Pro správnou funkci webu a sledování návštěvnosti používáme soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Český rybářský svaz, z. s.
Hlavní menu
ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ
Vlajky
English Deutsch Czech Rusky
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Fotogalerie
Rada ČRS
Rybářské revíry
Revíry Rady ČRS
Dotace
Operační program Rybářství
TOPlist
od 20.4.2004 (5600.6 dnů)
Naši partneři
Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň FISH Farm Bohemia s.r.o. Banner FOR FISHING Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. MZE Stále na rybách - ryby a rybaření Sensas Pstruhařství Jizerské hory s.r.o. Českomoravská myslivecká jednota Český zahrádkářský svaz Chytej.cz - voda, ryby, rybáři a rybaření VÚRH JU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Český svaz včelařů Hotel***Zvíkov Moravský rybářský svaz Hamedia - reklamní servis Poděbrady Časopis rybářství Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie Vodňany Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň FISH Farm Bohemia s.r.o. Banner FOR FISHING Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. MZE Stále na rybách - ryby a rybaření Sensas Pstruhařství Jizerské hory s.r.o. Českomoravská myslivecká jednota Český zahrádkářský svaz Chytej.cz - voda, ryby, rybáři a rybaření VÚRH JU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický Český svaz včelařů Hotel***Zvíkov Moravský rybářský svaz Hamedia - reklamní servis Poděbrady Časopis rybářství Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie Vodňany
Naši partneři
 Dnes je středa, 19. prosince 2018, svátek má Ester, zítra Dagmar Slunce 07:58Měsíc 16:02
Zpočátku na východě místy polojasno, během dne všude postupně zataženo. Nejvyšší teploty -1/+3 °C. Mírný jihovýchodní vítr. Slunce vychází v 07:57 a zapadá v 16:01.
Bio: 2 - střední zátěž
Rekordy počasí pro daný den:
Maximum: 14.2 °C (1999)
Minimum: -25.4 °C (1784)
Dlouhodobý průměr: -0.7 °C
Pranostika na dnešní den: Mnoho sněhu v prosinci - mnoho ovoce a trávy.
1°/-3°
Zformátuj pro tisk a vytiskni tuto stránku
Denní doba lovu ryb v prosinci je na mimopstruhových revírech od 5 do 22 hod. a pstruhových od 7 do 17 hod.
Apartmány

Rybářský kalendář

Přidat událost
Přidat událost
St
19.12.
Po
31.12.
Poslední den možnosti lovu ryb přívlačí, hlubinnou přívlačí, čeřínkováním a na nástražní rybku v mimopstruhových rybářských revírech. Konec lovu dravých druhů ryb v mimopstruhových rybářských revírech.
Připomínka
Út
01.01.
Začátek hájení hlavatky obecné v rybářských revírech
Připomínka
Út
01.01.
Začátek hájení bolena dravého, candáta obecného, okouna říčního, sumce velkého a štiky obecné v mimopstruhových rybářských revírech
Připomínka
So
05.01.
Zbývá 10 dní pro odevzdání vyplněného úlovkového lístku (povolenky k lovu ryb) na MO ČRS
Připomínka
Út
15.01.
Poslední den pro odevzdání úlovkového lístku (povolenky k lovu ryb) na MO ČRS
Připomínka
So
16.03.
Začátek hájení ostroretky stěhovavé, parmy obecné, parmy východní, podoustve říční a jesetera v rybářských revírech
Připomínka

Aktuality a reportáže

Zasílání upozornění na nové aktuality a reportáže
Zasílání upozornění na
nové aktuality a reportáže
z 667

Do ztracena
Poster

Ze zasedání Republikové rady ČRS (prosinec 2018)

Datum: 11.12.2018

Republiková rada ČRS se sešla na své poslední letošní schůzi 6. prosince 2018. Zároveň šlo o první zasedání nově konstituované Rady po XVII. Republikovém sněmu ČRS.

Její složení doznalo podstatné změny – v centrálním svazovém orgánu zasedlo šest nových členů. K obměně došlo i na postu nejvyšším, po předchozím předsedovi JUDr. Alexanderovi Šímovi, který již na tuto funkci na sněmu nekandidoval, vedl poprvé jednání Rady nově zvolený předseda Českého rybářského svazu, PhDr. Mgr. Karel Mach, MSc., MBA.

Obrázek

V prvním bodu zasedání ustavující schůze proběhla volba místopředsedů – prvním místopředsedou byl zvolen Ing. Karel Anders, předseda Územního svazu města Prahy, druhým místopředsedou pak JUDr. Jaroslav Holý, předseda Severočeského územního svazu ČRS.

Rada dále rozhodla využít svého oprávnění vyplývajícího z čl. 18 Jednacího řádu ČRS zřídit odbory a komise, jako poradní orgány pro jednotlivé úseky svazové činnosti.  Měly by být zhruba ve stejném rozsahu jako dosud, tzn., hospodářský odbor (nově bude ustavena jeho pstruhařská sekce), ekonomická komise, odbor čistoty vody a životního prostředí, právní komise, odbor mládeže, odbor rybolovné techniky, odbor LRU muška, odbor LRU přívlač, odbor LRU plavaná a odbor LRU feeder.

Člen Rady Radek Zahrádka podal návrh na doplnění sportovních odborů lovu ryb udicí o nový odbor položená. Při posouzení návrhu však nebyla nalezena shoda zejména v otázce financování z prostředků vyčleněných pro rybářský sport (hlavním zdrojem na úrovni Rady ČRS je 16 Kč z podílu Rady z členské známky dospělých), proto bylo definitivní projednání návrhu odloženo na příští zasedání. Jako podklad budou vyžádána stanoviska územních svazů, a to jak ke zřízení odboru položená na úrovni územních svazů (některé již tento odbor ustavený mají), tak i v rámci Rady. Rada dále vyžádá nominace zástupců územních svazů do uvedených odborů a komisí s tím, že jejich členy a předsedy bude jmenovat na příštím zasedání.

V dalším bodu jednání se členové Rady vyjádřili k průběhu XVII. Republikového sněmu ČRS (24.11.2018, Průhonice), který vesměs hodnotili po organizační stránce jako velmi dobře připravený a se standardním průběhem. Změn se nedočkaly Stanovy ČRS, jejichž projednání bylo na návrh z pléna hned na počátku sněmu, v rámci úvodního schvalování programu staženo z pořadu jednání. Z důvodu urychlení hlasovací procedury bude pro příště zajištěno mobilní hlasovací zařízení a provedena opatření k eliminaci možných problémů techniky.

 

Rada se dále věnovala návrhu rozpočtu na rok 2019, jehož objem činí 135 mil. Kč (z toho 105 mil. Kč představují rozpočtované prostředky celosvazového rybolovu, které jsou po odečtení režijních nákladů bezezbytku rozděleny mezi jeho účastníky, tzn. územní svazy). Návrh rozpočtu  projednala a doporučila ke schválení jak ekonomická komise, tak Republiková dozorčí rada. Rada konstatovala, že předložený návrh byl připraven v souladu s obecně závaznými právními předpisy a pravidly Rady ČRS pro sestavování rozpočtu, před jednáním nebyly podány žádné připomínky, ani požadavky na vysvětlení rozpočtovaných položek.  S ohledem na časový prostor, potřebný pro vypořádání dotazů, vznesených členy Rady až přímo při vlastním projednávání rozpočtu, přesunula Rada jeho schvalování na příští zasedání.

