Pro správnou funkci webu a sledování návštěvnosti používáme soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací
Český rybářský svaz, z. s.
Hlavní menu
ČESKÝ RYBÁŘSKÝ SVAZ
Vlajky
English Deutsch Czech Rusky
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Fotogalerie
Rada ČRS
Rybářské revíry
Revíry Rady ČRS
Dotace
Operační program Rybářství
TOPlist
od 20.4.2004 (5362.5 dnů)
Naši partneři
PLANstudio Český zahrádkářský svaz Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň Moravský rybářský svaz VÚRH JU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický MZE FOR FISHING Hotel***Zvíkov FISH Farm Bohemia s.r.o. Časopis rybářství Stále na rybách - ryby a rybaření Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie Vodňany Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Chytej.cz - voda, ryby, rybáři a rybaření Českomoravská myslivecká jednota Bohemialov, s.r.o. Výstaviště Lysá nad Labem Sensas Český svaz včelařů Banner Hamedia - reklamní servis Poděbrady Pstruhařství Jizerské hory s.r.o. PLANstudio Český zahrádkářský svaz Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň Moravský rybářský svaz VÚRH JU - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický MZE FOR FISHING Hotel***Zvíkov FISH Farm Bohemia s.r.o. Časopis rybářství Stále na rybách - ryby a rybaření Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie Vodňany Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Chytej.cz - voda, ryby, rybáři a rybaření Českomoravská myslivecká jednota Bohemialov, s.r.o. Výstaviště Lysá nad Labem Sensas Český svaz včelařů Banner Hamedia - reklamní servis Poděbrady Pstruhařství Jizerské hory s.r.o.
Naši partneři
 Dnes je středa, 25. dubna 2018, svátek má Marek, zítra Oto Slunce 05:48Měsíc 20:12
Zpočátku skoro jasno, odpoledne polojasno. Večer na severozápadě i přeháňky. Denní maxima 21/25 °C. Mírný jihozápadní až západní vítr. Slunce vychází v 05:48 a zapadá v 20:11.
Bio: 1 - mírná zátěž
Rekordy počasí pro daný den:
Maximum: 29.3 °C (1811)
Minimum: 1.0 °C (1787)
Dlouhodobý průměr: 15.8 °C
Pranostika na dnešní den: Po teplém Marku se často ochlazuje.
23°/11°
Zformátuj pro tisk a vytiskni tuto stránku
Denní doba lovu ryb v dubnu je na mimopstruhových revírech od 4 do 24 hod. a pstruhových od 6 do 20 hod.
Apartmány

Rybářský kalendář

Přidat událost
Přidat událost
St
25.04.
Po
30.04.
Poslední den pro zaplacení pravidelného peněžního příspěvku (členské známky)
Připomínka
Po
21.05.
Světový den rybí migrace
Připomínka
15.06.
Poslední den hájení jelce tlouště v mimopstruhových rybářských revírech
Připomínka
15.06.
Poslední den hájení bolena dravého, candáta obecného, sumce velkého a štiky obecné v mimopstruhových rybářských revírech
Připomínka
15.06.
Poslední den hájení ostroretky stěhovavé, parmy obecné, parmy východní, podoustve říční, jesetera a lipana podhorního v rybářských revírech
Připomínka
So
16.06.
Zahájení lovu dravých druhů ryb v mimopstruhových rybářských revírech. Možnost lovu ryb přívlačí, hlubinnou přívlačí, čeřínkováním a použití nástražní rybky v mimopstruhových rybářských revírech.
Připomínka

Aktuality a reportáže

Zasílání upozornění na nové aktuality a reportáže
Zasílání upozornění na
nové aktuality a reportáže
z 583

Do ztracena
Poster

Přebíráme z časopisu Rybářství - Mají ještě dnes opodstatnění brigády v místních organizacích?

Datum: 24.04.2018

Obrázek

Zdroj: časopis Rybářství http://www.casopisrybarstvi.cz/

Do ztracena
Poster

Dotace MŠMT určená pro mládež na rok 2018

Datum: 17.04.2018

Český rybářský svaz, z.s.  byl i v roce 2018 úspěšný se žádostí o dotaci na práci s mládeží. Jako jeden z mála spolků a sdružení, obdržel dotaci v plné požadované výši 1,235 mil. Kč. Tato dotace byla přiznána na víceletý projekt s názvem „Rybářský svaz pro děti a mládež 2018“, připravený pro roky 2017-2020. Částka, kterou ČRS na projekt získal, byla rozdělena Odborem mládeže Rady ČRS dle schválených kritérií jednotlivým územním svazům. Ty rozdělí dotaci v souladu s projektem místním organizacím na letní tábory, práci rybářských kroužků, víkendové a volnočasové aktivity pro děti, vzdělávání vedoucích kroužků a soutěž Zlatá udice.

Zmíněné prostředky představují vítané a citelné posílení vlastních financí, které vynakládá Český rybářský svaz na činnost mládeže (ČRS organizuje téměř 30 tisíc dětí a mládeže do 18 let). V loňském roce se do čerpání dotace na tento projekt zapojilo celkem 71 složek ČRS, podpořeno bylo 109 akcí, z toho 23 dětských rybářských táborů, které splnily požadavky MŠMT. Odbor mládeže předpokládá, že i v letošním roce bude o dotaci stejně velký zájem.

Obrázek
 

Petra Hnízdilová

Oddělení sportu a mládeže Rady ČRS

Do ztracena
Poster

Pstruhová sezóna dnes začala

Datum: 16.04.2018

Nekonečné zimní čekání je dnešním dnem u konce – sportovním rybářům se otevírají pstruhové revíry. Pro více než 12 tisíc držitelů pstruhových povolenek je tento den hlavní událostí rybářské sezóny.

V posledním týdnu proběhla první vlna zarybňování revírů ČRS v pstruhovém režimu (je jich 459), v řadě případů se jednalo o intenzivní zarybnění atraktivní násadou. Zarybňování bude samozřejmě pokračovat i nadále. S ním byla spojena velmi vysoká aktivita členů rybářské stráže a podle předběžných informací se povedlo zabránit mnoha pokusům o snížení obsádky ještě před zahájením sezóny.

