží spoločne s povolením. Lov rýb v lipňových vodách je v mesiaci november a december povolený od 7.00 hod do 19.00 hod. V mesiaci september a október od 5.00 hod. do 21.00 hod. Lov hlavátky je povolený výhradne na prívlač a muškárením. Používať ako nástrahu živú rybku je zakázané. Pre bližšiu informáciu popisy spomínaných rybárskych revírov nájdete napr. tu: http://www.srzrada.sk/uploads/PoriadokLipnove2011.pdf.

Okrem povolenia na rybolov loviaci musí mať pri sebe platný rybársky lístok, ktorý vydávajú mestské a obecné úrady na celom území SR po predložení osobného dokladu (občiansky preukaz, pas).
Odpovídal: Ing. Michaela Strihová, SRZ - Rada Žilina
Dotaz č. 125
Datum: 19.07.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám dotaz ohledně obnovení již dříve zaniklého rybářského oprávnění. V dětských letech jsem byl právoplatným členem místní organizace ČRS. Po té jsem odcestoval do zahraničí a nyní po návratu s odstupem mnoha let bych se rád opět stal členem MO ČRS a začal s lovem ryb. Chtěl bych vědět, jestli jsem dle vašich stanov či jiných interních ustanovení stále považován za člena a tudíž mi stačí pouze zaplatit roční poplatek a nějaké další náklady s tím spojené, nebo jsem přestal být členem a vše musím absolvovat od začátků. Jak je to s rybářským lístek, který nemůžu po těch letech najít.
Odpověď: Bohužel musím konstatovat, že jste přestal být členem ČRS. Členství zaniká pro nezaplacení členského příspěvku do konce února příslušného roku, a to je právě Váš případ. V případě, že chcete opět začít s lovem ryb, tak musíte požádat o přijetí za člena ČRS u některé z MO ČRS. Ještě je tady otázka rybářského lístku. Rybářský lístek Vám vydají na obecním úřadě s rozšířenou působností a od 1. 7. 2011 i obce s pověřeným obecním úřadem, v jehož obvodu máte trvalý pobyt, a to v případě, že se prokážete dřívějším rybářským lístkem, popřípadě jiným dokladem osvědčujícím, že již jste byl držitelem rybářského lístku. Pokud nemáte dřív vydaný rybářský lístek, tak budete muset absolvovat přezkoušení u některé z MO ČRS. V případě úspěšného absolvování přezkoušení Vám MO vydá osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku a následně obecní úřad s rozšířenou působností nebo obec s pověřeným obecním úřadem nový rybářský lístek. U některé z MO následně požádáte o přijetí za člena a můžete si zakoupit povolenku k lovu ryb a začít opět rybařit.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 124
Datum: 14.07.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je možné při lovu sumců použít trhacího systému, který je připevněný k protějšímu břehu?
Odpověď: Použití trhacího systému při lovu sumců, který je připevněn k protějšímu břehu není popsán v popisu lovu ryb na bójku v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS. V případě trhacího systému je ve smyslu bližších podmínek možné použít pouze bójky s pomocnou bójkou. Přitom pomocná bójka musí být po skončení lovu vytažena z vody. Vzhledem k této skutečnosti a i po diskuzi na hospodářském odboru Rady ČRS se domníváme, že použít trhacího systému, který je připevněný k protějšímu břehu není možné.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 123
Datum: 04.04.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Při lovu na položenou udržují lovící mezi sebou vzdálenost 3 metry pokud se nedomluví na menší. Při lovu přívlačí je to 20 metrů. Jaká vzdálenost je tedy dána mezi rybářem na položenou a rybářem lovícím přívlačí, mám nahozeny oba pruty na dravce a 3 metry ode mne se postaví rybář chytající přívlačí a začne kolem mé nástrahy prohazovat vodu. Má právo se tak zachovat?
Odpověď: Rybář, který lovil vedle Vás na přívlač měl zachovat od Vás vzdálenost nejméně 20 m, pokud jste se nedohodli jinak. Pokud tomu tak nebylo, tak osoba provádějící lov přívlačí porušila ustanovení o lovu přívlačí podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 121
Datum: 30.03.2011
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Chtěl bych požádat o stanovisko k právu hlasování v pozici člena výboru územního svazu při územní konferenci.
Abych lépe vysvětlil podstatu věci, použiji konkrétní model. Jedná se o bližší podmínky výkonu rybářského práva, které podle našeho statutu společného hospodaření schvaluje konference ÚS. Jestliže na určitou bližší podmínku mám vlastní vyhraněný názor, hlasoval jsem pro tuto bližší podmínku v hospodářském odboru a stejně budu (v případě přítomnosti) hlasovat také ve výboru územního svazu, ale ten se na základě většiny usnese jinak, mám právo hlasovat při územní konferenci podle osobního přesvědčení nebo se musím jako člen výboru územního svazu podřídit jeho rozhodnutí? Obdobné případy tu už v minulosti nastaly a Ti, kdož si dovolili hlasovat jinak byly posléze kritizováni, že nedodržely jakýsi nepsaný kodex orgánů ČRS. Jednalo se o volby a výbor územního svazu se usnesl na návrhu tehdy aktuálního složení i pro další funkční období, ale někteří členové pak při územní konferenci po oznámení do té doby neznámých skutečností hlasovali u jednoho z navrhovaných jinak. Možná lze takový případ rozlišovat od snad trochu méně závažných záležitostí jako jsou některé bližší podmínky. Tak jako tak mám s možností hlasování problém, protože nemohu-li vyjádřit vlastní názor a musím se podřídit rozhodnutí orgánu jehož jsem členem při hlasování jiného orgánu, kde mám také hlasovací právo, pak to cítím jako zásah do mé osobní svobody a domnívám se, že by tak bylo toto mé právo nedovoleně potlačeno. Zároveň si myslím, že pokud je části členstva výboru územního svazu s menšinovým názorem na věc projednávanou územní konferencí neumožněno podle vlastního přesvědčení hlasovat v tomto schvalovacím orgánu, je tak potlačen i demokratický princip rozhodování, protože těch několik (nebo i jen jeden) direktivně usměrněných hlasů může být v konečném součtu rozhodujících pro schválení či neschválení.
Odpověď: Velmi delikátní záležitost a nepochybuji, že názory na její řešení se budou velice a zásadně rozcházet. Při hledání odpovědi na položenou otázku bych vycházel asi z této úvahy:

Především obecně závazné předpisy (zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování) tento problém neřeší. Ovšem ani naše interní svazové předpisy, tedy Stanovy a Jednací řád ČRS s konkrétní úpravou na tuto situaci nepomýšlejí. Nezbývá tedy, než se pokusit najít řešení, které bude mít svůj základ ve smyslu a účelu, na jakém jsou Stanovy ČRS postaveny.

Rozlišoval bych dvě různé situace. Pro první z nich bych zvolil příměr "rozhodování zmocněnců", pro druhou "rozhodování individuí".
O rozhodování zmocněnců by se jednalo tehdy, jestliže ten, kdo hlasuje, je zmocněn někým jiným k tomu, aby prezentoval určitý názor. Takto je např. volen prezident USA (kdy zástupce za stát Oregon je na sněmu volitelů povinen hlasovat pro XY, protože ten vyhrál volby v Oregonu nad soupeřem AB), ale takto bych také např. chápal hlasování na územní konferenci ČRS. Tam je každá MO ČRS zastoupena jedním hlasem. Delegát té které MO nejede na územní konferenci s mandátem "zvedni ruku pro co chceš ty", ale je pověřen členskou schůzí nebo výborem MO hlasovat pro určitý názor, řešení apod. (samozřejmě, že jsou případy, že je i toto hlasování ponecháno na okamžitém rozhodnutí delegáta, ale i to je svým způsobem rozhodnutí výboru nebo členské schůze MO). Znamená to tedy, že v takovém případě by měl být hlasující jako zmocněnec vázán názorem zmocnitele a prezentovat ho tím, že nezávisle na svém osobním přesvědčení projeví vůli zastoupeného, tedy zmocnitele. O takové případy by tedy šlo např. při hlasování zástupců jednotlivých MO na územní konferenci.

O ten druhý případ (jak jsem ho nazval "hlasování individuí") by šlo tehdy, pokud hlasující není zavázán plnit usnesení orgánů svazu (viz § 4 odst. 2 písm. a/ Stanov ČRS). Je mi blízký názor, že principiálně nelze potlačovat právo každého svéprávného člena hlasovat podle svého přesvědčení. Volený funkcionář do různých orgánů ČRS (ale i ten, komu Stanovy přiznávají hlasovací právo, tedy např. jednatel územního svazu, Rady ČRS) není volen pouze k tomu, aby ve svazových orgánech přednášel někým jiným usnesená řešení a názory, ale je zvolen mimo jiné proto, že jeho volitelé v něj skládají důvěru, že uplatní své znalosti a zkušenosti a bude hlasovat pro dobrá a správná řešení. Tedy o tento druhý případ by šlo tehdy, kdy hlasující člen může v každém případě hlasovat podle svého "nejlepšího vědomí a svědomí".

Jak rozlišit tyto dva případy? Soudím, že to není tak obtížné. O ten první jde v případě, že jde o delegáta, tedy někoho, kdo byl delegován a zmocněn pro něco hlasovat. V ČRS jde o
- členskou schůzi MO ČRS konanou formou zástupců místních skupin
- územní konferenci (kde jsou zavázáni zástupci MO, nikoliv členové výboru územního svazu)
- Republikový sněm (kde jsou zavázáni delegáti územních konferencí, nikoliv členové Rady).

Velmi důležité ovšem je si uvědomit, že to zmocnění může být jednak zcela konkrétní, takže zaváže-li územní konference své delegáty na Republikový sněm hlasovat pro ten či ten konkrétní návrh, pak jsou delegáti povinni tak učinit, ovšem to zmocnění může být také takové, že se ponechá skutečně na vůli jednotlivých delegátů podle vývoje situace při jednání o určité záležitosti.

Tam, kde hlasující nevystupuje jako delegát, čili typicky člen výboru MO, člen výboru územního svazu člen Rady ČRS, člen některé z dozorčích komisí atd., tak tam, dle mého soudu, může vždy hlasovat tak, že svobodně projeví svůj vlastní názor.

Samozřejmě se naskýtá otázka, zda může určitý orgán usnesením zavázat svého člena k určitému hlasování, tedy konkrétně např. výbor územního svazu svého předsedu, jak má hlasovat v Radě ČRS. Domnívám se, že nikoliv. Člen výboru územního svazu není delegátem své MO ČRS, člen Rady ČRS není delegátem výboru územního svazu nebo územní konference. Přirozeně, že pokud např. výbor územního svazu nebo územní konference se usnese na nějakém názoru s tím, že má být prosazován ve vyšších orgánech, pak je korektní, když zástupce (prosím lišit od delegáta) příslušného územního svazu takový názor při hlasování v Radě ČRS podpoří. Kdyby tak nečinil z omluvitelných důvodů, pak je třeba ho demokratickou cestou (tedy podle Stanov ČRS) z funkce odvolat.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 120
Datum: 29.03.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat jak je to s přechováváním ulovených a ponechaných ryb. Vím, že o tom pojednává zákon na ochranu zvířat proti týrání i rybářský zákon, ale Východočeský územní svaz si udělal dodatek o přechovávání, kde se píše, že ponechanou rybu můžu přechvávat jen do konce zákonem dané lovné doby. Za přechovávání ryby ulovené v předcházejícím dnu odebírá rybářská stráž povolenku, a to i přesto, že rybu přechováváme v souladu s výše uvedenými zákony. Není to v rozporu s platnou legislativou?
Odpověď: Ustanovení § 1 odst. 2 zákona o rybářství nám připomíná, že při manipulaci s rybami jsme povinni respektovat další předpisy, mimo jiné též zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Stejně tak i prováděcí vyhláška k zákonu o rybářství č. 197/2004 Sb. v ust. § 15 odst. 3 uvádí, že uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se řídí výše zmíněným zákonem.

Výkon rybářského práva je definován v § 2 písm. f/ zákona o rybářství a spočívá též (co nás v dané chvíli nejvíc zajímá) v lovu a přisvojování si ryb. Z toho lze dovodit, že výkon rybářského práva končí tehdy, když rybář přestane vykonávat obě tyto činnosti, čili přestane vykonávat aktivity směřující k ulovení ryby a ulovené ryby si ponechá a tudíž přisvojí (samozřejmě v souladu s předpisy). Prosím, abychom se oprostili od slovíčkaření, tedy lov nekončí tím, že vytáhnu udici z vody, ale pokračuje ještě tím, že si balím náčiní, vytahuji vezírek z vody, rybu na místě zabíjím apod.; snad si rozumíme. Připomínám, že rybářská stráž nás může za určitých podmínek kontrolovat ještě v při odchodu od vody v bezprostřední blízkosti revíru (§ 16 písm. b/, bod 2. zák. o rybářství).

Pokud si takto vymezíme dobu po kterou rybář vykonává rybářské právo, pak tedy i tzv. "bližší podmínky výkonu rybářského práva" (BPVRP) stanovené uživatelem revíru ve smyslu ust. § 13 odst. 9 zákona o rybářství, mohou upravovat specificky pro daný revír určité podmínky lovu, tedy i uchovávání přisvojených ryb. Ukončením lovu (viz výše) však - jak by řekli právníci- časová působnost těchto BPVRP končí. Na uchovávání přisvojených ryb po skončení lovu by se tedy už neměly vztahovat.

Jen na okraj připomínám, že jde přece o zcela identickou situaci, kdy po skončení lovu si ulovenou rybu ponechám (tedy přisvojím) a uložím ji v mrazáku na chatě, v kufru auta, položenou vedle stanu, uchovanou ve vezírku; ryba už je prostě v mém vlastnictví a mohu s nakládat jak uznám za vhodné, ovšem tak, abych tím neporušoval zákony (viz ústavní zásada, že "vlastnictví zavazuje").

Takže nahlíženo těmi ustanoveními zákona o rybářství, která se týkají pouze výkonu rybářského práva v tom užším smyslu, bych považoval BPVRP stanovené uživatelem východočeských revírů za překračující zákon.

Jenomže, jak jsem už výše připoměl, zákon o rybářství i jeho prováděcí vyhláška nám (snad trochu nadbytečně, ale jistě důvodně) káže respektovat při uchovávání a usmrcování ryb zvláštní předpis, kterým je zákon č. 246/1992 Sb. A tady nastává velký problém. Jistě se najde hodně zastánců takového výkladu, podle něhož uchovávání ryb ve vezírku po uplynutí denní doby lovu (kdy tedy musí skončit lov sám), bude hodnoceno jako vystavení ryb tzv. utrpení podle § 3 písm. m/ tohoto zákona a půjde o týrání ryb, když nic jiného, tak podle § 4 písm. x/ téhož zákona. Tento názor zřejmě zastává uživatel východočeských rybářských revírů a proto ve svých BPVRP takovou praxi zakázal.

Podstatně benevolentnější výklad zastává (zatím) Rada ČRS, která schválila BPVRP platné pro MP rybářské revíry ČRS, když v čl. VIII uchovávání ulovených a přisvojených živých ryb povoluje s tím, že se snaží vyhovět zákonu č. 246/1992 Sb. a stanoví k tomu určité podmínky, především, že ryby mohou být uchovávány pouze ve vezírku, haltýři či jiném zařízení, které umožňuje rybě alespoň minimální pohyb. Nemohu tedy jednoznačně konstatovat, že by tyto BPVRP nerespektovaly zákon; velmi naléhavě ale doporučuji, aby rybáři důsledně respektovali podmínku, že uschovaným rybám musí být zajištěn pohyb, aby prostě nebyly týrány.

Jinou otázkou, vyžadující naléhavě řešení, je nepříznivý a těžko přijatelný stav, kdy jedny BPVRP stanoví výjimku z jiných BPVRP; v té změti předpisů se pak rybář jen těžko může dobře orientovat.

Soudím tedy, že zmíněné BPVRP (a to v obou verzích) v podstatě jen připomínají povinnosti, které pro rybáře beztak plynou ze zákona č. 246/1992 Sb., který jsme jako rybáři povinni respektovat podle § 1 odst. 2 zák. č. 99/2004 Sb. a § 15 odst. 3 vyhl. č. 197/2004 Sb. A protože jde o povinnosti, které tímto vyplývají ze zákona o rybářství, může jejich plnění kontrolovat rybářská stráž. A protože oba výklady zákona o rybářství i zákona na ochranu zvířat lze do určité míry akceptovat, musí se rybář řídit těmi BPVRP, které na daném revíru platí.

Objeví-li rybářská stráž při kontrole vezírek s rybami, ke kterému se nikdo nehlásí, bude se snažit zjistit majitele. Tím bude buď pytlák, nebo sice rybář, ale porušující BPVRP (zařízení k uchovávání ryb musí být označeno). Nezjistí-li majitele, pak může nalezené ryby s vezírkem (nebo jen vezírek) zadržet podle § 16 písm. c/ bod. 2. zákona o rybářství, neboť je důvodné podezření, že tím byl spáchán přestupek.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 119
Datum: 18.03.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se zeptal na situaci, kdy jsem držitelem rybářského lístku a MP povolenky, tedy mohu chytat na dvě udice, např. jednou na položenou a jednou na plavanou. Může semnou na jednu z udic chytat (nahazovat a zdolávat rybu) osoba která nemá rybářský lístek ani povolenku k lovu ryb? Bylo by takové počíná chápáno jako lov bez oprávnění nebo je možné, aby jsme takto chytali oba na jednu povolenku.
Odpověď: Podle odst. 7 § 13 zákona o rybářství je osoba provádějící lov v rybářském revíru povinna mít u sebe rybářský lístek a povolenku k lovu ryb.
To znamená, že pokud budete lovit ryby a budete mít u sebe rybářský lístek a povolenku k lovu ryb, tak i osoba, která Vás bude doprovázet a bude lovit ryby, např. na jednu z Vašich udic, musí mít u sebe rybářský lístek a povolenku k lovu ryb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 118
Datum: 14.03.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Pokud je hladina na rybářském revíru zamrzlá a na okrajích je odmrzlá část, řekněme že cca tři metry od břehu a šířky deset metrů, je možno na této odmrzlé části lovit? Dříve bylo psáno, že pokud nejsou rozmrzlé dvě třetiny vodní plochy, není možno na revíru lovit ryby. Nyní chybí jakákoliv zmínka o tom, zda je to možné či nikoliv.
Odpověď: Pokud jde o "lov ryb pod ledem", jak říká zákon o rybářství, který musí povolit jako výjimku příslušný rybářský orgán (zpravidla krajský úřad), tak lidově se tomu říká "lov na dírkách", a to celkem přesně vystihuje podstatu věci. O lov ryb pod ledem jde tehdy, jestliže jde o lov na dírkách, kdy rybář sedí (stojí, leží) na ledem pokryté hladině u vysekaného otvoru v ledu a loví. Pokud rybář loví na nezamrzlé vodě (tedy samozřejmě ze břehu a je celkem nerozhodné, zda je nezamrzlá pětina nebo polovina vodní plochy), pak nejde o lov ryb pod ledem.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 117
Datum: 08.03.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mohu lovit na celorepublikovou pstruhovou povolenku v roce 2011 na revírech, kde je povolen lov ryb 7 dní v kalendářním týdnu na přívlač a umělou mušku např. 3 dny v týdnu a v dalších dnech tohoto kalendářního týdne lovit lososovité ryby na revírech ÚS, kde je povolen lov ryb na přívlač a umělou mušku nejvýše 3 dny v kalendářním týdnu, taky třeba dva až tři dny samozřejmě se zakroužkováním datumu.
Může se to? Domnívám se, že ano. Předci když rybář bude vlastnit dvě povolenky např. celosvazovou pstruhovou povolenku a k tomu pstruhovou MRS, tak taky může lovit lososovité ryby 3 dny v kalendářním týdnu na revírech, kde platí celosvazová povolenka a 3 dny v tomtéž kalendářním týdnu lovit lososovité ryby na pstruhovou povolenku MRS na revírech MRS.
Přece má mít rybář stejné podmínky pro rybolov vlastní-li celorepublikovou pstruhovou povolenku (ČRS+MRS) nebo dvě povolenky (např. celosvazovou pstruhovou povolenku a pstruhovou povolenku MRS).
Odpověď: Odpověď opravdu není jednoduchá, resp. naše předpisy neřeší tento problém zcela jednoznačně. Vycházejme z toho, že zákon o rybářství ani prováděcí vyhláška omezení lovu lososovitých ryb (pokud jde o dny lovu) na P revírech neupravuje. Toto omezení přinášejí "Bližší podmínky výkonu rybářského práva" (BPVRP). Pro rok 2011 jsou na P revírech ČRS stanoveny takto: "omezení docházky.......v kalendářním týdnu....upravují v rámci svých BPVRP jednotlivé územní svazy". Je tudíž zřejmé, že každý územní svaz může mít tyto podmínky stanoveny rozdílně. Z toho bych také dovozoval, že rybář je povinen respektovat tyto BPVRP, které slouží k ochraně právě těch revírů územního svazu, kde jsou vyhlášeny. Tedy jestliže jeden územní svaz povoluje lov lososovitých ryb pouze 3 dny v týdnu, pak na jeho revírech je třeba to dodržovat; povoluje-li jiný územní svaz lov lososovitých ryb 7 dní v týdnu (jako např. Západočeský ÚS), lze na jeho revírech lovit každý den v týdnu. Neměl by tedy být přikládán význam tomu, že rybář např. lovit 3 dny v týdnu na revírech Východočeského územního svazu a tudíž mu zakazovat lov ryb v revírech Západočeského územního svazu v ostatní dny. Trochu jiná situace byla v minulosti, kdy omezení lovu lososovitých ryb na 3 dny v týdnu platilo na všech P revírech ČRS; tam pak bylo možno vycházet z toho, že jde o opatření poskytující ochranu všem těmto revírům a platilo tedy obecně. Důležité je také ještě upozornit na to, že možnost rybolovu se zásadně neodvozuje od počtu povolenek, neboť jak co do docházky na revíry, tak co do množství ulovených a ponechaných si ryb je vždy toto právo odvozeno od osoby lovce (předpisy uvádějí "osoba provádějící lov").
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 116
Datum: 07.03.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Pokud vlastním tři povolenky k lovu ryb, např. povolenku na mimopstruhový revír místního významu, celosvazovou mimopstruhovou a celosvazovou pstruhovou povolenku, je možné si na každou z těchto povolenek přisvojit v jednom dni úlovek dle § 16 vyhlášky č. 197/2004 Sb. a § 17 vyhlášky č. 197/2004 Sb.
Odpověď: V případě CS mimopstruhové a CS pstruhové povolenky není problém. Jsou to dvě povolenky s platnosti samostatně na mimopstruhové a pstruhové rybářské revíry. Na každou z těchto povolenek si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu lovu množství ryb, které je uvedeno v případě mimosptruhových revírů v § 16 a v případě pstruhových revírů v § 17 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pokud se jedná o přivlastňování ryb v jednom dnu lovu např. na dvě mimopstruhové povolenky s platnosti na dva mimopstruhové rybářské revíry, tak v jednom dnu si může osoba provádějící lov ryb přisvojit pouze celkové množství ryb, které je uvedené v § 16, a to bez ohledu na skutečnost, že se jedná o dvě samostatné povolenky s platnosti na dva různé revíry. Podle § 16 si může osoba provádějící lov přisvojit v jednom dnu lovu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb... Toto ustanovení se vztahuje na osobu provádějící lov a na mimopstruhové rybářské revíry jako takové, tedy bez ohledu na počet mimopstruhových povolenek, které jedna osoba provádějící lov vlastní a počet revírů, které navštíví v jeden den lovu.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 115
Datum: 20.02.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jakým způsobem je udělována vyjímka ze zákona o rybářství a prováděcí vyhlášky pro pořádání závodů (problematika vyhrazování míst k lovu, ponechání podměrečných ryb, doby hájení a množství ponechaných ryb).
Odpověď: Zákon o rybářství neupravuje možnost výjimky ze stanovených pravidel lovu ryb za účelem pořádání rybářských závodů. Nezmocňuje ani prováděcí vyhlášku k takovému opatření, takže ani podle vyhlášky č. 197/2004 Sb. se žádné výjimky za uvedeným účelem udělovat nemohou. On je totiž ani nemá kdo udělovat, protože takovou pravomoc zákon ani vyhláška žádnému orgánu nesvěřují. Takže obecně lze říci, že i při pořádání rybářských závodů se musí dodržovat všechny předpisy, které na daném revíru platí.
Může být nastolena pouze otázka, zda může uživatel revíru v rámci tzv. bližších podmínek výkonu rybářského práva (BPVRP) ve smyslu ust. § 13 odst. 9 zákona o rybářství takové výjiímky stanovit. Předně je třeba upozornit na to, že takové BPVRP musí být uvedeny v povolence k lovu, tedy nelze je ad hoc vyhlásit jen pro konání závodu. Dále pak zastávám důsledně názor, že pomocí BPVRP nesmí uživatel revíru zasahovat do pravomoci orgánů, které mohou určité výjimky povolovat, jinými slovy uživateli rybářského revíru není dána pravomoc stanovovat výjimky ze zákonné úpravy výkonu rybářského práva, ale je mu pouze umožněno stanovit bližší podmínky výkonu rybářského práva na jeho revíru. Bližší podmínka není výjimka! Výjimky tedy může povolovat Ministerstvo zemědělství a to ze zákazu používání prostředků výbušných, otravných nebo omamných, dále pak na revírech, na nichž povoluje výkon rybářského práva výjimky ze zákazu používání bodců, udic bez prutů, vidlic, rozsošek, střílení ryb, tlučení ryb, chytání na šňůry, do rukou, do ok, lovu pod ledem, dále ze zákazu lovu vybraných druhů ryb v době jejich hájení, vybraných druhů ryb, které nedeosáhly nejmenší lovné míry, dále ze stanovených denních dob lovu a ze stanovených rybolovných metod. Krajský úřad pak může povolovat výjimky z výše uvedených zákazů a to na revírech, na nichž povoluje výkon rybářského práva.
Domnívám se, že pokud pořadatel závodu vyhlásí podmínky přísnější, než
stanoví zákon a vyhláška, tedy např. lov ryb na plavanou pouze na jeden prut, omezení druhů nástrah, lov na háčky bez protihrotu apod., nedostává se tím do rozporu s předpisy. V opačném případě však ano, takže ponechání si podměrečných ryb, nebo většího než povoleného množství ryb, porušení doby hájení apod., ale i vyhrazení místa k lovu (zakazuje to § 14 odst. 4 věta první vyhl. č. 197/2004 Sb.) je i v případě pořádání závodů porušením předpisů. Zajistí-li si uživatel revíru jako pořadatel závodu potřebnou výjimku od příslušného rybářského orgánu, pak je samozřejmě zcela na odpovědnosti tohoto správního orgánu, zda vydal výjimku v souladu s obecně závaznými předpisy či nikoliv. To už rybáře zajímat nemusí.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 114
Datum: 28.01.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám dotaz k hlubinné přívlači. V Rybářském řádu je uvedeno, že při lovu hlubinou přívlačí, smí být z plavidla nastražen pouze jeden prut. Znamená to tedy, že v případě, budou-li na plavidle dvě lovící osoby smí chytat pouze jeden z nich?
Odpověď: Rád bych upozornil, že Vámi uvedené ustanovení o lovu ryb hlubinnou přívlačí je malinko nepřesné a v Rybářském řádu se uvádí, že lov hlubinnou přívlačí je lov z pohybujícího se plavidla s použitím 1 udice, při němž je 1 nástraha tažena v jakékoliv hloubce vody; jiná udice není nastražena. Za nástrahu se použije 1 umělá nebo přirozená nástraha. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Při lovu se dbá zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k ohrožení zdraví, života nebo majetku ostatních osob.
Jak můžete vidět, tak nikde v ustanovení o lovu hlubinnou přívlačí nenajdete nic o tom, že smí být z plavidla nastražen pouze jeden prut. V praxi to znamená, že pokud se na jednom plavidle nacházejí dvě osoby provádějící lov ryb hlubinnou přívlačí, tak každá z nich může použít 1 udici.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 113
Datum: 16.01.2011
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Můj syn se stal členem MO začátkem června 2009 v době, kdy mu ještě nebylo 15 let.
V loňském roce 2010 kdy mu bylo 16 let, se snažil zajistit si "brigádu" tak, aby splnil povinnost pracovního ročního příspěvku. Když se zúčastnil "brigády" v roce 2010, byla mu tato "brigáda" (v délce 5 hodin) zapsána do průkazu brigádníka do kolonky s označením 2011 se zdůvodněním, že vzhledem k věku nemusí na rok 2010 "brigádu" mít a proto ji má zapsánu na následují rok 2011. Toto zdůvodnění bylo sděleno synovi příslušným funkcionářem, který byl u pracovní činnosti přítomen!!! Tímto syna uvedl v omyl a syn již další "brigádu" neabsolvoval s tím, že zbytek pracovní povinnosti pro rok 2011 si odpracuje až v roce 2011. Již zde si dovolím upozornit, že je zcela pochopitelné, že člověk ve věku 16 let věří určitě zkušenějšímu a navíc funkcionáři MO ČRS.
Podotýkám, že já osobně nejsem členem a tudíž nemám v této oblasti zkušenosti, které by mi mohly naznačit, že sdělení funkcionáře nebylo přesné.
Dne 13. 1. 2011 byl syn odevzdat povolenku k lovu ryb s tím, že si rovnou převezme novou na letošní rok. Jenže novou povolenku mu na MO ČRS odmítli vydat s tím, že nemá splněnou pracovní povinnost za rok 2010 (uznali mu 5 hodin uvedených v průkazu brigádníka v kolonce roku 2011) a tudíž si musí uhradit příslušnou částku za 5 neodpracovaných hodin (5h x 70Kč = 350Kč) navíc s 50% přirážkou, jelikož svou pracovní povinnost nesplnil ve stanoveném termínu do konce měsíce listopadu loňského roku (takto je to uvedeno i na webu MO ČRS).