Předseda ČRS Karel Mach vyzval v této souvislosti členy Rady k předkládání dotazů a připomínek k projednávaným materiálům s patřičným časovým předstihem, aby na ně bylo možné včas připravit odpověď či vysvětlení a schválení materiálů se zbytečně neodkládalo. Tato zásada byla přijata.

V dalším byl akceptován návrh plánu práce Rady na rok 2019, který počítá s 10 zasedáními a může být v případě potřeby upraven.

Na závěr vyslechla Rada informaci o konání územní konference Severočeského územního svazu konané 17. listopadu 2018, která zvolila předsedou JUDr. Jaroslava Holého, členem Republikové rady Ing. Ivana Bílého, Ph.D. a členem Republikové dozorčí rady Vlastislava Fantu.

Příští zasedání Republikové rady se bude konat 10. ledna 2019.

 

Jan Štípek

jednatel ČRS

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­


 

Přehled o podstatnějších aktivitách funkcionářů a pracovníků Rady ČRS, konaných od minulého zasedání:

8. 11.  (Vrána) Rada ČRS - schůzka Liga Libe k vlivu olova na životní prostředí (snaha orgánů EU o regulaci používání olova v přírodě - střelivo, rybářská olůvka); 10. 11. (Hnízdilová)  Sekretariát - zasedání odboru LRU feeder; 12. 11. (Vrána) Mze - schůzka hospodářů v krajině k invazním nepůvodním druhům; 13. 11. (Vrána, Kočica) Rada ČRS - TV Prima – změny v rybářském řádu pro rok 2019; 14. 11.     (Zdvořáček, Vrána) Poslanecká sněmovna PČR – jednání s předsedkyní Výboru pro zdravotnictví a členkou Zemědělského výboru prof. Adámkovou za účasti ministra ŽP Brabce ke škodám působeným vydrou na rybách a k nutričnímu přínosu lovu ryb na udici; 14. 11. (Vrána) Trhovky - konference Povodí Vltavy k plánovaným investičním akcím na VD Orlík 2014 – 2025 (výrazné snížení hladiny); 15. 11. (Vrána) AOPK ČR – zasedání Komise pro rybí přechody; 15. 11. (Vrána) Praha – IPR Workshop „Vltava v Praze“ a Setkání se zástupci Bosny a Hercegoviny k problematice MVE;  15. 11. (Štípek, Bauerová, Zdvořáček, Zemánková, Kočica, Podlesný) Rada ČRS – porada jednatelů územních svazů; 19.11. (Hnízdilová) MZe - předání vyúčtování příspěvku MZe na vzdělávání dětí (Pracovní sešit); 20. 11. (Vrána) Hradec Králové Lesy města Hradec Králové, 6. schůze podvýboru pro lesní hospodářství PS PČR – přednáška pro poslance o vlivu vydry na ryby; 20. 11. (Podlesný) Mze - podání projektů ČRS na rok 2019 v rámci státní dotační politiky pro NNO z kapitoly Mze; 20.11. (Štípek, Kočica) Rada Praha – jednání se zástupci Vltava Labe Media (vydavatel Deníků) o možné spolupráci; 21. 11. (Vrána) Jizera - natáčení s ČT 1 o změnách rybářského řádu pro rok 2019; 22.11. (Šíma) – účast na zasedání Zemědělského výboru PS PČR (predátoři, dotace, informace o činnosti ČRS); 22. 11. (Podlesný) Praha - 8. zasedání Monitorovacího výboru OP Rybářství; 24. 11. (členové Rady, pracovníci sekretariátu) Průhonice – XVII. Republikový sněm ČRS; 26.11. (Anders, Bauerová, Štípek) Rada Praha – zasedání ekonomické komise Rady k rozpočtu na rok 2019; 27. 11. (Vrána) Rada ČRS            – natáčení seriálu o místech spojených s rybami; 27. 11. (Hnízdilová, Zemánková) MŠMT - odbor sportu - seminář k registru sportovců a organizací; 1. 12. (Zemánková) Sekretariát - zasedání odboru LRU muška; 4. 12. (Bauerová, Ličko, Podlesný) Sekretariát - kontrola hospodaření s veřejnými prostředky poskytnutými ČRS v roce 2017 v rámci státní dotace pro NNO 2017 z Mze (bez závad); 4. 12.  (Vrána) Rada ČRS - zasedání odboru čistoty vody a životního prostředí; 6.12. (Podlesný) České Budějovice – plenární zasedání Rybářského sdružení ČR.

Do ztracena
Poster

Rybářské úřední martyrium: administrace žádostí na odstřel kormorána velkého

Datum: 03.12.2018

Kormorán velký (Phalacrocorax carbo sinensis). Už jen ten název sinensis = čínský nám napovídá, že u nás zřejmě úplně původním druhem nebude. Vykopávky u nás existenci tohoto druhu rozhodně neprokázaly, taktéž z pečlivě vedených kronik našich předků plyne, že říční rybáři a rybníkáři neměli s tímto druhem žádné těžkosti. Jeden by si tedy myslel, že svým chováním jednoznačně naplňuje definici invazního nepůvodního druhu ve smyslu Nařízení Komise EU 2016/1141, a že na jeho hubení bude možné čerpat štědré dotace z EU. Kupodivu se tak nestalo a orgány ochrany přírody považují kormorána za náš původní druh, neboť k nám údajně nebyl zavlečen člověkem, ale přiletěl sám.

Obrázek

Není tohle typická ukázka nepůvodního invazního druhu? Rybáři a ochrana přírody se nemohou shodnout.

Tak jako tak musíme konstatovat, že u nás každoročně způsobí na rybářských revírech škody v řádu desítek miliónů korun. Jen v minulém roce, kdy bylo kormoránů méně než v předchozích létech, dosáhly celkové škody na revírech ČRS výše přes 40 miliónů Kč. Náhrady škod se přitom na rybářských revírech nevyplácejí a ani v minulosti se nikdy nevyplácely. Snažíme se o ně jen obtížně bojovat u soudu a také Ministerstvo zemědělství pomáhá od roku 2015 dotačním titulem na podporu mimoprodukčních funkcí rybářských revírů.

Není to nefér? Na zarybnění se přeci jako rybáři skládáme sami – peníze na vysazené ryby si vybíráme mezi sebou prostřednictvím plateb za povolenku. Pak přiletí hejna hladových krků kdoví odkud a vše je ztraceno – namísto vysazených ryb nám zbydou prázdné řeky, zatímco za naše peníze vykrmení kormoráni se na jaře o to lépe rozmnoží někde v klidu u moře a příští rok se vrátí ve větších počtech. Aby ne, když pro ně Česká republika doposud znamená stravování formou švédského stolu, přičemž u pokladny se nic neplatí. Prostě takový splněný sen každého kormorána.

Ani ostnitá hřbetní ploutev a šupinová zbroj nepomohla vltavskému okounovi v boji s predátorem. Od ulovení k plnému polknutí kořisti stačilo pouhých 6 vteřin.