Obrázek

Zarybňování lososovitými rybami se netýkalo pouze pstruhových revírů – řada vhodných mimopstruhových vod byla dosazena siveny a duháky, takže mnoho rybářů dostalo šanci na předčasný trénink.

Podle statistik z úlovkových lístků bylo v uplynulé sezóně uloveno 29,5 tisíce pstruhů obecných s průměrnou váhou 0,37 kg, 16,5 tisíce sivenů s průměrnou váhou 0,38 kg, 117 tisíc pstruhů duhových s průměrnou váhou 0,45 kg a 471 lipanů s průměrnou váhou 0,46 kilogramu.

Začátek pstruhové sezóny je také dobrou příležitostí zopakovat nejdůležitější základní pravidla a omezení, která se vztahují k pstruhovým revírům; upozorňujeme, že je nutné před návštěvou revíru zkontrolovat bližší podmínky uživatele revíru, uvedené před soupisem revírů a zároveň popis revíru.

  • Pstruh obecný, duhový a siven mají nejmenší lovnou míru stanovenou na 25 centimetrů, pokud nestanovil uživatel revíru míru vyšší.
  • Denní úlovek lososovitých ryb (a lipana) je stanoven na 3 kusy.
  • Pozor na počet docházek – většina územních svazů omezuje počet docházek (na lososovité ryby, označeno zakroužkováním data před započetím lovu) na 3 docházky týdně.
  • Ponechané úlovky lososovitých ryb je nutné zapsat do povolenky ihned po ulovení.
  • Míra lipana je zvýšena na 40 centimetrů na všech územních svazech s výjimkou Severočeského (30cm)
  • Mezi povinnou výbavu (kromě nezbytného rybářského lístku a povolenky k lovu) patří podběrák, peán a míra.
  • Mezi povolené techniky lovu lososovitých ryb (a lipana) na pstruhových revírech patří pouze přívlač a lov na umělou mušku. 
  • Lipan podhorní je stále hájen – sezona lipana začíná až 16. června (trvá do konce listopadu).

Na závěr bychom rádi poprosili všechny rybáře o šetrné zacházení s ulovenými rybami, zejména těmi, které nedosahují lovné míry nebo které si nechtějí ponechat. Samozřejmostí by měla být manipulace mokrou rukou a zabránění kontaktu s kameny a břehem. Na zvážení je i používání háčků bez protihrotů (na většině revírů zatím nepovinné) nebo výměna trojháčků za jednoháčky u nástrah na přívlač. Ulovená ryba, puštěná v dobrém stavu zpět do revíru, vás může potěšit nejen nyní, ale s trochou štěstí i v sezónách příštích.

Všem milovníkům pstruhařiny přejeme hodně štěstí během nadcházející sezóny (a jistou dávku trpělivosti s členy rybářské stráže, na jejichž časté kontroly jsou zejména po zahájení pstruhaři již zvyklí).

Petrův zdar!

Tomáš Kočica

 

Do ztracena
Poster

Jarní zarybňování revírů Rady ČRS je v plném proudu

Datum: 12.04.2018

Právě v těchto dnech proběhlo vícenásobné zarybnění ÚN Orlík atraktivní násadou kapra, štiky a candáta. Oba žádané druhy dravců tak budou mít dostatek času na dobrou aklimatizaci před zahájením sezóny lovu dravých druhů ryb. Pevně věříme, že díky tomu již 16. června vkročí řada rybářů do nové sezóny pravou nohou.

Obrázek

Připravujeme však také druhou várku zarybňování, při které povezeme koncem dubna, nebo na počátku května kapry na ÚN Trnávka a Veslařský kanál Račice u Roudnice nad Labem a rybník Dolejší. Přitom bude zároveň provedeno druhé kolo zarybnění ÚN Orlík štikou. Ve stejném termínu proběhne také zarybňování jediného pstruhového revíru Rady ČRS, Moravy 24.

Důvodem je především fakt, že Morava, jako podhorská řeka s vysokým spádem, má prozatím poměrně vysoký průtok a je tím pádem hůře chytatelná. Tak jako v předchozích létech se v případě Moravy 24 mohou naši rybáři těšit na kvalitní, druhově pestrou násadu, která potěší srdce každého skutečného pstruhaře.

                                                                                    Hospodářské oddělení sekretariátu Rady ČRS

Do ztracena
Poster

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

Datum: 10.04.2018

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

A na čem jsme se shodli?

  1. V otázce RS jsme se jasně shodli v nutnosti udržení stávající dobrovolné RS z řad dobrovolníků z MO a zpracovat a předložit MZe návrh na financování profesionální RS organizované ČRS.
  2. V otázkách kárného řízení, které v současné době degraduje práci RS: Zrušení možnosti trestání pachatelů přestupků naturálním plněním a formou brigád úpravou Stanov a Jednacího řádu ČRS. Dále zřídit kárnou komisi při ÚS, kde by se např. jednou měsíčně projednávaly přestupky spáchané na revírech v rámci příslušného ÚS, a to opět změnou Stanov a Jednacího řádu ČRS.
  3. Dále jsme se shodli na zavedení nejmenší lovné míry okouna 15 cm na MP revírech ČRS v rámci BPVRP.
  4. V ochraně dravých ryb v jarních měsících jsme se shodli na úpravu stávajících pravidel ve znění: III. Lov na mimopstruhových rybářských revírech, Při lovu na umělou mušku a muškařením na revírech mimopstruhových v době od 1. ledna do 15. června: je povoleno lovit pouze s klasickou muškařskou výbavou skládající se z muškařského prutu, muškařského navijáku, muškařské šňůry a návazce v maximální délce odpovídající dvojnásobné délce používaného prutu a s muškami o maximální velikosti 3 cm; každá muška může být vybavena pouze jedním jednoháčkem; je zakázáno používat jakékoliv zátěže umístěné mimo tělo mušky, stejně tak je zakázáno použití jakýchkoliv plovoucích pomůcek jako kulového plovátka, splávku apod. Nástraha nesmí být vybavena doplňky, které svým pohybem zvyšují dráždivost ryby, např. rotující plíšek, vrtulka nebo gumička. Při lovu na „Tenkaru“ je možné použít pouze prut, návazec a mušku nebo mušky (bez použití navijáku a muškařské šňůry). A dále zakázat používání dvoj a trojháčku v období od 1. 1. do 15. 6. na MP revírech ČRS v rámci BPVRP.
  5. Dále jsme se shodli na zapracování zákazu lovu na srkačku do BPVRP na revírech ČRS a zákazu používání vylovovacího háku gafu.