Obracím se na Vás, jelikož se domnívám:
1. že syn byl uveden v omyl ze strany funkcionáře zajišťujícího pracovní činnost, čímž mu vznikla povinnost uhradit neodpracované hodiny pochybením jiné osoby a ne ze strany mého syna. On sám měl vůli se "brigády" zúčastnit a tudíž požadavek úhrady je dle mého názoru neprávem požadovaný.
2. dále jsem přesvědčen, že 50% přirážka za nesplnění pracovní povinnosti ve stanoveném termínu je naprosto proti vnitrosvazovým předpisům a dobrým mravům.
Odpověď: Předně je třeba vycházet z toho, že o výši členského příspěvku podle § 3 odst. 4 písm. c/ Stanov ČRS, tedy o počtu hodin pracovního ročního příspěvku (brigád) a výši jeho finanční náhrady (čl. 3 odst. 4 písm. a/ Jednacího řádu ČRS) rozhoduje členská schůze MO ČRS. Ta tedy usnesením stanoví nejen počet potřebných brigádnických hodin, případně výši jejich finanční náhrady, ale i další podmínky s tím související, tedy např. kdy musí být brigáda odpracována (míněno v běžném roce nebo v roce předcházejícím žádosti o vydání povolenky, v určitém časovém období při potřebě zajištění sezónních prací apod.), splatnost finanční náhrady, případně její zvýšení při nedodržení stanovené splatnosti. Jsou-li všechny tyto podmínky obsaženy ve schváleném usnesení členské schůze MO , pak je třeba je respektovat. Hodnotit, zda jsou v některých aspektech proti dobrým mravům, bych se neodvážil - pokud si to většina členů přítomných na členské schůzi MO odhlasovala, nemohu si osobovat právo arbitra či mravokárce. Rozhodující je skutečnost, že tímto rozhodnutím členská schůze MO ČRS svoje pravomoci nepřekročila. Toť v podstatě odpověď na druhou z položených otázek.
Odpověď na první otázku je složitější, neboť zde by bylo k objektivnímu posouzení jistě slyšet i druhou stranu. Snad tedy lze jen obecně říci, že nesoulad v poskytnutých a přijatých informacích mohl být způsoben řadou okolností, od skutečné neznalosti příslušného funkcionáře po špatné pochopení podaného vysvětlení. Zpravidla bývá praxe v místních organizacích taková, že je třeba splnit členské povinnosti v určitém roce, aby členovi vzniklo právo požádat o povolenku pro rok následující. Nelze ale vyloučit, že v některých MO mají praxi odlišnou. O tom, že v 16 letech podléhá člen pracovní povinnosti, je jistě informován, protože musí znát Stanovy ČRS. A o tom, jak se tato pracovní povinnost plní právě v jeho MO by měl být řádně, tedy správně informován příslušnými funkcionáři. Ke kategorickému závěru, že náš mladý kolega byl hrubou nedbalostí funkcionáře uveden v omyl, nemám dostatek podkladů. Ale mohu-li si dovolit určité doporučení, pak bych se přimlouval za korektní a vstřícné řešení tohoto konkrétního problému, abychom hned na začátku rybářské kariéry našeho mladého člena zcela nezbavili iluzí.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 112
Datum: 14.01.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak má MO přesně postupovat, když její rybářská stráž zadrží povolenku k lovu rybáři člena téže MO za porušní Rybářského řádu.
Tento rybář čekal na vyzvání MO k přestupkové komisi, jak mu bylo sděleno rybářskou stráží. Toho se však ani po měsíci nedočkal a k jeho překvapení, když se sám dostavil na MO, dostal již rozhodnutí o ročním zadržení povolenky. Místní MO se hájí tím, že rybáři předvolání ke komisi posílalo včas, ten však toto odmítá, že žádné předvolání nedostal.
Proto mě zajímá, jestli MO musí posílat obeznámení doporučeně - tudíž má doporučenku z České pošty s datumem, který vše vysvětluje a termíny do kdy musí rybáře obeslat.
Odpověď: Dotaz směřuje k objasnění procesních pravidel, jimiž se řídí kárné řízení v ČRS. Postup kárných orgánů je poměrně velmi podrobně stanoven v čl. 5 Jednacího řádu ČRS. Bylo-li dozorčí komisi MO jako kárnému orgánu I. stupně doručeno hlášení rybářské stráže o přestupku spolu se zadrženou povolenkou, zahájí dozorčí komise kárné řízení a v něm má postupovat tak, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez průtahů. Musí ale respektovat práva člena, o jehož přestupek jde, tedy především mu musí doručit předvolání k jednání nejméně s 5 denním předstihem, aby měl člen čas na přípravu , případně si mohl zvolit zástupce. Dále je upraven postup kárného orgánu pro případ, že se předvolaný k jednání nedostaví. Rozhodnutí o kárném opatření je kárný orgán povinen doručit členovi nebo jeho zástupci do vlastních rukou. Znamená to tedy, že kárný orgán I. stupně musí mít doklad o tom, že výše uvedené povinnosti vůči členovi splnil.
Pokud bychom vycházeli z tvrzení člena, jak je v dotaz uvedl, pak lze doporučit, aby podal proti rozhodnutí dozorčí komise odvolání s tvrzením, že mu rozhodnutí nebylo řádně doručeno. Pokud by se to ukázalo pravdivým (dozorčí komise by neměla doklad o doručení rozhodnutí), musel by odvolací orgán dát pokyn dozorčí komisi, aby nejdříve doručila rozhodnutí a pak odvolání člena projednat. Zjistilo-li by se, že byla v průběhu řízení před dozorčí komisí vážně porušena práva člena např. tím, že nebyl řádně předvolán k jednání a nebylo mu umožněno se hájit, byl by to důvod ke zrušení rozhodnutí a vrácení věci dozorčí komisi k novému projednání.
Tady je nutno ještě upozornit, že pokud by od spáchání přestupku uplynula doba 1 roku a do té doby nebylo pravomocně rozhodnuto, muselo by být kárné řízení zastaveno. Vzhledem k tomu, že problémy s průtahy jednání před kárnými orgány nejsou ojedinělé, bude nyní Rada ČRS projednávat návrh na úpravu Jednacího řádu ČRS v tom smyslu, že bude stanovena lhůta k projednání přestupku a pokud nebude dodržena, bude muset být kárné řízení zastaveno.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 111
Datum: 13.01.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Došlo k nějakým změnám v Rybářském řádu ČRS na rok 2011?
Odpověď: V rámci Rybářského řádu ČRS na rok 2011 došlo ke třem změnám z toho k jedné zásadní.
Za prvé došlo v rámci novely vyhlášky k zákonu o rybářství ke zvýšení nejmenší lovné míry u úhoře na mimopstruhových revírech ze 45 na 50 cm a nově byla stanovena nejmenší lovná míra 50 cm u úhoře i na pstruhových rybářských revírech.
Za druhé byl v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva ošetřen správný postup v případě usmrcování ryb, který je v souladu se zákonem na ochranu zvířat pro týraní.
Za třetí a nejpodstatnější změnu považuji umožnění lovu ryb osobám mladším 10ti let bez příslušného oprávnění na 1 udici osoby starší 18ti let v rozsahu jejího oprávnění a v jejím doprovodu. V praxi to znamená, že malé děti můžou lovit ryby na 1 udici např. svého tatínka nebo dědečka a přitom nemusí mít rybářský lístek ani povolenku k lovu ryb. Další změny se můžou týkat bližších podmínek lovu ryb u jednotlivých územních svazů nebo můžou být u jednotlivých revírů. Doporučuji proto rybářům seznámit se s podmínkami lovu ryb na revíru před zahájením lovu ryb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 110
Datum: 12.01.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V podmínkách lovu ryb pod ledem na kanálu v Račicích není uvedena zmínka o povolení lovu ryb na marmyšku oproti letem předešlým. Ani tam není napsáno, že se loví dle Rybářského řádu.
V diskuzi s kamarády rybáři říkám, že platí Rybářský řád. Tedy položená, plavaná, marmyška a dost. Ale jdou hlasy o třpytkách, twistrech a nedejbože i krevetkách, mrtvejch a živých rybičkách. Nebylo by dobré to ujasnit? Znáte to jak k tomu někteří přistupují. Co není zakázáno je povoleno!
Odpověď: Zákaz lovu přívlačí a použití nástražní rybky platí obecně na mimopstruhových revírech od 1. ledna až do 15. června. V souvislosti s výjimkou ze zákazu lovu ryb pod ledem na VK Račice nebyla udělena výjimka ze zákazu lovu ryb přívlačí ani výjimka na možnost použití nástražní rybky. Proto nelze na VK Račice používat nástrahy primárně určené k lovu dravých druhů ryb jako jsou např. twistery, třpytky, woblery a nástražní rybky v tomto období ani při lovu ryb pod ledem. O povolení lovu na marmyšku nenajdete ve výjimce na rok 2016 jedinou zmínku. U marmyšky se totiž nejedná o způsob lovu, ale o nástrahu, která není v příloze č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb. nijak definována podobně jako další nástrahy. Proto musíme nahlížet na marmyšku jako na jednu z možných univerzálních nástrah použitelných jak při lovu na položenou, plavanou, tak při lovu na umělou mušku, muškařením, ale i přívlačí. Použití marmyšky jako nástrahy imitující plůdek ryb nebo vývojová stádia hmyzu v kombinaci např. s červy je tedy zcela závislé na způsobu lovu, při kterém bude jako jedna z možných nástrah použita. Tedy pokud se nebude jednat o marmyšku opatřenou např. twisterem a aktivně vedenou vodním prostředím s cílem lovu dravých druhů ryb. Pak už by se jednalo samozřejmě o lov přívlačí.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 109
Datum: 11.01.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Když si koupím celosvazové povolenky ČRS pro P a MP revíry, kde všude plati?
Odpověď: Pokud si zakoupíte MP nebo P celosvazovou povolenku, tak dostanete k povolence Rybářský řád a soupis celosvazových revírů pro držitele celosvazových povolenek. Tady můžete najít všechny revíry seřazené podle jednotlivých ÚS, na kterých Vám platí celosvazová povolenka. U některých ÚS jsou na konci jejich soupisů revírů uvedeny i revíry, kde platí pouze místní povolenky. Neplatí tedy tady CS povolenky. Seznam revírů, kde platí CS povolenky můžete najít na internetových stránkách www.rybsvaz.cz, kde je rozdělení revírů podobně jako v CS soupisech. Na začátku každého ÚS máte revíry s platnosti CS povolenky a u některých ÚS můžete najít samostatně tabulku se seznamem revírů místního významu, na kterých platí pouze místní povolenky. Výjimka je pouze u P revírů Jihočeského ÚS. Tady od roku 2010 neplatí CS povolenky na žádném z revírů.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 108
Datum: 10.01.2011
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak správně chápat formulaci, uvedenou u některých revírů: "Na revíru je
stanovena horní míra kapra 70 cm." Jakou rybu si, při této formulaci, můžeme ještě ponechat - 70 cm nebo jen 69 cm?
Odpověď: Samotné ustanovení, cit.: ,,Na revíru je stanovena horní míra kapra 70 cm", by ve vztahu k povinnosti vracet uloveného kapra na 70 cm zpět do revírů zřejmě nešlo pokládat za zcela vyčerpávající bez dalšího upřesnění. Pokud mi je však známo, tak výše uvedené ustanovení se objevuje pouze u MP revírů Moravskoslezského ÚS. Současně je však nutné doplnit, že Moravskoslezský ÚS má pod bodem 5 svých bližších podmínek výkonu rybářského práva na MP revírech ÚS uvedené toto ustanovení, cit.: ,,Na některých revírech (uvedeno v popisu revíru) je stanovena horní míra kapra na 70 cm - ulovený kapr o velikosti 70 cm a větší musí být s maximální šetrností vrácen do vody". Toto ustanovení bližších podmínek tedy vysvětluje a doplňuje Vámi uvedené ustanovení, které znamená, že si můžete ponechat pouze kapra pod 70 cm a kapra s mírou nad 70 cm (včetně) musíte pustit zpátky do revírů.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 107
Datum: 08.12.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V Rybářském řádu je často vyžadována práce s hmotností ryb, například omezení denního úlovku, zápis do povolenky atd. Ovšem v ,,povinné výbavě" rybáře je podle Rybářského řádu jen míra pro zjištění délky ryb. Jak má tedy rybář k tomuto údaji dojít? Je povolen nějaký odhad nebo za údaje rybář plně zodpovídá, musí být přesné, zajištění technických prostředků je plně na něm a dejme tomu při případném překontrolování hmotnosti ryb rybářskou stráží by mohl být rozdíl považován za přestupek?
Odpověď: Hmotnost je údaj požadovaný nikoliv ČRS, ale vyplývá ze zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství a jeho prováděcí vyhlášky. Nicméně se domníváme, že rybářská stráž v případě kontroly asi nebude bazírovat na malichernostech v řádech gramů. I přesto by každý měl k požadovaným údajům přistupovat zodpovědně, a pakliže si ryby ponechává, měl by si nosit i váhu (mincíř) a neměl by váhu ryby pouze odhadovat. Abychom zabránili dohadům v případě, že rybář rybu uloví a náhodou si zapomene váhu (mincíř), může využít orientačních tabulek v soupisech revírů. Ty zahrnují údaje orientační, průměrné. Je jasné, že hmotnost ryby kolísá v závislosti na kondici, nasazení gonád aj. Proto by měl rybář v případě ,,nouzového" odhadu hmotnosti podle tabulek přizpůsobit uváděnou hmotnost kondici dané ryby.
Co se týká používání vah a mincířů:
Vycházíme ze základního předpokladu, že žádný rybář nemá povinnost si rybu ponechat. Může jí pustit. Proto ten, kdo si rybu ponechává, nosí si k vodě váhu, mincíř anebo v případě, že si tyto zapomene, využívá aktualizované tabulky k zjištění hmotnosti, které jsou součástí Rybářského řádu.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 106
Datum: 07.12.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Není mi jasné, zda mohu lovit na udici ve vodách, které nejsou zahrnuty v rybářském revíru bez rybářského lístku a povolenky. Po zběžném přečtení zákona č. 99/2004 Sb. bych řekl, že ano. Tuto situaci řeší zřejmě jen § 30: (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že c) provádí lov ryb nebo vodních organizmů mimo rybářský revír v rozporu se způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem z důvodu ochrany rozmnožování ryb po dobu jejich hájení [§ 13 odst. 3 písm. a) a § 13 odst. 11] nebo loví mimo denní dobu lovu ryb stanovenou prováděcím právním předpisem z důvodu ochrany rybí obsádky [§ 13 odst. 3 písm. c)].
Ten odkaz na § 13 odst. 3 písm. a) a c) bych celkem chápal tak, že musím dodržet i mimo revír doby hájení a denní doby lovu. I když nevím pro jaké podmínky bych se měl rozhodnout, jestli platné pro mimopstruhový nebo pstruhový revír, když vlastně nejsem ani v jednom.
Skutečný zmatek mi ovšem do celé věci vnáší odkaz na § 13 odst. 11, protože je bez bližšího upřesnění. Pochopil bych ještě odkaz na § 13 odst. 11] písmeno d) a g), ale jak by se měl dodržovat celý odstavec 11 mimo revír mi vůbec není jasné.
Tedy shrnuto - mohu lovit na udici ve vodách, které nejsou zahrnuty v rybářském revíru a nejsou dejme tomu ani v nějakém chráněném území, bez rybářského lístku a povolenky? Za jakých podmínek? Pokud nemohu, tak jaký předpis mi to zakazuje?
Řekl bych, že tento lov nezakazují přímo ani jiné zákony, například č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody.
Odpověď: Odpověď na tento dotaz by nebyla až tak složitá, pokud by tazatele, stejně jako nás všechny, nemátl legislativní zmetek, jímž nepochybně ust. § 30 odst. 1 písm. c/ zákona o rybářství je. Nejpodstatnější je uvědomit si, že zmíněné ustanovení vymezuje skutkové podstaty přestupků, ovšem nikoliv že z něho lze dovozovat oprávnění k lovu; podmínky lovu, zejména práva a povinnosti rybářů jsou uvedeny zejména v ust. § 13 zákona o rybářství. Tato zákonná úprava je pak, jak dobře známo, v mezích zákonného zmocnění ještě doplněna prováděcí vyhláškou č. 197/2004 Sb.
A nyní již odpověď na položenou otázku. Důsledně podle zákona o rybářství nelze ryby lovit na udici ve vodách, které nejsou rybářským revírem. A to proto, že právo lovit ryby je součástí rybářského práva (viz § 2 písm. f/ zákona o rybářství) a rybářské právo lze vykonávat pouze v rybářském revíru (viz § 6 odst. 1 věta první zákona o rybářství). Tudíž lovit ryby na udici lze pouze v rybářském revíru a tam rybář potřebuje k legálnímu výkonu tohoto práva platné doklady, tedy rybářský lístek a povolenku k lovu.
Pokud tedy rybář loví mimo rybářský revír, pak při posuzování této situace existuje dvojí řešení. Buď na této vodě loví ryby v rozporu s tím, co jsem uvedl výše, ale je pak na místě otázka, zda se najde statečný správní orgán, který bude rybářské právo, jež náleží státu, chránit a pachatele postihovat. To druhé řešení spočívá v tom, že jde o rybník, na němž někdo rybníkářsky hospodaří. Ten pak může povolit (správně podle zákona - viz § 3 odst. 2 zákona o rybářství, "pověřit") určitým osobám lov ryb na udici. Na tento lov se nevztahují ustanovení o zákonných lovných mírách ryb, o druhovém hájení ryb, o denních dobách lovu atd. (viz § 13 odst. 3 zákona o rybářství), takže si o těchto podmínkách lovu rozhoduje rybníkář sám
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 105
Datum: 24.11.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Dle vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství, ve znění pozdějších předpisů patří mezi povolené technické prostředky k lovu ryb plavidlo (mimo obytné lodě, plavidla veřejné dopravy a zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu, § 13 odst. 3 písm. e) zákona č. 99/2004 Sb.). Můžete blíže specifikovat co se pod pojmem obytná loď skrývá? Je možné provádět lov ryb z lodě na jejíž palubě lze přespat či např. z malé kajutové plachetnice?
Odpověď: Podle ust. § 13 odst. 3 písm. e) zákona č. 99/2004 Sb. se skutečně při lovu v rybářském revíru zakazuje lov z lodí obytných, z plavidel veřejné lodní dopravy a ze zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu.

Vzhledem k tomu, že bližší výklad pojmu ,,obytná loď" nenajdeme v zákoně o rybářství ani v jeho prováděcí vyhlášce, obrátili jsme se s žádostí o výklad pojmu ,,obytná loď" na Ministerstvo dopravy ČR. Z jejich stanoviska skutečně vyplývá, že pojem ,,obytná loď" nemá oporu v právní normě týkající se plavby nebo rybářství. Za obytnou loď lze podle názoru Ministerstva dopravy označit plavidlo, jehož účelem je ubytování osob a které je určeno (je způsobilé) k opakovanému přemísťování po vodní cestě. Pro výkon dozoru podle zákona o rybářství je dle jejich stanoviska tento i jiné možnosti výkladu slova ,,obytný" prakticky nepoužitelný a žádný nemá oporu v právní normě týkající se plavby nebo rybářství.

Na základě tohoto stanoviska jsme se ještě obrátili se žádosti o výklad pojmu ,,obytná loď" pro potřeby výkonu rybářského práva na Ministerstvo zemědělství ČR. Ze stanoviska MZe ČR vyplývá, že pro potřeby výkonu rybářského práva se ,,obytnou lodí" rozumí plavidlo, jehož interiér je uzpůsoben k obývání. Plavidlo bývá obvykle vybaveno místem pro přespání, hygienickým zařízením a zařízením pro ohřev potravin. Pojem ,,obytná loď" (bez ohledu na to zda se jedná o malé či jiné plavidlo) tedy úzce souvisí se schopností tohoto plavidla účinně mařit kontrolu řádného výkonu rybářského práva.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Přílohy: Stanovisko Ministerstva dopravy ČR k žádosti ČRS o výklad pojmu ,,obytná loď"
Stanovisko Ministerstva zemědělství ČR o výklad pojmu ,,obytná loď" pro potřeby výkonu rybářského práva
Dotaz č. 104
Datum: 29.08.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Pro zajímavost jsem si vyzkoušel test rybářských znalostí na www.rybsvaz.cz a při kontrole výsledků jsem zjistil, že si buď nic nepamatuji, nebo je v testu chybička.
Na otázku:
Kdy je v pstruhových rybářských revírech povolen lov muškařením?
Je uvedena jako správná odpověď:
c) tento způsob není povolen
Moje odpověď byla, že lov muškařením je na pstruhových revírech povolen od 16. dubna do 30. listopadu. Byla moje odpověď skutečně nesprávná?
Odpověď: Pokud se podíváte do Rybářského řádu, tak zjistíte, že podle § 17 vyhlášky č. 197/2004 Sb. není na pstruhových revírech skutečně povolen lov muškařením, ale pouze lov přívlačí, na umělou mušku a v případě lovu jiných ryb než lososovitých také lov na položenou nebo lov na plavanou. Podle přílohy č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb. jsou muškaření a lovu na umělou mušku dva odlišné způsoby lovu ryb. Rozdíl se týká v použití nástrahy, kdy při muškaření se použije i živý nebo mrtvý hmyz a při lovu na umělou mušku nástraha imitující hmyz nebo jiné organizmy.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 103
Datum: 18.05.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Nechytal jsem zhruba 2 roky a nyní jsem opět začal. Jde mi o možnost chytat na řece, kde dříve tuším byla možnost až od 16. června. Někdo tvrdí, že to tak je stále, někdo zase, že se může chytat celoročně na všech revírech, pouze jsou hájeny určité druhy ryb. Podle Rybářského řádu si to také tak vysvětluji (není tam zmínka o ničem jiném než hájení druhů ryb).
Odpověď: Všeobecné hájní na mimopstruhových revírech již neplatí celou řadu let. V současné době platí na mimopstruhových revírech ČRS v určitém období jenom druhové hájení některých ryb, uvedených v § 13 vyhlášky č. 197/2004 Sb. Na MP revírech můžete tedy vykonávat výkon rybářské práva celoročně, pokud není stanoveno uživatelem revíru jinak (např. hájení po vysazení atd.).
V případě pstruhových revírů se zakazuje lov všech druhů ryb od 1. ledna do 15. dubna a od 1. prosince do 31. prosince. Podobně jako na MP revírech i na P revírech platí v určitém období druhové hájení některých ryb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 102
Datum: 28.04.2010
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Jako nově vzniklý výbor MO jsme převzali určité závazky, které se snažíme řešit, brigády (10 hod nebo 1000 Kč) jsme upravily (důvod málo práce) na (5 hod nebo 500 Kč), příspěvek na zarybnění (lovná míra) ze 100 Kč na 500 Kč, startovné na hlavní rybářské závody jsme ponechali 100 Kč pro dospělého člena, místní povolenka pro dospělé 500 Kč, cena známky (dle aktuálnosti - nyní 400 Kč). Tyto všechny navržené změny byli předprojednány se členy a poté schváleny na výroční členské schůzi a zaneseny do usnesení v roce 2009 s platností od roku 2010. Vzhledem k převzatému dluhu (stavba chov. rybníka), jsme na výroční členské schůzi v roce 2010, požádali členy o mimořádný jednorázový příspěvek 300 Kč (z důvodu ušetření poplatků za penále a úroky), tento poplatek rovněž výroční členská schůze (2010) schválila a přijala. Mám zato, že jako výbor máme povinnost výsledky usnesení výroční členské schůze plnit, tedy máme povinnost tyto poplatky žádat. Máme pravdu?
Odpověď: V zásadě platí, že mezi základní povinnosti členů patří plnit rozhodnutí orgánů Svazu (viz ust. § 4 odst. 2 písm. a/ Stanov ČRS). Tedy přijme-li určitý orgán ve své pravomoci a řádným postupem rozhodnutí, pak je nutné je respektovat a plnit je. Není pochyb o tom, že rozhodování o zásadních majetkových otázkách MO, které se navíc dotýkají všech členů MO, má pravomoc rozhodovat pouze členská schůze MO ( § 8 odst. 2 Stanov ČRS - jde o demonstrativní, nikoliv taxativní výčet pravomocí !)

