Dovolená (nejen) pro rybáře na orlickém Štědroníně: Volný termín 21.-28. července

Datum: 17.07.2018

Nestává se často, že by se uvolnily místa v areálu střediska ČRS Štědronín, obzvlášť v hlavní  rybářské sezóně. Tentokrát se to ale stalo - v termínu od 21. do 28. července (sobota - sobota) je po zrušené rezervaci volná chata přímo na břehu Orlické nádrže.

Chata je dispozičně rozdělena na dvě zcela oddělené části, každá pro pět osob (rezervaci je nutné udělat zvlášť pro každou polovinu).

Dvojchatka pro 2 x 5 osob nabízí:

• Soukromí na břehu Orlické přehrady, klidné místo s přímým výhledem na vodní plochu přehrady.
• Dispozice poloviny dvojchatky: předsíň s posezením a televizí (rohová sedačka se stolem a židlemi), pokoj s kuchyňkou a jídelním stolem, židlemi a postelí (patrové dvoulůžko), samostatný pokoj (patrové dvoulůžko a samostatná postel), sprchový kout, toaleta s umyvadlem.
• Místnosti jsou zařízené praktickým dřevěným nábytkem.
• Vybavená kuchyňka (lednice s mrazákem, mikrovlnná trouba, indukční varná deska, rychlovarná konvice, nádobí).
• Teplá-studená voda, vytápění elektrickými topnými tělesy.
• WIFI internetové připojení zdarma.
• Parkování přímo před dvojchatkou.
• Venkovní posezení s možností grilování.
• Venkovní místo se stolem pro kuchání ryb.
• Každá polovina dvojchatky má zdarma k dispozici vlastní loďku s vesly včetně záchranných vest, se kterou je možno rybařit nebo relaxovat na přehradě.
• K loďce si lze zapůjčit za poplatek 250 Kč/den elektromotor Minn Kota s baterií a nabíječkou.

Okolí je velmi klidné, vhodné pro rodiny s dětmi, rybolov, houbaření, výlety na kole (je možné zapůjčit na místě) nebo vyjížďky po okolních památkách - hrad Zvíkov je jen co by kamenem dohodil.

Na Údolní nádrži Orlík platí povolenky mimopstruhové celosvazové i krajské všech územních svazů. Cena jedné poloviny chaty (pro 5 osob) je 1400 Kč/noc.

Tato lokalita je velmi úspěšná při lovu trofejních kaprů a candátů, v tomto období je na Orlické přehradě povolen lov ryb 24 hodin denně.

Rezervaci je možné provést na tomto odkazu.

Doplnění obsádky revírů Rady ČRS

Datum: 16.07.2018

V uplynulém týdnu proběhlo další kolo vysazování lososovitých ryb na pstruhový revír Morava 24 i kaprů na Račický kanál. Na obou revírech hospodaří Rada ČRS a platí na nich kromě celosvazových povolenek i územní povolenky všech územních svazů.

Vysazení lososovitých ryb se dočkal osmikilometrový úsek řeky Moravy. V letošní sezóně se jedná už o čtvrté zarybnění tohoto krásného pstruhového revíru. Tentokrát byla obsádka doplněna o více než 200 kilogramů lososovitých ryb - kromě sivena, pstruha potočního a duhového ve sportovně atraktivních velikostech (někteří jedinci dosahují váhy přes 1 kilogram) byly v dílčích vysazeních doplněni i roční a dvouroční pstruzi potoční.

Mimopstruhový Račický kanál byl dosazen kaprem ve velikostech, které každého sportovního rybáře určitě potěší. V rámci tohoto vysazení bylo do Račického kanálu vypuštěno více než 2.000 kilogramů kapra v perfektní kondici. 

Rybářům přejeme mnoho úspěchů a pohody o letních prázdninách (nejen) na březích sportovních revírů.