 

Mimo to jsme projednali otázku plošného zavedení K70 na MP revírech ČRS, který v současné době nemá u všech uživatelů rybářských revírů podporu, a tak jej plně necháváme na jejich uvážení, stejně jako omezení úlovků na jednu povolenku.

Dále jsme doporučili právní komisi při Radě ČRS zpracování připomínky ČRS k RŘ, vyhlášce, a zákonu o rybářství, tak abychom byly vždy připraveni na možnou novelizaci vyhlášky a otevření zákona.

Všechny tyto body byly předsedou HO předneseny na dubnovém zasedání Rady ČRS, která je schválila a doporučila jejich zpracování a realizaci.

 

Za HO při Radě ČRS

Dušan Hýbner

předseda HO Rady

Branislav Ličko

vedoucí hospodářského oddělení Rady

Do ztracena
Poster

Ze zasedání Republikové rady ČRS (duben 2018)

Datum: 09.04.2018

Řádná schůze Republikové rady ČRS se konala 5. dubna 2018. Na programu jednání byly zejména výsledky finančního hospodaření a účetní závěrka za rok 2017 a statistiky úlovků docílených na rybářských revírech ČRS v loňském roce. Předloženy byly také výsledky hospodaření na revírech v užívání Rady ČRS, včetně plánovaného zarybnění pro rok 2018.

V rámci kontroly úkolů z minulých zasedání Rada schválila Kodex reprezentanta, který se vztahuje na závodníky v rybářském sportu, tedy rybolovné technice a lovu ryb udicí.

Rada dále vyslechla informaci předsedy hospodářského odboru Dušana Hýbnera o výsledku projednání stanovisek územních svazů k námětům na úpravy pravidel rybolovu formou změn bližších podmínek výkonu rybářského práva nebo změn legislativních. Rada akceptovala závěry a doporučení hospodářského odboru a uložila tomuto odboru připravit a předložit na červnovém zasedání Rady konkrétní návrhy a postupy dalšího řešení v případech, kde panuje shoda všech územních svazů, jako uživatelů rybářských revírů. Stejně tak byla požádána právní komise Rady o přípravu změn Stanov a Jednacího řádu ČRS v záležitostech, u nichž bylo dosaženo konsensu územních svazů.

ObrázekPřestože se jedná o zatím neuzavřené záležitosti, lze  předběžně uvést, že ke změnám by mělo dojít u kárného řízení, kde je pro řešení rybářských přestupků navrhováno zřízení kárných komisí při územních svazech (dosud byla prvoinstančním kárným orgánem dozorčí komise mateřské místní organizace kárně stíhaného člena a postup komisí byl značně nejednotný), dále se navrhuje zrušit možnost nahradit kárné opatření výkonem práce či naturálním plněním. V pravidlech rybolovu se bude řešit zavedení míry okouna, zváženo bude pro období od 1.1. do 15.6. omezení lovu ryb na umělou mušku na mimopstruhových revírech, stejně jako zákaz používání dvoj a trojháčků. Formulovat se bude také zákaz lovu na srkačku a zákaz používání gafu. Bude se připravovat i návrh na financování profesionální rybářské stráže.

V rámci kontroly usnesení vzala ještě Rada na vědomí vzor směrnice pro ochranu osobních údajů s manuálem pro pobočné spolky ČRS, který bude místním organizacím k dispozici prostřednictvím územních svazů.  Rada rovněž schválila nákup pracovní lodě pro rozvoz násad a rybářskou stráž na ÚN Orlík.

Důležitým bodem jednání byla účetní závěrka Rady za rok 2017. Hospodaření skončilo kladným výsledkem ve výši 2,071 mil. Kč. Tohoto výsledku bylo dosaženo jak díky úsporám některých rozpočtovaných nákladů, tak z části vyššími výnosy z prodeje členských známek a obdrženými dotacemi, které nebyly z důvodu opatrnosti rozpočtovány v plné výši. 

Dalším bodem jednání byla statistika úlovků docílených na revírech ČRS v roce 2017. Z mimopstruhových revírů bylo uloveno a ponecháno 1,454 miliónu kusů ryb o hmotnosti 2565 tun, což je mírný nárůst oproti roku 2016. Úlovky ze pstruhových revírů činily 141 tisíc kusů s hmotností 74 tun, oproti předchozím letům byl opět zaznamenán mírný pokles. Informace o celkových úlovcích i úlovcích jednotlivých druhů ryb jsou k dispozici na webových stránkách Rady (www.rybsvaz.cz).

Následně byli členové Rady seznámeni s výsledky hospodaření na rybářských revírech, jejichž uživatelem je Rada – mimopstruhových nádržích Orlík a Trnávka, Veslařském kanálu Račice, rybníku Dolejší a pstruhové Moravě 24. Plán zarybnění byl u všech revírů splněn, oproti základní zarybňovací povinnosti byl překročen zejména u nádrže Orlík. Úlovky v delší časové řadě jsou opět k dispozici na www.rybsvaz.cz. Plán zarybnění uvedených rybářských revírů pro rok 2018 se pohybuje na úrovni předchozích let a bude opět posílen o některé druhy ryb vysazené v rámci získaných dotačních titulů s důrazem na vysazení kvalitní násady dravců.

V různém informoval jednatel ČRS o přípravě společného jednání Českého rybářského svazu a Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se uskuteční v poslední červnové dekádě ve Zvíkovském Podhradí a středisku ČRS ve Štědroníně.

Členové Rady byli dále informováni o rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytnutí dotace ve výši 1,235 mil. Kč na aktivity ve prospěch rybářské mládeže. Dotace je v převážné míře určena pro využití v místních organizacích ČRS.  