Aby kormoránům trochu zašla chuť, můžeme žádat o jejich plašení a odstřel. Kdo to ale v praxi zkusil, ví, jak je to administrativně opravdu náročný proces. Nestačí jedna žádost, jsou potřeba hned dvě a nelze je podat současně. Napřed je třeba žádat o výjimku dle § 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Aby toho nebylo málo, musíme podat ještě druhou žádost, dle § 39 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Je-li v blízkosti daného revíru nějaká chráněná oblast, klesá šance na získání výjimky k nule. V opačném případě je zahájeno řízení, které by podle správního řádu mělo trvat maximálně 1 měsíc. Praxe je však zcela jiná. Úřady jsou zahlcené a tak vyřízení žádosti trvá nezřídka více než rok. Netřeba chodit daleko, někdy na počátku letošního roku 2018 jsme žádali obec s rozšířenou působností Železný Brod o výjimku na plašení kormorána na revíru Jizera 9. Co myslíte, už jsme dostali rozhodnutí? I kdepak… Jistě už tušíte. Žádáte o povolení na pět let, rok zabere administrace – a hned máte o rok kratší žádost.

Když vydání rozhodnutí zdržuje samotný úřad, bývá to ta lepší varianta. V průběhu řízení se může přihlásit se svými připomínkami a podněty (rozuměj protesty) řada různých spolků. Dlužno dodat, že se často jedná o osoby s povrchní znalostí problematiky, pro které bývá jediným argumentem, že kormorán je prostě: „tak krásný pták“ a proto by se neměl plašit a střílet.

V některých krajích bylo sice Ministerstvem životního prostředí vyhlášeno tzv. opatření obecné povahy, tedy paušální výjimka na odstřel kormoránů. Její rozšíření na další kraje, případně území celé ČR však ministerstvo podle svých slov nechystá, ačkoliv problémy s kormorány máme jistě na celém území ČR. Navíc má opatření obecné povahy malý háček – platí až ve chvíli, kdy příslušný úřad ze své vůle na vývěsce vyhlásí, že nastaly podmínky pro jeho použití. Když to neudělá, opatření jako by nebylo. Takže i když je teoreticky cesta k odstřelu kormoránů v některých krajích volná, rybáři musí často za příslušným úředníkem s prosíkem a není-li vůle z jeho strany, střílet se nadále nesmí.

Protože neexistuje jednotný přístup úřadů k vydávání výjimek, může si samotný úřad vyžádat další doplnění žádosti – podle toho, jak je daný úředník kreativní, nebo jak moc se bojí vydat rozhodnutí. Pořádně vysoký spis je přeci jen ukázkou, že bojoval s nezdolnými rybáři až do hořkého konce a ustoupil až pod velkým tlakem.

Kolik ryb nám bude v příštím roce chybět na trdlištích? Srdce rybářského hospodáře krvácí...

Ale proč? Proč má být pták cennější než ryba? Naše původní a cenné druhy ryb se stávají obětí intenzivních náletů druhu, který v naší krajině historicky nemá své místo a rozhodně ne v těchto počtech. Neměl by raději o jeho odstřel žádat sám státní orgán ochrany přírody, v zájmu zachování našich původních druhů ryb? Ne – z nějakého prapodivného důvodu se tak neděje. Žádost podávají rybáři. Aby toho nebylo málo, dokonce ji musí rybáři v řadě případů podávat prostřednictvím a jménem mysliveckých spolků. Spolupráce s myslivci pak není zadarmo. Je to logické – je přeci snazší i atraktivnější vystřelit si na divočáka. Jedna dobrá rána a je zajištěn zážitek i maso na několik dní. S kormoránem není tak snadné pořízení:

  • dle platného zákona není možné střílet kormorány sedící na stromech
  • dle platného zákona je možné střílet kormorány pouze brokovnicí
  • kormorány není možné střílet v průběhu lovu na vodní hladině (hrozí odražení broků a zranění osob)
  • vodní tok často tvoří hranici honitby a není možné střílet do sousední honitby
  • kormoráni se naučili létat tak vysoko, aby na ně myslivci s broky „nedosáhli“

Kormoráni se naučili létat vysoko - ke slovu přichází náboje semi-magnum. 

Takže na sestřelení kormorána padne zpravidla hned několik nábojů, což stojí peníze. Moc masa si z něj myslivec nevezme. Protože se kormoráni drží u řek, velká část z nich spadne po zásahu do vody. A myslivec nemůže do ledové vody poslat psa, aby kormorána aportoval. Hrozí mu totiž podchlazení, křeč, utonutí, případně vyklovnutí oka v případě, že by se kormorán ještě bránil. Jestliže tedy kormorán spadne do řeky, zpravidla ho vezme proud a myslivec nemá, jak by prokázal, že ho zastřelil.

Kormorán dopadl na pole - myslivec má štěstí a pes poslušně přináší úlovek. Ale poslat psa řeky, která unáší ledové kry by bylo hazardováním s jeho zdravím a životem.

Podtrženo, sečteno, myslivci moc motivace k odstřelu kormoránů nemají – jejich lov je stojí jen čas a peníze za benzín, střelivo a opotřebení zbraně. Jedinou motivací jim může představovat zástřelné, které jim doposud v různé výši vyplácí právě rybáři. 

Zde se konečně zablýsklo na lepší časy. Nařízením vlády, které nabývá účinnosti od 1. 11. 2018 bude stát vyplácet zástřelné 500 Kč za kormorána.

Tak, máme schválené plašení a odstřel kormoránů. Dokonce jsou i peníze na zástřelné. Myslíte, že končí vaše martyrium s kormorány? I kdepak! Svůj hořký kalich si musíte vypít až do konce (roku). V podmínkách každého povolení se píše, že na konci kalendářního roku musíte úřadu nahlásit, kolik kormoránů bylo na daném revíru střeleno. Prý to chce EU. Jste žadatel, máte to v podmínkách, starejte se…

Jinými slovy, blíží se konec roku, všichni mají volno a připravují se na slavení nového roku. S výjimkou rybářů – my obvoláváme myslivce a ptáme se, kolik toho letos nastříleli. Jejich ochota ke spolupráci je koncem roku vpravdě různá. Na jeden revír připadá většinou hned několik mysliveckých honiteb. To znamená co revír, to přinejmenším deset telefonátů. Máme na starosti přes 1300 revírů…

A to nejlepší nakonec – všechny údaje o odstřelu kormoránů sbíráme zbytečně. Úřad je má k dispozici, protože je stejně dostává od mysliveckých hospodářů v rámci povinných každoročních hlášení o odlovu zvěře v dané honitbě.

Tento článek dejte přečíst všem, od kterých uslyšíte, že ČRS s kormorány nic nedělá…

                                                                                                                                                                                                                                                                                          Pavel Vrána

Do ztracena
Poster

Hladina ÚN Orlík bude v následujících létech výrazně kolísat

Datum: 29.11.2018

Státní podnik Povodí Vltavy (PVL) prezentoval během konference na Trhovkách 14. listopadu 2018 plán investičních akcí na ÚN Orlík v létech 2019 – 2025. Tyto akce zahrnují mj. manipulace s vodní hladinou, které ovlivní výkon rybářského práva, respektive dostupnost nádrže pro rybáře. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli předat našim rybářům ucelené informace o této problematice.

Jedná se o 3 samostatné investiční akce:

  1. modernizace lodního výtahu
  2. budování nového bezpečnostního přelivu
  3. prohrábky pod ÚN Kořensko  

Modernizace lodního výtahu si vyžádá snížení hladiny ÚN Orlík v období listopad 2019 – březen 2020 na kótu 339 m. n. m.