^{Tomáš Kočica}

Zaměňované druhy, díl 3 : Amur bílý vs. Jelec tloušť

Datum: 13.07.2018

Tentokrát se zaměříme na dva druhy, které jsou v našich revírech velmi časté. I když jsou amur i tloušť většině rybářům druhy dobře známé, k jejich záměně dochází pravidelně - většinou při úlovku ryby v "hraniční" velikosti kolem čtyřiceti centimetrů. Chytil jsem dospělého tlouště, kterého si mohu ponechat, nebo dorostence amura, který nemá míru?  

Amur bílý patří v českých revírech mezi relativně časté úlovky. Není původním druhem, pochází z asijské řeky Amur (jak už napovídá jeho jméno), která protéká Ruskem a Čínou. Do našich vod se začal vysazovat v šedesátých a sedmdesátých letech společně s tolstolobikem. Ačkoli původní účel vysazení byly jeho potravní návyky (velmi efektivně dokáže rybník nebo řeku zbavit pobřežní vodní vegetace, odtud i jeho anglický název – Grass carp, „travní kapr“), našel si rychle pro svou bojovnost a „viditelnost“ na letní hladině místo v srdci sportovních rybářů.

V našich podmínkách se nevytírá, jeho výskyt je tedy podmíněn umělým vysazováním. Dorůstá také o něco menších rozměrů než v Asii, kde pravidelně atakuje hranici 150 centimetrů. Do našich revírů je ročně vysazeno kolem 160 tisíc amurů o průměrné váze půl kilogramu, evidované úlovky se pohybují ročně kolem 16 tisíc kusů o průměrné váze 3,5 kilogramu.

Amur má dlouhé, poměrně nízké tělo válcovitého tvaru. Zbarvení šupin je zpravidla od hřbetu nazelenalé, přecházející do zlatých odstínů a směrem k břišním partiím se zesvětluje. Má nízko postavené, velké oko a velké šupiny. Ploutve má tmavé, šedohnědé.

Na revírech ČRS je míra amura bílého stanovena v rámci bližších podmínek na 50 centimetrů. Lov je povolen celoročně, denní úlovek amura není omezen na 2 kusy (nejedná se o vyjmenovanou rybu), platí nicméně celkový denní limit úlovku 7 kilogramů. Na některých revírech je dále lov amura  omezen v rámci bližších podmínek, které by si měl každý rybář před příchodem k revíru nastudovat.

Jelec tloušť je naše původní ryba, která s výjimkou horských bystřin úspěšně obývá většinu našich řek a potoků. Tvoří početná hejna, často dosahuje velikosti kolem 50 centimetrů a váhy přes jeden kilogram. Má velmi univerzální potravní návyky, od rostlinných nástrah (tloušť je často loven na třešně, špendlíky nebo i švestky), přes hmyz a žížaly až po drobné rybky. Stává se tak častým úlovkem na téměř všechny rybolovné techniky. Oblíbeným úlovkem je i proto, že jeho potravní aktivita je celoroční, s výjimkou největších mrazů přijímá ochotně potravu i během zimy.

Tloušť se v našich podmínkách přirozeně rozmnožuje, výtěr probíhá (podle teploty vody) nejčastěji v květnu – zajímavostí je, že zpravidla ve dvou kolech, samice během prvního květnového výtěru uvolňuje kolem 15 tisíc jiker, o několik týdnů později pak výtěr opakuje. Podle některých pozorování se samice takto může vytřít až čtyřikrát (nejčastější jsou ale dvě kola).

I přes to, že se u nás jelec tloušť přirozeně rozmnožuje, probíhá jeho cílené dosazování; v sezóně 2017 bylo vysazeno přes čtvrt milionu jedinců, převážně ročků. Úlovky se pohybují kolem 12 tisíc kusů s průměrnou vahou 0,7 kilogramu.

Stejně jako amur bílý má tloušť podlouhlé, válcovité tělo s velkými šupinami. Ty jsou oproti amurovi o něco výrazněji lemované, tvoří tak zřetelnou síť. Oko je velké, oproti amurovi o něco výše postavené. Největším rozdílem oproti amurovi jsou ale červeně zbarvené břišní ploutve, červenou barvu má i ploutev řitní.