V daném případě členská schůze MO ČRS rozhodla o výši členského příspěvku, tj. tzv. brigád (§ 8 odst. 2 písm. f/, § 3 odst. 4 písm. c/ Stanov ČRS), dále o ceně povolenky k lovu (§ 13 odst. 9 zákona o rybářství - viz ,,...za úplatu"), tedy zcela v rámci svých pravomocí. O členském příspěvku (§ 3 odst. 4 písm. b/ Stanov ČRS) ve výši 400 Kč rozhoduje Republikový sněm ČRS, takže o jeho výši nemůže členská schůze rozhodovat, jenom konstatovat, že takto byl Republikovým sněmem schválen.

Pokud jde o ,,startovné" na rybářské závody, příspěvek na zarybnění či jednorázový příspěvek ke zlepšení majetkové situace organizace, pak s ohledem na výše uvedené lze dovodit, že rozhodnout o startovném na rybářské závody může pouze výbor MO (netýká se povinně všech členů, každý má právo se svobodně rozhodnout, zda se závodů zúčastní či nikoliv).

O příspěvku na zarybnění (jde vlastně o příplatek k povolence) a o jednorázovém příspěvku členů (pozor, nejde o součást členského příspěvku podle § 3 odst. 4 písm. d/ Stanov ČRS) může rozhodnout členská schůze MO ČRS. Zde je třeba uvést, že k takovému rozhodnutí by neměla členská schůze pravomoc tehdy, pokud by to odporovalo předpisům, ať již obecně závazným nebo interním (Stanovám či Jednacímu řádu ČRS). Tak by tomu bylo např. v případě, že by usnesení členské schůze stanovilo peněžitou sankci (pokutu) jako další ,,kárné opatření".

Jinou otázkou je, kolik členů se zúčastní členské schůze MO ČRS, kolik jich tedy nakonec odhlasuje usnesení závazné pak pro všechny členy. Stanovy i Jednací řád ČRS však zaručují všem členům dostatek možností uplatnit vlastní návrhy a podílet se na rozhodování. Nevyužijí-li někteří členové těchto práv, je to čistě jejich věcí; nemohou si poté ovšem stěžovat na to, že se jim přijaté a většinou přítomných na schůzi schválené usnesení nelíbí.

Tedy závěrem můžeme pouze konstatovat, že výbor MO, který je zavázán řádně schváleným usnesením členské schůze MO, je povinen toto usnesení plnit (§ 9 odst. 1 věta druhá Stanov ČRS).
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 101
Datum: 26.04.2010
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: MO ČRS vyloučila v roce 2009 svého člena z ČRS, který se dopustil hrubého přestupku proti Rybářskému řádu a hanobení dobrého jména organizace. Byla mu odebrána členská legitimace a povolenky k rybolovu. Zápis z jednání a rozhodnutí dozorčí komise bylo zasláno dozorčí komisi ÚS k přezkoumání kárného rozhodnutí.
Rybářská stráž při kontrole v roce 2010 zjistila, že zmíněný loví ryby a je organizován v jiné místní organizaci.
Jak má dále postupovat rybářská stráž a dozorčí komise MO ČRS v tomto případě.
Odpověď: Stanovy ČRS předně v ust. § 3 odst. 8 zakazují přijmout za člena toho, kdo byl v uplynulých dvou letech z ČRS vyloučen nebo proti němuž bylo ještě před ukončením členství (míněno např. dobrovolným vystoupením člena z ČRS) zahájeno kárné řízení. Jestliže v popisovaném případě byl vyloučený člen znovu přijat za člena v jiné MO ČRS před uplynutím dvouleté lhůty, pak se jedná zřetelně o hrubé porušení Stanov ČRS. Otázkou však je, kdo se tohoto porušení dopustil a jakou za to ponese odpovědnost. V každém případě je však řešení v rukou MO, jíž je nyní onen dříve vyloučený členem. Její kárný orgán, tedy dozorčí komise, by ihned měla zahájit s tímto členem kárné řízení a (ač se snažím vždy vyvarovat nějakých doporučení zasahujících do pravomoci kárných orgánů, tady se tomu neubráním) z ČRS ho (znovu) vyloučit. V přihlášce za člena totiž musel podepsat prohlášení, že nebyl z ČRS vyloučen. Samozřejmě vycházím z toho, že výbor této MO ČRS vůbec nevěděl o tom, že za člena přijímá někoho, kdo byl krátce předtím z ČRS vyloučen. Nepřipadá mi totiž snad ani možné, že by výbor MO o této skutečnosti věděl a tudíž vědomě porušil zmiňované ust. § 3 odst. 8 Stanov ČRS. To by bylo ze strany tohoto výboru MO nanejvýš zavrženíhodné nekolegiální jednání, které ovšem, a to je třeba přiznat, nemůže být vůči výboru nebo celé MO postiženo nějakou sankcí.
V této souvislosti bych rád upozornil na jednu důležitou okolnost. Podle ust. § 3 odst. 3 písm. a/ Stanov ČRS rozhoduje o přijetí za řádného člena výbor MO. Z praxe vím, že tento formální postup není velmi často dodržován (jednatel MO převezme přihlášku, vyřídí formality, vydá členský průkaz a věc je vyřízena). Tudíž bych docela rád viděl v tomto konkrétním případě usnesení výboru MO, která tohoto vyloučeného žadatele znovu přijímá za člena ČRS. Neexistuje-li takové usnesení, nebyl tento žadatel za člena přijat stanoveným způsobem a není tedy členem ČRS se všemi důsledky, tedy např. mu nemohla být vydána povolenka k lovu jako členovi ČRS.

Dalším problémem je, že tomuto ,,členovi" byla vydána povolenka k rybolovu. Na tento případ dopadá ust. § 4 odst. 1 písm. d/ Stanov ČRS, podle něhož nesmí být vyloučenému členovi výkon práva rybolovu po dobu dvou let umožněn. Zcela záměrně tato dikce Stanov neuvádí, že vyloučenému členovi nesmí být vydána povolenka, protože bylo třeba postihnout i případy, kdy vyloučený člen už o nové členství nepožádal, ale koupil si (byť za výrazně vyšší cenu) povolenku pro nečleny, kde při jejím vydání zpravidla nikdo nekontroluje, zda nejde o vyloučeného člena, ale ovšem i případy, kdy rybníkář udělí takové povolení k lovu ryb udicí na chovném rybníku. Takže takové osobě, bez ohledu na to, zda je už zase členem nebo nikoliv nesmí být umožněn rybolov. Sporné ovšem je, zda může rybářská stráž v tomto případě (zopakujme si, že jde o případ, kdy má členskou povolenku ten, kdo byl pravomocným rozhodnutím kárného orgánu z ČRS vyloučen a neuplynula od právní moci tohoto rozhodnutí doba delší dvou let) takovému ?členovi? povolenku zadržet. Prudérní vykladači zákona budou tvrdit, že nikoliv, vždyť přece ust. § 16 písm. c/ bod 1. zákona o rybářství říká, že rybářská stráž může zadržet povolenku k lovu osobě, která se dopustila porušení povinnosti stanovené zákonem o rybářství. A zde se prokazuje rybář povolenkou vydanou řádně příslušným uživatelem revíru a nedopustil-li se žádného jiného přestupku proti rybářskému řádu, pak není důvod povolenku zadržet.

Soudím však, že lze argumentovat i jinak. Rybář při kontrole je povinen se prokázat rybářským lístkem a povolenkou k lovu (viz ust. § 13 odst. 7 zákona o rybářství). Rozumí se samozřejmě, že tyto doklady musí být platné, to nemusel zákon ani zdůrazňovat. A na otázku, zda vyloučený člen = nečlen ČRS může mít platnou ,,členskou" povolenku, je třeba odpovědět záporně. Má-li ji, pak ji získal možná podvodem, určitě však neoprávněně. Nu a člen rybářské stráže, pamětliv opakovaného nabádání Ústavním soudem ČR, že je třeba předpisy vykládat v souladu s jejich smyslem a účelem, přece nebude jen konstatovat, že rybář se mu prokazuje povolenkou, kterou nesmí mít, nýbrž mu právě z tohoto důvodu povolenku zadrží a do 5 pracovních dnů ji doručí tomu, kdo ji rybáři vydal.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 100
Datum: 22.04.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Někde jsem četl, že na začátku roku 2010 byla novelou vyhlášky zvýšená nejmenší lovná míra úhoře, že se stanovila o několik cm větší. Koupil jsem si povolenku v březnu letošního roku a v něm je stále stejná lovná míra. Jde mi o to, zda mi hrozí postih v případě, že mi RS sdělí, že mám ponechaného úhoře menšího než je tato "nová lovní míra", když mu doložím v soupisu a RŘ, který mi byl k povolence vydán, že je v něm míra "stará". Na MO nás nikdo o změně této míry u úhoře neinformoval.
Odpověď: Bohužel musíme konstatovat, že skutečně došlo k určité chybě v rámci novely vyhlášky č. 197/2004 Sb. V čl. II vyhlášky č. 20/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, omylem nabyla účinnosti dnem vyhlášení na mimopstruhových revírech míra úhoře 50 cm. Na pstruhových revírech byla nově zavedena míra úhoře 50 cm s účinnosti až od 1.1.2011. Stejně tomu mělo být i na mimopstruhových revírech, kde se nejmenší lovná míra úhoře zvýšila ze 45 cm na 50 cm.
Vzhledem k dopadu této chyby na výkon rybářského práva a rybářskou veřejnost jsme se neprodleně písemně obrátili na Mze ČR s upozorněním a s dotazem, zda je reálná rychlá legislativní náprava této chyby (tzn. nabytí účinnosti čl. I bodu 5 od 1. ledna 2011 tak, jak je tomu v případě bodů 6 a 7), a dále jakou formou by měla být provedena. S upozorněním, že v Rybářském řádu ČRS (uzávěrka tisku byla počátkem září 2009) je uvedena u mimopstruhových revírů nejmenší lovná míra u úhoře 45 cm, která měla správně platit až do konce roku 2010. Mze ČR jsme upozornili, že pokud není změna reálná, musíme urychleně informovat organizační jednotky ČRS a členskou základnu o tom, že v případě mimopstruhových revírů již platí nejmenší lovná délka úhoře 50 cm a u pstruhových revírů bude stejné opatření účinné až od 1.1.2011.
MZe ČR nás informovalo, že vyhláška bude v co nejkratším možném termínu novelizována (bohužel jinak to nejde). Konkrétně se novelizace bude týkat pouze ustanovení o účinnosti, tak jak byl návrh účinnosti jednotlivých ustanovení projednán ve vnějším připomínkovém řízení. Chyba údajně vznikla na Legislativní radě vlády. V současně době proběhlo vnější připomínkové řízení návrhu novely vyhlášky a v současné době čekáme na informaci z MZe ČR o výsledku řízení.
V současné době musíme konstatovat, že na mimopstruhových revírech skutečně platí nejmenší lovná míra úhoře 50 cm. Věříme, že v co nejkratší době dojde k novele vyhlášky tak, aby nejmenší lovná míra úhoře 50 cm platila až od 1. ledna 2011. Změna míry úhoře říčního na MP a P revírech od roku 2011.

Doplnění odpovědi:
Změna míry úhoře říčního na MP a P revírech od roku 2011.

V letošním roce 2010 došlo ke změnám vyhlášky č. 197/2004 Sb., prováděcího předpisu k zákonu o rybářství. Jednou z nejdůležitějších změn pro rybáře byla vyhláškou č. 20/2010 Sb. stanovena nová míra úhoře říčního na MP a P vodách na 50 cm. Účinnost tohoto ustanovení byla omylem stanovena na MP vodách dnem jejího vyhlášení a na P vodách až od 1. ledna 2011. V současné době vyhláškou č. 122/2010 Sb. proběhla nová změna vyhlášky č. 197/2004 Sb., kde byla chyba opravena a míra úhoře říčního na MP vodách stanovena na 50 cm s účinností od 1. ledna 2011.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 99
Datum: 02.04.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jsem členem MO ČRS již několik let, řádně si plním členské povinnosti a při lovu ryb dodržuji Rybářský řád. Bohužel při poslední kontrole mi rybářská stráž zadržela povolenku k lovu ryb z důvodu, že jsem měl týden propadlou platnost rybářského lístku. Rybářská stráž zaslala tuto povolenku na moji MO. Při telefonickém rozhovoru mi člen výboru MO sdělil, že mi hrozí kárné řízení a odnětí povolenky až na 6 měsíců.
Ještě ten den co mi povolenku zabavili jsem si vyřídil nový rybářsky lístek. Domnívám se, že zadržení povolenky na dobu 6 měsíců je skutečně vzhledem k závažnosti přestupku nepřiměřené. Jsme jen lidi a každý může zapomenout. Proto Vás prosím, jaký je min. a max. trest za tento přestupek.
Odpověď: Je zřejmé, a tazatel to ani nepopírá, že se dopustil protiprávního jednání, když lovil (tedy vykonával rybářské právo) bez platného rybářského lístku. Dopustil se tedy přestupku jak podle zákona o přestupcích (§ 35 odst. 1 písm. f/ zák. č. 200/1990 Sb.)., tak i zákona o rybářství (viz ust. § 2 písm. l/, § 13 odst. 7 zák. č. 99/2004 Sb.). Toto jednání je ovšem i porušením Stanov ČRS (§ 4 odst. 2 písm. a/ Stanov ČRS) a proto může být předmětem kárného řízení podle § 5 Stanov ČRS.
Zákonná úprava se samozřejmě nemůže vypořádávat se všemi detaily jednání pachatele přestupku a rozlišovat např. i to, zda neměl rybář platné doklady vůbec, zda je měl ,,propadlé" půl roku či jen týden. Ovšem Stanovy ČRS s takovými případy přece jen uvažují. Totiž podle ust. § 5 odst. 3 Stanov při rozhodování o kárném opatření bere kárný orgán v úvahu charakter porušení členských povinností, zda se ho člen dopustil úmyslně či z nedbalosti. Přihlédne také k dosavadnímu průběhu členství toho, kdo se porušení povinností dopustil.
Zdůrazňuji, že rozhodnutí o tom, zda byly členské povinnosti porušeny a jaké za to je třeba uložit kárné opatření, je plně v kompetenci kárného orgánu, jímž je v 1. stupni dozorčí komise MO ČRS, které je pachatel přestupku členem. Případná doporučení týkající se výše ,,trestu", jak jsou např. uvedena v příloze č. 3 Jednacího řádu ČRS, jsou opravdu jen a pouze určitým vodítkem a příkladem, ale nejsou závazná!
Proto lze jen doporučit, aby při projednání přestupku před kárným orgánem bylo využito možnosti, kterou k obraně rybáře poskytuje citované ust. § 5 odst. 3 Stanov a rybář se dovolával toho, že jde u něj o zcela ojedinělé pochybení, že se ho dopustil z nedbalosti a nikoliv úmyslně, že učinil ihned opatření, aby se neopakovalo, že je dlouholetým členem a nikdy nebyl projednáván pro přestupek, že vždy řádně plnil své členské povinnosti atd. Pokud se mu podaří tato tvrzení prokázat, pak kárný orgán je povinen je vzít v úvahu a při svém rozhodování je zohlednit (Stanovy totiž neuvádějí, že ,,může brát v úvahu" ale že ,,bere v úvahu"). Pak i uložené kárné opatření by mělo vyjadřovat ,,míru společenské nebezpečnosti" jednání rybáře. Ale doporučit, jaké opatření by mělo být v konkrétním případě uloženo, to je zcela mimo moji (tedy kohokoliv, kromě příslušného kárného orgánu) pravomoc.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 98
Datum: 22.03.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Lze provádět lov z plovoucí nafukovací pomůcky určené k lovu ryb tzv. bellyboatu i na revírech, kde je jinak lov ryb z plavidel zakázán (t.j. v popisu není povolen lov z plavidel).
Odpověď: Dle vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství, ve znění pozdějších předpisů patří mezi povolené technické prostředky k lovu ryb plavidlo (mimo obytné lodě, plavidla veřejné dopravy a zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu, § 13 odst. 3 písm. e) zákona č. 99/2004 Sb.).
Ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, část IV, § 9 čl. 1 se plavidlem rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné těleso.
Domnívám se, že ve smyslu zákona o vnitrozemské plavbě lze plovoucí nafukovací pomůcku určenou k lovu ryb tzv. bellyboat pokládat za ovladatelné těleso, tedy plavidlo.
Na revírech, kde není povolen lov ryb z plavidel ve smyslu kapitoly IV. bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS, nelze tedy provádět lov ryb z tzv. bellyboatu.

Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 97
Datum: 11.03.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Lze zdolávat rybu z plavidla na revíru, kde je zakázán lov ryb z plavidel mimo zavážení nástrah a návnad. V rybářském řádu jsem nic takového nenašel, že by se to zakazovalo.
Odpověď: Pokud lze na revíru provádět lov ryb z plavidel, tak v popisu revíru musí být doslovně uvedeno, že lov ryb z plavidel je povolen. Pokud je použití plavidel v popisu revíru omezeno pouze na zavážení nástrah a návnad, tak se lze domnívat, že jiné použití plavidla při lovu ryb je zakázáno. Tedy i použití plavidla při zdolávání ryb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 96
Datum: 23.02.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Obracím se s dotazem, na který nejsem schopen nikde najít jasnou a jednoznačnou odpověď. Jedná se o stanování vs. bivakování. Chápu to tak, že stanování tzn. použití stanu není povoleno, použití bivaku není zakázáno, nebo je alespoň tolerováno. Nabízí se ale otázka, jaký je mezi těmito přístřešky rozdíl, vezmeme-li v úvahu že se prodávají stany bez podlahy, ale také bivaky s podlahou. Je tedy prosím nějaká určená definice ohledně používání přístřešků, tak aby nebyl porušen jakýkoliv předpis? (obecně, nikoli místní úprava). A jaký může být postih v případě nepovoleného "stanování"? Zajímá mě to zejména ve vztahu k podmínkám na ÚN Orlík.
Odpověď: ČRS (prostřednictvím rybářské stráže) není oprávněný kontrolovat bivakování. Orgánem, který je oprávněn kontrolovat a popřípadě postihovat bivakování je Policie ČR a Česká inspekce životního prostředí. Proto jsme zažádali ČIŽP o oficiální stanovisko k této problematice. Z odpovědi zaslané Oblastním inspektorátem ČIŽP České Budějovice vyplývá, že můžeme rozlišit několik pojmů týkajících se delšího pobytu ve volné přírodě na jednom místě (většinou s přespáním): stanování, bivakování, kempování, táboření. Tyto pojmy nejsou nikde v právních předpisech zadefinovány a musejí být proto předmětem výkladu. Právní předpisy používají zejména pojem táboření. Pojem táboření bude širší než pojem stanování, protože se pod něj dá zahrnout nejen nocování v přírodě ve stanu, ale i další činnosti jako je spaní "pod širákem", shromažďování dřeva k pálení, vaření v přírodě apod. Např. v komentáři k zákonu č. 114/1992 Sb. (Miko, L., Borovičková, H. a kol. Zákon o ochraně přírody a krajiny. Komentář. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007, str. 142) je uvedeno: ,,Pod pojmem táboření se rozumí setrvávání osob na jednom místě mimo budovy s pomocí přístřešků jakéhokoli druhu, např. stanu. V praxi se za táboření považuje zejména přebývání na jednom místě v přírodě přes noc (nocování)."

Pokračování názoru ČIŽP k otázce táboření najdete v příloze
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Přílohy: Názor ČIŽP v Českých Budějovicích k otázce táboření
Dotaz č. 95
Datum: 22.02.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych věděl, jak je možné postihovat lovce planktonu na chovných rybnících, kteří nemají povolení k lovu, které jim lze u naší MO prodat. § 14 vyhl. 197/2004 se o tom zmiňuje, ale v nadpisu je slovo o revírech a v textu je vyžadováno povolení buď uživatele revíru (logicky) nebo rybníkáře (toho chápu ve smyslu správce chovného rybníka). Lze tento § aplikovat i na chovné vody?
Odpověď: Podle ust. § 2 písm. b/, f/, h/ a j/ zákona o rybářství je lov planktonu součástí rybníkářství i součástí výkonu rybářského práva.
Pro lov planktonu v rybářských revírech musí mít lovec rybářský lístek i povolenku k lovu (§ 2 písm. l/ a m/ zákona o rybářství).
V chovném rybníce (tedy při rybníkářství) smí lovit rybníkář hromadně účinnou metodou lovu a na udici. Osoba pověřená rybníkářem smí lovit jen na udici (§ 3 odst. 2, § 13 odst. 1 zákona o rybářství). Plankton se na udici lovit nedá = na chovném rybníce nemůže nikdo kromě rybníkáře lovit plankton.
Ust. § 13 odst. 11 písm. e/ zákona o rybářství zmocňuje prováděcí předpis k tomu, aby stanovil povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich použití; nezmocňuje k určení, kdo smí lovit (tudíž se uplatní § 3 odst. 2 zákona o rybářství - viz výše).
Podle § 14 odst. 1 vyhlášky lov planktonu v rybářském revíru (viz nadpis tohoto ustanovení) lze provádět jen se souhlasem uživatele rybářského revíru nebo rybníkáře.

Z toho plyne, že k lovu planktonu na rybářském revíru musí mít lovící rybářský lístek, povolenku k rybolovu a ještě souhlas (forma není předpisem stanovena, tedy zřejmě i konkludentní) uživatele revíru. Souhlas rybníkáře je tedy logický nesmysl.

Z toho ovšem také plyne, že při striktním a doslovném výkladu zákona nesmí nikdo na chovném rybníku lovit plankton (kromě rybníkáře samotného). Znění § 14 odst. 1 vyhlášky naznačuje, že ministerstvo vyhláškou, ačkoliv k tomu nebylo zmocněno, chtělo umožnit lov planktonu na chovných rybnících i jiným osobám, pokud budou mít souhlas rybníkáře (opět forma není stanovena). Když nad tím obrazně řečeno zavřeme všechny oči tak to můžeme akceptovat.
Pokud jde o sankci za neoprávněný lov planktonu, nemůže být opět řešení jednoznačné, neboť příslušná ustanovení o přestupcích jsou, pokud jde o jejich použitelnost, značně problematická. Když někdo loví plankton bez povolení uživatele revíru nebo rybníkáře může se jednat o přestupek podle § 30 odst. 1 písm. a/ nebo § 30 písm. f/ zákona o rybářství (pokud bližší podmínky výkonu rybářského práva přejímají příslušná ustanovení vyhlášky), čili pak je třeba nahlásit ho příslušnému správnímu orgánu.
Teoreticky, pokud by nebyl lov planktonu na chovných rybnících jiným osobám než rybníkáři vůbec povolen (viz výklad výše), pak lovil-li by přesto někdo proto, že měl souhlas rybníkáře, pak by zřejmě nešlo o přestupek, protože by nebyla naplněna materiální stránka přestupku (tedy požadovaná míra společenské nebezpečnosti takového jednání).
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 94
Datum: 22.02.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Zajímalo by mě, jestli může MO zakázat vstup na led na komorách, z důvodu nebezpečí utonutí, při prořezání prohlubní nebo při použití rozmrazovačů. Máme také negativní zkušenost s rušením obsádek při bruslení většího počtu lidí na menších rybnících.
Odpověď: Lze vycházet z toho, že voda (a led je jen jiné skupenství vody; určitě se zmrznutím nestává voda součástí pozemku) v rybníku ani ve vodním toku není ve vlastnictví nikoho, není ani součástí či příslušenstvím pozemku (výslovně to uvádí § 3 zákona o vodách), můžeme ji tedy (značně zjednodušeně) charakterizovat jako veřejný statek, který ovšem můžeme užívat jen způsobem stanoveným zákonem. Ale na chození či bruslení po ledě zákon žádným specifickým způsobem vůbec nepamatuje. Není zřejmě jiného východiska, než tuto činnost považovat za tzv. obecné nakládání s vodami, k němuž je ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákona o vodách oprávněn každý bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu. Pro takové užívání vody (ledu) pak ale platí, že se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných (§ 6 odst. 3 zákona o vodách). Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování výše uvedených povinností nebo z důvodu bezpečnosti osob.
Mám tedy za to, že MO nemůže zakázat vstup na led na komorách. Může však požádat vodoprávní úřad, aby takový zákaz vydal. V každém případě bych ale doporučoval, aby MO označila výstrahou, že v ledu jsou prohlubně, vyřezané otvory apod. Tato její povinnost vyplývá z obecné prevenční povinnosti uložené každému v ust. § 415 občanského zákoníku. Její porušení zakládá odpovědnost za případnou škodu.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 93
Datum: 12.02.2010
Kategorie: Všeobecné
Dotaz: Neuvažuje Český rybářský svaz o tom, že by zavedl jako informaci k identifikaci rybářských revírů, nebo přinejmenším tůní a nádrží, souřadnice GPS? Byly by tím jednoznačně určené vodní plochy v místech, kde se jich vyskytuje více v jedné lokalitě a zároveň by bylo i možné použít souřadnice GPS pro určení možného nebo i v krajním případě povinného parkování pro motorová vozidla?
Odpověď: Rada ČRS se touto problematikou zabývala již v roce 2009, kdy zpracovala pro ÚS metodický pokyn postupu pro stanovení a určení GPS souřadnic polohy rybářských revírů a podrevírů (začátek, konec, poloha) a vydala jednotný vzor pro zapsání těchto údajů do popisů rybářských revírů.
Výsledek je bohužel ten, že v popisech revírů pro rok 2010 můžete najít GPS souřadnice s označením začátku, konce popřípadě polohy rybářského revíru pouze u revírů Rady. Tedy v popisech revírů ÚN Trnávka, VK Račice, ÚN Orlík a Morava 24. U dalších revírů tuto informaci zatím nenajdete. Věřím tomu, že v dalších letech se popisy revírů rozšíří o tuto informaci postupně i u dalších revírů. Bude záležet na rozhodnutí a možnostech příslušného uživatele revírů, tedy ÚS popřípadě v některých případech na MO. Je možné, že do budoucna se rozhodne o zpracování GPS souřadnic s polohou revírů (začátek, konec, poloha revírů a podrevírů) centrálně a následně se zanesou do popisů u všech revírů. Podobně jako je tomu v současné době právě u revírů Rady ČRS.