Budování nového bezpečnostního přelivu v pravém zavázání hráze ÚN Orlík si vyžádá v období srpen 2020 - březen 2021 opětovné snížení hladiny na kótu 339 m. n. m. V následné etapě (duben 2021 – listopad 2021) bude hladina udržována na kótě 349 m. n. m.

Prohrábky pod ÚN Kořensko budou probíhat v období říjen 2019 – duben 2020, případně říjen 2020 – duben 2021. Plánuje se odtěžení 28 tisíc m3 substrátu dna, prohrábka se bude týkat úseku 1862 m pod ÚN Kořensko.

Investiční akce si navíc v období březen 2022 – květen 2024 vyžádají přerušení automobilové dopravy přes hráz ÚN Orlík.

Uvedené termíny jsou termíny plánované, mohou doznat dílčích změn v závislosti na přírodních podmínkách (povodně, sucho) a průběhu výběrového řízení.

V případě velkého poklesu hladiny v nádrži dojde k dočasnému hájení nátokových částí nádrže z důvodu ochrany rybí obsádky - vše bude uživatelem upřesněno na webových stránkách a na místě vyznačeno cedulemi.

Podrobnější informace k zamýšleným akcím mohou rybáři nalézt na odkazu:

http://www.pvl.cz/files/download/PVL_SPS_Trhovky_14_11_2018.pdf

Mapa plánovaného kolísání vody v nádrži Orlík v souvislosti s investičními akcemi v létech 2019 - 2025:

Obrázek

Hospodářské oddělení Rady ČRS

Do ztracena
Poster

Přebíráme z časopisu Rybářství - Jaké vidíte příčiny úbytku lipana v rybářských revírech?

Datum: 28.11.2018

Obrázek

Zdroj: časopis Rybářství http://www.casopisrybarstvi.cz/

Do ztracena
Poster

Vrcholí zarybnění Orlíku a Trnávky candátem, štikou a amurem

Datum: 27.11.2018

V uplynulých dnech vrcholilo zarybnění revírů Rady ČRS ÚN Trnávka a ÚN Orlík. Do ÚN Trnávka bylo vysazeno 400 kilogramů štik, 150 kilogramů candátů a 100 kilogramů amurů.

Obsádku údolní nádrže Orlík rozšířilo 1.750 kilogramů štik a 100 kilogramů candátů. Při vysazení ryb klademe velký důraz na jejich rozvoz loděmi po co největší ploše vodní nádrže, který je sice pracnější a časově náročný, ale rozhodně se vyplatí.

Obrázek

  Autentické  fotografie ze zarybnění Orlíku a Trnávky z listopadu 2018


V loňském roce 2017 se do ÚN Trnávka vysadilo 22.000 kilogramů kapra, 370 kilogramů lína, 450 kilogramů štiky, 320 kilogramů amura, 140 kilogramů candáta a 480 kilogramů pstruha duhového; nad rámec zarybňovací povinnosti bylo vysazeno i téměř 3.000 úhořů. Úlovky na této nádrži jsou také nadprůměrné - ve statistikách bylo mimo jiné vykázáno 12.247 kilogramů kapra, 469 kilogramů štiky, 361 kilogramů candáta. O dodržování rybářského řádu se na Trnávce stará 33 členů dobrovolné i profesionální rybářské stráže.

V roce 2017 bylo do Orlické nádrže vysazeno celkem 78.000 kg kaprů, 1.800 kilogramů línů, 2.900 kilogramů štik, 2.200 kilogramů candátů, 5.710 kilogramů amurů a nad rámec zarybňovacích plánů i přes 20 tisíc úhořů a 30 tisíc okounů.

Vynikajících výsledků dosahuje Orlík i z pohledu úlovků - v minulém roce podle statistik rybáři odlovili 41.000 kilogramů kapra, 15.700 kilogramů candáta, 9.000 kilogramů sumce, 2.900 kilogramů štik a přes 5.000 kilogramů amura .

Územní působnost na Orlíku má 72 členů profesionální i dobrovolné rybářské stráže; jejich činnost od letošního roku podpořilo i zakoupení nové motorové lodi (která také slouží pro rozvoz násady zejména dravých ryb po celé ploše přehrady) a zajištění bezplatného školení všem zájemcům z řad RS na příslušné oprávnění k jejímu použití.

Tomáš Kočica

Do ztracena
Poster

Slovo na úvod předsedy ČRS

Datum: 27.11.2018

Vážení kolegové, kolegyně i všichni příznivci Petrova cechu.

V první řadě bych rád poděkoval za důvěru, kterou jsem dostal od delegátů XVII. Republikového sněmu zvolením do funkce předsedy ČRS. Velmi si jí vážím a zároveň ji považuji za obrovský závazek, jemuž se budu snažit ze všech sil dostát. Dovolte mi poděkovat i ostatním kandidátům, kteří svou dlouholetou obětavou prací pro Český rybářský svaz pomohli vybudovat silnou a zdravou organizaci, kterou bezpochyby jsme.

Nemůžeme ale usnout na vavřínech. Moderní doba je velmi dynamická a je nutné se neustále přizpůsobovat změnám a čelit výzvám, které každý den přináší. Čeká nás široká diskuze o Stanovách, bližších podmínkách výkonu rybářského práva, nutné digitalizaci (a sjednocení) svazové agendy i pravidlech celosvazového rybolovu. Do této diskuze bych velmi rád zapojil nejen členy Republikové rady, funkcionáře územních svazů a místních organizací, ale i členskou základnu, jejíž názor je pro řadu změn stěžejní. Velmi důležité také bude pokračovat v intenzivní komunikaci a spolupráci s politickou reprezentací i zástupci ministerstev.

Český rybářský svaz je organizace, která je postavena na převážně dobrovolné práci mnoha nadšenců ve vedení rybářských kroužků, sportovní oblasti i místních organizacích a územních svazech. Ne vždy je v našich možnostech tuto práci dostatečně ocenit, ačkoli se jedná o jeden z hlavních pilířů, na kterém celý svaz stojí. Budeme pracovat na tom, abychom alespoň zajistili maximální podporu pro jejich práci – ať už z pohledu materiálního nebo z pohledu metodického vedení a právní podpory.

Jak jsem zdůraznil již ve svém projevu na Sněmu, mým cílem je Svaz a jeho organizační složky sjednocovat. Musíme hledat a najít společnou řeč, utvářet kompromisy, respektovat se navzájem a naslouchat argumentům. Celosvazový rybolov nám závidí bezmála celý rybářský svět; společnou snahou musí být jeho udržení a další rozvoj.

Uvědomuji si, že přebírat předsednictví po panu doktoru Šímovi nebude snadné. Jeho odborná erudice, osobní nadhled i manažerské a diplomatické schopnosti dokázaly provést Svaz často nelehkým obdobím posledních osmi let. Patří mu za to velký dík a uznání. Udělám vše pro to, abych byl jeho důstojným nástupcem.

Na závěr mi dovolte popřát všem členům Českého rybářského svazu mnoho úspěchů v osobním i rybářském životě.

S pozdravem Petrův zdar!