Na mimopstruhových revírech ČRS je míra jelce tlouště stanovena na 25 centimetrů, na pstruhových revírech míru stanovenou nemá; podle rybářského řádu se tloušť, ulovený na pstruhovém revíru, do revíru nevrací. Na mimopstruhových revírech je dále stanoveno hájení jelce tlouště v období od 16. března do 15. června.

^{Tomáš Kočica}

Mezinárodní setkání mládeže

Datum: 12.07.2018

Ve dnech 6. – 10.7.2018 se konalo Mezinárodní setkání mládeže, které proběhlo pod patronací EAF (Evropská rybářská federace sdružující 10 národních rybářských svazů s 3,5 mil. členů).  Na tomto setkání nás reprezentovalo vítězné družstvo z Národního kola Zlaté udice v roce 2017, kterým bylo družstvo Moravskoslezského územního svazu.

Mezinárodní setkání mládeže se koná jednou za dva roky a v jeho pořádání se střídají členské státy sdružené v EAF. Letos toto setkání proběhlo ve francouzském Štrasburku. Na akci nás reprezentovali 4 dívky a 2 chlapci ze Severní Moravy.

Akce probíhala v závodním duchu. Účastníci byli hned po příjezdu rozděleni do dvoučlenných týmů, ve kterých soutěžili po celou dobu. Soutěžilo se v plavané, fly castingu, muškaření, přívlači ze břehu a přívlači z loďky, mimo tyto soutěžní aktivity účastníci absolvovali také exkurzi na rybím přechodu a naučili se jezdit na plachetnici.

Ve všech oblastech se podařilo našim závodníkům obsadit stupně vítězů a sbírat body do celkového hodnocení. Celá akce byla výborně naplánovaná a zorganizovaná, program byl velice pestrý a náročný, ale i přesto jsme si jej všichni užili. Vše bylo na konec podtrženo skvělým celkovým umístěním našich dvoučlenných družstev na prvním, druhém a čtvrtém místě.

 Děkujeme všem za skvělou reprezentaci. Tato akce je podpořena MŠMT.

Vedoucí výpravy Jiří Plachý

Zaměňované druhy, díl 2.: Plotice obecná vs. Jelec jesen

Datum: 04.07.2018

Plotice obecná a jelec jesen patří mezi rybáři k nejčastěji zaměňovaným druhům. Kámen úrazu spočívá v tom, že jelec jesen má na rozdíl od plotice obecné nejen stanovenou dobu hájení, ale také stanovenou nejmenší lovnou míru. Často tak dochází ke sporům s členy rybářské stráže, kteří zjistí používání jesena jako nástražní rybičky na dravce a rybáři se hájí tím, že jesena považovali za plotici.

Jelec jesen

Jelec jesen je středně velká ryba s mírně zploštělým tělem a špičatými ploutvemi žijící v tekoucích, méně často i stojatých vodách. V Čechách je relativně vzácný, na Moravě hojnější. Běžně dorůstá délky kolem 40 cm, ale jsou zaznamenány i úlovky atakující šedesáticentimetrovou hranici. Oproti svým nejbližším příbuzným – jelci tloušťovi a jelci proudníkovi – má užší, méně zavalité tělo, o něco drobnější tlamku, relativně jemné ošupení, zahrocené ploutve, řitní ploutev spolu s břišními mají načervenalou barvu, ocasní ploutev je tmavě zbarvená. Oko je zpravidla tmavé.

Typický jesen - tmavé oko, drobné šupiny a načervenalá břišní a řitní ploutev.

Rybářský řád stanovuje pro jelce jesena nejmenší lovnou míru na pstruhových i mimopstruhových revírech na 25 centimetrů a dobu hájení na mimopstruhových revírech od 16. března do 15. června.

Plotice obecná

Plotice obecná patří mezi naše nejrozšířenější české ryby – najdete ji všude od malých, nepříliš tekoucích potoků po velké údolní nádrže. Dorůstá menších rozměrů než výše zmíněný jelec jesen – většina úlovků nepřesahuje 30 centimetrů, úlovky přes 40 centimetrů jsou již vzácností. Oproti jesenovi se vyznačuje o něco většími šupinami, načervenalým zbarvením ploutví a hlavně červenou oční duhovkou. Také zbarvení šupin je výrazně stříbřité, oproti jesenovi, jehož šupiny můžou mít zlatavý nádech. Patří mezi oblíbené nástražní rybky.