V závěru jednání Rada vyslechla zprávu předsedy Republikové dozorčí rady ČRS Mgr. Jana Šanka k provedeným kontrolám - kontrole sestavení účetní uzávěrky za rok 2017 (RDR konstatovala, že účetnictví je věrohodné a průkazné a doporučila účetní závěrku ke schválení), prvotních účetních dokladů a průkaznosti účetnictví  a dále ke kontrole pokladní hotovosti (oboje bez závad).

 

Příští zasedání Republikové rady ČRS se bude konat 3. května 2018.

 

Jan Štípek

jednatel ČRS

 


Přehled o nejdůležitějších aktivitách funkcionářů a pracovníků Rady ČRS, konaných od minulého zasedání:

3. 3. (Hnízdilová) Rada ČRS - zasedání odboru RT; 9. 3. (Vrána) Praha - Novotného lávka - seminář k procesu EIA; 11. 3. (Podlesný) Praha - příprava zakázky Středočeského ÚS „Dodávka monté úhoře říčního“ z OP Rybářství; 12. 3. (Šíma, Štípek) HVP Praha – jednání s vedením Hasičské vzájemné pojišťovny o spolupráci (HVP bude i v roce 2018 hlavním sponzorem rybářského sportu s příspěvkem ve výši 130 tis. Kč); 14. 3. (Štípek, Zdvořáček, Ličko, Kočica) Rada Praha – porada jednatelů ÚS;  15. 3. (Štípek) – plenární zasedání Rybářského sdružení ČR (aktuální informace z OP Rybářství, výsledek hospodaření RS v roce 2017, schválení rozpočtu na rok 2018, využití finančních prostředků z dotací MŽP na bezpečností přelivy rybníků, národní dotační tituly); 20. 3. (Štípek) Ústí nad Labem – účast na zasedání výboru Svč. ÚS ČRS; 21. 3. (Vrána) MŽP - zasedání k račímu moru (účast MŽP, AOPK, SVS, ČIŽP, KÚ, ORP, VÚV, PřF UK, Povodí).; 21. 3. (Vrána) MŽP - rozhovor pro ČR Plus o ČRS ve vztahu k račímu moru; 21. 3. (Hnízdilová, Zemánková) MŠMT - seminář MŠMT Rejstřík sportovních organizací; 22. 3. (Podlesný) Mze - dotace pro nestátní neziskové organizace ze státního rozpočtu – příprava projektů ČRS na rok 2018; 24. 3. (Hnízdilová) Rada ČRS - zasedání odboru mládeže; 26. 3. (Hýbner, Ličko, Štípek, Vrána, Zdvořáček) Rada Praha – zasedání hospodářského odboru Rady; 26. 3. (Anders, Bauerová, Štípek) Rada Praha – zasedání ekonomické komise Rady; 27. 3. (Podlesný) Praha - jednání komise v rámci zakázky Středočeského ÚS „Dodávka monté úhoře říčního“ z OP Rybářství; 28. 3. (Podlesný) Rada ČRS - jednání komise v rámci zakázky Rady ČRS „Dodávka odkrmeného monté úhoře říčního na ÚN Orlík a ÚN Trnávka“; 28. 3. (Štípek, Bauerová) Rada Praha – účast na části zasedání RDR; 4. 4. (Ličko, Řezníček, Zeman) BG Technik CS, a.s. - Velká Chuchle, Lugafo – Sudkov Prohlídka lodí pro zarybňování a RS na ÚN Orlík.

Do ztracena
Poster

Informační zpravodaj Rybníkářství - aktuální informace z oboru rybářství (březen 2018)

Datum: 09.04.2018

Rybářské sdružení České republiky se sídlem v Českých Budějovicích, jehož je Český rybářský svaz členem pravidelně vydává ve čtvrtletní periodicitě informační zpravodaj s názvem Rybníkářství. Vedle zachycení činnosti Rybářského sdružení zpravodaj přináší informace o jeho členech, legislativě, možnostech využívání národních i evropských dotací, z rybářského výzkumu, školství ... prostě z celého oboru.

Informační zpravodaj není určen jen pro členy Rybářského sdružení a odborníky z oboru, ale rovněž i pro širokou rybářskou veřejnost. Každý čtenář si tak může vybrat něco zajímavého pro rozšíření svých rybářských obzorů. Březnové číslo Rybníkářství si tak můžete prohlédnout v elektronické podobě ve formátu PDF pod následujícím odkazem: Rybníkářství.

Do ztracena
Poster

Statistika úlovků za rok 2017 je k dispozici

Datum: 03.04.2018

V rámci odkazu „Statistika úlovků“ na www.rybsvaz.cz je nově všem rybářům dostupná sumární statistika úlovků dosažených na MP a P revírech ČRS v roce 2017 a pod odkazy na jednotlivé revíry dále podrobná statistika úlovků na všech revírech Rady ČRS (ÚN Orlík, ÚN Trnávka, VK Račice, rybník Dolejší a Morava 24).

Z porovnání sumárních úlovků plyne, že úlovky dosažené v roce 2017 byly ve srovnání s předchozím rokem nepatrně vyšší. Nárůst zaznamenaly především úlovky na MP revírech, zatímco na P vodách byl naopak zaznamenán mírný pokles. Na MP revírech stojí za povšimnutí nárůst úlovků amura, lína, pstruha duhového (nejvyšší úlovky za sledované období) a setrvale vysoké úlovky sumce, naopak dlouhodobý pokles úlovků je patrný například u cejna či okouna. U P revírů stojí za meziročním poklesem úlovků zejména pokles úlovků u pstruha obecného.

Zaměříme-li se na konkrétní revíry Rady ČRS, můžeme konstatovat, že na ÚN Orlík zůstaly úlovky prakticky na stejné úrovni jako v předchozích létech. Potěšil nás nárůst úlovků candátů, který byl v minulém roce třetí nejvyšší za sledované období (od roku 1991) – celkem ulovili rybáři přes 9 tisíc ks a téměř 16 tisíc kg candátů. Velký nárůst v porovnání s předchozím rokem jsme zaznamenali také u štiky (1 613 ks, nárůst o více než tisíc kusů). To je dobře, neboť vysazování násad dravé ryby věnujeme v posledních létech velkou péči, ať již je řeč o kvalitě a velikosti násad, nebo o jejich distribuci.