Karel Mach

předseda ČRS

 


PhDr. Mgr. Karel Mach, MSc., MBA byl zvolen předsedou Českého rybářského svazu na XVII. Republikovém sněmu 24. listopadu 2018 v Průhonicích. Členem ČRS se stal v roce 1978, následně se stal členem reprezentace (juniorské a posléze seniorské) v Rybolovné technice. Od roku 1999 působí jako předseda MO ČRS Plzeň 2, od roku 2011 je členem výboru Západočeského územního svazu. Konferencí v roce 2018 byl zvolen jako zástupce ZčÚS v Republikové radě ČRS. Působí jako velitel Městské policie Plzeň. 

Do ztracena
Poster

Zasedal XVII. Republikový sněm ČRS; nově zvoleným předsedou se stal Karel Mach

Datum: 24.11.2018

V sobotu 24. listopadu proběhl XVII. Republikový sněm Českého rybářského svazu, z. s. Byl významný tím, že se jednalo o Sněm volební – 162 delegátů a členů Republikové rady na něm rozhodovalo nejen o cílech a dalším směřování ČRS v následujícím čtyřletém období, ale zvolilo i nového předsedu ČRS. Stal se jím PhDr. Mgr. Karel Mach, MSc., MBA.

Z celkového počtu 162 oprávněných delegátů (21 delegátů z každého územního svazu a 15 členů Republikové rady) se Sněmu zúčastnilo 144 delegátů a 14 členů Republikové rady. Tento vysoký počet dalece převyšoval nutnou účast pro usnášeníschopnost Sněmu.

Zahájení Sněmu proběhlo v půl desáté; účastníky a hosty přivítal předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma. Za státní a politickou reprezentaci se jako hosté zúčastnili Ing. Ladislav Skopal (Ministerstvo zemědělství ČR) a Ing. Pavel Kováčik (místopředseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a předseda Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství).

V následujícím bodu programu proběhla volba pracovních komisí – mandátové, návrhové a volební. V každé z těchto sedmičlenných komisí usedl jeden zástupce za každý územní svaz. Předsedou mandátové komise byl zvolen Ing. Jiří Janků (ÚS m. Prahy), předsedou návrhové komise Mgr. David Zdvořáček a předsedou volební komise Václav Voříšek.

Dalším bodem programu byla kontrola usnesení předcházejícího Sněmu v roce 2016; jednatel ČRS Ing. Jan Štípek konstatoval, že usnesení XVI. Republikového sněmu z roku 2016 bylo ve většině bodů splněno, zejména zmínil zavedení rybářského lístku na dobu neurčitou, rozšíření počtu rybářských revírů s 24 hodinovým rybolovem (které nyní odpovídají 40 % rozlohy MP revírů) a zachování podmínek pro výkon rybářského práva.

Předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma následně přednesl obsáhlou zprávu o činnosti Českého rybářského svazu v období 2014-2018. Podrobná prezentace obsahovala nejdůležitější události a data ze všech oblastí svazové činnosti - z hospodaření, ekonomiky, ochrany vody a životního prostředí, sportovní činnosti, práce s dětmi a mládeží, propagačních aktivit, získaných dotacích a legislativních změn.

Obrázek

Na základě návrhu delegáta Středočeského územního svazu byl z programu jednání stažen návrh na změnu Stanov ČRS; Stanovy tedy po tomto Sněmu zůstávají beze změny.

Velmi očekáváným bodem programu byla volba předsedy ČRS. Navrženi byli tito kandidáti:

  • MUDr. Josef Doležal
    • Věk 59 let
    • Garant sportovní činnosti při Republikové radě ČRS, předseda odboru rybolovné techniky Rady ČRS, generální sekretář ICSF
    • Zaměstnání: Vedoucí lékař chirurgického oddělení
  • Dušan Hýbner
    • Věk 42 let
    • Předseda Středočeského územního svazu ČRS, předseda Hospodářského odboru při Radě ČRS, předseda MO Bělá pod Bezdězem
    • Zaměstnání: Poříčný (Státní podnik Povodí Labe), OSVČ
  • PhDr. Mgr. Karel Mach, MSc., MBA
    • Věk 51 let
    • Člen výboru Západočeského územního svazu ČRS se zodpovědností za činnost sportovních odborů a mládeže, předseda MO ČRS Plzeň 2
    • Zaměstnání: Velitel městské policie Plzeň
  • Jiří Marek
    • Věk: 51 let
    • Předseda Odboru mládeže Rady ČRS, předseda MO ČRS Písek
    • Zaměstnání: OSVČ

Každý z kandidátů prezentoval před zahájením volby svou vizi směřování Českého rybářského svazu v následujících čtyřech letech. V některých bodech panovala mezi kandidáty shoda – akcentovali zachování jednoty ČRS a celosvazového rybolovu, maximalizaci snahy o udržení stávajících revírů z pohledu rozlohy i rozmanitosti rybích druhů, intenzivní komunikaci se členskou základnou i politickými zástupci, digitalizaci svazové agendy i systematickou podporu sportovní činnosti a práce s mládeží.

MUDr. Josef Doležal

Dušan Hýbner

PhDr. Mgr. Karel Mach

Jiří Marek

   

V prvním kole volby hlasovalo všech 158 delegátů. Nejvíce hlasů získal PhDr. Mgr. Karel Mach, MSc., MBA (80 hlasů), druhý v pořadí Dušan Hýbner (48 hlasů), třetí MUDr. Josef Doležal (23 hlasů) a čtvrtý Jiří Marek (7 hlasů).

Protože pro kandidáta PhDr. Mgr. Karla Macha, MSc., MBA se vyslovila nadpoloviční většina přítomných delegátů, byl zvolen za nového předsedu ČRS. Nově zvolenému předsedovi gratulujeme a přejeme mnoho úspěchů v této důležité funkci.

V dalším bodu vyhlásila volební komise Republikovou radu a Republikovou dozorčí radu. Zástupce územních svazů do těchto vrcholných orgánů ČRS volily jednotlivé územní konference (předseda územního svazu je vždy členem Republikové rady z titulu své funkce), jejich funkční období je čtyřleté a začíná (a končí) vždy volebním sněmem.

Předsedy územních svazů ČRS byli na příslušných územních konferencích ČRS zvoleni, a členy Republikové rady ČRS ve volebním období 2018 - 2022 se stali:

Ing. Karel Anders (ÚS ČRS m. Prahy), JUDr. Jaroslav Holý (Svč. ÚS ČRS), Václav Horák (Vč. ÚS ČRS),Dušan Hýbner (Střč. ÚS ČRS), Ing. Pavel Kocián (ÚS ČRS pro Sev. Moravu a Slezsko), Ing. Karel Koranda(Jč. ÚS ČRS), Ing. Jan Štípek (Zpč. ÚS ČRS).

Dalšími členy Republikové rady ČRS byli na příslušných územních konferencích ČRS zvoleni, a členy Republikové rady ČRS ve volebním období 2018 - 2022 se stali:

Mgr. Radomír Bednář (ÚS ČRS pro Sev. Moravu a Slezsko), Ing. Miroslav Bialek (Vč. ÚS ČRS), Ing. Ivan Bílý, Ph.D. (Svč. ÚS ČRS),  Ing. Josef Kostka (Jč. ÚS ČRS), PhDr., Mgr. Karel Mach, MSc., MBA (Zpč. ÚS ČRS),Zdeněk Mužík (ÚS ČRS m. Prahy), Radek Zahrádka (Střč. ÚS ČRS).