Domníváme se, že se zvyšující se cenovou dostupností a nabídkou mobilních GPS navigací využívaných majiteli automobilů, cyklisty, turisty, ale i s rostoucí nabídkou mobilů, které jsou opatřeny GPS navigaci, stoupá neustále obliba, rozšíření a využití těchto přístrojů. O významu doplnění soupisů revírů o GPS souřadnice asi nelze pochybovat. Doplnění souřadnic usnadní stále většímu počtu rybářů najít konkrétní revír a jeho hranice a umožní lepší orientaci v místních označení typu: ,,od hospody ,,U Macešků" až k bývalé továrně DUTA", nebo ,,od bývalého jezu bývalého mlýna v Kocínově až k jezu u domu č.p. 46 v Pravoticích".

Přínos značení poloh a hranic revírů v soupisech revírů pomocí souřadnic GPS:

- Možnost nasměrování rybářů ke konkrétnímu revíru pomocí GPS navigace (auto, telefon).
- Zlepšení orientace motorizovaných rybářů při lokalizaci revírů v nepřehledném terénu nebo v oblasti s více podobnými nádržemi.
- Eliminace možných konfliktů rybářů s rybářskou stráží, vzniklých užitím místních názvů.
- Přesná lokalizace revírů při vodohospodářských a dalších jednání.
- Možnost přesného vyznačení hájených úseků (CHRO aj.).
- Zjednodušení vyhledávání revírů na turistických i internetových mapách.
- Zrychlení identifikace revírů a přístupových míst v případě havárie na toku.
- atd.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 92
Datum: 10.02.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Osoba provádějící lov na mimopstruhovém revíru je povinna zapsat do docházky před zahájením lovu ryb datum lovu, číslo revíru a když chytí a přisvojí si jednu z ryb jako je kapr, štika, amur, candát, sumec nebo lososovitá ryba, tak je zapisuje ihned po jejich ulovení. Musí znovu napsat na nový řádek datum a číslo revíru, když pokračuje v lovu ryb a nebo až když např. chytí druhého kapra a ponechá si ho, tak má vypsat celý řádek.
Odpověď: Datum lovu a číslo revíru má osoba provádějící lov povinnost zapsat před zahájením lovu ryb. V případě, že v průběhu lovu ryb uloví např. kapra, tak bezprostředně po jeho ulovení zapíše tento úlovek k příslušnému datu a číslu revíru, kde uvede druh, počet ks, váhu a délku. Pokud pokračuje v tento den lovu ryb na stejném revíru, tak nemusí vypisovat na nový řádek stejný datum lovu a číslo revíru. Datum lovu a číslo revíru zapíše až v případě ulovení a přisvojení si další ryby spolu s údaji o druhu, ks, váze a délce ryby. Ryby mimo kapra, štiky, candáta, bolena, sumce a lososovitých ryb zapisuje po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody. Nový datum lovu a číslo revíru musí zapsat v případe, že se rozhodne po ulovení a přisvojení ryby lovit v stejný den lovu na jiném revíru nebo v další den lovu.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 91
Datum: 27.01.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se zeptal, jak je to s trestním činem pytláctví po změně trestního zákona.
Odpověď: Výklad pytláctví po rekodifikaci trestního zákona od místopředsedy Rady ČRS JUDr. Alexandara Šímy:

Dne 1.1.2010 nabyl účinnosti zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon. Rekodifikace trestního práva se významně dotkla i rybářů. Nově totiž formuluje skutkovou podstatu trestného činu pytláctví. Původně bylo pytláctví upraveno v ust. § 178a zák. č. 140/1961 Sb. mezi trestnými činy proti pořádku ve věcech veřejných. Nyní je pytláctví upraveno v § 304 tr. zákona, tedy mezi trestnými činy spáchanými proti životnímu prostředí. Tato změna v systematice zařazení trestného činu pytláctví sama o sobě nemá žádný podstatný praktický význam.

I.
Trestný čin pytláctví - změna skutkové podstaty

Podle předcházející trestněprávní úpravy se pytláctví dopustil ten, kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby..." Z toho je zřejmé, že k naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu postačovalo samotné jednání, tedy lov, a vůbec nebylo nutné, aby pytlák něco ulovil. Součástí skutkové podstaty tohoto trestného činu nebyl vznik škody, natož pak dokonce nějaká výše škody. Jedinou další podmínkou bylo, že ...

celý výklad najdete v příloze
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Přílohy: Pytláctví po rekodifikaci trestního zákona
Dotaz č. 90
Datum: 21.01.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jako každý rybář na konci roku vypisuji v povolence k lovu ryb v rámci ,,Sumáře úlovků a docházek" všechny revíry, na kterých jsem v průběhu roku lovil. Letos se mi ale přihodila následující věc. Při vyplňování ,,Sumáře úlovků a docházek" jsem zjistil, že jsem navštívil 21 revírů, zatímco v sumáři je pouze 15 řádek. Jak mám dále postupovat při vyplňování, abych přitom neporušil předpisy?
Odpověď: To, že rybář loví v kalendářním roce na více rybářských revírech a podrevírech než je počet řádků v sumáři úlovků a docházek se samozřejmě může stát. Způsobů, jak řešit nastalou situaci je několik. Pokud se jedná o jeden nebo dva revíry navíc, tak můžete například některé řádky rozdělit, nebo v případě, že je těchto revírů daleko víc, tak můžete doplnit samostatný list s vlastní obdobnou tabulkou. Oba způsoby řešení lze samozřejmě pro potřeby zpracování statistiky úlovků akceptovat. Asi jako nejlepší způsob řešení problému s nedostatkem řádků při vyplňování a sumarizaci povolenky k lovu ryb lze doporučit přiložení nového úlovkového lístku jako přílohy k vydané povolence k lovu ryb. Podobně jako u samostatného listu, tak i v tomto případě tento list očíslujte a označte tak, aby se dal jednoznačně přiřadit k Vaši povolence k lovu ryb a pokud možno připněte k originálu povolenky. Označením se má na mysli vypsání údajů v oddílu I povolenky k lovu ryb. V místě pro nalepení povolenky doporučujeme vypsat text ve smyslu Příloha č. 1 k povolence k lovu ryb č. XYZ. Zpracovatele statistiky úlovků si při zpracování Vaši povolenky zajisté poradí.
V případě, že se rozhodnete doplnit Vaši povolenku k lovu ryb pro nedostatek řádku o nový úlovkový lístek, tak Vám MO jistě ráda poskytne. Pokud tento požadavek uplatníte již při zakoupení povolenky k lovu ryb na nadcházející rybářskou sezónu, tak by příslušná MO měla zohlednit tuto potřebu na základě Vašich potřeb z předchozího roku. Pokud tato potřeba skutečně vznikla, tak nevidíme důvod, proč by Vám neměla MO při vyřizování povolenky vydat prázdný úlovkový lístek.
Vzhledem k tomu, že případy s nedostatkem řádků v povolence k lovu ryb se vyskytly zatím jen ojediněle, budeme tuto problematiku řešit:
a) Buď doplněním metodického pokynu pro zápis docházky a úlovků v přehledu o úlovcích v celosvazových soupisech revírů od roku 2011 o postup pro případ nedostatku řádků v povolence k lovu ryb.
b) Nebo zvážíme možnost změny formátu povolenky k lovu ryb s cílem rozšíření počtu řádků. Např. zachováme formát povolenky, ale povolenka bude rozvírací. Počet řádků se tedy zdvojnásobí. Tato alternativa připadá v úvahu již od roku 2011, a to po vyhodnocení zkušeností jednotlivých uživatelů revírů (jejich zkušenosti přenesené od rybářů) v rámci ČRS.
Obě alternativy řešení a zkušenosti jednotlivých uživatelů revíru projednáme v nejbližší době a na základě výsledků diskuze a zkušeností zvolíme jedno z řešení, popřípadě zvolíme jiné.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 89
Datum: 21.01.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Na str. 314 v mimopstruhovém celosvazovém soupisu revírů ČRS pro rok 2009 (str. 310 pro rok 2010) je v metodických pokynech uveden příklad vyplňování ,,Sumáře úlovků a docházek". Není mi jasné, proč je zde uveden třikrát ten samý revír Labe 20 A. Podle mého názoru by se měly docházky a úlovky na tomto revíru sečíst. Nejedná se o chybu v metodickém pokynu?
Odpověď: Kapitolu Metodické pokyny a informace s metodickým pokynem pro zápis docházky a úlovků v přehledu o úlovcích v celosvazových soupisech revírů jsme zavedli od roku 2007, a to právě z důvodu nejasností, které vznikaly při vyplňovaní povolenky k lovu ryb a ve snaze poskytnout rybářské veřejnosti jednoduchý a jednotný metodický postup. Tento metodický pokyn plně respektuje současně platné právní předpisy na úseku rybářství a odpovídá potřebám Svazu a požadavkům, které na nás klade státní správa při vedení evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku na rybářských revírech.
Ve vzoru vyplňování sumáře úlovků a docházek v celosvazových soupisech revírů pro rok 2009 je Labe 20A 3x proto, že tento revír má mimo revír jako takový i podrevíry, které se sledují a vyhodnocují v rámci statistiky úlovků samostatně. Pro rok 2010 je jako příklad revír č. 411 042 Kouřimka 1, který má pět samostatných podrevírů a povinnost zapsat před zahájením lovu ryb mimo data lovu a čísla revíru i číslo podrevíru, je uvedena i přímo v popisu revíru.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 88
Datum: 21.01.2010
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Z rybářského řádu víme, že rybář je povinen zapsat datum a číslo revíru ještě před zahájením lovu ryb. Rád bych se zeptal, k čemu je dobré, že zapisujeme docházky předem, tedy i v případě, že žádnou rybu nechytíme nebo ryby pouštíme.
Odpověď: Povinnost osoby provádějící lov zapisovat datum lovu a číslo revíru vyplývá z ustanovení § 13 odst. 10 zákona č. 99/2004 Sb., kde se uvádí, že osoba provádějící lov je povinna vyznačit v povolence k lovu datum lovu, rybářský revír, počet, druh a hmotnost ulovených ryb. Tedy zapisování data lovu a čísla revíru není ve smyslu tohoto ustanovení podmíněno úlovkem na udici. Ve snaze předejít diskuzím spojených s výkladem tohoto ustanovení, které nám po nabytí účinnosti zákona č. 99/2004 Sb. poskytlo Mze ČR, upřesnil Český rybářský svaz zapisování data lovu a čísla revíru před zahájením lovu ryb v rámci Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS v kapitole II. Osoba provádějící lov je povinna. To, že se v oddílu II povolenky k lovu (Evidence docházky a úlovků) zapisují i docházky na revíry bez úlovků, se musí následně promítnout i do oddílu II povolenky k lovu (Sumář úlovků a docházek), kde se u takového revíru vyplní pouze počet docházek, tak jak je uvedeno v příslušném metodickém pokynu např. v celosvazových soupisech revírů ČRS. Tento postup není samoúčelný. V rámci zpracování statistiky úlovků se vyhodnocují jak úlovky na revírech, tak i docházky s úlovkem či bez úlovku. I neúspěšná docházka je docházkou a vyhodnocování pouze úspěšných docházek by zkreslovalo tento údaj v rámci statistiky jako takové. Jako příklad tohoto tvrzení přikládáme v příloze přehled se statistikou úlovků na ÚN Orlík za rok 2008, kde můžete najít v dolní části tabulky počet rybářů, kteří navštívili tento revír alespoň 1x; počet rybářů, kteří ulovili na revíru minimálně jednu rybu; tak i celkový počet docházek. V rámci Evidence o hospodaření a o dosaženém hospodářském výsledku za uplynulý kalendářní rok, kterou je uživatel rybářského revíru povinen předložit příslušnému rybářskému orgánu do 30. dubna následujícího roku, se v jednom z údajů vyhodnocuje i výlovek v kg/rpp, tedy na roční přepočítanou povolenku. Má se na mysli samozřejmě všech povolenek, tedy i bez úlovků. Jedna RPP odpovídá vlastně jednomu rybáři.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Přílohy: 481 501 Vltava 16 - 19, ÚN Orlík - úlovky 2008
Dotaz č. 87
Datum: 16.12.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to prosím s lovem a ponecháním si mníka? Prý je podle nějakého zákona brán jako ohrožený druh. Pokud je to pravda, tak proč není hájen celoročně a proč má míru?
Odpověď: Mník jednovousý patří dle vyhlášky č. 395/92 Sb. mezi ohrožené druhy ryb. To, že má ve vyhlášce č. 197/2004 Sb. stanovenou nejmenší lovnou míru a dobu hájení nic nemění na této skutečnosti a jeho ochraně. Na některých revírech platí výjimka z ochrany a lov je za určitých podmínek povolen.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 86
Datum: 19.11.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jakou právní ochranu má rybář (resp. jeho návnada), před projíždějícími rekreačními loďkami, v případě že má "nahozeno" na větší vzdálenost, nebo zaváží návnadu loďkou.
Odpověď: Rybář ani jeho nástraha nepožívají speciální právní ochrany před rekreačními plavidly. Je však nutno poukázat na tzv. prevenční povinnost, která je zakotvena v ust. § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a která stanoví, že každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Tzn. i uživatel (vůdce) rekreačního plavidla. Dále podle ust. § 420 odst. 1 občanského zákoníku odpovídá každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 85
Datum: 19.11.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Při lovu na rybičku na položenou někteří rybáři popotahují silon. Někdo sem tam jiný velmi často. Vím, že s tím mají problémy s rybářskou stráži. Dá se tento způsob lovu považovat za jistý druh přívlače? Tím pádem by tento způsob mohli praktikovat pouze na jeden prut nebo toto není blíže specifikováno a mohou takto chytat na dva pruty?
Odpověď: Pokud osoba provádějící lov ryb na položenou v rybářských revírech mimopstruhových aktivně ovlivňuje, nebo v průběhu lovu začne aktivně ovlivňovat pohyb nástražní rybky s vetší či menší intenzitou, tak ve smyslu kapitoly I písm. A bod 1 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb. Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití při lovu v rybářském revíru se již nejedná o lov na položenou, ale tento způsob lovu lze z definice způsobu lovu přívlačí dle kapitoly I písm. B bod 1. A považovat za lov přívlačí. Nástraha je totiž aktivně vedena vodním prostředím. V takovém případě osoba provádějící může lovit na 1 udici, která je při lovu držena v ruce; jiná udice nesmí být nastražena.
Za lov přívlačí při lovu na těžko se samozřejmě nepovažuje, pokud lovící manipuluje s nástrahou za účelem jejího vytažení z vody či dotažení vlasce po nahození či v průběhu lovu.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb.

Povolené způsoby lovu, povolené technické prostředky k lovu a způsob jejich užití při lovu v rybářském revíru

I. Povolené způsoby lovu ryb na udici

A. Lov na položenou, lov na plavanou
1. Lov na položenou, lov na plavanou v rybářských revírech mimopstruhových
Při lovu na položenou nebo při lovu na plavanou se použijí nejvýše 2 udice. Při lovu na položenou není pohyb nástrahy osobou provádějící lov aktivně ovlivňován. Při lovu na plavanou může osoba provádějící lov pohyb nástrahy aktivně ovlivňovat. Na každé udici jsou nejvýše 2 návazce s jednoduchými háčky nebo 1 návazec s dvojháčkem nebo trojháčkem. Při lovu na živočišnou nástrahu mohou být použity i víceháčkové systémy s nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Nástražní rybka se použije pouze v období od 16. června do 31. prosince. Jako nástražní rybka se nepoužijí ryby lososovité, úhoř, chráněné druhy ryb a ryby nedosahující nejmenší lovné míry. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 3 m, pokud se nedohodnou na menší.

B. Lov přívlačí
1. A. Lov přívlačí v rybářských revírech mimopstruhových
Při lovu přívlačí se použije 1 udice, která je při lovu držena v ruce; jiná udice není nastražena. Lov spočívá v aktivním vedení nástrahy vodním prostředím. Za nástrahu se použije 1 umělá nebo přirozená nástraha. Nástraha má podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Za lov přívlačí se považuje i lov na umělou mušku, pokud je nástraha vybavena doplňky zvyšujícími dráždivost pro ryby, například rotující plíšek nebo vrtulka. Při lovu zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou na menší.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 84
Datum: 05.11.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Pokud se do určitého rybářského revíru vysadí ryby, je organizace oprávněna revír, případně jeho část, na určitou dobu zahájit. Zajímá mě, zda je tato doba hájení někde stanovena zákonem. Kolegové z Moravy tvrdí, že u nich jsou revíry hájeny 30 dnů, na revírech Jihočeského ÚS je to 14 dnů, jinde se nehájí vůbec. Proto chci vědět, zda si tuto lhůtu organizace určují podle svého vlastního uvážení, příp. jak zní předpis.
Odpověď: Zákon o rybářství č. 99/2004 Sb. ani příslušná prováděcí vyhláška nijak neupravují povinnost ani podmínky hájení ryb po jejich vysazení do revírů. Skutečnost je taková, že někteří uživatelé rybářských revírů k hájení ryb v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva po vysazení přistupují. Např. na revírech Moravskoslezského ÚS platí zákaz lovu kaprovitých ryb s výjimkou bolena od 16.10. do 15.11. mimo některé vyjmenované revíry. U Jihočeského ÚS platí ustanovení bližších podmínek na revírech Jihočeského ÚS, že hospodář MO může po projednání ve výboru hájit část nebo celý revír až na dobu 14 dní od vysazení. I u dalších ÚS se setkáváme s hájením ryb na některých revírech na určitou dobu po vysazení. V zásadě platí, že rozhodnutí o hájení ryb mimo dobu hájení jednotlivých druhů ryb stanovenou v prováděcí vyhlášce č. 197/2004 Sb. k zákonu o rybářství je po vysazení do rybářského revíru v kompetenci příslušného uživatele rybářského revíru.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 83
Datum: 13.10.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak postupovat pří ztrátě nebo odcizení celosvazové povolenky, členské legitimace a rybářského lístku.
Odpověď: Ztráta nebo odcizení povolenky:

Ve smyslu Statut celosvazového rybolovu ČRS kapitola III bod 4 je příslušná organizační jednotka ČRS oprávněná vydat duplikát celosvazové povolenky jen na základě potvrzení Policie ČR. Manipulační poplatek činí 10 % z ceny povolenky. K písemné žádosti o vydání duplikátu je třeba připojit příslušné potvrzení Policie ČR (např. o odcizení).
Při ztrátě, poškození či zničení povolenky vlastním zaviněním může být vydána pouze povolenka nová za plnou cenu.
U jiných druhů povolenek než celosvazových a celorepublikových (např. územní) se může částka za vydání duplikátů lišit.

Ztráta nebo odcizení členské legitimace:

Ve smyslu Jednacího řádu ČRS čl. 23 bod 3 je člen Svazu povinen ztrátu nebo znehodnocení členské legitimace neprodleně hlásit výboru MO, jíž je členem, který provede šetření a prohlásí legitimaci za neplatnou. Poté vydá členovi legitimaci novou. Do nové členské legitimace se členská známka za rok, v němž došlo ke ztrátě nebo znehodnocení legitimace, znovu nevylepuje. V místě pro vylepení členských známek se označí příslušný rok a provede zápis "zaplaceno".
Za vystavení nové členské legitimace v tomto případě zaplatí člen poplatek, který stanoví výbor MO, jíž je členem.

Ztráta nebo odcizení rybářského lístku:

Duplikát rybářského lístku nelze vydat na základě znění zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, kde jsou uvedeny v položce 14 pouze částky za vydání rybářského lístku, nikoli za duplikát, který zde není vůbec uveden. I na základě sdělení správních orgánů nelze duplikát vydat a žadatel si musí zažádat o nový. Nová platnost běží ode dne vydání, nebo dle přání žadatele, nikoli však zpětně.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 82
Datum: 24.09.2009
Kategorie: Všeobecné
Dotaz: Každým rokem jezdím na ÚN Orlík rybařit na celý týden a co se tam děje s vodou to mi nejde na rozum. Letos jsem navštívil ÚN v době 22-29.8.2009. Po příchodu k vodě jsem zjistil, že je Orlík plný a chytání bude značně stísněné. Na konci týdne byla hladina vody o dobrých 70 cm níže. ÚN navštěvuji pravidelně několik let a tento jev je vskutku častá záležitost (mám na mysli i časté kolísání hladiny). Můžete mi prosím objasnit toto kolísání hladiny.

Odpověď: Dle informací od dispečinku Povodí Vltavy s.p. se v žádném případě nejedná o pravidelné kolísání hladiny na konci týdne, mělo by se jednat spíše o shodu náhod. Důvody kolísání hladiny na ÚN Orlík vyplývají z manipulačního řádu jsou následující:

1) Dodržení minimálního zůstatkového průtoku pod ÚN Orlík - jedná se o 40 m3 za s.
2) Výroba elektrické energie - přes noc se elektrická energie většinou nevyrábí a tak dochází ke kumulaci vody v nádrži, naopak přes den dochází k výrobě elektrické energie, takže hladina klesá.
3) Zachycování velkých vod (hladina stoupá).
4) Nadlepšování průtoků na Labi (např. při spouštění lodí z loděnic a jejich plavbě po toku Labe dolů) - důvodem je skutečnost, že na Labi není žádná větší nádrž, která by mohla průtoky nadlepšit.
5) Zadržování či naopak vypouštění vody v souvislosti s mimořádnými událostmi (opravy na vodních dílech pod ÚN Orlík, sportovní akce atd.)
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 81
Datum: 18.09.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Prosím o reakci na 2 dotazy:
1. V případě překročení měsíčního limitu počtu ušlechtilých ryb došlo k porušení zákona nebo bližších podmínek? Jaká je případná sankce za toto provinění?
2. Při nezapsání data lovu jde o porušení zákona? Jaká je případná sankce?
Odpověď: 1. Vzhledem k tomu, že zákon o rybářství č. 99/2004 Sb. a příslušná prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů upravují pouze limit úlovku v jednom dnu lovu ryb, jedná se v případě porušení stanoveného měsíčního limitu počtu vyjmenovaných ryb o porušení bližších podmínek výkonu rybářského práva (na příslušném revíru, na revírech příslušného ÚS) ve smyslu § 13 odst. 9 zákona č. 99/2004 Sb. V případě porušení tohoto ustanovení bližších podmínek výkonu rybářského práva může být v rámci přestupkového řízení uložena od příslušného rybářského orgánu pokuta do 30 000,- Kč. Pokud se přestupek projednává v rámci MO ČRS, záleží pouze na rozhodnutí příslušné dozorčí komise, pro které kárné opatření se ve smyslu § 5 Stanov ČRS rozhodne (např. důtka, zadržení povolenky k lovu ryb atd.).
2. V případě nezapsání data lovu se jedná o porušení bodu II písm. b) bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS ve smyslu § 13 odst. 9 zákona č. 99/2004 Sb. V případě porušení tohoto ustanovení bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS může být v rámci přestupkového řízení uložena od příslušného rybářského orgánu pokuta do 30 000,- Kč. Pokud se přestupek projednává v rámci MO ČRS, záleží pouze na rozhodnutí příslušné dozorčí komise, pro které kárné opatření se ve smyslu § 5 Stanov ČRS rozhodne (např. důtka, zadržení povolenky k lovu ryb atd.).

Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 80
Datum: 18.09.2009
Kategorie: Ichtyologie a ekologie
Dotaz: Která ryba je nejkostnatější? Má více kostí kapr nebo cejn?
Odpověď: Mezi nejkostnatější rybu našich vod patří parma obecná.
Jestliže mluvíme o počtu mezisvalových kůstek u kapra a cejna, tak více jich má cejn velký. Pro srovnání: cejn velký celkem 132, kapr obecný 99.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 79
Datum: 25.08.2009
Kategorie: Všeobecné
Dotaz: Jakým způsobem se promítne vystoupení Jihočeského územního svazu ČRS ze společného rybolovu na pstruhových revírech do ceny celosvazové pstruhové povolenky na rok 2010.
Odpověď: Cena celosvazové pstruhové povolenky na rok 2010 byla původně vypočtena, v souladu se Statutem celosvazového rybolovu, na 1950 Kč. Následně, na mimořádném zasedání Rady ČRS dne 14.7.2009, byla v souvislosti s rozhodnutím Jihočeského ÚS ČRS o nevložení jihočeských pstruhových revírů do celosvazové povolenky cena CS pstruhové povolenky pro příští rok snížena na 1800 Kč.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 78
Datum: 20.08.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se zeptal, zda ČRS jako takový uvažuje o celosvazovém povolení lovu nonstop v letních měsících, mám na mysli červen - srpen, nebo zda je tato iniciativa ponechána jen na jednotlivých MO, které mohou žádat o toto povolení?
S tím souvisí druhá část mého dotazu. Pokud si členská základna např. na výroční schůzi MO odhlasuje lov nonstop v letních měsících a svůj požadavek zašle na ÚS ČRS, musí být tomuto požadavku vyhověno?
Odpověď: Řada rybářů již delší dobu z pochopitelných důvodů apeluje na zavedení 24 hodinového rybolovu, a to zejména právě v letních měsících v rozsahu platnosti na vybrané revíry nebo plošně.
Faktem je, že povolená denní doba lovu ryb vyplývá z vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vydané MZe ČR a je tudíž pro ČRS závazná. Veškeré lovy ryb mimo stanovenou denní dobu lovu jsou povolovány na místně a časově omezenou výjimku, o kterou musí žádat uživatel rybářského revíru, kterým je ve většině případů ÚS ČRS popřípadě Rada ČRS. Žádost o výjimku musí být podložena se zdůvodněním v rozsahu několika stran. MZe ČR v žádném případě není nakloněno udílení plošných výjimek v oblasti povolené denní doby lovu dle § 12 vyhlášky č. 197/2004 Sb. a všechny zaslané žádosti pečlivě a detailně posuzuje.
Z výše uvedeného vyplývá, že i když si jakýkoliv orgán MO ČRS odhlasuje lov 24 h, není-li uživatelem revíru, musí svou žádost poslat na ÚS ČRS a ani poté nevzniká MO ČRS žádný právní nárok na vyhovění této žádosti. Žádost uživatele revíru přezkoumá MZe ČR a vydá konečné rozhodnutí, kterým schválí/neschválí daný návrh.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 77
Datum: 03.08.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS ve smyslu § 13 odst. 9 zákona č. 99/2004 Sb. je v bodě VI. Chování při lovu ustanovení, které zakazuje používání plovoucích a jiných předmětů označujících krmná místa.
Krmné místo není ale nikde specifikováno, a když budu mít nějaké místo označeno tyčovou bójí nebo H - bójkou, nemusí se jednat právě o krmné místo, ale může se jednat o označení lovného místa nebo překážky na dně (spadlý strom ve vodě).
Zajímalo by mě jak je to s možností použití bóje k označení lovného místa a překážky na dně a jaký je přesný výklad tohoto ustanovení.
Odpověď: Smyslem zákazu používání plovoucích a jiných předmětů označujících krmná místa v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS není znemožnit rybářům přesné nahazování nástrah při lovu ryb, ale zamezení umísťování předmětů jako takových na vodní hladinu. Tyto ukotvené předměty tvoří překážky pro plavidla a proto se stávaly předmětem kritiky ze strany státní plavební správy v místech, kde se nachází plavební dráhy. Vzhledem k tomu, že rybáři ponechávali tyto předměty na vodní hladině i po skončení lovu ryb (PET lahve, polystyrény, kanystry atd.) bylo v minulosti na jednání rybářů často upozorňováno i ze strany příslušných orgánů ochrany přírody a správců povodí. Dalším problémem je používaní těchto předmětů k umístnění, ukotvení šňůr s návazci k lovu dravců atd. Pojmenování krmného místa jako místo lovné atd. by na smyslu tohoto ustanovení nemělo tedy nic měnit. V případě dalších diskuzí a nejasností se otevírá do budoucna ještě možnost upřesnění tohoto ustanovení v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 76
Datum: 08.07.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Prosím o vysvětlení a výklad § 14 odst. 5 vyhlášky č. 197/2004 Sb., kde se uvádí, že lov ryb může být prováděn na udici jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat.
Není mi zcela jasná možnost používaní dálkového signalizace a příposlechů při lovu ryb, pokud není lovící přítomen na místě lovu. Jak má postupovat rybářská stráž, když je rybář vzdálen od udic několik desítek metrů, na udice nevidí a provádí např. údržbu chaty.
Můžete mi prosím napsat, kdy rybář porušuje toto ustanovení.
Odpověď: Jak správně uvádíte, tak ve smyslu odst. 5 § 14 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může být prováděn lov ryb na udici jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat.
Za přítomnost u udic se nedá považovat využívaní příposlechů nebo dálkové signalizace pokud je osoba provádějící lov nepřítomna u udic. Pokud není osoba provádějící lov ryb přítomna u udic a je v chatě vzdálené např. 50 m od místa lovu, může rybářská stráž řešit osobu provádějící lov ryb za přestupek z důvodu nepřítomnosti u udic. Za těchto okolností může osoba provádějící lov ryb jen ztěžka bez prodlení manipulovat s udicemi. Přitom není rozhodující, jestli využívá jakékoliv technické zařízení pro monitoring záběrů, pohybu atd.
V případech posuzování přítomnosti osob provádějících lov ryb na místě lovu by při kontrole rybářskou stráží měla mimo vzdálenost lovícího od místa lovu ryb rozhodovat i rychlost reakce na přítomnost kontrolního orgánu. Za přítomnost u udic tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat ve smyslu § 14 odst. 5 vyhlášky č. 197/2004 Sb. nelze ani považovat, pokud osoba provádějící lov např. spí ve stanu u udic a nereaguje bezprostředně na příchod a přítomnost kontrolního orgánu a není schopna bez prodlení předložit ke kontrole příslušné doklady a současně manipulovat s udicemi např. z důvodu kontroly nástrah.
Domníváme se, že vždy bude záležet na konkrétním posouzení a vyhodnocení dané situace.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 75
Datum: 03.07.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Když budu např. 3 dny u vody chytat ryby. 1 den chytnu 2 kapry, druhý den chytnu 2 kapry, 3 den chytnu 2 kapry. Mohu mít všechny kapry v jednom vezírku (samozřejmě bude dostatečně velký)? Všechny ryby budu mít řádně zapsané.

Tento problém je nejspíš řešen v bližších podmínkách výkonu rybářského práva na revírech ČRS a to v bodu VIII. Uchovávání ulovených ryb. Avšak není zde popsáno, jak dlouho lze ulovené ryby uchovávat živé ve vezírku nebo podobném zařízení. Nebo zda je popřípadě potřeba používat na každý den rybolovu jiný vezírek apod. Rád bych Vás tímto poprosil o osvětlení tohoto problému.
Odpověď: Pravidla a podmínky uchovávání ulovených ryb jsou upravené v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS.

Pokud osoba provádějící lov uchovává ulovené ryby živé, je povinna mít vlastní vezírek nebo takové zařízení, které umožňuje rybě alespoň minimální pohyb (haltýř, konstrukce potažená síťovinou apod.). Je zakázáno upevňovat ryby provlečením za skřele nebo jiným nešetrným způsobem, popřípadě nechat nezabité ryby uhynout. Ryba uložená ve vezírku nebo jiném zařízení na uchovávání živých ryb je považována za ponechanou. Zakazuje se používat společných zařízení k uchovávání ulovených živých ryb.
Pokud jsou ryby dlouhodobě uchovávány v haltýřích, musí být haltýř označen štítkem se jménem majitele a jeho adresou.

Ze znění tohoto ustanovení Rybářského řádu nevyplývá, že nemůžete uchovávat ulovené ryby za jednotlivé dny lovu po dobu výkonu rybářského práva v jednom vezírku, pokud jsou řádně zapsané.

S platnosti od 1. ledna 2010 se bude ustanovení o uchovávaní ulovených ryb upravovat ve smyslu:

VIII. Uchovávání ulovených ryb

Pokud osoba provádějící lov uchovává ulovené ryby živé, je povinna mít vlastní vezírek nebo takové zařízení, které umožňuje rybě alespoň minimální pohyb (haltýř, konstrukce potažená síťovinou apod.). Je zakázáno upevňovat ryby provlečením za skřele nebo jiným nešetrným způsobem, popřípadě nechat nezabité ryby uhynout. Ryba uložená ve vezírku nebo jiném zařízení na uchovávání živých ryb je považována za ponechanou. Zakazuje se používat společných zařízení k uchovávání ulovených živých ryb.
Pokud jsou ryby uchovávány ve vezírku nebo jiném zařízení k uchovávání ryb i po skončení lovu, je osoba provádějící lov povinna označit vezírek nebo jiné zařízení k uchovávání ryb štítkem se svým jménem a adresou.

Původní znění:

Pokud jsou ryby dlouhodobě uchovávány v haltýřích, musí být haltýř označen štítkem se jménem majitele a jeho adresou.

Na závěr si ještě dovoluji upozornit, že na revírech Východočeského ÚS je povoleno uchovávaní ryb ve vezírcích pouze do konce stanovené denní doby lovu. Uchovávaní ryb v haltýřích je zakázáno.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 74
Datum: 03.07.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rybářská stráž při kontrole zjistila, že rybář si přivlastněné dva kapry v průběhu lovu vyčistil, vykuchal a oddělil od těla hlavu a ocas. Na základě zapsaných úlovků předložil rybář ke kontrole pouze těla ryby délky shodně 19 cm. Je to podle legislativy přestupek? Odebrala RS oprávněně za tento čin povolenku? 19 cm svaloviny tzn. 16 cm zbývá na délku hlavy a ocasu, je možné se pouze domnívat, že ryby byly na hraně se svojí zákonnou nejmeší délkou.
Odpověď: Žádný právní předpis neupravuje povinnost osoby provádějící lov ryb mít připravenou ke kontrole RS ulovenou a přisvojenou rybu v živém stavu. To znamená, že pokud osoba provádějící lov ryb ulovenou rybu vykuchá a rozporcuje, neporušuje žádné ustanovení zákona o rybářství a ani prováděcí vyhlášky. Samozřejmě, že musí respektovat dobu hájení ryb, min. lovnou délku atd. Povinnost lovícího uchovávat ryby po ulovení živé (např. ve vezírku), pro potřeby kontroly RS, není skutečně nikde v Rybářském řádu upravena.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 73
Datum: 12.06.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Na revíru č. 441059 pískovna Velké Žernoseky jsou tři ostrovy, které jsou soukromé. Rybáře, když tam loví ze břehů, tak je majitelé vyhánějí s odůvodněním, že tam nemají co dělat, že možnost přístupu na pozemky při výkonu rybářského práva se nevztahuje na příbřežní pozemky ostrovů.
Můžou rybáři vstupovat na pobřežní pozemky ostrovů při výkonu rybářského práva?
Odpověď: Jde-li o lov na rybářském revíru, pak pro rybáře, kteří mají povolenku na daný revír, je zajištěno právo přístupu na pobřežní pozemky přímo ze zákona (viz ust. § 2 písm f/, § 11 odst. 8 zákona o rybářství). Jde o tzv. zákonné věcné břemeno, které působí, jak právníci říkají, erga omnes, tedy vůči všem. Česky řečeno, musí ho respektovat každý bez výjimky. Takže není pravdou, že by pro rybáře byla stanovena nějaká výjimka a to ještě jenom pro některé rybáře nebo pro některé pozemky. Naopak, uvedená zásada platí obecně a teprve z ní by mohla být stanovena výjimka a to z důvodů obecného (to zdůrazňuji, nikoliv soukromého!) zájmu.
Co je pobřežním pozemkem uvádí § 2 písm. i/ zákona o rybářství. Ze znění tohoto ustanovení rozhodně nelze dovodit, že by se to netýkalo břehů na ostrově.
Z výše uvedeného tedy vyplývá jasná odpověď: I vlastník pozemků na ostrově, tvoří-li tyto pozemky břehy rybářského revíru, je povinen respektovat právo rybáře vstoupit na tento pozemek a strpět právo užívání pozemku v nezbytném rozsahu.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 72
Datum: 22.05.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Ráda bych se zeptala na správnost a oprávněnost výtky člena rybářské stráže, se kterou jsem se setkala při lovu ryb. Po příchodu k revíru jsem si řádně zapsala datum lovu a číslo revíru. Po zapsání ulovené ryby jsem nevyplnila nový řádek, t.j. nenapsala jsem opět na nový řádek datum lovu a číslo revíru. Další řádek vyplňuji pouze v případě ulovení a přisvojení si další ryby. Dostala jsem výtku, že nový řádek musím mít opět vypsán v každém případě a to i bez dalšího úlovku. S tímto požadavkem jsem se setkala poprvé, a to i přes to, že jsem již kontrolu měla a byl to obdobný případ, t.j. jedna zapsaná ryba. Prosím Vás o upřesnění pravidel.
Odpověď: V rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS má osoba provádějící lov ryb povinnost zapsat nesmazatelným způsobem do oddílu II povolenky k lovu (Evidence docházky a úlovků) před zahájením lovu ryb na mimopstruhovém i pstruhovém rybářském revíru datum lovu a číslo revíru. V případě, že ulovíte např. kapra, kterého se rozhodnete přisvojit, tak ho zapíšete do příslušného řádku s datumem lovu a číslem revíru, který jste vypsala před zahájením lovu ryb. Po vypsání tohoto řádku s úlovkem již nemusíte opět vypisovat nový řádek s datumem lovu a číslem revíru, pokud pokračujete v ten den v lovu ryb na stejném revíru. Nový řádek vypíšete pouze v případě, že ulovíte a přivlastníte si další rybu nebo se přesunete lovit ryby na jiný revír.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 71
Datum: 21.04.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je možné muškařit na mimopstruhových rybářských revírech před 16. červnem. V Rybářském řádu je příslušné ustanovení zavádějící, a to z důvodu spojky nebo na konci písmena c). Vztahuje se omezení lovu čeřínkváním od 16. června do 31. prosince na základě spojky nebo i k lovu ryb na umělou mušku a muškaření?
Odpověď: Ve smyslu § 16 odst. 1 vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství, ve znění pozdějších předpisů, je na mimopstruhových rybářských revírech povoleným způsobem lovu:

a) lov na položenou nebo lov na plavanou,
b) lov přívlačí nebo hlubinnou přívlačí v době od 16. června do 31. prosince,
c) lov na umělou mušku nebo lov muškařením, nebo
d) lov čeřínkováním v době od 16. června do 31. prosince.

Lov na položenou, plavanou, lov na umělou mušku a muškařením je tedy povolen na mimopstruhových rybářských revírech celoročně. Omezení lovu ryb od 16. června do 31. prosince se vztahuje pouze na lov ryb přívlačí, hlubinnou přívlačí a na lov čeřínkováním.

Spojka nebo mezi písmeny c) a d) může být při výkladu tohoto ustanovení skutečně zavádějící, ale omezení doby lovu čeřínkováním od 16. června do 31. prosince u písmena d) nelze spojovat s písmenem c) (lov na umělou mušku nebo lov muškařením).
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 70
Datum: 21.04.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je možné si přivlatnit v jednom dnu lovu povolené množství ryb jak na pstruhovou, tak i na mimopstruhovou povolenku?
Odpověď: Pokud je osoba provádějící lov ryb držitelem mimopstruhové i pstruhové povolenky k lovu ryb, může si ponechat povolené množství ryb při lovu ryb v jednom dnu jak na mimopstruhových, tak pstruhových revírech.

Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 69
Datum: 24.03.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěla bych se zeptat na maximální množství přisvojených ryb v § 16 vyhlášky č. 197/2004 Sb. Není mi z tohoto znění jasné, jak je to s ostatními rybami, které se považujou za ušlechtilé. Například lín není jmenovaný v odstavci 2 a nepatří ani do ryb lososovitých, znamená to tedy, že si můžu ponechat libovolný počet línu, když dosáhne minimální velikosti 20 cm a nepřesáhne 7 kg? Nebo je brán jako kapr (protože patří mezi ryby kaprovité) a tím si mohu ponechat jen 2 ks.
Odpověď: Ve smyslu § 16 odst. 2 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, si může osoba provádějící lov na MP revírech přisvojit v jednom dnu, i když loví na více rybářských revírech, nejvýše 7 kg všech druhů ryb. V tomto úlovku smí být nejvýše dva kusy kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace. Byla-li si osobou provádějící lov přisvojena ryba, kterou celková hmotnost úlovku přesáhla 7 kg, končí jejím přisvojením denní lov.
Z toho vyplývá, že pokud na MP revíru ulovíte pouze líny, kteří dosahují nejmenší lovné míry, tak si je můžete přisvojit v počtu ks až do celkové hmotnosti 7 kg.
Kusové omezení úlovku na MP revírech se týká pouze kapra, štiky, candáta, bolena a sumce.
Pokud např. ulovíte kapra o hmotnosti 4 kg a přisvojíte si ho, tak po zapsání do úlovkového lístku můžete pokračovat v lovu a přisvojit si např. ještě 10 ks lína o kusové hmotnosti 0,31 dkg. Po přisvojení si 10 ks lína přesáhnete celkovou povolenou hmotnost úlovku 7 kg a musíte ukončit denní lov. Přisvojené líny nemusíte zapisovat po ulovení jednotlivě, ale po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody.
Na závěr si dovolujeme upozornit, že např. na revírech Východočeského ÚS platí v rámci jejich bližších podmínek výkonu rybářského práva povinnost ukončit denní lov ryb po ulovení a přisvojení si dvou ks kapra, štiky, candáta, bolena, sumce nebo jejich kombinace.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 68
Datum: 16.03.2009
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Je někde stanovený nějaký datum, do kdy se musí zaplatit členská známka.
Odpověď: Povinnost zaplatit pravidelný členský příspěvek (členskou známku) do konce února příslušného roku vyplývá se Stanov ČRS. Ve smyslu § 3 odst. 6 písm. b) Stanov ČRS členství zaniká zrušením členství pro nezaplacení pravidelného peněžního příspěvku podle § 3 odst. 4 písm. b) do konce února příslušného roku.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 67
Datum: 03.03.2009
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Ve své MO si udržuji členství jen úhradou členské známky, rybářský lístek mám platný, v revírech této MO však léta nelovím. Mám nárok na vydání krátkodobé povolenky k rybolovu (hostovačky) za členskou cenu v jiných MO (mám za to, že cena členských poviností, např. brigád, je již zakalkulována v ceně hostovačky)?
Odpověď: Pokud v daném roce jako člen MO ČRS uhradíte pouze pravidelný členský příspěvek (členskou známku), nemáte v daném roce nárok na vydání povolenky k lovu ryb pro členy, a to ani místní krátkodobé. V ceně místních krátkodobých povolenek pro členy ČRS není do ceny zahrnut pracovní roční příspěvek. Ve smyslu čl. 24 Jednacího řádu ČRS se povolenky k lovu ryb vydávají řádným členům mimo jiné i na základě potvrzení o splnění členských povinností, mezi které patří právě pracovní roční příspěvek (brigády).
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 66
Datum: 27.02.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je možné trénovat na mimopstruhovém rybářském revíru hody woblerem bez háčků před zahájením, tedy před 16. červnem.
Odpověď: Lov ryb přívlačí s nástrahou bez háčků lze považovat za lov přívlačí. Ve smyslu popisu lovu přívlačí v příloze č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má nástraha podle své konstrukce nejvýše 3 háčky (jedno, dvoj nebo trojháčky). Tedy i nástraha bez háčků splňuje popis nástrahy určené k přívlačí.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 65
Datum: 10.02.2009
Kategorie: Ichtyologie a ekologie
Dotaz: Jaký význam má tuková ploutvička u lososovitých ryb?
Odpověď: Tuková ploutvička se nachází na dorzální straně těla ryby mezi hřbetní a ocasní ploutví. Je tvořená tukovou tkání, bez podpůrných kostí (ploutevních paprsků) a byla evolučně zachována do dnešních dnů u celkem osmi samostatných řádů ryb (Siluriformes, Stomiiformes, Osmeriformes, Salmoniformes aj.). Její funkce není dodnes zcela vyjasněná, podobně jako je tomu u slepého střeva. Nedávné výzkumy naznačují, že může mít hydrodynamickou funkci u juvenilních salmonidů (lososovitých) a vliv na výběr partnera u dospělců (jikernačky preferují mlíčáky s větší plochou ploutví). U tukové ploutvičky byl u některých druhů pozorován pohlavní dimorfismus (losos obecný Salmo salar).
Tuková ploutvička může vyrovnávat pohyby způsobené řitní ploutví, která se nachází na obrácené straně rybího těla ve stejné pozici. Může napomáhat správnému proudění vody kolem hřbetní části ryby. Výzkumy prováděné v USA prokázaly, že ryby s odstraněnou tukovou ploutvičkou vykazují o 8% vyšší pohybovou aktivitu ocasní ploutve při plavání při všech rychlostech pohybu u určitých velikostí ryb. Důvodem by mohlo být, že tuková ploutvička vytváří sama takové proudění vody, které napomáhá pohybům ocasní ploutve, nebo spíše, že vnímá pohyby vodního proudu, takže pomáhá rybě korigovat pohyby ocasní ploutve (působí jako kaudální senzor proudění vody). Tato teorie je přijatelná, protože byla nalezena nervová vlákna, která vedou k základům tukové ploutvičky.
Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 64
Datum: 19.01.2009
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Jsem členem MO ČRS a na rok 2008 jsem měl místní a územní povolenku. Ty jsem řádně v termínu odevzdal 12.1.2009 a sdělil jsem, že na rok 2009 nebudu chtít z osobních důvodů povolenku. Chtěl jsem si zaplatit jenom členskou známku 400 Kč na rok 2009 pro zachování členství. Bylo mi ale sděleno, že musím zaplatit 1000 Kč proto, jelikož jsem měl povolenky na rok 2008. S postupem MO nemůžu souhlasit, jelikož povolenka se vydává na základě odpracované brigády nebo zaplacení, jinak bych je neměl.
Částka za hod. neodpracované brigády se stanovuje na čl. schůzi?
Odpověď: Pokud jde o první otázku, pak popsaný postup výboru MO není správný. Splněním členských povinností si člen MO vytváří předpoklady pro to, aby mu byla vydána povolenka na následující rok. Jakmile mu je povolenka vydána, má pak pouze povinnosti ji zase vrátit uživateli revíru, který povolenku vydal, a to do 15 dnů po skončení platnosti povolenky. Nemá samozřejmě povinnost požádat o vydání povolenky na další období a nemůže být za to také nijak sankcionován. Základní předpisy ČRS na tuto situaci pamatují a to v čl. 3 odst. 8 Jednacího řádu ČRS, podle něhož pro zachování členství postačí zaplacení členské známky (případně tzv. mimořádné známky ? aby nedošlo k nedorozumění, tento příspěvek schvaluje Republikový sněm ČRS, nikoliv MO) a rybář tedy nemusí plnit další členské povinnosti. Tomuto členovi ovšem nesmí být vydána povolenka k rybolovu a MO, jímž je rybář členem vyznačí tuto skutečnost do jeho členského průkazu v rubrice ?Záznam o výdeji povolenky? příslušným rokem a slovy ?bez povolenky?. Není tedy žádný důvod něco platit jen z toho titulu, že si rybář nepožádá o vydání povolenky.
Samozřejmé ovšem také je, že pokud pak kdykoliv následně rybář žádá o vydání povolenky, musí prokázat, že má splněny všechny povinnosti, na něž je vydání povolenky vázáno.
Stanovení výše brigádnické povinnosti (tedy počtu brigádnických hodin), stejně jako výše finanční náhrady za neodpracované brigády je v kompetenci členské schůze MO (viz § 8 odst. 2 písm. f/ Stanov ČRS, čl.3 odst. 4 písm. a/ Jednacího řádu ČRS).
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 63
Datum: 16.01.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jaké změny doznal Rybářský řád ČRS pro rok 2009?
Odpověď: Rybářský řád pro rok 2009 nedoznává zásadních změn či úprav. Doplněn je pouze bod bližších podmínek rybářského práva upravující povinnosti osoby provádějící lov o povinnost umožnit zápis rybářské stráži o provedené kontrole do povolenky k lovu. V bodě o uchovávaní ulovených ryb se již nevyžaduje vezírek s kruhy, protože jsou již dostupné i vezírky bez kruhů šetrné k rybám. Rybáři se samozřejmě musí dál seznámit s bližšími podmínkami u jednotlivých ÚS a s popisem jednotlivých revírů.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 62
Datum: 16.01.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Můžete mi prosím vysvětlit kam zmizel revír 421 069 ÚN Trnávka z celosvazového soupisu mimopstruhových revírů pro rok 2009.
Odpověď: Uživatelem rybářského revíru 421 503 Trnava (ÚN Trnávka) je Rada ČRS a jako takový byl od roku 2009 zařazen v celosvazovém soupisu MP revírů pod revíry Rady ČRS. Na revíru platí jako v minulých letech mimopstruhové povolenky celorpublikové, celosvazové a územní povolenky Jihočeského ÚS. Novinkou pro rok 2009 je horní míra 70 cm u kapra a podobně jako na ÚN Orlík a ÚN Lipno je povolena hlubinná přívlač pouze z plavidla poháněného lidskou silou (vesla). Další pravidla lovu ryb platí dle Rybářského řádu ČRS (nejmenší lovné míry, doby hájení atd.). Hospodařením na revíru byl pověřen Jihočeský ÚS ČRS.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 61
Datum: 15.01.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je možné požádat o vystavení rybařského lístku jinde než v mistě trvalého bydliště? Dlouhodobě se zdržuji v Pardubicích, ale trvalé bydliště mám v Liberci.
Odpověď: Ve smyslu § 13 odst. 8 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, vydává rybářský lístek občanům České republiky obecní úřad obce s rozšířenou působnosti, v jehož obvodu má žadatel o vydání rybářského lístku trvalý pobyt. To znamená, že i když se dlouhodobě zdržujete v Pardubicích, tak o vydání rybářského lístku budete muset žádat v Liberci.
Na místo členství v některé z MO ČRS a na místo vydání povolenky k lovu ryb se toto omezení samozřejmě nevztahuje. Týká se to pouze vydávání rybářských lístků.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 60
Datum: 15.01.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Na revíru 443 019 Jizera 9, MO Malá Skála, je rok co rok zakázáno brodění od 16.4. do 15.6. Není potřeba mi odpovídat proč, to chápu, to respektuji - ochrana novorozené fauny, atd. Zákaz brodění je však stanoven jen pro rybáře, kterých nás není tolik a kteří tak poškodí dno minimálně.
Tento zákaz se však nevztahuje na vodáky, kterých tam projede na tisíce. Tito "milovníci" přírody probrodí, lépe řečeno prohamtají dno jako buldozer. Když stojím na kamenitém břehu s prutem a kolem mne roztlačují lodě vodáci, přijde mi to velice hloupé. Stejně hloupě si při tom pohledu může připadat i porybný. Předpokládám, že to vodákům nikdo zakázat nemůže a ani to neudělá.
Můj dotaz tedy zní :
- nešlo by zrušit toto nařízení a řeku uvolnit pro všechny? Tedy i pro rybáře?
Odpověď: Zákaz brodění rybářů v období od 16.4. do 15.6. souvisí nejen s obecnou ochranou fauny a flóry, ale především sleduje specifickou ochranu trdlišť a generačních ryb lipana podhorního (tře se cca. od března do začátku května), jehož stavy v posledních letech povážlivě klesají (viz. statistiky dostupné na www.rybsvaz.cz) Právě oblast Jizery okolo Malé Skály je významným revírem z hlediska přirozené reprodukce a lovu lipana podhorního.
Zákaz brodění na tomto revíru není žádnou novinkou, platí zde již několik let. Týká se prvních dvou měsíců povoleného lovu, kdy je rybářský i vodácký tlak nižší a hladina vody vyšší. Je to také období, kdy lipan potřebuje ochranu nejvíce.
Jak jste sám naznačil, omezit vodáky v jejich neblahém působení na bentická společenstva je legislativně poměrně komplikované, navíc naprosto nespadá do kompetencí ČRS. Zákaz brodění pro rybáře je ale důležitým krokem, protože jestliže se chceme domoci jakéhokoliv zlepšení na orgánech státní správy (např. omezení pohybu vodáků v korytě řeky), musíme si "zamést před vlastním prahem", tedy musíme mít podklady dokazující, že my sami jsme zavedli taková opatření, která směřují k ochraně populace lipana podhorního i přesto, že nám samotným často komplikují rybolov.
Dále je nutné uvést, že řada rybářů je značně neukázněných a jejich vliv na rozmnožování ryb na trdlištích nelze podceňovat - jedná se především o:
1) cílený lov generačních ryb shromážděných na trdlištích v před a povýtěrovém období
2) jejich náhodné či záměrné podsekávání
3) brodění v blízkosti třecích míst ze zvědavosti, které působí na ryby rušivě,
4) pošlapání výtěrových hnízd aj.
Podle dostupných informací od uživatele se na revíru 443 019 Jizera 9 se zatím neuvažuje o zrušení zákazu brodění.


Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 59
Datum: 13.01.2009
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Můj 14-ti letý syn již 5 let rybaří.
První 4 roky chodil do rybářského kroužku, kde i odevzdával povolenku. V loni již rybářský kroužek nenavštěvoval a s vydáním povolenky byl problém. V letošním roce mu při odevzdání povolenky bylo sděleno, že jestliže nezaplatí 400,-Kč za rybářský kroužek, který nenavštěvuje nebude mu nová povolenka vydána. Je toto jednání v souladu s předpisy a je možno tuto částku po synovi vymáhat? Platí pro děti povinnost navštěvovat rybářský kroužek pokud ho již úspěšně absolvovali?
Odpověď: Stanovy ČRS ukládají členům povinnost zúčastňovat se rybářského školení (§ 4 odst. 2 písm. c/ Stanov). Pod tímto obecným pojmem je třeba rozumět jak školení nových (dospělých) členů, tak případné doškolovací kursy, jednorázová školení (třeba rybářské stráže) apod., ovšem také školení pro děti a mládež ve formě rybářských kroužků.

Tato povinnost přichází v úvahu samozřejmě jen tehdy, jestliže místní organizace ČRS taková školení vůbec organizuje. Praxe ukázala, že byť je to nepochybně velmi žádoucí, nelze povinnost organizovat rybářská školení místním organizacím nařídit; v řadě případů by totiž z objektivních důvodů nebylo možné tuto povinnost splnit a pak by musely následovat nutně sankce a jejich vymáhání (množství problémů s tím spojených si lze představit). Proto také Stanovy ČRS v ust. § 9 odst. 5 pouze uvádějí, že výbor MO zajišťuje školení řádných členů, tedy od dětí (od začátku jejich školní docházky) až po dospělé. Tím je míněno pouze to, že pokud MO (podle charakteru školení, např. vstupní školení nových členů, by to mělo spadat do pravomoci členské schůze, nebo také výboru, např. u školení rybářské stráže) rozhodne, že školení pořádat vůbec bude, pak je výbor MO povinen je organizačně zajistit. Záleží to tedy pouze na rozhodnutí místní organizace, zda vůbec a pokud ano, tak v jaké formě, v jakém rozsahu a jakým způsobem bude školení provádět. Člen je povinen, jak již výše uvedeno, se tomuto rozhodnutí podřídit.

Pokud jde o rozsah školení, pak lze konstatovat, že mezi jednotlivými místními organizacemi jsou mimořádně velké rozdíly; od úplné rezignace na jakékoliv školení až po školení několikaleté, kdy se jedná o případy, kdy děti jsou povinny navštěvovat kroužky mládeže po několik let pod sankcí, že jim jinak nebude vydána povolenka. Oba extrémy jsou špatné. Jenomže toto konstatování nic nemění na tom, že je v pravomoci místní organizace se určitým způsobem rozhodnout. A tak můžeme jen apelovat na to, že odporuje zdravému úsudku nutit děti navštěvovat rybářské kroužky po dobu několika let. Určitě by bylo řešením uvažovat o stanovení této povinnosti pro děti po dobu, kdy si musí osvojit rybářské znalosti a dovednosti (jeden rok, dva roky ?) a následně už možnost navštěvovat rybářský kroužek ponechat jako fakultativní. Stanovami sledovaný smysl a účel by tak byl jistě naplněn.

Pokud jde o finanční náhrady za neúčast člena na školení (to znamená i dětí na rybářských kroužcích), pak takové opatření je zcela jistě v rozporu se Stanovami ČRS. Povinnosti člena jsou ve Stanovách výslovně uvedeny v § 4 odst. 2. Pokud jde o platební povinnost, omezuje se tato pouze na placení členského příspěvku (jehož složení je uvedeno v ust. § 3 odst. 5 Stanov). Mám za to, že ukládání dalších platebních povinností na základě rozhodnutí orgánů svazu (§ 4 odst. 2 písm. a/ Stanov), tedy členské schůze nebo výboru MO je velmi problematické. Ale nevylučoval bych kategoricky tuto možnost v případě, kdy je to odůvodněno, např. poskytnutím určitého protiplnění (finanční příspěvek členů na zarybnění revíru místního významu). Pakliže ovšem má dítě zaplatit zas to, že neabsolvovalo rybářský kroužek (nebo jeho část, trvá-li kroužek několik let), pak se o takový případ vůbec nejedná. Jednak tím vůbec není nahrazen účel školení, tedy nabytí rybářských znalostí, jednak je to nutně třeba považovat za pouhou sankci. A finanční sankce pro členy ČRS by měly (pokud by to bylo vůbec možné a účelné) upravovat Stanovy, nikoliv ad hoc jednotlivé organizační složky ČRS.
Připomínám ještě, že této problematice jsme se již věnovali v Právní poradně Rybářství č. 6/2004.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 58
Datum: 13.01.2009
Kategorie: Všeobecné
Dotaz: Patří k povinnosti MO zajištění prosekávání ledů na svazových vodách a jaký je jeho význam?
Odpověď: Ze svazových předpisů, zákona o rybářství č. 99/2004 Sb., ani z příslušné vyhlášky č. 197/2004 Sb. nevyplývá povinnost MO ČRS prosekávat led na revírech a chovných rybnících.
Prosekávání ledů (prohlubní) je čistě hospodářským zásahem, který se používá v zimním období, když tloušťka ledu přesáhne cca 5 cm (tloušťka bezpečná pro pohyb na ledě). Prohlubně se budují většinou ve směru vanoucího větru (aby docházelo k čeření a prohlubeň pomaleji zamrzala).
Dochází tím především k:
1) aeraci, provzdušnění vody (ať už mechanicky, pomocí zařízení (aerátor) či prostě pomocí větru),
2) odvádění rybám škodlivých plynů (amoniak aj.),
3) prosvětlení vody, což působí příznivě na rozvoj fytoplanktonu, produkujícího kyslík.
Rybníky s prohlubněmi vyžadují označení takovýchto prohlubní (kusy ledu, větvemi) a celého rybníka pomocí tabulí s výstražným nápisem.
Menší prohlubně budujeme také u přítoků (aby bylo možno pozorovat případné zvednutí obsádky) a kolem výpustního zařízení (aby nedošlo k jeho poškození rozpínáním ledu).
Prosekávání ledu po zámrazu není vždy nezbytné, nutnost prosekávání stanoví hospodář na základě kulturního stavu rybníka, momentálních fyzikálně-chemických parametrů vody, hustoty obsádky a zkušenosti z předchozích let.

Odpovídal: Ing. Pavel Vrána
Dotaz č. 57
Datum: 09.01.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Měl bych dotaz ohledně lovu na marmyšku na dírkách na Račičkém kanálu.
Tento lov je tam povolen. Je ale otázka, jestli je povolen po celou dobu možnosti lovu na dírkách?
Odpověď: Při lovu ryb pod ledem (na dírkách) na VK Račice lze ve smyslu rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje o udělení výjimky využívat i pilkrování (lov na marmyšku). Tento způsob (techniku) lovu lze tedy využívat po celou dobu platnosti výjimky z lovu ryb pod ledem (na dírkách).
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 56
Datum: 08.01.2009
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, na revíru Labe 9 byl v roce 2008 povolen
24 hod. lov ryb, ale v soupisu revírů pro rok 2009 jsem v popisu revíru o výjimce nic nenašel. Můžete mi prosím napsat jestli platí tato výjimka na revíru Labe 9 i v roce 2009?
Odpověď: Na základě rozhodnutí MZe ČR byly v roce 2008 uděleny výjimky z denní doby lovu od 00:00 hod. do 04:00 hod. v období od 16. června do 31. srpna na těchto revírech ČRS:

401 018 Vltava 6,
401 022 Vltava 10 - 14, údolní nádrž Slapy,
421 073 Vltava 21 - 22, údolní nádrž Hněvkovice,
441 025 Labe 9,
441 043 Ohře 9, údolní nádrž Nechranice,
471 030 Chomoutov 1A,
471 131 Stonávka 2A,
481 501 Vltava 16 - 19, údolní nádrž Orlík.

Jak můžete vidět v seznamu, výjimka skutečně platila i na revíru Labe 9. Pro rok 2009 však již tato výjimka neplatí a uživatel revíru bude muset zažádat a udělení nové výjimky.
MZe ČR jako příslušný rybářský orgán ve věci udělování výjimek z denní doby lovu ryb neuděluje výjimky na více než jeden rok. Žádosti o výjimky z denní doby lovu musí proto uživatelé revírů podávat vždy pro každý rok samostatně. Žádost musí být mimo jiné doložena vyhodnocením předchozího roku. Výsledky statistiky úlovků za předchozí rok, které jsou podkladem pro vyhodnocení, jsou k dispozici až začátkem dubna. Není proto v možnostech uživatelů revírů požádat o výjimky na příslušný rok dřív než v dubnu příslušného roku, a to po zpracování a vyhodnocení statistiky úlovků za předchozí rok.
Případné udělení výjimek z denní doby lovu ryb lze očekávat začátkem června a proto nebylo možné zařadit do soupisů revírů pro rok 2009 u příslušných revírů informaci o výjimkách.
O revírech, kde bude v roce 2009 udělena výjimka, budeme veřejnost informovat podobně jako v roce 2008 v aktualitách na www.rybsvaz.cz a prostřednictvím časopisu Rybářství.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 55
Datum: 08.12.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Mám dotaz ohledně ceny povolenek pro studenty VŠ. Celosvazovou MP povolenku na rok 2008 jsem kupoval za plnou cenu, tzn. 1500 Kč. Následně jsem se však dozvěděl, že někteří mojí kolegové z jiných MO si koupili tu samou povolenku pro předložení studentského průkazu za cenu 1000 Kč. Když jsem se koukal na ceny povolenek na rok 2009, tak je tam uvedena zlevněná celosvazová pro mládež a ZTP za 1100 Kč. Chci se zeptat, jak je možné že se ceny za povolenky takto liší, neboť některé územní svazy uvádí i studenty, některé ne, některé i ZTP, jiné ne. A stejně je tomu u MO. Např. MO, jejímž jsem členem, prodávala tyto zvýhodněné povolenky jen pro mládež 16-18 let. Chápu, že se liší ceny brigádnických povinností, ale proč se liší i ceny povolenek, které, jak se domnívám, určuje Svaz?
Další dotaz: je možné si zakoupit celosvazovou povolenku jinde než u mateřské MO, třeba přímo ve výdejnách územních svazů?
Odpověď: Studenti VŠ slevu na celosvazovou povolenku nemají a vaše mateřská MO ČRS postupuje při prodeji celosvazových povolenek správně. Celosvazové povolenky musí být ve všech MO za stejnou cenu, počty prodaných povolenek a odvody tržeb za ně se velmi pečlivě evidují a kontrolují. Pokud by některá MO ČRS prodala studentovi celosvazovou povolenku se slevou, musela by výši slevy hradit z vlastních prostředků, protože při vyúčtování prodaných povolenek musí odvést plnou cenu. Není vyloučeno, že někteří Vaši kolegové si mohli koupit se slevou územní povolenku, většinou se však sleva vztahuje k věku (do 18 let) a nikoliv ke studiu. Rozhodnutí o případné slevě studujícím je zde plně v kompetenci příslušného územního svazu ČRS. Rozdíly ve slevách povolenek tak mohou být u jednotlivých územních svazů, ale v žádném případě by neměly být u různých MO ČRS v rámci téhož územního svazu, pokud se jedná o MO zapojené do společného hospodaření na revírech.
Celosvazovou povolenku si člen může zakoupit pouze ve své místní organizace a není důvod, proč by si ji měl pořizovat jinde, např. na územním svazu. Mateřská organizace člena vede jeho evidenci, u ní člen platí členskou známku a kupuje si povolenku k rybolovu (územní či celosvazovou) a odevzdává úlovkový lístek k sumarizaci úlovků.
Koupit si povolenku v jiné MO nebo u jiného územního svazu je možné jen v případě ?hostovacích? územních či místních povolenek. Podrobnosti o výdeji povolenek upravují statuty společného rybolovu, které vydávají jednotlivé územní svazy jako interní svazový předpis.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 54
Datum: 02.12.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Můžete mi prosím upřesnit o jaký způsob rybolovu na mimopstruhovém revíru dle přílohy č. 7 Rybářského řádu se jedná při použití sestavy: jeden prut, smekací naviják, podvodní splávek "sbirulino" a návazec(zce) s umělou muškou jako nástrahou?
Kolik návazců (umělých mušek) s jednoduchými háčky lze při tomto způsobu lovu použít?

Odpověď: Způsob lovu, který popisujete, lze ve smyslu části I. písm. C bod 1 přílohy č. 7 k vyhlášce č. 197/2004 Sb. považovat za lov na umělou mušku.
Při lovu na umělou mušku můžete použít 1 udici, která je při lovu držena v ruce. Na udici můžou být nejvýše 3 návazce s jednoduchými háčky. Nástrahu nahazujete pomocí muškařské šňůry nebo vlasce, kdy nosnou funkci zabezpečuje kulové nebo jiné plovátko, popřípadě jiná zátěž. Ve Vašem případě to bude podvodní splávek "sbirulino".
Za umělou mušku se považuje nástraha imitující hmyz nebo jiné organizmy. Nástraha se nevybavuje doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost pro ryby, například rotující plíšek nebo vrtulka.
Při lovu na umělou mušku zachovávají osoby provádějící lov mezi sebou vzdálenost nejméně 20 m, pokud se nedohodnou na menší.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 53
Datum: 24.11.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Zajímalo by mě, zdali rybář, který při lovu čeřínkováním uloví ušlechtilou rybu, která již dosáhla míry nebo ji převyšuje např.: kapr 50 cm nebo lín 20 cm, zda si tuto rybu smí ponechat.
Odpověď: Lov ryb čeřínkováním patří mezi povolené způsoby lovu v rybářském revíru.
Při lovu ryb čeřínkováním platí nejmenší lovné míry a doby hájení ryb jako při lovu na udici např. na plavanou, položenou atd. Pokud ulovíte při lovu čeřínkováním např. kapra, který bude dosahovat nejmenší lovnou míru, tak si ho můžete ponechat.
Platí samozřejmě povinnost zapsat ulovenou rybu nesmazatelným způsobem do povolenky k lovu. Kapra musíte zapsat bezprostředně po ulovení a lína zapíšete po skončení lovu nebo přerušení lovu před odchodem od vody.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 52
Datum: 03.11.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: V ceníku povolenek ČRS jsou uvedeny ceny povolenek pro nečleny. Rád bych se tedy zeptal, co je třeba k získání této povolenky. Myslím to tak, jaký je rozdíl mezi členem a nečlenem. Případně co jako nečlen musím splnit k získání takové povolenky.
Odpověď: Rozdíl mezi členem a nečlenem ve vztahu k námi uváděným cenám povolenek (např. na www.rybsvaz.cz) je v tom, že člen je organizován v některé z MO ČRS nebo MRS a nečlen nikoliv.
Člen se může při vyřizování povolenky pro členy prokázat členskou legitimaci, kde musí mít vylepenu členskou známku (roční příspěvek) a záznám o splnění pracovní povinnosti pro příslušný rok. Povolenka pro členy je cenově zvýhodněna.
Nečlen není organizován v žádné z MO a tudiž nemá žádnou členskou legitimaci. Povolenku k lovu ryb si může zakoupit bez předložení členské legitimace, ale pouze za cenu povolenky pro nečleny. Nečlen tedy nemusí plnit žádné povinnosti vůčí MO a přitom si může zakoupit povolenku k lovu ryb. Povolenka pro nečleny není přitom cenově zvýhodněna jako povolenka pro členy.
Při vyřizování povolenky platí, že člen i nečlen musí předložit rybářský lístek, který vydává příslušný úřad.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 51
Datum: 15.10.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Přihlásil jsem dítě do rybářského kroužku a k mému překvapení mi jeho vedoucí sdělil, že nemůže s dětmi k vodě. Prý mu to zakazuje zákon, že ještě děti nemají rybářský lístek. Přijde mi to divné, opravdu nemá vedoucí kroužku žádnou možnost jít s dětmi nahodit na rybářský revír ČRS.
Odpověď: Zákon o rybářství č. 99/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb. přesně stanovují podmínky pro výkon rybářského práva na revíru. Rybář musí mít při sobě rybářský lístek a povolenku. Bez těchto dvou dokladů nemůže rybář vykonávat rybářské právo ať je mu 6 let či 90 let. Pokud by vedoucí kroužku umožnil rybolov dětem, které nemají potřebné doklady pro výkon rybářského práva vystavuje sebe trestněprávní odpovědnosti.
Odpovídal: Mgr. David Zdvořáček
Dotaz č. 49
Datum: 22.09.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rád bych se zeptal, zda-li v případě, když lovím se synem (každý máme svůj rybářský lístek a svoji povolenku) musíme mít 2 podběráky, 2 peany a 2 vezírky.

Odpověď: Ve smyslu bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS je osoba provádějící lov povinna mít při lovu vyprošťovač háčku a míru pro zjištění délky ryb. Povinnost mít při lovu podběrák platí pouze v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva u některých územních svazů ČRS v rámci jejich revírů. Pravidla lovu ryb vyplývající z Rybářského řádu ČRS se vztahují na každou osobou provádějící výkon rybářského práva.
Povinnost mít při lovu ryb vezírek není v Rybářském řádu ČRS nijak upravena. V bodě VIII. bližších podmínek výkonu rybářského práva můžeme najít zmínku o vezírku pouze v souvislosti s podmínkami pro uchovávání ulovených ryb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 48
Datum: 22.09.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jako rybářská stráž jsem se při kontrole setkal s problémem u jednoho rybáře, který není členem naší MO, ale v úseku našeho revíru má chatu. Dříve lovil ze břehu t.j. cca 2 m od vodoteče, za týden cca 5 m od vodoteče a v současné době nahazuje udice z terasy své chaty vzdálené cca 15 - 20 m od vodoteče. Vím, že není nikde stanovena hranice z jaké vzdálenosti mohu nahazovat udice rovněž není stanovena hranice, jak daleko se může lovící vzdálit od nahozených udic. Pouze se uvádí, že lovící má být přítomen u prutů tak, aby s nimi mohl bezprostředně manipulovat. To je pravda, ale skutečnost je naprosto jiná a s tím jsem se setkal i na Slezské Hartě. Jsou nahozeny udice a lovící je v chatě vzdálené až 50 m od nahozených udic a má tzv. dálkovou signalizaci. Jak ale může bezprostředně manipulovat s udicemi při záběru? Jak tedy lovící zachází šetrně s ulovenou rybou? To nedává žádnou logiku, ale jen mě to utvrzuje v tom, že mnozí rybáři musí ulovit rybu stůj co stůj.
Odpověď: Ve smyslu odst. 5 § 14 vyhlášky č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může být prováděn lov ryb na udici jen za předpokladu, že osoba provádějící lov je u udic přítomna tak, aby s nimi mohla bez prodlení manipulovat.
Za přítomnost u udic se nepovažuje využívaní příposlechu nebo dálkové signalizace pokud je osoba provádějící lov nepřítomna u udic. Pokud není osoba provádějící lov ryb přítomna u udic a je v chatě vzdálené 50 m od místa lovu, může rybářská stráž řešit osobu provádějící lov ryb za přestupek z důvodu nepřítomnosti u udic. Přitom není rozhodují, jestli využívá jakékoliv technické zařízení pro monitoring záběrů, pohybu atd.
Pokud jsou udice umístěny ve vzdálenosti cca 10 m až 15 m od vodoteče nejedná se o přestupek na úseku rybářství. Zákon o rybářství č. 99/2004 Sb., jeho prováděcí vyhláška ani bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS toto neupravují.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 47
Datum: 19.09.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl jsem se zeptat zda děti mladší patnácti let mohou chytat na mrtvou rybku. V Rybářském řádu jsem sice nenašel větu o tom, že by to bylo zakázané, ale v jedné knize bylo napsáno, že to zakázané je.
Odpověď: Od doby platnosti nového zákona o rybářství č. 99/2004 Sb., prováděcí vyhlášky k zákonu rybářství č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS mají při lovu ryb děti mladší 15 let možnost lovu ryb bez jakýchkoliv omezení podmínek lovu ryb dle Rybářského řádu. Mají tedy možnost lovu ryb i na nástražní rybku nebo např. na dvě udice a bez doprovodu osoby starší 18 let. Pokud najdete nějaké informace v literatuře, bude se zřejmě jednat o literaturu vydanou ještě před rokem 2004, tedy před platnosti nových právních předpisů upravujících lov ryb.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 46
Datum: 17.09.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat, zda se neuvažuje o zákazu zavážení a zaplavávání návnad a nástrah a označování zakrmeného místa (navíc ještě PET lahvemi a kusy polystyrenu) na Slapech, tak jako je to na mnoha jiných revírech. Vzhledem k silnému rybářskému tlaku začíná být situace neúnosná.
Odpověď: Rybářský řád ČRS od roku 2007 již v bližších podmínkách výkonu rybářského práva nijak neupravuje možnost zavážení a zaplavávání návnad a nástrah. Případná omezení můžou platit v rámci bližších podmínek u jednotlivých územních svazů nebo na jednotlivých rybářských revírech ČRS.
Zákaz používání plovoucích a jiných předmětů označujících krmná místa je ošetřeno v Rybářském řádu ČRS od roku 2007 v rámci bodu VI. bližších podmínek výkonu rybářského práva a platí na všech rybářských revírech ČRS.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 45
Datum: 05.09.2008
Kategorie: Ekonomika
Dotaz: Jelikož se nám blíží výlov našeho chovného rybníka, projevují občané značný zájem o prodej ryb "na hrázi". Dovoluji si tímto Vás požádat´o informaci, zda takovýto prodej je možný a v kladném případě za jakých podmínek, které musí být splněny k tomuto prodeji, aby nemohlo dojít ze strany finančních orgánů včetně živnostenského úřadu k postihu naší MO za takovýto prodej.
Odpověď: K Vašemu dotazu o podmínkách prodeje živých ryb na hrázi rybníka v průběhu jeho výlovu Vám sděluji následující:
a/ podle § 2 odst. 9 Stanov ČRS mohou svaz a jeho organizační jednotky provádět obchodní činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy;
b/ produkce ryb je zemědělskou výrobou a podle ustanovení § 3 odst. 3 písm. e/ není zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků, živností, tudíž Vaše MO ČRS nepotřebuje pro tuto činnost vlastnit živnostenský list;
c/ předpokládám, že příjmy získané prodejem ryb z výlovu Vašeho rybníka(a to ať již budou vysazeny do rybářských revírů nebo prodány příležitostným zájemcům z řad občanů na hrázi rybníka) budou vyšší než související výdaje, proto bude tato činnost podléhat zdanění daní z příjmů právnických osob; v této souvislosti orientuji Vaši pozornost zejména na ustanovení § 18 odst. 3,4, 6, 7 a 8 zákona o daních z příjmů.
Odpovídal: PhDr. Otakar Brož
Dotaz č. 44
Datum: 11.08.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chtěl bych se zeptat na lov z nafukovacího člunu (viz. fotka v příloze), který je osazen držáky na pruty a je nabízen rybářům. Lze z něj lovit ryby? V zákonech a vyhláškách upravujících lov z loděk se opravdu nevyznám a proto prosím o radu.
Odpověď: Dle vyhlášky č. 197/2004 Sb., k provedení zákona o rybářství, ve znění pozdějších předpisů patří mezi povolené technické prostředky k lovu ryb plavidlo (mimo obytné lodě, plavidla veřejné dopravy a zvláštních plovoucích zařízení využívaných k přepravě materiálu, § 13 odst. 3 písm. e) zákona č. 99/2004 Sb.).
Ve smyslu zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, část IV, § 9 čl. 1 se plavidlem rozumí loď, malé plavidlo, plovoucí stroj, plovoucí zařízení a jiné ovladatelné těleso.
V případě Vámi zaslaného fota se tedy jedná o malé plavidlo nepodléhající evidenci.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Přílohy: Nafukovací člun
Dotaz č. 43
Datum: 04.08.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Je stanovena nějaká vzdálenost od jezu, ve které je lovení zakázáno.
Odpověď: Lov ryb v blízkosti jezů neupravuje ani zákon č. 99/2004 Sb., o rybářství, ani jeho prováděcí vyhláška č. 197/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve smyslu § 13 odst. 3 písm. g) zákona č. 99/2004 Sb. je lov ryb zakázán v blízkosti přehradních hrází nejméně 100 metrů od hráze tělesa. Co se týče jezů, musíte si dát pozor zda na jezu není vybudován rybí přechod. V tomto případě platí zákaz lovu ryb v rybím přechodu nebo ve vzdálenosti 50 m nad ním a pod ním viz. § 13 odst. 3 písm. k) zákona č. 99/2004 Sb. Je důležité seznámit se i s popisem daného revírů, kde může být lov ryb v rámci bližších podmínek výkonu rybářského práva dál upraven.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 42
Datum: 19.07.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Rybář byl členem ČRS 10 let a před 4 roky z rodinných důvodů přerušil členství. Je držitelem rybářského lístku na dobu 10 let a rád by si obnovil členství a zakoupil povolenku k lovu ryb. Na organizaci po něm požadují znovu absolvovat školení a zkoušky. Teprve poté ho přijmou za člena a prodají povolenku. Rybář se domnívá, že MO jedná neoprávněně a pokud je držitelem rybářského lístku, tak pro přijetí za člena by měl pouze písemně vyplnit přihlášku a podat ji výboru MO.
Odpověď: Rybář se bohužel mýlí a je třeba dát za pravdu výboru MO ČRS. Spojovat jakkoliv otázku vlastnictví (správněji držby) rybářského lístku se členstvím v ČRS je zavádějící. Rybář může být členem ČRS a nemusí mít rybářský lístek a naopak, může být držitelem rybářského lístku a nemusí být členem ČRS. V tomto druhém případě chce-li lovit na revírech ČRS, může mu být vydána (upozorňuji, že na vydání povolenky není právní nárok) pouze povolenka pro nečleny, která je samozřejmě výrazně dražší než povolenka pro členy ČRS.
Především proto se také rybáři sdružují v Českém rybářském svazu, resp. Moravském rybářském svazu. Otázky členství řeší v obecné rovině zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, konkrétně pak Stanovy ČRS a Jednací řád ČRS. Podle § 3 odst. 3 písm. a/ Stanov ČRS rozhoduje o přijetí za řádného člena výbor místní organizace. Dále lze ze Stanov dovodit (§ 3 odst. 2, odst. 4, odst. 9), že po uchazeči o členství se vyžaduje splnění třech podmínek: musí být ve věku, kdy by měl začít chodit do základní školy, musí mít trvalý pobyt na území ČR a nesměl být v uplynulých dvou letech vyloučen z ČRS. A je zcela bez významu, zda už někdy v minulosti dávné či naopak zcela nedávné členem ČRS byl. Takže důsledně vzato, pokud např. rybář nezaplatí do konce února členský příspěvek, zaniká mu členství zrušením podle ust. § 3 odst. 7 písm. b/ Stanov ČRS a chce-li se stát znovu členem, měl by se podrobit celému procesu přijetí, jako každý jiný uchazeč o členství. Musí zaplatit zápisné a musí tedy také absolvovat rybářské školení a v jeho rámci se podrobit přezkoušení (viz § 4 odst. 2 písm. c/ Stanov), jestliže výbor MO rozhodne, že je to podmínkou pro přijetí nového člena. Abych rovnou předešel zdrcující kritice některých čtenářů, pak upozorňuji, že považuji za rozumné, jestliže výbor MO promine např. povinnost absolvovat školení u rybáře, který svoje členství v ČRS ,,přerušil" (připomínám, že Stanovy ČRS žádné přerušení členství neznají) na krátkou dobu (např. když zaplatil členský příspěvek v březnu, byl v únoru nemocen) a přitom je to takový rybářský ,,machr", že by mohl sám o tom přednášet.
Takže v případě uváděném v dotazu je třeba vycházet z toho, že rybáři zaniklo členství (on se subjektivně domnívá, že si členství jen ,,přerušil", ale přerušení členství v ČRS neznáme, zato známe ,,zachování členství" podle čl. 3 odst. 8 Jednacího řádu ČRS, ovšem bez možnosti vydání povolenky) a pokud se chce znovu stát členem ČRS musí se postupovat podle Stanov ČRS jako každý jiný uchazeč o členství. To, že mu správní orgán vystavil rybářský lístek na věci vůbec nic nemění.
Odpovídal: JUDr. Alexander Šíma
Dotaz č. 41
Datum: 24.04.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to ohledně počtu docházek na pstruhovém revíru.
Rybářský řád stanovuje počet docházek při lovu přívlačí a na umělou mušku na 3 v týdnu.
Z dalšího znění však není patrné, zda pro lov na plavanou a položenou platí to samé.
Odpověď: Lov ryb na plavanou a položenou není na pstruhových rybářských revírech omezen počtem docházek. Důležitou skutečností je fakt, že lov na položenou nebo na plavanou je povolen na pstruhových revírech pouze při lovu jiných ryb než lososovitých. V případě, že na pstruhovém revíru budete chytat na položenou nebo na plavanou, tak datum lovu nemusíte zakroužkovat.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 39
Datum: 24.04.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je to s možností táboření ve volné přírodě? Může rybářská stráž postihovat rybáře, kteří zákaz táboření porušují?
Odpověď: V době do roku 1990 byl pojem "táboření" vyložen v instrukci ministerstva vnitra "O ochraně veřejného pořádku při táboření ve volné přírodě" (Věstník vlády ČSR pro národní výbory, částka 5/1978). Tímto předpisem byla také možnost táboření ve volné přírodě značně omezena. Přetrvává pak jakási povědomost o tom, že taková omezení přetrvávají. Jaká je situace dnes?
Odpověď hledejme zejména v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákona). Tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody je zakázáno v národních parcích (§ 16 odst. 1 písm. c/ zákona). Národní parky jsou vyhlašovány zákonem a v současné době máme na území republiky celkem 4 (NP Šumava, NP Podyjí. NP České Švýcarsko, Krkonošský NP). Stejně tak je zákaz táboření a rozdělávání ohňů mimo vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody stanoven pro území chráněných krajinných oblastí (§ 26 odst. 1 písm. b/ zákona), jichž je na území státu vládou ČR vyhlášeno celkem 25. Rovněž v národních přírodních rezervacích, které vyhlašují orgány ochrany přírody, platí stejný zákaz (§ 29 písm. j/ zákona). Výjimky z těchto zákazů, ale jen v případě, že veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, povoluje v každém jednotlivém případě vláda ČR (§ 43 zákona). V přírodních rezervacích, které vyhlašuje orgán ochrany přírody na menších územích, už takový zákaz ze zákona stanoven není.
Tábořit mimo vyhrazená místa se nesmí také v lese (§ 20 odst. 1 písm. k/ zák. č. 289/1995 Sb.). Oheň se nesmí rozdělávat v lese a ještě 50 metrů od okraje lesa.
Zřejmě nejčastější zákazy táboření mimo vyhrazená veřejná tábořiště budou obsahovat obecně závazné vyhlášky obcí, které mají pravomoc je vydávat ve své samostatné působnosti (§ 10 zák. č. 128/2000 Sb.).
Shrnuto: ten, kdo chce tábořit v přírodě, měl by mít jasno v tom, na jakém pozemku chce rozbít svoje ležení. Půjde-li o pozemky ve vlastnictví soukromých osob, je třeba vždy mít souhlas vlastníka pozemku. Ten je v možnosti udělit takový souhlas omezen pouze obecně závazným předpisem, tedy zákonem nebo obecní vyhláškou (viz shora). Půjde-li o pozemky ve vlastnictví státu nebo obcí, pak je třeba respektovat jednak zákaz táboření v některých zvláště chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace) a tam, kde to zakazují vyhlášky obcí.
Táboření na zakázaném místě je přestupkem, nikoliv však rybářským. Rybářská stráž ho tedy nemůže sama postihovat (ani kárný orgán ČRS), ale je třeba, aby zjištění takového přestupku hlásila kompetentním orgánům, tedy především policii či orgánům ochrany přírody. Ten může uložit fyzické osobě pokutu až do výše 5.000,- Kč (§ 87 odst. 1 písm. f/ zákona).
Odpovídal: JUDr. Alexandr Šíma
Dotaz č. 38
Datum: 09.04.2008
Kategorie: Děti a mládež
Dotaz: Zachytil jsem před časem informaci o tom, že ČRS se pro letošní rok mělo dostat nějakého ocenění ve vztahu k práci s mládeží. Snažil jsem se to najít na webu, bohužel jsem nenašel. Nevím jestli to byl jen "šum", nebo je to vážně tak.
Můžete mi prosím potvrdit nebo vyvrátit tuto informaci a pokud je to potvrzené, mohl bych poprosit o zaslání oscanovaného "glejtu" příp. odkazu na web, kde to visí - pokud to někde visí?