Na celosvazové úrovni nemá stanovenou nejmenší lovnou míru ani dobu hájení, ale můžete se s omezením lovu plotice potkat v bližších podmínkách jednotlivých územních svazů – před návštěvou revíru je nutné je nastudovat (například ÚS hl. m. Prahy na některých revírech stanovuje jak lovnou míru plotice, tak její dobu hájení).

Krátké zopakování rybářského řádu – Jaké ryby mohu použít jako nástražní rybku?

Jako nástražní rybku při lovu dravců se nesmí použít ryby lososovité, úhoř, chráněné druhy ryb a ryby nedosahující nejmenší lovné míry. To platí pro daný revír, na kterém lov provádíte – pokud například chytnete plotici na revíru, kde stanovenou nejmenší míru nemá a ponecháte si ji, nesmíte ji použít jako nástražní rybku v revíru, kde stanovenou míru má. To platí i za předpokladu, že ji koupíte v rybářských potřebách. Týká se to jak lovu na mrtvou rybku, tak lovu na rybku živou.

Petrův zdar!

^{Tomáš Kočica}

Dobrá zpráva pro pstruhaře: Na pstruhových revírech Jihočeského ÚS opět budou platit celosvazové povolenky

Datum: 29.06.2018

Rada ČRS dnes obdržela od Jč. ÚS ČRS sdělení, že výbor Jihočeského územního svazu rozhodl na svém zasedání dne 28.6.2018 o vložení pstruhových rybářských revírů v užívání Jč. ÚS ČRS do celosvazového rybolovu s účinností od 1.1.2019. Od příštího roku bude opět platit celosvazová pstruhová povolenka i na jihočeských pstruhových revírech. Rybáři budou, mimo svazových webových stránek, informováni v dodatku k soupisům revírů pro držitele celosvazových povolenek pro rok 2019.

Cena celosvazových povolenek na rok byla schválena Republikovou radou na pravidelném zasedání v červnu (viz aktualita), vstupem těchto revírů do celosvazového pstruhového rybolovu se schválené ceny povolenek nemění; pro připomenutí jsou ceny CS povolenek pro rok 2019 následující:

^{Tomáš Kočica}

ČRS MO Kladruby: Dětské rybářské závody

Datum: 28.06.2018

Místní organizace ČRS Kladruby je jedinou organizací ČRS, která sdružuje handicapované rybáře, pro které pořádá celou řadu akcí. Byla založena v roce 1985, v současnosti sdružuje 170 členů, z toho dvě třetiny členů jsou z řad handicapovaných rybářů. Její členové i vedení organizace odvádí obrovské množství práce nejen v činnosti s handicapovanými rybáři (včetně úpravy bezbariérových přístupů k revíru), ale pořádá i závody pro děti a mládež. Podobně jako v soutěži Zlatá udice jsou tyto závody kombinací lovu ryb udicí, znalostních disciplín i rybolovné techniky. I díky perfektně připravenému zázemí jsou tyto akce populární nejen mezi soutěžícími, ale i mezi jejich doprovodem a veřejností.

Kalendář závodů, které tato organizace pořádá, najdete na jejich stránkách www.handicap-rybari.cz .

Text příspěvku a fotografie přebíráme s laskavým svolením Tomáše Kučery, předsedy MO Kladruby. Jemu i všem dalším členům organizačního týmu patří za velmi profesionální přístup v práci s mládeží i handicapovanými rybáři uznání a dík.

^{Tomáš Kočica}

Vážení přátelé organizace handicapovaných rybářů Kladruby,

V sobotu 23. června 2018 pořádala kladrubská organizace handicapovaných rybářů na nádrži Záhorská předprázdninové Dětské rybářské závody. Opět jsme prolomili rekord v účasti dětí a mládeže na našich závodech. Rybářského klání se účastnilo 42 závodníků, z nichž nadpoloviční většina dorazila z desítky kilometrů vzdálených destinací a téměř zaplnila maximální kapacitu lovných míst nádrže.  Hned po prezentaci, prošel každý závodník prvním praktickým úkolem - poznáváním rybích druhů, ve kterém prokázali závodníci výborné výsledky a sbírali potřebné body, pro celkové pořadí v rybolovné technice a rybářských znalostech.