ObrázekNedozírná hladina Orlické přehrady ukrývá své poklady pod závojem ranní mlhy

Rovněž ÚN Trnávka vykázala v loňském roce dlouhodobě vyrovnané úlovky. Poměrně hojné byly úlovky cejnů, nárůst zaznamenaly úlovky okouna, pěkné byly i úlovky lososovitých ryb.

Na ÚN Trnávka lze v jarním období s úspěchem aplikovat lov cejnů "na angličáka"

Výrazný nárůst úlovků můžeme konstatovat i na Veslařském kanálu v Račicích, kde byl zaznamenán nejvyšší počet ulovených kusů ryb v celé historii. Zvláště potěšující je nárůst počtu lovených candátů. Zdá se, že se nám díky pravidelnému vysazování kvalitních násad podařilo založit stabilní populaci této mezi rybáři populární ryby (dříve se zde candáti nevyskytovali). V porovnání s předchozími roky byly vysoké i úlovky okounů. Opravdu velký nárůst úlovků bylo možné sledovat u lososovitých druhů ryb, kde bylo dosaženo nejlepších výsledků za celé sledované období, a to zejména z důvodu příznivých podmínek pro lov ryb pod ledem v lednu a únoru minulého roku. Podobně jsme na tom s úlovky štiky. Opět padl historický rekord, přinejmenším co se týče celkové hmotnosti zde ulovených štik (86 ks, 230 kg).

Kouzlo lovu na dírkách na zamrzlé ploše VK Račice

Také náš oblíbený rybník Dolejší vykazuje vyrovnané množství chycených ryb. Pěkné byly především úlovky kapra (druhé nejvyšší v historii) a amura, ale domníváme se, že na rybáře čeká pod hladinou ještě řada překvapení – především v podobě druhově pestré obsádky vč. dravých druhů ryb.

Velký kapr na malém revíru  - to je rybník Dolejší ve Zvíkovském Podhradí

A to nejlepší jsme si nechali na konec: jediný pstruhový revír Rady ČRS, Morava 24, v loňském roce přímo exceloval a padly veškeré myslitelné rekordy. Zvláště nás potěšily vysoké úlovky pstruha obecného a dále vysoká průměrná kusová hmotnost lovených salmonidů: 0,44 kg u pstruha obecného, nebo 0,6 kg u pstruha duhového.

Průměrná hmotnost uloveného potočáka 0,44 kg - není to paráda?

Přejeme všem našim rybářům, aby vstoupili do nové sezóny pravou nohou a dosáhli přinejmenším tak dobrých výsledků, jak to naznačují statistiky za poslední rok.

 

Ing. Pavel Vrána, Ph.D.

Hospodářské oddělení sekretariátu Rady ČRS

Do ztracena
Poster

Rybařina včera a dnes

Datum: 28.03.2018

„Před dvaceti lety, jó, to bylo chytání, to se s dneškem nedá srovnat“.

Tuhle větu má mnoho z nás ve svém slovníku nebo ji pravidelně slýchá od svého okolí.  Je to ale skutečně pravda? Bylo opravdu v našich revírech víc ryb, větších a bojovnějších, nebo si s námi jen pohrávají vzpomínky, kdy rádi uchováváme zážitky z úspěšných lovů a na hodiny bez záběru rádi zapomínáme?

V následujícím článku porovnáme hlavní ukazatele ČRS z uplynulého roku s rokem 1998.

„Dneska je rybářů mnohem víc než dřív, ryby nemají klid a u vody je problém najít místo“.

Počet členů se v posledním čtvrtstoletí v podstatě nezměnil. V roce 1998 bylo členy ČRS 247.436 rybářů, v uplynulém roce o něco málo méně – evidujeme 246.410 členů. U prodaných povolenek je to o něco větší rozdíl – v roce 1998 bylo prodáno 212.294 mimopstruhových a 16.720  pstruhových povolenek, za uplynulý rok to bylo 207.356 mimopstruhových a 13.542 pstruhových povolenek. Tento mírný pokles samozřejmě nevypovídá nic o frekvenci návštěv revírů jednotlivými rybáři, ale celkově je počet rybářů dlouhodobě stabilní a kolísá jen v rámci maximálně jednotek procent. Stejně tak je stabilní počet místních organizací, z 478 MO v roce 1998 jejich počet vzrostl na 485 v loňském roce.

„Svaz dlouhodobě přichází o revíry, za chvíli nebude kde chytat!“

Tento předpoklad se jednoznačně nezakládá na pravdě. Samozřejmě je pravda, že tím, že většinu revírů Svaz nevlastní, občas se jejich majitel rozhodne pro jejich jiné využití. Stejně tak ale ČRS získává další revíry. Čísla hovoří jasně – v roce 1998 hospodařil ČRS na 30.260 hektarech mimopstruhových a 3.185 hektarech pstruhových revírů. V uplynulém roce to bylo 31.784 hektarů mimopstruhových a 3.311 hektarů pstruhových revírů – za posledních dvacet let se tak počet sportovních revírů zvýšil o 1.700 hektarů.

„Dříve se zarybňovalo mnohem více než teď!“

ObrázekDalší poměrně výrazný omyl. Zarybnění každoročně stoupá, a to ve všech sledovaných hodnotách. Začněme celkovými počty – v roce 1998 bylo vysazeno do našich revírů 8.994.994 kusů ryb o celkové váze 2.242.976 kilogramů. V roce 2017 už to bylo 13.619.752 kusů ryb o celkové váze 3.197.865 kilogramů. To je nárůst o 51% v počtu a 42% ve váze! Největší podíl na tom má samozřejmě násada kapra, která dlouhodobě tvoří přibližně 80% násady (počítáno vahou, nikoli počtem kusů – v kusech je kapr v menšině, pro 2017 tvořil kapr v kusech jen 18% násady). Ve sledovaném období počet vysazených kaprů stoupl o 20% (na 2,48 milionu kusů), ale ještě výraznější „nárůst“ byl v jeho průměrné vysazované velikosti, která se zvýšila o 52%.  Co rozhodně není pravda je to, že se kapr vysazuje čím dál více na úkor ostatních druhů ryb; počet vysazovaných „nekaprů“ stoupl o 60% na 11 milionů kusů.