Členy Republikové dozorčí rady ČRS byli na příslušných územních konferencích ČRS pro volební období 2018 - 2022 zvoleni a členy RDR se stali:

Lubomír Čilipka (ÚS ČRS pro Sev. Moravu a Slezsko), Vlastislav Fanta (Svč. ÚS ČRS), David Havlíček (Jč. ÚS ČRS), Ing. Leoš Křenek, Ph.D. (ÚS ČRS m. Prahy), Ing. Petra Matoušková (Vč. ÚS ČRS), Roman Moulis(Zpč. ÚS ČRS) a Mgr. Václav Pertl (Střč. ÚS)

V předposledním bodě jednání delegáti schválili usnesení z XVII. Republikového sněmu ČRS

Na závěr Sněmu poděkoval nově zvolený předseda Českého rybářského svazu Karel Mach za důvěru, kterou mu delegáti vyjádřili zvolením do funkce.  Odstupujícímu předsedovi JUDr. Alexanderu Šímovi poděkoval za práci během posledních dvou volebních období; za jeho významný přínos za udržení jednoty Svazu a posílení pozic ČRS ve společnosti. Delegáti práci JUDr. Šímy následně ocenili dlouhým potleskem ve stoje.

Nově zvolený předseda poté ukončil jednání XVII. Republikového sněmu.

Tomáš Kočica

 

 

Do ztracena
Poster

XVII. Republikový sněm ČRS klepe na dveře

Datum: 15.11.2018

XVII. Republikový sněm Českého rybářského svazu se uskuteční 24. listopadu 2018 v  Průhonicích.

Poslední dny před XVII. Republikovým sněmem ČRS utíkají jako voda. Tato událost je velmi důležitá pro všechny příznivce Petrova cechu; u někoho probouzí emoce, někoho nechává klidným, ale pravdou je, že může ovlivnit směřování Českého rybářského svazu na (nejméně) dva (do příštího sněmu), ale spíše celé čtyři roky (volební období).

Co je Republikový sněm?

Republikový sněm je podle platných Stanov ČRS vrcholným orgánem Svazu. Koná se zpravidla jednou za dva roky, jednou za čtyři roky je pak sněm volební – probíhá na něm volba předsedy ČRS. Ale podívejme se na něj podrobněji.

Kdo se Republikového sněmu účastní?

Účastníků Republikového sněmu s hlasovacím právem je pevný počet – 21 delegátů z každého územního svazu a patnáct členů Republikové rady (dva zástupci z každého územního svazu a jednatel ČRS). Dohromady tedy 162 účastníků s hlasem rozhodujícím.  Delegáti jsou voleni konferencemi jednotlivých územních svazů. Aby byl sněm usnášeníschopný, musí být přítomna nadpoloviční většina všech delegátů a aby byl návrh přijat, musí pro něj být nadpoloviční většina hlasujících delegátů.

O čem může Republikový sněm rozhodovat?

V případě, že Republikový sněm rozhodne o přijetí návrhu, je tento návrh závazný pro všechny organizační jednotky, orgány i všechny členy svazu. Do působnosti Republikového sněmu patří zejména:

  1. Schvalovat Stanovy, jejich změny a doplňky,
  2. schvalovat zprávu Republikové rady o její činnosti a hospodaření za uplynulé období,
  3. stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření Svazu,
  4. rozhodovat o majetku Svazu a o jeho použití (§ 19 odst. 6 Stanov ČRS – „S majetkem Svazu se při zániku Svazu naloží podle rozhodnutí Republikového sněmu“),
  5. schvalovat výši členských příspěvků  a zásady pro jejich rozdělení na jednotlivé organizační jednotky Svazu,
  6. vyhlašovat Republikovou radu a Republikovou dozorčí radu; volit předsedu Svazu z členů ČRS, který je současně předsedou Republikové rady,
  7. brát na vědomí zprávu Republikové dozorčí rady,
  8. rozhodovat o případném rozdělení nebo sloučení Svazu,
  9. rozhodovat o zániku Svazu a způsobu majetkového vypořádání; k platnosti usnesení o zániku Svazu je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech místních organizací.   

Protože je letošní Republikový sněm volební, bude na tomto zasedání zvolen předseda ČRS na následující čtyřleté volební období. 

 V tuto chvíli jsou již známi čtyři kandidáti na tuto významnou funkci; může se však stát, že toto číslo nebude konečné – až do vyhlášení kandidátky v průběhu konání Republikového sněmu může být navržen další kandidát. Doposud jsou navrženi tito kandidáti (abecedně):

  • MUDr. Josef Doležal
    • Věk 59 let
    • Garant sportovní činnosti při Republikové radě ČRS, předseda odboru rybolovné techniky Rady ČRS, generální sekretář ICSF
    • Zaměstnání: Vedoucí lékař chirurgického oddělení
  • Dušan Hýbner
    • Věk 42 let
    • Předseda Středočeského územního svazu ČRS, předseda Hospodářského odboru při Radě ČRS, předseda MO Bělá pod Bezdězem
    • Zaměstnání: Poříčný (Státní podnik Povodí Labe), OSVČ
  • PhDr. Mgr. Karel Mach, MSc., MBA
    • Věk 51 let
    • Člen výboru Západočeského územního svazu ČRS se zodpovědností za činnost sportovních odborů a mládeže, předseda MO ČRS Plzeň 2
    • Zaměstnání: Velitel městské policie Plzeň
  • Jiří Marek
    • Věk: 51 let
    • Předseda Odboru mládeže Rady ČRS, předseda MO ČRS Písek
    • Zaměstnání: OSVČ

Zvolen je ten kandidát, který získal největší počet hlasů, nejméně však nadpoloviční většinu hlasujících.  Před zahájením hlasování budou mít všichni kandidáti prostor pro prezentaci svého volebního programu.

Republiková rada ČRS

Republikový sněm zároveň vyhlašuje složení nové Republikové rady ČRS, jejíž funkční období trvá čtyři roky. Noví členové Republikové rady jsou voleni konferencemi jednotlivých územních svazů - každý územní svaz je zastoupen v Republikové radě dvěma členy (předsedou ÚS z titulu této funkce a zvoleným členem Rady). Hlasovací právo v Republikové radě má rovněž jednatel ČRS. Republiková rada spravuje záležitosti Svazu v období mezi konáním Republikových sněmů. Zajišťuje plnění usnesení Republikových sněmů, hospodaří s majetkem Svazu a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny Republikovému sněmu. O své činnosti předkládá zprávu Republikovému sněmu.

Mezi hlavní úkoly Republikové rady patří zejména:

  1. Organizovat celosvazový rybolov a hospodaření,
  2. poskytovat odbornou a metodickou pomoc a služby územním svazům a koordinovat jejich činnost,
  3. schvalovat a vydávat Jednací řád ČRS, jeho změny a doplňky,
  4. schvalovat rozsah územní působnosti jednotlivých územních svazů,
  5. volit, na návrh předsedy, ze svého středu místopředsedu (popř. místopředsedy); nebyl-li návrh předsedy schválen, nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují místopředsedu (popř. místopředsedy) členové rady, 
  6. schvalovat obsazení dalších potřebných funkcí,
  7. rozhodovat o obsazení funkce jednatele Svazu, který je členem Republikové rady,
  8. schvalovat rozpočet pro příslušný kalendářní rok a roční účetní závěrku.