Po přípravě na lovných místech a za pět minut devět již nebránilo nic tomu, aby se ozval první signál, kterým bylo zahájeno krmení. Pět minut poté, druhým signálem, závod mohl začít. Největší rybu -  kapra 47cm ulovila Andrea Hanžlová. Vzhledem k nečekanému ochlazení nebyly úlovky rekordní, během závodu se chytala především bílá ryba... Po posledním signálu, který ukončil závod lovu ryb udicí, následovala pauza na občerstvení, kdy závodníci dostali zdarma kuřecí steak a Jupíka od Kofoly. Velký úspěch měly též mražené koblížky, koláčky a bublaniny od Havlů, Naglů, Turků a dalších rodinných příslušníků děti doprovázejících. Po zaslouženém občerstvení se závodníci vydali po břehu rybníka na několik stanovišť, kde na ně čekaly připravené dovednostní soutěže, za jejichž splnění získávali drobné ceny. Nechyběla též druhá bodovaná část klání v rybolovné technice, házení udicí na terč. Nejlepší výkon předvedl Jan Kovář, o jehož prvenství rozhodl až „rozstřel" s Michalem Krosnařem. Třetí místo si vybojovala Nikola Tvrdá, také po finálovém rozstřelu. V doprovodných soutěžích opět svou oblibou dominovala střelba ze vzduchovky na terč.

                V půl třetí po vyhodnocení výsledků organizátory se přešlo ke slavnostnímu vyhlášení výsledků. Prvních pět dětí v každé kategorii, tři nejlepší v rybolovné technice, nejlepší rybářka a největší ulovená ryba si odnesli hodnotné ceny od našich sponzorů. Nejvíce cen nám opět zprostředkoval náš věrný partner Tropic Liberec. Během vyhlašování jsme rozdali též devět mobilních telefonů, které nám věnoval letošní reprezentant ČR v plavané Martin Kovář. Vítězi letošních Dětských závodů se stali Středočeši, kácovský Petr Daniš, divišovský Ruda Záruba. Druhá místa získali Martina Hurníková s Tomášem Syrovátkou a na třetích se umístili pražský Ondřej Havel s Kubou Šmídem z Příseky. Výkony všech naleznete v přiložených Výsledkových listinách. Aby nikdo z našich závodů neodešel zklamán, připravili jsme pro každého hodnotně naplněnou tašku od našich dárců a sponzorů. Děkujeme též Vláďovi Pávovi za kuřecí maso, Masu Třebovle za výtečné klobásky a Standovi Komendovi za ostatní. Vítězům a všem závodníkům tímto ještě jednou gratulujeme a děkujeme za korektní klání! Věříme, že všichni zúčastnění byli s průběhem závodů spokojeni a že jsme mimo jiné uspokojili i gastronomické potřeby všech zúčastněných.  Též věříme, že jsme se jako organizace zasloužili o sportovně kulturní zážitek a všichni měli radost z velkého množství cen, pohárů, medailí, diplomů a darů.

                Naše poděkování patří všem lidem, dobrovolníkům, kamarádům a partnerům, bez kterých bychom naši činnost nedokázali provozovat. Děkujeme proto Středočeskému územnímu svazu, Českému rybářskému svazu, společnostem Tropic Liberec, Saenger, MOSS SK- Delphin, Mivardi, Karlovi Niklovi, společnosti ABF – For Fishing, FOX, D.A.M., Vodním zdrojům a.s., Restauraci u Piškota v Kladrubech, Timáru Mix, Pivovaru Ferdinand Benešov, Pekárně Turek Vlašim,  MASO-TŘEBOVLE s.r.o., Drůbež Palmovka, Kofola a.s., Sedldekor s.r.o., Kontu Bariéry, rodině Hanikýřů a obci Kladruby. Mediální podporu pro handicapované rybáře neúnavně zajišťují časopisy Kajman, Kapr, Benešovský deník a internetové portály SÚS, Vozka, Žiju s handicapem, Vozejkov, Chytej, Inrybar, MRK, Časnaryby, Rybařskýrozcestník, Pražský zpravodaj a další, kterým tímto děkujeme!