Svaz vzdal vlastní produkci ryb, přichází o chovné rybníky“

Není to pravda. V posledních dvou dekádách naopak počet chovných rybníků a odchovných zařízení mírně stoupl – z výměry 2.261 hektarů (rok 1998) na 2.324 hektarů (rok 2017). Stejně tak se zvedla i jejich produkce – z 1.165.177 kilogramů na 1.237.312 kilogramů ročně.

"Je to samé omezení, rybář už nesmí skoro nic..."

V posledních dvaceti letech opravdu rybářský řád doznal určitých změn, které reflektují současné trendy. Nelze ale jednoznačně říci, zda je k rybáři přísnější nebo naopak více benevolentní. Málokdo si dnes vzpomene, že před dvaceti lety byl na mimopstruhových (!) revírech zakázán lov ryb v období od 16. března do 15. června (s výjimkou několika málo revírů, převážně velkých řek). Tehdejší míry kapra (35 cm), candáta (40 cm), parmy (35 cm), pstruha duhového a sivena (oba 23 cm) se zvýšily, minimální míra se snížila jen u místy přemnoženého sumce (z 90 cm na 70 cm). Lov ryb 24h denně nebyl povolen nikde (pro srovnání - v současnosti je v letním období povolen na více než 13.000 hektarech z celkem 30.000 hektarů v MP režimu!). Výrazně se zvýšil i počet revírů s povoleným lovem z lodí. Na pstruhových vodách byl omezen počet úlovků, na více než 200 revírech je zavedena horní míra kapra 70 cm. Na mnoha revírech je nově zaveden lov ryb na dírkách, vznikají lovná místa vhodná pro handicapované rybáře.

„Povolenka je čím dál tím dražší!“

Ano, proti tomu nejde nic namítnout, alespoň pokud mluvíme v absolutních číslech. Pokud budeme mluvit v cenách relativních, které zohledňují inflaci, nárůst průměrných platů a další faktory, už to tak jednoznačné nebude. Ponechme stranou brigády, jejichž výši si stanoví sama místní organizace a udělejme kalkulaci členského příspěvku a celosvazové MP povolenky. V roce 1998 byla cena členské známky 150 Kč a cena CSMP povolenky 950 Kč, dohromady tedy 1.100 Kč. O dvacet let později je členská známka za 500 Kč a CSMP povolenka za 2.100 Kč, dohromady tedy 2.600 Kč. K porovnání použijeme nejjednodušší možný výpočet – vzhledem k průměrnému hrubému příjmu obyvatel ČR. V roce 1998 byl 11.801 Kč měsíčně, cena známky s povolenkou tedy činila 0,77% ročního platu. V roce 2017 je průměrný plat 29.050 Kč, cena známky s povolenkou tedy činí 0,74 % ročního platu. Porovnáme-li místo průměrného platu jeho medián (tedy nejčastější výši mzdy místo jeho průměru), vyjde to podobně – v obou případech je to přibližně 0,8% roční mzdy. Ceny povolenek vzhledem k inflaci a průměrnému platu tedy zůstávají dlouhodobě bez výraznější změny, ačkoli roste počet a váha vysazených ryb. 

„Úlovky jsou každý rok nižší!“

Ano, to je pravda. Vykazované úlovky na mimopstruhových i pstruhových revírech dlouhodobě klesají – v roce 1998 byly celkové úlovky na MP revírech 2.803.038 kilogramů a na P revírech 127.485 kilogramů. V roce 2017 jsou úlovky na MP revírech 2.564.531 kg (pokles o 8,5%) a na P revírech 74.470 kg (pokles o 41%). Ačkoli průměrná velikost ponechaných úlovků výrazně narostla u MP revírů z průměrných 1,21 kg na 1,76 kg (nárůst o 45%) a u P revírů z 0,38 kg na 0,53 kg (nárůst o 39%), v počtu ponechaných kusů je vidět výrazný pokles. Proč to tak je, pokud do revírů ČRS vysazuje čím dál tím víc ryb, jak bylo výše řečeno? Faktorů je celá řada, není možné ukázat na jednoho „viníka“. Pokusím se nastínit několik nejdůležitějších.

  1. Rozmach „chyť a pusť“, protektivní opatření – zvyšování míry ryb a podobně.

Ačkoli je tento sportovní přístup jednoznačně pozitivním trendem, výkazy ve statistikách, ze kterých vychází přehledy o úlovcích jsou tímto přístupem jednoznačně deformovány. Je nutné připomenout, že do statistik se samozřejmě projeví ryby ponechané, nikoli ryby ulovené. Před dvaceti lety většina ulovených mírových ryb putovala na stůl a ve statistikách se tak objevila. V tuto chvíli velká část mírových ryb je následně puštěna zpět – a vrací se do revíru bohatší o zkušenost s háčkem (= podruhé se chytá hůře), nebo v horším případě poškozená a následně hyne (i přes veškerou péči je nutné s určitým procentem úmrtnosti u puštěných ryb počítat, třeba díky sekundárnímu zaplísnění při manipulaci, vyčerpání po zdolání, díky kterému se stává jednodušší obětí predátora... )

  1. Predátoři

Kormorán, vydra. První do české přírody nepatří historicky téměř vůbec, druhá ne v současných počtech. Před dvaceti lety byl kormorán v ČR téměř nevídaný pojem, dnes nám přes zimu likviduje ryby za více než 60 milionů (počítáno ve sportovních revírech ČRS, viz článek Kormorán velký... a proč ho rybáři nemají rádi). Obsádku některých revírů, zejména pstruhových, dokážou tito dva státem chránění predátoři snížit během jedné sezony (doslova) na nulu. Víc netřeba komentovat.