Odpověď: ČRS opravdu obdržel titul "Organizace uznaná MŠMT pro práci s dětmi a mládeží". Co z toho vyplývá a fotokopii dokumentu najdete od příštího týdne na našich webových stránkách pod MLÁDEŽÍ. Ve stručnosti, co to znamená pro ČRS:
Tento titul může získat pouze organizace, která předloží nejlepší projekt koncepce práce s dětmi a mládeží do roku 2010 a minimálně 3 roky za sebou získala dotaci od MŠMT.
To vše se letos povedlo oddělení sportu a mládeže Rady ČRS a odboru mládeže.
Pro Český rybářský svaz tento titul znamená, že má v uvedeném období přednostní právo, pokud budou dodržena všechna pravidla, při přidělování státní dotace od MŠMT.
Tento titul mohou používat i ÚS nebo MO při podávání žádostí o dotace na práci s dětmi a mládeží ve svých regionech.
Odpovídal: Petra Hnízdilová
Dotaz č. 37
Datum: 04.04.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Před 5 lety jsem byl vyloučen z ČRS. Nyní jsem si podal přihlášku jako nový člen, ale předseda místní organizace mě sdělil, že mě za člena nepřijmou. Já se domnívám, že mě přijmout musí a rád bych, aby můj případ prošetřila Rada ČRS. Mohu se přihlásit do jiné organizace, pokud doma neuspěji?
Odpověď: Předem je nutné uvést, že Rada ČRS nemůže při vyřízení vašeho členství v ČRS účinně zasáhnout, ani nemá kompetenci vést ve věci šetření.
Vznik členství v Českém rybářském svazu upravují Stanovy ČRS, které v § 3 odst.3 písm. a) uvádějí, že ?o přijetí za řádného člena ČRS rozhoduje výbor místní organizace?. Je tedy výlučně na zvážení výboru, zda zájemce o členství v ČRS přijme či nepřijme. Stanovy ČRS neznají žádný institut, který by umožňoval přezkoumat uvedené rozhodnutí výboru, či se proti němu odvolat.
Pokud vás MO ČRS kdysi vyloučila, a nyní vás odmítá znovu přijmout, nelze její rozhodnutí ze strany vyšších svazových orgánů, tedy ani Rady ČRS, nijak ovlivnit.
Do jiné organizace se můžete přihlásit, Stanovy ČRS (k dispozici na www.rybsvaz.cz) to vysloveně nevylučují. V § 3 odst. 6 však uvádějí, že ?člen může být organizován v jedné místní organizace, zpravidla nejblíže místu trvalého bydliště?.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 36
Datum: 04.04.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Z důvodu nemoci jsem odevzdal o 8 dnů později přehled o úlovcích a MO ČRS mě proto nechce vydat povolenku na další rok. Můžu požádat Radu nebo ÚS ČRS o udělení výjimky z termínu pro odevzdání úlovkového lístku?
Odpověď: Rada ani územní svaz ČRS nemají kompetenci udělit výjimku k vydání povolenky členovi, který odevzdal statistiku úlovků po stanoveném termínu. Stanovy ani Jednací řád ČRS (k dispozici na www.rybsvaz.cz) možnost udělení takové výjimky neznají.
Mohu Vám pouze doporučit, abyste se znovu obrátil na Vaši mateřskou místní organizace se žádostí, zda by netolerovala 8 denní prodlení v odevzdání statistiky úlovků, pokud jste k tomu měl vážný důvod (nemoc, hospitalizace, delší pobyt mimo ČR,apod.).
Místní organizace přistupují k uplatnění sankce za nedodržení termínu odevzdání sumáře úlovků různým způsobem, většina MO ČRS však v odůvodněných případech menší zdržení toleruje. Rozhodnutí je však výhradně na místní organizaci, vyšší svazová jednotka není oprávněna do vztahu mezi členem a MO ČRS zasáhnout.
Pro vaši informaci uvádím, že Český rybářský svaz musí zpracovat přes 250 tisíc úlovkových lístků, aby získal potřebné podklady pro sestavení výkazů o hospodaření na rybářských revírech. Sumarizované údaje pak musí povinně, ze zákona a pod hrozbou finanční sankce, předat ve stanoveném termínu příslušným orgánům státní správy. Tuto povinnost by ČRS nebyl schopen splnit, pokud by rybáři nebyli vázáni termínem odevzdání přehledu o úlovcích. Proto je určení termínu pro odevzdání úlomkového lístku nezbytné a je nutné jej dodržovat.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 32
Datum: 04.04.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Náš dotaz se týká členských příspěvků - na členské schůzi bylo odsouhlaseno navýšení členského příspěvku pro letošní rok na 600 Kč z důvodu financování odbahnění sedimentační nádrže. Problémem je to, že pokud člen toto zvýšené členství neuhradí a bude si chtít zakoupit povolenku, tato mu nebude vydána z důvodu neplnění základních povinností. Dokonce prý hrozí z výše uvedeného důvodu vyloučení z ČRS, což mě připadá krajně absurdní! Domnívám se, že svou povinnost si splním zaplacením známky ČRS ve výši 300 Kč (ostatně na oněch dalších 300 Kč stejně žádný doklad nedostanu), a splněním limitu brigádnických hodin. Nehodlám totiž přispívat na neprůhledné finanční aktivity výboru, jako již několikrát v minulosti (zarybňovací příspěvky, příspěvek na koupi pozemků, atd.)
Odpověď: Bez znalosti přesného znění usnesení členské schůze místní organizace nelze podat úplnou odpověď. Obecně podle Stanov a Jednacího řádu ČRS platí, že o výši členského příspěvku (momentálně 300 Kč pro dospělé členy ČRS) rozhoduje Republikový sněm ČRS a o výši pracovního ročního příspěvku (brigádnických hodin) a výši jeho finanční náhrady rozhoduje členská schůze MO (čl. 3 odst. 4 Jednacího řádu ČRS - k dispozici na www.rybsvaz.cz). Z toho vyplývá, že pokud členská schůze rozhodla o zvýšení pravidelného běžného členského příspěvku ze 300 Kč na 600 Kč, jde o rozhodnutí, které není v její kompetenci. Jestliže se však jedná o platbu, vztahující se k pracovní účasti členů či její finanční náhradě, je usnesení (bylo-li členskou schůzí schváleno) pro všechny členy MO závazné. Na každou platbu člena by měla MO ČRS vystavit doklad nebo vydat oproti platbě zúčtovatelnou tiskovinu (členská známka nebo povolenka).
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 31
Datum: 04.04.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: V naší organizaci platíme za neodpracovanou brigádu 1000,- Kč a v sousední jen 400 Kč. Jak je možné, že u vody sedí dva členové ČRS a každého stojí poplatky jinou částku? Za členský příspěvek i za povolenku platíme všichni stejně, jen v náhradách za brigády jsou mezi organizacemi dost velké rozdíly.
Odpověď: Výše pracovní účasti člena ČRS (tzv. brigády) není určena žádným předpisem, platným pro celý ČRS. Je pouze věcí každé místní organizace, zda stanoví pro své členy pracovní povinnost a v jaké výši. Protože jde o zásadní rozhodnutí, týkající se celé členské základny, měla by otázku pracovní povinností členů, jejího rozsahu a výši případné finanční náhrady za neodpracování brigády, schválit svým usnesením členská schůze MO ČRS. Je běžné, že různé MO stanoví výrazně odlišný rozsah pracovní účasti členů, resp. výše platby za její neodpracování. Tyto rozdíly mohou však ve svém důsledku přinést masivnější přestupy do MO s "mírnějšími" požadavky na pracovní účast členů. Proto je v ČRS již delší dobu vyvíjena snaha tuto problematiku sjednotit - MO dostaly před několika měsíci možnost sdělit, zda preferují v otázce brigád změnu, či požadují zachování současného stavu. Stanoviska MO budou sice vyhodnocena až v dubnu letošního roku - první signály však svědčí o převládajícím zájmu ponechat v platnosti současnou úpravu pracovní účasti členů ČRS a žádné změny neprovádět. Pokud to bude většinový názor, ke změnám nedojde. Potom si ale musí každá MO ČRS velmi pečlivě zvážit, jak vysokou pracovní povinnost stanoví a zda se nebude nijak mimořádně lišit od úpravy v okolních MO ČRS. Při velkých rozdílech mohou členové přemýšlet o přestupu jinam.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 30
Datum: 04.04.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Kdy se konečně bude moci chytat na revírech 24 hodin a jestli vůbec má zájem ČRS prosadit celonoční rybolov ?
Odpověď: Podle mého názoru lze těžko předpokládat, že u nás bude někdy v budoucnu umožněn 24 hodinový rybolov bez omezení na všech revírech. To není obvyklé ani v okolních evropských zemích.
Český rybářský svaz má však zájem umožnit rybářům noční lov ryb.
Snahou ČRS bude především dosáhnout operativnější možnosti příslušného úřadu (rybářského orgánu) nebo i uživatele rybářského revíru, upravit denní dobu lovu podle místních podmínek, tzn. umožnit v letním období na některých revírech celonoční rybolov. V současné době existuje tato možnost formou výjimky z denní doby lovu, je však s ohledem na legislativní nedostatek poměrně komplikovaná. Výjimky z denní doby lovu totiž uděluje podle § 22 odst.4 písm.a) zákona č.99/2004 o rybářství pouze MZe ČR, a to jen, cit.: "na revírech, kde je prvoinstančním orgánem a též v případě, že žádost bude vztažena na revíry na území více správních celků". Z toho vyplývá, že výjimku nelze udělit žadateli, který o ni požádá pro revír či revíry, které jsou na území jen jednoho kraje. Tam je rybářským orgánem příslušný krajský úřad, kterému ovšem není svěřena pravomoc udělovat výjimky z denní doby lovu.
Český rybářský svaz se přesto snaží vyhovět požadavkům rybářů na 24 hodinový rybolov a již v roce 2007 obdržel na základě své žádosti příslušné výjimky pro revíry, či části revírů ÚN Orlík, Vltava 5, Vltava 6, Sázava 5, Chomoutov 1A a Stonávka 2A. Pro rok 2008 je záměrem podat žádosti o výjimky z denní doby lovu v období od 16.6. do 31.8. nejen na většinu uvedených revírů, ale i na další rybářské revíry (celkem 13 revírů, zejména větších nádrží).
Velmi zdůrazňuji, že jde o záměry, které se stanou realitou teprve až za předpokladu, že MZe ČR příslušné výjimky udělí.
Tomu bude muset předcházet nejen dostatečné zdůvodnění žádosti o výjimku, ale i podrobné vyhodnocení vlivu výjimky udělené v r.2007 na ichtyocenózu v konkrétním rybářském revíru. Budou-li požadované výjimky uděleny, najdou o tom rybáři informace na webu Rady ČRS www.rybsvaz.cz a na internetových stránkách příslušných územních svazů.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 29
Datum: 04.04.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Jsem důchodce a slyšel jsem, že členové ČRS jsou od 65 let věku osvobozeni od brigádnické povinnosti. Je to pravda?
Odpověď: Úvodem je potřeba konstatovat, že žádný svazový předpis neupravuje jednotně pro všechny místní organizace rozsah brigád, výši finanční náhrady za ně a případné osvobození věkově či zdravotně vymezených členů ČRS. Tyto záležitosti jsou plně v kompetenci příslušné MO ČRS.
Stanovy ČRS v § 4 odst. 2 písm. d) uvádějí, že mezi povinnosti člena patří ? osobní účastí se podílet na činnosti MO ČRS nebo některé z organizačních jednotek Svazu?. Podle čl. 3 odst.4 písm. a) a b) schvaluje počet brigádnických hodin a výši finanční náhrady za ně členská schůze místní organizace. Ta rovněž může stanovit úlevy u důchodců, osob se zdravotním postižením, žen, mládeže a studujících.
Z výše uvedeného vyplývá, že záleží pouze na rozhodnutí členské schůze MO ČRS, zda schválila úlevy pro uvedené skupiny členů.
Odpovídal: Ing. Jan Štípek
Dotaz č. 28
Datum: 24.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Jak je upraven lov ryb z loděk?
Odpověď: Ve vyhlášce č. 197/2004 Sb. je lovu ryb z loděk věnováno ust. §14 odst. 6, podle něhož používání plavidel při lovu ryb je upraveno zvláštními právními předpisy, jímž se míní zákon o vnitrostátní plavbě. V příloze vyhlášky č.7 je mezi technikami lovu ryb na udici zmíněn i lov ryb z loděk. S odkazem na ust. §14 odst. 3, 4 vyhlášky lze považovat lov ryb z loděk za povolený způsob lovu. Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS pak stanoví, že místa nebo úseky rybářského revíru, kde je lov ryb z loďky povolen, určuje uživatel rybářského revíru. To znamená, že tento způsob lovu obecně na všech revírech umožněn není; musí zde být vždy rozhodnutí uživatele revíru, že jej na revíru či jeho úsecích povoluje.
Odpovídal: JUDr. Alexandr Šíma
Dotaz č. 27
Datum: 24.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Kdy je povinen rybář zapsat do povolenky k lovu datum lovu, číslo revíru a ulovené ryby?
Odpověď: Zákon č. 99/2004 Sb. v ust. §13 odst. 9 in. fine ukládá osobě provádějící lov povinnost vyznačit v povolence k lovu datum lovu, rybářský revír, počet, druh a hmotnost ulovených (a samozřejmě přisvojených) ryb. Je celkem logické, že všechny tyto údaje se zapisují tehdy, nastane-li k tomu důvod, tedy uloví-li rybář rybu a přisvojí si ji. U ryb vyjmenovaných druhů (tzv. vybrané druhy ryb) zapisuje tyto údaje bezprostředně po jejich ulovení, ostatní druhy ryb po skončení nebo přerušení lovu před odchodem od vody. Příloha č.8 k vyhlášce (vzor formulář povolenky k lovu) nám však naznačuje, že jedním ze statisticky sledovaných údajů je i docházka do revírů a tyto potřebné údaje nelze opatřit jinak než, že se budou zaznamenávat v evidenci docházky. Na to reagovaly Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS, které bez výjimečně ukládají povinnost zapsat datum lovu a číslo revíru již před zahájením lovu a to na jakémkoliv revíru, tedy i mimopstruhovém. Myslím, že plnění této povinnosti nemusí činit rybářům žádné větší problémy.
Odpovídal: JUDr. Alexandr Šíma
Dotaz č. 25
Datum: 24.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Může rybářská stráž postihovat rybáře - řidiče, kteří vjíždějí na pobřežní komunikace kde je zákaz vjezdu zakázán dopravní značkou?
Odpověď: Rybářská stráž má zásadně vymezené pravomoci jen podle §19 zákona o rybářství, kde je uveden jejich taxativní výčet. Žádné další pravomoci jí tedy nenáležejí. Znamená to, že nemá tedy pravomoc kontrolovat, zda řidiči (a je jedno, jestli to jsou rybáři nebo ne) dodržují předpisy upravující provoz motorových vozidel nebo jiné předpisy, třeba na ochranu přírody. Pokud řidiči zajíždějí na pobřežní cesty, kde je to zakázáno (ať již obecně předpisem, místním dopravním značením nebo třeba tím, že jde o soukromý pozemek a jeho vlastník to nepovoluje rybář má ze zákona pouze právo vstupu nikoliv vjezdu na pobřežní pozemky), pak by měla rybářská stráž pouze hlásit takové přestupky orgánům kompetentním, tedy zejména policii. Jenom upozorňuje, že jízda autem nebo jeho parkování musí být v souladu s předpisy o silničním provozu. Pokud jsou jednání řidiče (a znovu zdůrazňuji, že je bez významu, zda jde o rybáře či nikoliv) tyto předpisy porušovány, pak nemůže zasahovat rybářská stráž (vyjma upozornění pachatele přestupku, že jde oproti právní činnost), ale může to oznámit policii (obecní, státní) a ta má pravomoc zasáhnout a přestupek řešit.
Odpovídal: JUDr. Alexandr Šíma
Dotaz č. 24
Datum: 24.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Rybářská stráž při kontrole zjistila, že rybář má propadlý lístek. Jak má člen rybářské stráže tuto situaci řešit? Je to na zadržení povolenky?
Odpověď: Rybářská stráž je oprávněna kontrolovat, zda osoba, která loví ryby a jiné vodní živočichy v rybnících nebo rybářských revírech, jsou k tomu oprávněny (§19 odst. 1 písm. a/ zákona o rybářství). Oprávněn lovit ryby v rybářských revírech je ten, kdo má rybářský lístek a povolenku k rybolovu. Tyto doklady je rybář povinen mít při lovu u sebe a na požádání je rybářské stráži předložit (§11 odst. 1 zákona o rybářství). Pokud tuto povinnost nemůže splnit, tedy předložit ke kontrole platný rybářský lístek, dopouští se nepochybně závažného přestupku. Do pravomoci rybářské stráže patří i právo zadržet povolenku, jestliže se rybář dopustil porušení povinnosti vyplývající ze zákona o rybářství (§13 odst. 1 písm. g/ zákona o rybářství). Zde o takovou uloženou povinnost jde a proto k zadržení povolenky přistoupit lze. Připomínám, že k zadržení rybářského lístku však rybářská stráž pravomoc nemá.
Odpovídal: JUDr. Alexandr Šíma
Dotaz č. 23
Datum: 21.03.2008
Kategorie: Sportovní činnost
Dotaz: Nevíte náhodou, kde bychom se dozvěděli nejčerstvější informace z MS muška seniorů z Nového Zélandu?
Odpověď: Webová stránka MS v muškaření seniorů na Novém Zélandě, Rotorua, je: http://www.2008worldflyfishingchamps.com/.
Šéf výpravy našich reprezentantů - pan M. Musil - poslal SMS, že naše reprezentace dorazila v pořádku do místa konání, zapojila se mezi ostatní zúčastněné závodníky a pilně trénuje. V sobotu 22.3. proběhne slavnostní zahajovací ceremoniál. Samotný program začíná v pondělí 24.3. oficielními tréninky. První závod začíná 26.3., vyhlášení výsledků proběhne 27.3.2008.
Reprezentují nás skvělí a zkušení závodníci: Pavel Macháň, Tomáš Adam, Martin Drož, Tomáš Starýchfojtů, Antonín Pešek pod vedením státního trenéra Ing. Jiřího Klímy. Manažerem družstva je Martin Musil. Přejeme našim závodníkům, aby se jim opět dařilo a dosáhli skvělého umístění.
Odpovídal: Jarmila Poslušná
Dotaz č. 22
Datum: 21.03.2008
Kategorie: Sportovní činnost
Dotaz: Rád bych zeptal, jakým způsobem bude v letošním roce vyhodnocován závodník v lovu ryb udici na plavanou titulem SKOKAN ROKU?
Odpověď: Titul "SKOKAN ROKU" udělil SO LRU-plavaná poprvé za rok 2005. Získal jej Klásek Petr (MO Loštice). Za rok 2006 získala titul Nováčková Markéta (MO MRS BRNO 5-SENSAS) a za rok 2007 Novák Jan (RSK Pardubice). Kritéria pro toto vyhodnocení jsou stanovena takto:
- Závodník se v předchozím roce zúčastnil minimálně 10 závodů a byl registrován.
- Závodník se v hodnoceném roce umístil v žebříčku závodníků v první padesátce.
Odpovídal: Jarmila Poslušná
Dotaz č. 21
Datum: 21.03.2008
Kategorie: Sportovní činnost
Dotaz: Prosím o informaci, zda již existuje alespoň předběžný termínový kalendář LRU-muška na rok 2008.
Odpověď: Všechny termínové kalendáře (feeder, muška, plavaná, přívlač a rybolovná technika), naleznete na těchto webových stránkách (oddělení sportu - vždy pod příslušným odvětvím). Do termínových kalendářů jsou průběžně vkládány jak propozice, tak výsledky uvedených závodů. Na stránkách naleznete i závodní a soutěžní řády a spoustu dalších informací.
Odpovídal: Jarmila Poslušná
Dotaz č. 20
Datum: 21.03.2008
Kategorie: Všeobecné
Dotaz: Obraciame sa na Vas s prosbou o krátku informáciu o tělesně postihnutých rybároch. U nas, na Slovensku nemáme bezbarierove miesta pri vode pre vozičkárov. Prosim Vás, kto by mi vedel povedat viac podrobností o tejto kategorii v ČR? Vozíčkarov pribuda aj medzi rybármi, najma pre úrazy na cestách, však pirátstvo na cestách je všeobecne známa pohroma. Budeme velmi radi, ak sa nám krátko ozvete. Dakujeme za ustretovost.
Odpověď: Jedinou specializovanou organizací, která sdružuje všechny hendikepované rybáře z celé České republiky, je místní organizace ČRS Kladruby. V práci s hendikepovanými rybáři má tato organizace více než dvacetiletou praxi. V dnešní době je zde zaregistrováno více než 80 tělesně postižených rybářů. MO Kladruby úzce spolupracuje s Rehabilitačním ústavem v Kladrubech (jedno z největších center rehabilitace v ČR) a jeho pacienti se mohou přímo zde zapojit do činnosti rybářské organizace. Členové MO pro vozíčkáře upravili dvě vodní nádrže. MO Kladruby každoročně pořádá pro hendikepované rybáře rybářské závody, nejlepší z nich pak soutěží na mistrovství republiky. Závodní se mohou zúčastnit i jiných závodů v LRU na plavanou, jejichž pořadatelé stále více přihlížejí k vytvoření přijatelných podmínek pro účast těchto postižených rybářů. V případě zájmu o další podrobné informace se, prosím, obraťte na pana Milera (ttp.rybari@seznam.cz).
Odpovídal: Jarmila Poslušná
Dotaz č. 19
Datum: 21.03.2008
Kategorie: Sportovní činnost
Dotaz: Potřeboval bych vystavit registrační průkaz pro sportovce, abych se mohl zúčastnit letošních závodů. Kam se mám obrátit, jaké údaje jsou třeba a kolik vystavení průkazu stojí?
Odpověď: Registrační průkaz Vám vystaví zdarma oddělení sportu a mládeže Rady ČRS. Potřebné údaje:
jméno, příjmení, titul, přesná adresa bydliště (vč. PSČ), datum narození, telefon, e-mail, příslušná MO ČRS (MRS), RSK a odvětví (plavaná, muška, přívlač, RT, feeder). Formulář žádosti naleznete na našich webových stránkách pod odd. sportu (http://www.rybsvaz.cz/?page=rada/odd_sport_mladez). Průkaz je platný s vylepenou registrační známkou.
Odpovídal: Jarmila Poslušná
Dotaz č. 18
Datum: 21.03.2008
Kategorie: Sportovní činnost
Dotaz: Je možné získat známku pro sportovce do registračního průkazu na tento rok, i pokud nebudu zaregistrován v žádném týmu LRU-plavaná.
Odpověď: Požadovanou známku samozřejmě získat můžete. Distribuci známek na podporu sportu a reprezentace ČR pro aktivní sportovce, či sympatizanty rybářského sportu zajišťuje oddělení sportu, mládeže a mezinárodní činnosti Rady ČRS a všechny územní svazy ČRS a MRS. Tato známka jednak plní funkci povinného ročního registračního příspěvku sportovců, kteří chtějí v daném roce soutěžit ve výběrových rybářských soutěžích (tato povinnost je zakotvena v závodních řádech jednotlivých odvětví rybářského sportu) a dále plní funkci dobrovolného příspěvku členů ČRS, podporujících rybářskou sportovní činnost v ČR a na mezinárodní úrovni. Hodnota dobrovolného příspěvku není nijak limitována.
Od 1.1.2008 došlo k navýšení ceny známek:
Hodnota registračních známek pro sportovce v roce 2008
Mládež do 15ti let 100,- Kč
Dospělí 200,- Kč
Odpovídal: Jarmila Poslušná
Dotaz č. 16
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: Zajímalo by mne, zdali člen ČRS, který je organizován v samostatně hospodařící MO, má v případě svého zájmu o zakoupení celoroční povolenky ÚS ČRS, nárok na stejnou cenu celoroční povolenky, tak jako členové MO sdružených v územním hospodaření. Pokud jsem si dobře prostudoval veškeré informace, jenž se týkají cen celoročních povolenek vydávaných ÚS ČRS, tak nikde není uvedeno, že by byly rozdílné ceny povolenek pro členy samostatně hospodařících organizací a organizací "hospodařících" v rámci ČRS.
V minulých letech mně byla vydána povolenka ÚS ČRS bez jakýchkoliv problémů a ve standardní ceně, najednou je 150 % dražší.
Odpověď: Rozhodnutí členské schůze o přechodu MO do režimu samostatně hospodařící organizace je zásadní rozhodnutí a přináší sebou řadu rozdílu ve srovnání s činností u běžné MO ČRS. Zejména v poskytování možností lovu ryb na revírech MO. Je možné, že řada členů organizace při hlasování nemá ani tušení, co všechno takové rozhodnutí sebou přináší. Jeden z dopadů pro členy takové organizace, je právě fakt, že člen MO nemá možnost zakoupit územní, celosvazovou nebo celorepublikovou povolenku. Je jenom v pravomoci ÚS zda stanoví podmínky, za kterých může samostatně hospodařící MO prodávat svým členům povolenky s územní platností. Musíte si uvědomit, že většina MO ČRS hospodaří na revírech, které poskytují k lovu ryb bez rozdílu všem členům ČRS v rámci platnosti jejich povolenky (celosvazová, celorepubliková, územní, místní). To neplatí pro samostatně hospodařící MO, které poskytují revíry jenom pro své členy nebo pokud je poskytují pro členy z jiných MO, tak obvykle za vyšší ceny než pro členy vlastní MO.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 15
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Mám snahu prosadit na členské schůzi zrušení omezení (na našich revírech) přívlače od 1.9 do 31.12, a chtěl bych aby byla přívlač povolena v souladu s Rybářským řádem od 16.6. Chci se zeptat co vše je potřeba udělat, abych mohl na členské schůzi předložit tento návrh ke hlasování? Myslím si, že je to diskriminace nás "přívlačkářů" neboť v těchto revírech se muže lovit štika ostatními způsoby lovu, a to dosti drastickým způsobem, např. na živou rybku, kdy přívlač na umělou nástrahu předčí o desítky procent poranění podměrečných ryb které jsou vraceny zpět do vody!
Odpověď: Ve smyslu Stanov ČRS máte jak člen ČRS právo obracet se na orgány Svazu se svými podněty, návrhy, dotazy a stížnostmi. Současně máte právo zúčastňovat se jednání členské schůze. Proto vám doporučuji zaslat výboru vaší MO ČRS návrh na změnu bližších podmínek výkonu rybářského práva na příslušném rybářském revíru i s odůvodněním. Současně doporučuji uvést v žádosti i požadavek na projednání návrhu v rámci bodu různé na členské schůzi. Pokud by byl váš návrh na schůzi opomenut, musíte se přihlásit o slovo v diskusi a seznámit přítomné z vaším návrhem. Důrazně však upozorňujeme, že pro schválení návrhu je důležitý souhlas uživatele rybářského revíru, kterým může být samotná MO, ale většinou je to příslušný ÚS.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 14
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Vnitrosvazové předpisy
Dotaz: V roce 1996 jsem se stal členem ČRS. Do roku 2000 jsem byl plně aktivní rybář, ale z rodinných důvodů a studia jsem rybaření zanechal. Nyní bych chtěl znovu oprášit rybářské náčiní a koupit zase rybářský lístek a povolenku. Ptám se, jestli budu muset znovu absolvovat zkoušku atd., nebo si je jen nechám obnovit, zaplatím členství a následně opět obdržím oprávnění k rybolovu?
Odpověď: Při vyřizování nového rybářského lístku předložíte na příslušném úřadě s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště starý rybářský lístek, na základě kterého pak nemusíte absolvovat zkoušky a vydají vám nový RL. Následně musíte zajít na příslušnou MO ČRS, kde si vyřídíte členství a můžete si zakoupit povolenku k lovu ryb. Bohužel jste přestal být členem, takže budete muset zaplatit i zápisné a vyřídit všechny náležitosti jako nový člen.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 13
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V polovině dubna jsem úspěšně složil test na přezkoušení uchazečů pro získaní kvalifikace pro vydání prvního rybářského lístku a přijetí za člena ČRS, který je zveřejněn na stránkách Českého rybářského svazu. Tento test jsem předal na místní organizaci v Lounech, kde jsem na základě tohoto testu nebyl přijat za člena s odůvodněním, že tato mnou úspěšně složená zkouška není pro ně závazná. Proto povolenku doposud nemám. Chtěl bych se proto informovat, postupovala-li místní organizace správně.
Odpověď: MO ČRS postupovala správně. Pokud se podíváme do úvodu testu pod odkazem Test rybářských znalostí na www.rybsvaz.cz, tak je tam napsané, že tento program je určen organizačním jednotkám ČRS na přezkoušení uchazečů a široké veřejnosti k přípravě na přezkoušení a k prověření si svých znalostí. V úvodu je i upozornění, že "Oprávněním k zajištění výuky, přezkoušení a vystavení osvědčení o získání kvalifikačních předpokladů pro vydání prvního rybářského lístku byl pověřen ČRS na základě rozhodnutí MZe ČR". Oprávněním k přezkoušení a vystavení osvědčení jsou na základ pověření Radou ČRS jednotlivé organizační jednotky ČRS. Pokud se sám i když úspěšně formou testu přezkoušíte, nemůžete to použít jako podklad pro žádost o vydání osvědčení pro vydání prvního rybářského lístku na MO ČRS. Osvědčení jako takové najdete i ve vyhlášce č. 197/2004 Sb. V rámci testu je možnost tisku osvědčení určená organizačním jednotkám Svazu pro potřeby vystavení dokladu pro vydání prvního rybářského lístku. Mimo jiné se v závěru uvádí, že "Po absolvování testu má pořádající organizace možnost vytisknout protokol o absolvovaném testu a osvědčení o získané kvalifikaci pro vydání prvního rybářského lístku".
Pokud tedy chcete získat osvědčení pro vydání prvního rybářského lístku, musíte navštívit některou z MO ČRS a absolvovat test osobně.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 12
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Chci se pozeptat co musím udělat, abych se mohl stát členem rybářské stráže a je-li to vůbec možné?
Odpověď: Pokud se chcete stát členem rybářské stráže, obraťte se prosím na MO ČRS, ve které jste členem. MO by Vám měla sdělit možnosti a podmínky, za kterých se můžete stát členem rybářské stráže.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 11
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Zajímalo by mě jak je to tento rok se zavážením nástrah v severní Moravě (myslím zavážení nástrahy BOILIES). U nás na severní Moravě jsem se dozvěděl pokaždé něco jiného a proto vás prosím o vysvětlení!
Odpověď: Bližší podmínky výkonu rybářského práva na revírech ČRS neřeší nově od roku 2007 zavážení nástrah a návnad. Samozřejmě, že v rámci bližších podmínek jednotlivých ÚS (např. Severomoravský ÚS) a v rámci bližších podmínek na jednotlivých rybářských revírech tomu může být jinak.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 10
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Děti a mládež
Dotaz: Mám takový malý dotaz ohledně chytání ryb mládeže 10-15 let. Za jakých podmínek mohou chytat samostatně. Předem děkuji za odpověď.
Odpověď: Ve smyslu zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství, prováděči vyhlášky č. 197/2004 Sb., v platném znění a bližších podmínek výkonu rybářského práva na rybářských revírech ČRS mají děti a mládež při rybolovu všechna práva a povinnosti jako dospělí členové.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 9
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Všeobecné
Dotaz: Můj dědeček, vášnivý rybář, nedávno zemřel. Těsně před tím si zakoupil povolenku. Je možné získat zpět vynaložené náklady, když dědeček ani jednou na povolenku nelovil.
Odpověď: Podobné případy jako je náhlé úmrtí člena ČRS těsně po zakoupení povolenky k lovu ryb řeší MO ve spolupráci s územním svazem, protože ÚS je tím, kdo uzná či neuzná storno (v případě CS a celorepublikové povolenky následně Rada ČRS). Většinou to MO vyřizovaly ve prospěch rodiny zemřelého rybáře. Pravidlo pro to ale není, záleží jen na dobré vůli MO a ÚS, které posuzují případ od případu.
Domnívám se, že pokud se písemně s vysvětlením obrátíte na příslušnou MO, tak můžete uspět. MO Vám vrátí peníze a povolenku předloží při vyúčtování koncem roku ke stornování jako vrácenou s příslušným odůvodněním.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 8
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Potřebuji naplánovat dovolenou, tak by mě zajímalo jestli se uvažuje o udělení výjimky ryb. řádu pro ÚN Orlík na celodenní rybolov v měsících červenec - srpen jako tomu bylo v roce 2007.
Odpověď: Rada ČRS jako uživatel rybářského revíru ÚN Orlík podala dne 4. dubna 2008 žádost na Mze ČR o výjimku z denní doby lovu ryb od 16. června do 31. srpna 2008 na ÚN Orlík (lov ryb nonstop). Pokud nám Mze ČR udělí výjimku, budeme o tom okamžitě informovat rybářskou veřejnost prostřednictvím internetových stránek ČRS (www.rybsvaz.cz) a časopisu Rybářství. Bližší podmínky výkonu rybářského práva, které budou upravovat lov ryb od 24.00 hod do 4.00 hod budou podobné jako v roce 2007.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 7
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: V Rybářském řádu je uvedeno:
(2) Vyskytují-li se v pstruhovém rybářském revíru i jiné ryby než lososovité nebo lipan, je povoleným způsobem lovu
a) u nedravých ryb lov na položenou nebo lov na plavanou pouze na nástrahy rostlinného původu,
Na základě této citace se RS domnívá, že při lovu ryb lososovitých na umělou mušku nebo přívlačí (se zakroužkováním datumem) si lovící nemůže ponechat ulovené ryby z kategorie jiných než lososovitých (v případě Ohře nejčastěji parma, kapr, cejn). Navrhuji doplnit bližší podmínky lovu ryb o ustanovení, kdy osoba provádějící lov v P vodách na umělou mušku nebo přívlačí musí jiné než lososovité nebo dravé ryby vždy vrátit do vody.
Odpověď: Ve smyslu § 17 vyhlášky č. 197/2004 Sb., v platném znění, může osoba provádějící lov ryb v pstruhovém rybářském revíru použít následující způsoby lovu ryb:
a) lov přívlačí od 16. dubna do 31. srpna,
b) lov na umělou mušku od 16. dubna do 30. listopadu,
c) v případě lovu jiných ryb než lososovitých je povoleným způsobem lovu také lov na položenou nebo lov na plavanou, a to pouze na nástrahu rostlinného původu.