Věříme, že po prázdninách opět uvítáme v našich řadách, v kladrubském rybářském kroužku „Vydrýsci" další děti se zájmem o rybařinu. Neváhejte nás prosím kontaktovat.

Petrův zdar za ČRS MO Kladruby přejí

Jan Porhansl a Tomáš Kučera

Světový den rybářství

Datum: 27.06.2018

Tento svátek připadá každoročně na 27. června. Ve světě si jej připomínají svazy rybářů, producenti ryb a nejrůznější rybářská sdružení již od roku 1985, od roku 2001 pod záštitou OSN. Hlavním důvodem k vyhlášení Světového dne rybářství byla podpora udržitelného rozvoje rybolovu.

Vodní plocha v České republice zabírá přibližně 163 tisíc hektarů. Z pohledu rybáře je využívána ve dvou režimech – v režimu rybníkářství (chov ryb pro tržní účely) a v režimu sportovního (rekreačního) rybolovu. Český rybářský svaz hospodaří na více než 35.000 hektarech vod, tedy na 20% celkové vodní plochy v ČR. Sportovní rybolov se velmi výrazně podílí i na jídelníčku – čtvrtina konzumace tuzemských sladkovodních ryb pochází z lovu ryb udicí.

Největší vodní plocha v ČR, Údolní nádrž Lipno, dokončená v roce 1959,  je s 4900 hektary, 300mil. m3 zadržované vody a 150 kilometry břehů také největším revírem ČRS z pohledu plošné výměry...	...ale největší objem vody má druhý největší revír ČRS, ÚN Orlík (716 mil. m3, 300 km břehů). Málokdo ví, že po jeho vzniku v roce 1961 na něm dekádu hospodařilo Státní rybářství s cílem těžit ryby sítěmi.

Hlavní činností ČRS je péče o svěřené revíry. Dlouhodobě do nich vysazuje výrazně vyšší počet ryb, než z nich sportovní rybáři odnesou – tento „deficit“ je způsoben zejména predací (nejen vlivem dravých ryb, ale i kormorána, volavky, vydry nebo norka) i přirozenou úmrtností a ekologickými haváriemi.

V poslední ukončené sezóně 2017 tak bylo do revírů ČRS vysazeno 13,6 milionu kusů ryb o celkové váze 3,2 milionu kilogramů a hodnotě přes 200 milionů Kč. Nemalý podíl z tohoto objemu tvořili dravci (1,15 milionu kusů candáta, 700 tisíc štik, 200 tisíc okounů), lososovité ryby (919 tisíc pstruhů obecných, 364 tisíc pstruhů duhových, 60 tisíc sivenů), kapři (2,4 milionu kusů) i úhoři (1,5 milionu kusů). Celkově bylo udicí odloveno 1,59 milionu kusů ryb o váze 2,6 milionu kilogramů, druhově dominoval kapr (916 tisíc kusů, 2 miliony kilogramů).

Český rybářský svaz pořádá (nejen) při příležitosti tohoto dne celou řadu regionálních akcí, přednášek a prezentací naší činnosti; podrobnosti o nich najdete na stránkách a sociálních sítích územních svazů a místních organizací. Zajímavý program pro rybáře i veřejnost, spojenou i s možností si ulovit vlastní rybu, připravil Jihočeský územní svaz (více info v odkazu). 

^{_{Tomáš Kočica}}

Informační zpravodaj Rybníkářství - aktuální informace z oboru rybářství (červen 2018)

Datum: 27.06.2018

Přebíráme z časopisu Rybářství - Jaké jsou vaše první zkušenosti s prodlouženou denní dobou lovu na MP revírech?