Obrázek

Zasedání Republikové rady ČRS probíhá zpravidla jednou za měsíc

Věřme, že XVII. Republikový sněm bude mít důstojný a konstruktivní průběh, jeho delegátům přejme šťastnou ruku při hlasování a budoucímu předsedovi Českého rybářského svazu, nově vyhlášené Republikové radě a Republikové dozorčí radě ČRS úspěšné funkční období 2018-2022, které přinese Českému rybářskému svazu další rozvoj ve prospěch členské základny i našich revírů.

Tomáš Kočica

Do ztracena
Poster

Ze zasedání Republikové rady ČRS (listopad 2018)

Datum: 13.11.2018

Republiková rada ČRS se sešla na svém posledním zasedání v tomto volebním období 8. listopadu 2018.  

První bod schůze byl věnován rybářskému sportu a mládeži. Rada vyslechla informace koordinátora sportovní činnosti ČRS dr. Josefa Doležala o domácí i zahraniční sportovní činnosti a o umístění našich reprezentantů, kteří obsazují v řadě disciplín rybářského sportu - rybolovné technice i lovu ryb udicí - dlouhodobě přední pozice. Sezóna byla z hlediska výsledků příznivá, za zdůraznění stojí zejména první místo našich muškařů na MS ve Vyšším Brodě a mimořádné úspěchy Kateřiny Markové a Jana Bombery, a také dalších závodníků, na MS v rybolovné technice ve Švédsku, kde získala naše reprezentace celkem 21 medailí (12 zlatých 5 stříbrných a 4 bronzové).

Obrázek
Mnohonásobná medailistka v RT Kateřina Marková je i držitelkou světového rekordu   Na Mistrovství Evropy v lovu ryb na umělou mušku získal zlato Pavel Chyba. První pozici vybojoval i reprezentační tým ČR 

 

Na závěr svého vystoupení MUDr. Doležal oznámil, že po dvaceti letech již nebude kandidovat na předsedu odboru RT a poděkoval členům Rady za dlouholetou spolupráci ve prospěch rozvoje rybářského sportu. Předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma ocenil mimořádný přínos dr. Doležala pro rybolovnou techniku a reprezentaci ČRS na mezinárodním poli.

Zprávu o činnosti odboru mládeže Rady předložil jeho předseda Jiří Marek. Hlavními akcemi pro mladé rybáře byly Národní kolo Zlaté udice, konané v severočeské Bílině, letní rybářský tábor Rady ČRS ve Smetanově Lhotě (bohužel kapacita táboru nestačí uspokojit všechny zájemce) a tradiční setkání mladých rybářů, pořádané tentokrát Územním svazem pro Severní Moravu a Slezsko v Horní Bečvě. Děti měly letos možnost zúčastnit se i mezinárodního setkání rybářské mládeže členských svazů Evropské rybářské federace, které se konalo ve Štrasburku ve Francii – ČRS reprezentovalo dětské družstvo ze Severní Moravy.


Ke konci loňského roku čítala dětská členská základna ČRS téměř 25 tisíc mladých rybářů do 15 let, letos se dá čekat opět nárůst. Radost ze zájmu dětí o rybářství a rybaření kazí nedostatek vedoucích rybářských kroužků (kroužků je zhruba 600, vedoucích přes 800), mnoho místních organizací však kroužky neprovozuje. Možnost navštěvovat rybářský kroužek má proto jen okolo  40 procent dětské členské základny ČRS.


Při kontrole usnesení vzala Rada na vědomí nominace územních svazů na členy zvažovaného pstruhařského odboru s tím, že rozhodnutí o jeho zřízení ponechá na nové Radě ČRS, vyhlášené na XVII. Republikovém sněmu ČRS. Ta zváží, které odbory a komise, jako své pomocné orgány, zřídí.

Stejně tak ponechala Rada na novém svazovém orgánu rozhodnutí o souhlasu s pořádáním rybářských závodů v roce 2019 na ÚN Orlík.

Důležitým bodem jednání byla příprava XVII. Republikového sněmu ČRS (24.11.2018). Všem 162 delegátům sněmu byla odeslána pozvánka s tištěnou zprávou o činnosti a dalšími materiály pro sněmovní jednání. Členové Rady ČRS měli možnost se vyjádřit k základním tézím návrhu usnesení, které zpracuje a předloží ke schválení delegátům návrhová komise. O funkci předsedy ČRS se ucházejí 4 kandidáti (Josef Doležal, Dušan Hýbner, Karel Mach a Jiří Marek - více v samostatné aktualitě ke sněmu – vyjde během několika dnů). 

Rada vyslechla informaci o konání konference Východočeského územního svazu ČRS, která zvolila předsedou Václava Horáka, členem Rady ČRS Ing. Miroslava Bialka a členkou Republikové dozorčí rady Ing. Petru Matouškovou.

Jednatel ČRS informoval Radu o nařízení vlády, podle něhož bude stát od 1.11.2018 vyplácet zástřelné za kormorána ve výši 500 Kč. Přesný metodický postup bude upřesněn v nejbližší době.

Závěrem poděkoval předseda ČRS JUDr. Alexander Šíma členům Rady za práci v uplynulém volebním období, zvláště pak těm, kteří v této funkci končí.

Příští zasedání Rady se bude konat 6. prosince 2018.

Jan Štípek

jednatel ČRS


Přehled o nejdůležitějších aktivitách funkcionářů a pracovníků Rady ČRS, konaných od minulého zasedání:

