Na stejném místě a ve stejném termínu proběhla dvě světová mistrovství v LRU feeder – 15. MS národů a historicky 1. MS hendikepovaných. Obě akce provázely mimořádně obtížné podmínky s minimem ryb. Česká reprezentace se s nimi dokázala vyrovnat se ctí a vybojovala 6. místo mezi národy a 4. místo v individuálním závodě hendikepovaných.
V neděli skončilo 15. mistrovství světa národů v LRU feeder a celé družstvo se vydalo zpět domů. Letošní šampionát bohužel zanechal u mnohých účastníků spíše rozporuplné dojmy, a to především kvůli podmínkám na trati i samotné organizaci závodů. V určitých momentech se soutěž pohybovala na hraně toho, co lze ještě označit za rybářský sport, a toho, co už připomínalo spíše trápení a náhodný lov.
Závody se konaly na kanále Ostellato, kde se tradičně chytá od srpna do konce roku, kdy sem najíždí ryby. V tomto termínu však bylo ryb minimum, což se výrazně promítlo jak do tréninků, tak do samotného závodu. Výsledkem bylo velké množství nulových úlovků – za tři závodní dny zůstalo bez ryby celkem 102 závodníků, což je na mistrovství světa extrémní číslo. O to více vyniká, kolik úsilí, času a finančních prostředků musí týmy investovat, zejména ty z větší vzdálenosti či jiných kontinentů.

Za český tým je však potřeba vyzdvihnout skvělou spolupráci a přístup všech členů. Tréninky byly psychicky velmi náročné – závodníci, kteří jsou zvyklí na vody plné ryb, se museli vyrovnat s minimem záběrů. Někteří přitom nezažili více než dva roky situaci, kdy by odešli od vody bez úlovku, a nyní během tří dnů tréninku chytili jedinou rybu.
První závodní den se českému týmu nevydařil podle představ – v jednom sektoru se nepodařilo ulovit žádnou rybu, což znamenalo průběžné 15. místo. Letos se přitom šampionátu zúčastnil rekordní počet 29 národů. Po prvním dni tým upravil taktiku a zaměřil se především na maximální koncentraci a trpělivost. Často totiž rozhodoval jediný záběr, který mohl přijít například až deset minut před koncem pětihodinového kola.
Klíčovým cílem bylo vyhnout se nulovým výsledkům – tedy aby každý z pěti závodníků dokázal ulovit alespoň jednu rybu. To se druhý i třetí den podařilo. Druhý den navíc pomohly tzv. bonusové ryby k posunu na průběžné 7. místo. Boj o medaile byl sice už spíše teoretický, ale cílem bylo posunout se co nejvýše.

Třetí závodní den český tým opět zlepšil výkon a propracovaná taktika slavila úspěch. Bohužel v závěru sehrála roli i potřebná dávka štěstí – v posledních 30 minutách rozhodly velké náhodné úlovky soupeřů, které posunuly český tým o několik příček níže. Nakonec se podařilo posunout už jen o jedno místo na celkové 6. místo, přičemž výkon by za jiných okolností stačil i na 4. příčku.
Přesto patří celému týmu velké uznání. Závodníci i realizační tým ve složení Josef Konopásek, Jan Vojta, Petr Daniš, Jakub Šabata, Jan Zavřel, Martin Janečka, státní trenér Michal Porteš a asistenti trenéra Rudolf Tichý a Jiří Bauer dokázali flexibilně reagovat na extrémní podmínky a přizpůsobit se zcela odlišnému stylu lovu. Právě tato schopnost je klíčová pro boj s nejlepšími týmy světa.
Individuálně se blýskl zejména Josef Konopásek, který obsadil celkové 7. místo a potřetí v kariéře se umístil v top 10 mistrovství světa. Poslední den se navíc Martinu Janečkovi podařilo vyhrát svůj sektor.
Umístění českých závodníků:
Děkujeme celému týmu za reprezentaci a dosažené výsledky.

Současně se na stejném místě a vodě konalo také historicky první mistrovství světa hendikepovaných v LRU feeder, kde měla Česká republika své zastoupení v podobě Jana Seidla. Také on měl výrazné výhrady k organizaci tohoto šampionátu.
Přestože tréninky probíhaly ve velmi obtížných podmínkách, vstoupil Jan Seidl do závodu skvěle a v prvním kole obsadil výborné 3. místo. Ve druhém závodě bohužel o jednu příčku klesl, což v konečném součtu znamenalo celkové 4. místo – krásný výsledek, byť nepopulární „bramborová“ pozice.
Za jeho výkon patří velká gratulace jak samotnému závodníkovi, tak i jeho realizačnímu týmu.
Michal Porteš (státní trenér), Jan Seidl, za ČRS Petra Hnízdilová, Lukáš Mareš