Datum: 25.06.2018

Zdroj: časopis Rybářství http://www.casopisrybarstvi.cz/

Zpravodaj ČRS ke stažení (červen 2018)

Datum: 25.06.2018

Právě vychází červnové číslo Zpravodaje ČRS, který má za úkol mapovat nejdůležitější události uplynulého období. Je určen pro místní organizace, členy a funkcionáře ČRS, ale zajímavé informace v něm může najít i široká veřejnost.

Červnové vydání se zabývá následujícími tématy:

• Úlovky sezóny 2017 na celosvazové mimopstruhové povolenky 
• Aktualizace kontaktů rybářských kroužků ČRS
• Nabídka sjednocení e-mailových adres pro místní organizace
• Atraktivní studium rybářských oborů na SRŠ Vodňany
• Problematika kormorána velkého a škod způsobených na revírech ČRS s postupem vyřízení výjimky pro odstřel
• Přehled nejdůležitějších usnesení Rady ČRS (duben - červen)
• 110 let výročí založení místní organizace Humpolec
• Mistrovství Evropy v lovu ryb na umělou mušku
• Okénko do minulosti z archivu ČRS
• Natura Viva 2018 - ohlédnutí za výstavou
• Pstruží líheň Domašov
• Výsledky konferencí územních svazů
• Změny BPVRP schválené Radou ČRS pro rok 2019

Pro ty, kteří sledují pravidelně stránky a sociální sítě Rady ČRS bude řada témat již známá, některé z nich mají ale ve Zpravodaji premiéru.

Další číslo Zpravodaje vyjde počátkem listopadu.

Červnové číslo Zpravodaje je ke stažení zde, elektronická distribuce místním organizacím, územním svazům a partnerům ČRS bude probíhat v následujících hodinách a dnech. 

^{Tomáš Kočica}

Setkání členů Rady ČRS se zástupci Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR a představiteli Ministerstva zemědělství

Datum: 22.06.2018

Ve čtvrtek 21. června proběhlo setkání členů Republikové rady ČRS a jednatelů územních svazů s vedením a členy Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zástupci Ministerstva zemědělství. Po oficiální pracovní části ve Zvíkovském Podhradí pokračovala schůzka neformálně na středisku ČRS Štědronín.  

Kontaktu s poslanci věnuje ČRS velkou pozornost, setkání ČRS a Zemědělského výború se již stalo tradiční událostí - v minulosti se konalo  v roce 2007, 2011 a 2014. Ačkoli podle potřeby probíhají jednání statutárních zástupců ČRS s vedením Zemědělského výboru, jsou setkání s dalšími poslanci, členy ZEV, velmi důležitá. Umožňují sdílení názorů širší skupiny rybářů a politiků a hledání společného postupu  v nejdůležitějších otázkách, týkajících se výkonu rybářského práva v ČR.

Zemědělský výbor patří k nejstarším a nejvýznamnějším výborům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Pro Český rybářský svaz je jeho činnost zásadní – tento výbor projednává návrhy zákonů týkající (mimo jiné) rybářství, zemědělství i rozvoje venkova. Do kompetence Zemědělského výboru náleží projednávání rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství včetně. projednání záležitostí Státního zemědělského intervenčního fondu a výdajů na Společnou zemědělskou politiku EU s dopady na státní rozpočet (přímé platby, Program rozvoje venkova, národní zdroje k provádění tržních opatření v rámci Společné organizace trhu). Dále projednává návrhy rozpočtů Státního pozemkového úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu a dotační programy zemědělství pro příslušný kalendářní rok. V rámci tohoto výboru je zřízeno pět podvýborů. Jedním z nich je i Podvýbor pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství.