  1. Změna charakteru našich revírů

Ani člověk není zdaleka bez viny. Regulací říčních toků usnadňujeme kormoránům a vydrám práci, likvidujeme přirozené úkryty, snižujeme migrační prostupnost. Ačkoli se situace pomalu obrací k lepšímu, bude to běh na dlouhou trať. (Zajímavý článek o vydře napsal hospodář MO ČRS Králíky pan Jiří Vidrma - Fenomén vydra říční).

  1. Příliš čistá voda

Na první pohled krásně čistá voda není pro ryby vždy optimální. Masivní výstavbou malých čističek odpadních vod (ČOV) jsme sice vodu na první pohled vyčistili, ale i od přínosných živin – organických látek, na které jsou napojeny mikroorganismy, patentky, pakomáři a další důležité složky potravního řetězce ryb. Čistá voda je tak mnohem méně úživná, navíc nejsme schopni se zbavit všech chemických látek,  farmakologických reziduí a hormonů, které ovlivňují chování ryb (snadnější oběti predátorů) a v krajních případech způsobují jejich sterilitu. Optimálně by mělo být vysazování ryb pouze doplňkem přirozenému výtěru, který se podařilo v posledních dekádách na mnoha místech u mnoha rybích druhů potlačit.

Samozřejmě se nejedná o jediné faktory. Dala by se jich najít celá řada dalších, ale výše zmíněné jsou ty, které nejzásadnějším způsobem ovlivňují vykazovaný počet úlovků na našich revírech.

Závěr? Stav rybí obsádky na sportovních revírech je závislý na mnohem více faktorech než jen na prostém počtu vysazených ryb a jejich druhové struktuře. Cílem ČRS musí být udržet dlouhodobou „životaschopnost“ našich revírů a jejich rybích společenstev. A to nejen prostým vysazováním ryb v tržní velikosti, ale zejména vytvářením takových podmínek, které k dlouhodobé udržitelnosti povedou – maximální snahou u uchování genofondu počínaje a regulací nepřirozeného predačního tlaku konče. Každá generace členů Petrova cechu se tak musí potýkat s novými problémy a výzvami, aby se tento koníček podařilo uchovat i pro další generace.

Petrův zdar!

 

 

Tomáš Kočica

 

Do ztracena
Poster

Přebíráme z časopisu Rybářství - Daří se subjektům z řad rybářských spolků čerpat dotace z Operačního programu Rybářství?

Datum: 26.03.2018

Obrázek

Zdroj: časopis Rybářství http://www.casopisrybarstvi.cz/

Do ztracena
Poster

ČRS jednal s orgány státní správy o tom, jak zabránit šíření račího moru

Datum: 22.03.2018

Dne 21. 3. 2018 se na půdě Ministerstva životního prostředí sešli zástupci Českého rybářského svazu se zástupci významných státních institucí (Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny, Státní veterinární správa, České inspekce životního prostředí, krajské úřady, obce s rozšířenou působností, podnik Povodí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M.), aby jednali o problematice račího moru a možnostech omezení jeho šíření. Raci jsou důležitou složkou vodního ekosystému, ve kterém mají své těžko zastupitelné místo, navíc slouží i jako bioindikátory kvality vody. Proto je dobré, aby měli všichni naši členové dostatek informací o klíčové nemoci, která hubí naše raky.

 

Račí mor je vysoce infekční onemocnění způsobované oomycetou Aphanomyces astaci a k nám se dostal ze Severní Ameriky v 19. století.

Napadá pouze raky (a kraby). Pro všechny naše chráněné (původní) druhy raků (rak kamenáč, rak říční, rak bahenní), je toto onemocnění neléčitelné a smrtelné.

ObrázekZbytky raků uhynulých v důsledku račího moru

Hlavním zdrojem infekce jsou nepůvodní invazní druhy raků (především rak pruhovaný a rak signální), kteří se dnes hojně vyskytují v řadě větších toků a nádrží. Tyto nepůvodní druhy jsou většinou již nakažené račím morem, ale dokážou s ním žít, přičemž se z jejich těl uvolňuje velké množství spor, které mohou infikovat další raky. Spory se šíří vodou, ale mohou ulpívat na všem, co se ve vodě pohybuje a ve vlhku pak mohou přežít i celé týdny.

 

Na úrovni odlovů ryb a distribuce rybích násad byla přijata příslušná managementová opatření k omezení rizika přenosu nákazy.

 

Nicméně, bylo konstatováno, že také všichni sportovní rybáři mohou dodržováním následujících tří bodů sami přispět ke zdraví populace našich původních raků:

 

  1. HYGIENA:

 

Brodící boty a veškeré nářadí, které přijde do styku s vodou (podběrák, šňůra), je po ukončení lovu třeba:

  1. mechanicky očistit od nečistot (bahno) a
  2. nechat dokonale vyschnout, nejlépe na slunci, kde se k suchu přidávají i účinky UV záření. Spory nejsou schopny přežít dokonalé vysušení (ale pozor, mohou snadno přežít i v mírném vlhku – třeba v podrážce).
  3. Tam, kde není možné z časových důvodů zaručit dokonalé vysušení, lze použít:
  • jiné brodící boty/nářadí
  • ošetření horkou vodu (nejlépe v kombinaci s následným vysušením)
  • ošetření chemickými dezinfekčními prostředky, jako je:
    • Persteril 36% (dávkování: 5 ml Persterilu na 995 ml vody a nechat působit 30 minut)
    • Virkon S (dávkování 3 g na 1 litr vody a nechat působit po dobu 30 minut)
    • Savo v koncentracích doporučovaných výrobcem pro dezinfekci povrchů.

 

  1. POSTUP TOKEM/PODÉL TOKU PŘI LOVU RYB:

 

Z hlediska prevence šíření račího moru je ideální postupovat revírem vždy od pramene směrem k ústí toku. Je to celkem logické opatření – nepůvodní druhy raků většinou putují proti proudu toku a zarazí se u prvního jezu – nad něj se nedostanou, nebo se značným zpožděním. Také spory račího moru se mohou pohybovat pouze po proudu. Proto se většinou v horní části revíru drží naše původní druhy raků, zatímco ve spodních částech revíru se již mohou vyskytovat spory račího moru.