Znamená to, že na pstruhových rybářských revírech může osoba provádějící lov ryb lovit všechny druhy ryb (lososovité, kaprovité, dravce atd.) pouze na přívlač a na umělou mušku, a to samozřejmě ve vymezeném období. Ve smyslu bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS je ještě možnost lovu ryb na přívlač a na umělou mušku na pstruhových rybářských revírech omezena na 3 dny v kalendářním týdnu. Tedy bez omezení druhů ryb. Pouze se omezuje způsob lovu.
Pokud osoba provádějící lov ryb uloví na pstruhovém rybářském revíru 20. června na umělou mušku např. parmu 42 cm, může si jí ponechat. Důležité je v tomto případě dodržovat dobu hájení, nejmenší lovnou míru a denní limit ponechaných ryb.
Lov na položenou nebo na plavanou je na pstruhových rybářských revírech povoleným způsobem lovu pouze v případě jiných ryb než lososovitých. V případě, že na plavanou uloví osoba provádějící lov ryb lososovitou rybu (např. sivena), musí jí šetrně pustit zpět do vody. Lososovitá ryba byla ve smyslu vyhlášky ulovena na nepovolený způsob lovu lososovitých ryb na pstruhových rybářských revírech.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 6
Datum: 20.03.2008
Kategorie: Rybářský řád a legislativa
Dotaz: Pro letošní rok přibyla nová povinnost, že osoba provádějící lov je povinna:
c) pokud si nepřivlastní v daném revíru v daném kalendářním dnu žádnou ulovenou rybu proškrtnout vodorovnou čárou nesmazatelným způsobem v oddílu II povolenky k lovu (Evidence docházky a úlovků) příslušný řádek nejpozději před zahájením lovu v jiném revíru nebo v dalším dnu,
d) po skončení platnosti povolenky proškrtnout nesmazatelným způsobem nevyplněné řádky v oddílu II povolenky k lovu (Evidence docházky a úlovků a Sumář úlovků a docházek). Řádky se nemusí proškrtávat jednotlivě.

V Rybářském řádu a Soupisu revírů pro držitele celosvazových povolenek se pak v části Metodické pokyny a informace se opakuje mimo jiné prakticky totéž, ale jsou tam nově navíc též názorné ukázky vyplňování úlovkového lístku (proč nejsou obdobné informace uvedeny i v soupisech revírů Severoč. územního svazu, kde bychom ji snad měli logicky očekávat rovněž, mně není známo.
Odpověď: Kapitolu Metodické pokyny a informace v soupisech revírů pro držitele celosvazových povolenek nově zařadila od roku 2007 Rada ČRS z důvodu zlepšení informovanosti rybářské veřejnosti. Věříme, že tento krok přispěl ke zlepšení povědomí a informovanosti rybářů o celé řadě otázek, které se často stávají předmětem dotazů na funkcionáře a zaměstnance ČRS a diskusí mezi rybáři - zapisování docházek a úlovků v přehledu o úlovcích, poplaty členů MO a postup při zjištění havárie jakosti vody. Naším cílem je výše uvedenou kapitolu dále rozšiřovat o požadované informace a zkvalitňovat již v současné době uváděné informace a pokyny.
Rada ČRS zasílá konečnou verzi soupisů revírů, včetně kapitoly Metodické pokyny a informace, všem ÚS ČRS ještě před tiskem CS soupisů revírů a před tiskem soupisů ÚS. Je pouze v kompetenci příslušného ÚS zařadit do soupisů revírů ÚS kapitolu např. Metodické pokyny a informace.
Odpovídal: Ing. Branislav Ličko
Dotaz č. 5
Datum: 19.03.2008
Kategorie: Ekonomika
Dotaz: Podle kterého zákona nebo paragrafu je důchodce osvobozen od srážkové daně, když podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Zda funkcionář pobírající odměnu 5.000,- Kč měsíčně, tj. 60.000,- Kč hrubý příjem ročně, nemusí podávat daňové přiznání pokud platí srážkovou daň, nebo je důchodce.
Děkuji.
Odpověď: Poplatníkům uvedeným v § 2 ZDP se daň vypočtená podle § 16 ZDP, případně snížená podle § 35, 35a nebo 35b ZDP za zdaňovací období snižuje o částku 24.840,- Kč ročně, tj. o 2.070,- Kč měsíčně. Možnost uplatnění slevy na dani se nově od 1. ledna 2008 týká i starobních důchodců, pokud ovšem podepíší "Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků". Uvádíte tedy ve svém dotazu nesprávně, že je poplatník "osvobozen" od srážkové daně. Není osvobozen, ale může v určitých případech uplatnit "slevu na dani".
Srážková daň se uplatňuje u poplatníků, majících příjmy uvedené v ustanovení § 6 odst 1 písm. a) a d) a odst. 10, dále úhrnná výše těchto příjmů poplatníka u téhož plátce nepřekroční v kalendářním měsíci částku 5.000,- Kč a poplatník nepodepsal Prohlášení k dani podle ustanovení § 38k ZDP. U ostatních případů se jedná o daň zálohovou. U poplatníka bez "Prohlášení" je částka daně skutečně sraženou daňovou zálohou, u poplatníka s "Prohlášením" se pak odečítají slevy na dani.
Odpovídal: PhDr. Otakar Brož
Dotaz č. 4
Datum: 19.03.2008
Kategorie: Ekonomika
Dotaz: Včera se mi dostal do rukou zápis z porady účetních, kterou jste pořádali. Dozvěděla jsem se, bohužel až z ní, že se změnily předpisy ohledně funkčních požitků. Se mzdovou účetní ze školy jsme se snažily zjistit předpis týkající se pojistného u funkčních požitků. Vy v tom dokumentu uvádíte, že se odvádí jen zdravotní pojištění, nám však na sociálce sdělili, že se platí i sociální pojištění. Pokud je tam výjimka, prosím Vás o sdělení, kde je uvedena. Musím naši organizaci zaregistrovat jako plátce na pojišťovnách a pojistné za leden a únor doplatit.
Odpověď: Při řešení problému, zda z funkčních požitků vyplácených podle § 6 odst. 10 ZDP za výkon funkce v orgánech občanských sdružení (m.j.) vzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, si dovoluji orientovat Vaši pozornost na změnu zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak byla přijata zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (viz část dvacátá třetí uvedeného zákona). Podle této změny se v § 3 odst. 1 písm. c) bodu 8 zde vyjmenovaní poplatníci pojistného rozšiřují pouze o "členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů". Z toho tedy jasně vyplývá, že pokud z výše uvedených funkčních požitků nebylo odváděno pojistné na sociální zabezpečení do konce roku 2007, pak se toto nemění ani po 1. lednu 2008. Takže na vaší správě sociálního pojištění prostě nemají pravdu.
Odpovídal: PhDr. Otakar Brož
Dotaz č. 3
Datum: 19.03.2008
Kategorie: Ekonomika
Dotaz: Obracím se na vás s žádostí o radu. Opět máme vysoký základ ke zdanění a tak se snažím něco vymyslet. V roce 2007 jsme nakoupili pozemky za téměř 300 tis. Kč. V zákoně o dani z příjmů jsem našla v §24, odst. 2, písm. t, že se jedná o daňově uznatelný výdaj. Prosím Vás o potvrzení mého názoru a zda to patří na řádek 162.
Odpověď: Pokud jde o vámi nakoupené pozemky, ty vám bohužel nepomohou snížit daňový základ. Pouze v případě, že byste nakoupili pozemky za účelem jejich dalšího prodeje, pak by se takový nákup zúčtoval jako nákup "normálního zboží". Takový stav se ale vás zcela jistě netýká (týká se např. realitních kanceláří apod.). Vy jste si zřejmě tyto pozemky pořídili pro vlastní rozvoj činnosti MO ČRS, pak se jedná o nákup dlouhodobého hmotného majetku, který ale nemůžete odepisovat (čili ani odpisy by vám nesnížily daňový základ, neboť pozemky se neodepisují). Až teprve pokud by došlo k prodeji vámi nakoupených pozemků, pak by se vám cena, za kterou jste pozemky nakoupili, dostala do nákladů. Do výnosů by pak přišla cena, za kterou jste pozemky prodali a dílčím daňovým základem by byl rozdíl mezi pořizovací cenou pozemků (náklady) a získaným výnosem za jejich prodej.
Odpovídal: PhDr. Otakar Brož
Dotaz č. 2
Datum: 19.03.2008
Kategorie: Ekonomika
Dotaz: Děkuji za odpověď, ale trochu jsem byla rozpačitá nad posledním odstavcem. Doufám, že oba hovoříme o stejném. Domnívám se, že od 1. 1. 2004 byl pojem jednoduché účetnictví nahrazen pojmem daňová evidence a to znamená, že se sledují příjmy a výdaje v peněžním deníku a v další pomocné evidenci. Pokud je to u rybářských spolků jinak, prosím, kontaktujte mne, abych vše uvedla na správnou míru.
Odpověď: Daňová evidence je soupis, který má zjistit základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Definuje ji zákon o dani z příjmů v § 7b. Daňovou evidenci mohou požívat skutečně pouze fyzické, nikoli právnické osoby.
Odpovídal: PhDr. Otakar Brož
Dotaz č. 1
Datum: 19.03.2008
Kategorie: Ekonomika
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, zda stále platí sdělení místním organizacím ČRS ohledně účetnictví, které by místní organizační jednotky měly začít vést dnem 1. 1. 2008, nebo zda se něco v tomto ohledu změnilo a je možné ještě v roce 2008 vést daňovou evidenci.
Odpověď: Nemůžeme vám zatím jednoznačně odpovědět. Víme, že existuje poslanecká iniciativa, na základě které by mělo dojít k posunu povinného přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví podvojné až někdy v roce 2013. Vláda však s tímto návrhem nesouhlasila a výsledek projednání v poslanecké sněmovně je zatím neznámý, neboť ke změně příslušného paragrafu zákona o účetnictví ještě nedošlo nebo tato změna (pokud byla přijata) zatím nebyla publikována ve Sbírce zákonů. Jakmile budu mít k dispozici přesnější informace, ozvu se Vám a dáme to ve známost i všem organizačním jednotkám v ČRS.*/
Ještě ale mám jednu věc. Vy ve svém dotazu píšete o daňové evidenci. Tu ale mohou vést pouze fyzické osoby, nikoli třeba místní organizace ČRS. Ty mohou (zatím) vést buď ono jednoduché účetnictví, anebo účetnictví podvojné (možno též využít formu vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu).

Poznámka:
*/ Informace o změně zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, byla dána na vědomí organizačním jednotkám ČRS počátkem ledna 2008.
Odpovídal: PhDr. Otakar Brož