V hlavní části jednání proběhly prezentace nejdůležitějších problémů, s nimiž se Český rybářský svaz v současnosti setkává. Řeč byla zejména o rybožravých predátorech a odmítaných náhradách za jimi způsobené škody na rybářských revírech, které musí ČRS vymáhat soudně. Diskutovány byly také podmínky a výše alokace dotačního titulu na zvýšení retenční kapacity rybníků a vodních nádrží, z něhož sice mohou čerpat podporu na odbahnění rybníků i rybářské svazy, ale prakticky je vylučuje podmínka plátcovství DPH žadatele o dotaci. Dále se hovořilo o problematice financování rybářské stráže (zejména "profesionální") a potřebě takových legislativních opatření, která by umožnila vydávat rybářské lístky (alespoň krátkodobé) v místě výdeje povolenek k rybolovu s cílem zvýšit  dostupnost rybářských lístků pro rybáře ze zahraničí v turisticky exponovaných oblastech v rámci podpory agoturistiky. 

Samozřejmě také došlo na největší současný problém, kterému Český rybářský svaz čelí a bude s ním bojovat i v budoucnu – nedostatek vody a neschopnost krajiny vodu efektivně udržet. Toto téma se jako červená nit vine všemi oblastmi hospodaření v krajině – zemědělstvím, včelařstvím, myslivostí i rybářstvím. Jeho řešení bude vyžadovat celou řadu komplexních opatření a postupů, a zejména velmi intenzivní spolupráci mezi státními institucemi a zájmovými organizacemi.

Minulá setkání s poslanci a zástupci MZe přinesla celou řadu konkrétních výsledků, zejména v oblasti legislativních změn (krátkodobé a doživotní rybářské lístky, změna denní doby lovu…) a dotačních titulů, například zřízení dotačního titulu Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů, ze kterého již ČRS čerpal 33 milionů Kč (a u kterého se podařilo zabránit, díky intervenci Zemědělského výboru u ministra zemědělství,  jeho snížení na třetinu). Nejdůležitějším výsledkem, který ale není příliš „vidět“, je zachování podoby zákona o rybářství, který Svazu zajišťuje  kontinuitu užívání rybářských revírů.

Příjemné prostředí střediska Štědronín na břehu nádrže Orlík umožňuje projednávat s jednotlivými poslanci i po skončení oficiální části zasedání daná témata v přátelské a neformální atmosféře, což bezesporu vede k lepšímu vzájemnému pochopení priorit a potřeb jednajících stran. Nadstandardní vztahy s ČRS v průběhu setkání opakovaně ocenil nejen předseda Zemědělského výboru Ing. Jaroslav Faltýnek, ale i místopředseda tohoto výboru a předseda Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství Ing. Pavel Kováčik a ředitel Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství Ministerstva zemědělství Ing. Martin Žižka, Ph.D.

Pro účastníky setkání byla připravena i vyhlídková plavba lodí po revíru Rady ČRS ÚN Orlík, prohlídka střediska ČRS Štědronín a na závěr rybí raut.

Všem zúčastněným děkujeme za přijetí pozvání a věříme v úspěšnou spolupráci i do budoucna.

^{Tomáš Kočica}

16. Mistrovství světa v lovu ryb přívlačí

Datum: 20.06.2018

Letošní rok se konalo 16. Mistrovství světa v lovu ryb přívlačí ze břehu v Bosně a Hercegovině.

Český tým nastoupil do závodu pod vedením trenéra Jana Kropáčka ve složení Čepelák Michal, Čepelák Tomáš, Foltýn Martin, Kop Dan a Svoboda Martin.

Závodní sektory byly vytyčeny kousek za městem Istočno Sarajevo na řece Željeznica. Pořadatelé závodu odvedli velký kus práce nejen s excelentním zarybněním pstruhem potočním, ale také s perfektní úpravou okolí revíru. Před závodem byly od odpadků a plastů vyčištěny nejen pobřežní pozemky, ale i celá řeka.  

Vysazení pstruzi potoční byli v ideální závodní velikosti od 25 do 35 cm a v perfektní kondici. Během šampionátu se chytl rekordní počet ryb - 5766 kusů. Dále byl stanoven rekord za jedno kolo (45 minut), kdy ruský závodník ulovil 46 ks ryb. 

Český tým byl letos blízko medaile, jak týmové tak v individuální kategorii. Nakonec z toho bylo slušné 5. místo z celkem 19-ti zúčastněných zemí.

V jednotlivcích obsadil z české reprezentace nejlepší pozici Dan Kop, který vybojoval výborné 9. místo.