 

Chce-li zodpovědný rybář navštívit více revírů a mezi nimi také revír, kde již byl račí mor prokázán, je dobré postupovat v tomto pořadí: jako první navštívit revíry bez račího moru a teprve nakonec revíry, kde se račí mor vyskytuje. Opět, celkem logicky, lze počítat s tím, že kdybychom zvolili opačný postup, mohli bychom zanést spory račího moru do dosud nepostižených revírů.

 

Na dokonalé vysušení brodících bot a nářadí a případnou desinfekci by měli pamatovat především ti rybáři, kteří cestují mezi jednotlivými rybářskými revíry.

 

O dodržování těchto preventivních opatření žádáme zvláště rybáře, kteří se pohybují v rybářských revírech, kde byl v nedávné době račí mor prokázán. Z našich potoků je to například Radotínský potok 1, kde byl račí mor prokázán v minulém roce 2017 v oblasti pod vysokým jezem u Mašková mlýna (nad zastávkou MHD Cikánka).

 

  1. VČASNÉ HLÁŠENÍ PODEZŘENÍ NA VÝSKYT RAČÍHO MORU:

 

Najdete-li v toku uhynulé či viditelně právě hynoucí raky, nebo raky, pohybující se v revíru v průběhu dne (s výjimkou podzimu, kdy se pohybují revírem za účelem hledání partnera), raky nikam nepřemísťujte a neprodleně informujte o tomto nálezu místně příslušný územní svaz, nebo krajskou veterinární správu. K informaci můžete přidat fotodokumentaci, GPS nálezu atd. Včasné nahlášení může zachránit račí životy.

 

Ing. Pavel Vrána, Ph.D.

Sekretariát Rady ČRS

Do ztracena
Poster

Příroda kolem nás: Vědomostní a fotografická soutěž pro děti a mládež

Datum: 20.03.2018

Letošní ročník souteže „Příroda kolem nás“ , organizovaná Středním odborným učilištěm včelařským – Včelařským vzdělávacím centrem o.p.s. ve spolupráci Českým rybářským svazem, Českým svazem včelařů, Českým zahrádkářským svazem, Českomoravskou mysliveckou jednotou a Českým svazem chovatelů byl spuštěn.

Jedná se o společný projekt se zaměřením na děti a mládež s cílem přiblížit mladé generaci kouzla a taje rybářství, včelařství, zahrádkářství, myslivosti a chovatelství.

Soutěže probíhají paralelně ve dvou oblastech – první z nich, zaměřená na vědomosti formou elektronického kvízu je dostupná na  www.souvnasavrky.cz/elektronicka-soutez. Zúčastnit se jí mohou děti a mládež od 11 do 16 let (včetně) vyplněním 75 odpovědí na výše zmíněné adrese, kde je možné najít i bližší informace k samotné soutěži. Nejlepší řešitelé získají pozvánku na výstavu Natura Viva, kde také proběhne její vyhlášení – tři nejlepší účastníci získají náležité ocenění. Úspěšní soutěžící budou také pozváni do Včelařského vzdělávacího centra v Nasavrkách, aby v zajímavých disciplínách a soutěžích prověřili svoje znalosti o naší přírodě.

Vyplnit znalostní kvíz je možné od 1. března do 15. dubna 2018.

Zároveň s vědomostní soutěží probíhá historicky první ročník fotografické soutěže Příroda kolem nás, které se mohou účastnit mladí fotografové ve dvou věkových kategoriích – studenti druhých stupňů základních škol a studenti středních škol a gymnázií.

Každý fotograf může na adresu janousek@souvnasavrky.cz zaslat až tři soutěžní fotografie (soutěž začíná 1.4.2018 a končí 30.11.2018), z nichž odborná porota složená ze zástupců organizujících svazů vybere 12 nejlepších fotografií z každé kategorie, jejichž autoři budou po vyhlášení odměněni.

Další informace o soutěžích budou průběžně  zveřejňovány zde.

Všem účastníkům přejeme hodně štěstí!

Obrázek

Do ztracena
Poster

Blíží se termín pro podání žádosti o dar ČOV na podporu sportovní rybářské mládeže

Datum: 15.03.2018

31. březen 2018 je poslední den, kdy mohou místní organizace ČRS podat žádost o finanční dar na podporu sportovní činnosti rybářské mládeže z prostředků Českého olympijského výboru.

Finanční dar, poskytnutý Českým olympijským výborem, bude rozdělován mezi místní organizace ČRS letos naposledy. Tyto prostředky, určené na rybářský mládežnický sport, pochází ze zákonem předepsaných odvodů pro provozovatele loterií a kurzových sázek, které umožnily těmto subjektům uplatnit daňovou slevu za dary poskytnuté Českému olympijskému výboru. Z důvodu legislativních změn (novela Zákona o hazardních hrách, která vstoupila v platnost 1.1.2017) není toto zvýhodnění nadále možné uplatnit a není tak možné z něj další finance čerpat.

V loňském roce vyčerpalo 63 místních organizací ČRS 1 847 186 Kč a na letošní rok zůstává k čerpání 801 892 Kč.

ObrázekTyto prostředky mohou místní organizace čerpat podle pravidel schválených Republikovou radou ČRS. Veškeré informace o pravidlech čerpání daru naleznete na našich webových stránkách.

 

Finance získané z tohoto daru je možné použít na úhradu nákladů při pořádání rybářských závodů pro děti a mládež, úhradu nákladů spojených s účastí dětí a mládeže na rybářských závodech jiného pořadatele nebo náklady na potřebné materiálové zabezpečení - poháry, medaile, diplomy, rybářské ceny, pruty, navijáky, vlasce, šňůry a další sportovní vybavení.

Místní organizace byly o možnosti tyto finance čerpat informovány prostřednictvím územních svazů.

Doufáme, že i letos bude o dar ČOV velký zájem a pomůže těm MO, které se věnují sportovní činnosti dětí a mládeže, zajistit potřebné financování jejich činnosti.

 

Ing. Jana Zemánková

vedoucí oddělení sportu a mládeže 

z 583

© Copyright, Český rybářský svaz, z. s., Nad Olšinami 282/31, 100 00 Praha 10, 2003 - 2018, Všechna práva vyhrazena
Zásady používání webu a ochrana osobních údajů na webu