5. 10. (Podlesný) Praha - jednání k účasti ČRS na veletrhu FOR FISHING 2019; 5. 10. (Bauerová) Ústí nad Labem - ekonomická komise Severočeského ÚS; 8. 10. (Vrána, Kočica) ČMMJ - schůzka k připravovanému opatření EU k použití olova v myslivosti a rybářství; 9. 10. (Martínek, Vrána) Rada Praha – zasedání odboru čistoty vody a životního prostředí; 9. 10. (Podlesný, Kočica) Kořenov, VK Račice - zarybňování rybářské revíru č. 441 501 VK Račice, rybářská stráž; 11.10. (Štípek, Podlesný, Bauerová, Zdvořáček, Zemánková), Rada Praha – porada jednatelů; 11. 10. (Ličko) Brno MZLU - Konference Rybikon 2018; 11. 10. (Podlesný) Praha - simulátor na zdolávání ryb a laserová 3D střelnice na odlov kormorána pro ČRS MO Kopidlno; 12. – 13.10. (Zdvořáček, Vrána), Budapešť – výroční zasedání EAF (novým prezidentem byl zvolen Bernard Breton z Francie, viceprezidentem byl zvolen Vladimir Sever z Chorvatska; jedním ze stěžejních témat byl kormorán a vydra - p. Breton podal zprávu o jednáních s EU; byla podána informace o možném regulačním odlovu vyder - v Polsku a Rakousku je povolen regulační odstřel; zástupci ČRS informovali o záměru na uspořádání mezinárodní dětské soutěže Zlatá udice členských svazů EAF; diskutovala se ostraha revírů v jednotlivých zemích a pravomoci RS);  15.10. (Štípek), ČT Praha – zasedání Divácké rady České televize; 16. 10. (Vrána) MŽP - schůzka k invazním nepůvodním druhům živočichů; 16. 10. (Podlesný, Zdvořáček) SPS Praha - kurz vůdce malého plavidla pro rybářskou stráž s působností na ÚN Orlík; 17.10. (Ličko, Vrána) Mze - Výzkumná témata v oblasti akvakultury v rámci čerpání prostředků z Operačního programu Rybářství 2014 – 2020; 18. 10. (Podlesný) Mze - 9. jednání Plánovací komise OP Rybářství 2014 – 2020; 19.10. (Štípek, Kočica, Zemánková), Rada Praha – jednání o krátkých videích o aktivitách ČRS; 21. 10. (Urych, Hýbner, Kočica) VK Račice - vyhlášení vítězů Poháru předsedy ČRS v lovu kapra; 22.10. (Šíma, Štípek), MZe Praha – jednání s ministrem zemědělství (aktuální problémy – náhrady škod predátoři, dotační titul na obnovu, rekonstrukce a odbahnění rybníků vs. požadavek na žadatele jako plátce DPH, návrh na rybářskou radu MZe); 23.10. (Štípek), Vodňany – zasedání Školské rady SRŠ Vodňany; 23. 10. (Hnízdilová) MŠMT, odbor pro mládež - Podání žádosti o dotaci na práci s dětmi a mládeží pro NNO na rok 2019; 23. 10. (Vrána) Č. Budějovice - CITES konference; 24. 10. (Vrána, Kočica) ČMMJ - tisková konference k využití olova v rybářství a myslivosti; 24. 10. (Ličko) SRŠ Vodňany - Slavnostní zahájení provozu nových prostor školy; 27. 10. (Hnízdilová) Sekretariát Rady - Zasedání odboru mládeže; 27. 10. (Kočica) Hnačov - výlov rybníka Klatovského rybářství (simulátor); 30.10. (Štípek), SRZ Žilina (jednání s tajemníkem SRZ); 30. - 31.10. (Štípek, Ličko, Vrána), Žilina – účast na konferenci Lipan pořádané SRZ; 1. 11. (Vrána) PVL - Seminář k zprůchodnění migračních překážek; 5. 11. (Vrána) IPR - Konference Říční krajina; 5. 11. (Vrána) Praha - setkání se zástupci Koalice pro řeky z Bosny a Hercegoviny sdílení zkušeností ve věci omezení výstavby MVE; 6. 11. (Vrána) MZE - schůzka k metodám zjišťování početnosti rybožravých predátorů; 6. 11. (Podlesný) Mze - příprava projektů ČRS na rok 2019 v rámci státní dotační politiky pro NNO z kapitoly Mze; 8. 11. (Vrána) setkání se zástupci Liga LIBE (problematika olova v myslivosti a rybářství.

 

Do ztracena
Poster

Zarybnění ÚN Orlík a Veslařského kanálu Račice dravci, línem a amurem

Datum: 12.11.2018

V uplynulém období proběhla další vlna zarybnění revírů Rady ČRS - Údolní nádrže Orlík a Veslařského kanálu Račice. Doplněna byla obsádka štik, candátů, línů a amurů ve sportovně zajímavých velikostech. Doplňkově byl také dosazen kapr.

Sezona lovu dravců je na svém vrcholu a věříme, že rybáři budou při lovu úspěšní; zároveň je poprosíme o šetrnou manipulaci s úlovkem v případě, že si nebudou chtít rybu ponechat. Samozřejmostí by mělo být šetrné vyproštění úlovku pokud možno ve vodě, manipulace pouze navlhčenýma rukama a při lovu na rybku nebo její část nečekat, než dravec nástražní rybu "zažere". 

O velmi úspěšném dlouhodém vysazování candáta do ÚN Orlík nejlépe svědčí to, že například v uplynulé sezoně 2017 bylo na této přehradní nádrži uloveno 23% všech candátů z úlovků na revírech ČRS.

 

Obrázek

   

Petrův zdar!

Tomáš Kočica

Do ztracena
Poster

Přebíráme z časopisu Rybářství - Byli letos naši závodníci v rybářském sportu úspěšní?

Datum: 29.10.2018

Obrázek

Zdroj: časopis Rybářství http://www.casopisrybarstvi.cz/

Do ztracena
Poster

Schváleno: Stát bude nově vyplácet zástřelné 500 Kč za kormorána!

Datum: 29.10.2018

Ten nadpis říká vše podstatné. Stát se postavil za rybáře i ryby v našich vodách:

Na základě usnesení vlády České republiky ze dne 24. října 2018 č. 684 o nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů, které nabývá účinnosti od 1. 11. 2018

BUDE STÁT VYPLÁCET ZÁSTŘELNÉ 500 Kč ZA KORMORÁNA 

Postup vyplácení náhrad bude upřesněn v nejbližší době.

Všem, kteří se podíleli na prosazení tohoto záměru a jeho realizaci patří za nás rybáře velké poděkování.

Obrázek

Za tuhé zimy dokážou kormoráni rychle zredukovat obsádku původních druhů ryb, generační ryby nevyjímaje.

Pavel Vrána

Do ztracena
Poster

seminář Vltava v Praze - vliv města na řeku a řeky na město

Datum: 26.10.2018

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka si vás dovoluje pozvat na seminář - workshop:

Vltava v Praze – vliv města na řeku a řeky na město

Seminář se koná dne 15. listopadu 2018 (čtvrtek) od 9:00 do 13:00 v konferenčních prostorech CAMP v areálu IPR - Institutu pro plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Vyšehradská 57, 128 00 Praha 2. 

Vstup je volný.

Program:

1. Představení projektu a základní informace. RNDr. Josef K. Fuksa, CSc., VÚV TGM, v.v.i.

2. Sledování jakosti vody během průtoku Prahou 2017-2018. Ing. Lenka Matoušová, VÚV TGM, v.v.i.

3. Ovlivnění jakosti Vltavy stokovou sítí a vypouštěním z ÚČOV. Ing. Václav Šťastný, VÚV TGM, v.v.i.

4. Webová mapová aplikace pro zobrazení výstupů projektu. Ing. Tomáš Fojtík, Ing. Marcela Makovcová, VÚV TGM, v.v.i. 5. Ovlivnění Vltavy Pražskou aglomerací. RNDr. Josef K. Fuksa, CSc., VÚV TGM, v.v.i.

6. Ryby v Praze: Povídky vltavské, aneb trampoty pražského rybářského hospodáře a jemu svěřené obsádky. – Ing. Pavel Vrána, Ph.D., ČRS, Praha.

7. Dlouhodobé změny jakosti Vltavy v úseku Podolí – Troja. Mgr. Jakub Dobiáš, Povodí Vltavy, s.p., Praha.

8. Historický vývoj jakosti vody ve Vltavě v Praze. RNDr. Josef K. Fuksa, CSc., VÚV TGM, v.v.i.

9. Diskuse.

10. Vltava a Praha – doporučení z pracovních výsledků projektu a z diskuse - jak dále fungovat pohromadě a co je třeba sledovat.

Seminář je výstupem projektu „Voda pro Prahu“, operačního programu OP Praha – Pól růstu ČR, dílčího projektu Říční tok v intravilánu – stanovení a optimalizace antropogenních tlaků. 

z 667

© Copyright, Český rybářský svaz, z. s., Nad Olšinami 282/31, 100 00 Praha 10, 2003 - 2018, Všechna práva vyhrazena
Zásady používání webu a ochrana osobních údajů na webu