Bivakování, táboření a pobyt u vody – proč na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď?
Český rybářský svaz se v poslední době stále častěji setkává s dotazy rybářů týkajícími se bivakování, přespávání u vody, táboření nebo delšího pobytu na rybářských revírech. Mnozí očekávají jednoznačnou odpověď na otázku, co je a není dovoleno. Ve skutečnosti však tato problematika není zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Je třeba si uvědomit, že zákon o rybářství upravuje především výkon rybářského práva. Stanoví mimo jiné oprávnění držitelů platné povolenky k lovu ryb vstupovat za podmínek stanovených zákonem na pobřežní pozemky a užívat je v nezbytném rozsahu pro výkon rybářského práva. Samotný zákon o rybářství však komplexně neupravuje otázky přespávání, bivakování nebo táboření u vody.
Právě zde vstupují do hry další právní předpisy, které mohou situaci významně ovlivnit. V závislosti na konkrétním místě může být rozhodující například zákon o lesích, zákon o ochraně přírody a krajiny, předpisy upravující ochranu vodních zdrojů nebo pravidla vztahující se ke zvláště chráněným územím. Významnou roli mohou sehrát také obecně závazné vyhlášky obcí, návštěvní řády chráněných území, pravidla vlastníků či správců pozemků nebo další místní omezení. Některé lokality navíc podléhají zvláštním režimům z důvodu ochrany přírody, bezpečnosti nebo správy vodních děl.
Je rovněž třeba připomenout, že oprávnění držitele povolenky vstupovat na pobřežní pozemky je spojeno s výkonem rybářského práva. Pokud se osoba na pozemku zdržuje z jiného důvodu než v souvislosti s lovem ryb, posuzuje se její pobyt podle obecných právních předpisů upravujících pobyt v přírodě a na ochranu vlastnického práva. V řadě případů proto může vlastník nebo oprávněný uživatel pozemku požadovat, aby se na jeho pozemku bez právního důvodu nezdržovala. Současně je však třeba respektovat, že právní režim jednotlivých pozemků se může lišit a vždy záleží na konkrétních okolnostech daného místa.
Právě proto není možné vydat jedno univerzální stanovisko, které by bylo bez výjimky použitelné pro všechny rybářské revíry a všechny lokality v České republice. Situace se může lišit nejen mezi jednotlivými kraji, ale někdy i mezi sousedními revíry nebo různými částmi téhož revíru.
Určitou nejasnost přináší i skutečnost, že právní předpisy zpravidla pracují s pojmy, jako jsou bivakování, táboření nebo stanování, jejichž praktické vymezení nemusí být vždy jednoznačné. To následně vede k rozdílnému výkladu v jednotlivých lokalitách i mezi různými správními orgány. Rybáři se proto mohou setkat s odlišným přístupem podle toho, kde se právě nacházejí.
Český rybářský svaz si je této situace dobře vědom a dlouhodobě se jí zabývá. Problematiku konzultujeme s příslušnými státními orgány již několik měsíců a hledáme cesty, jak rybářům poskytnout co nejpřesnější a současně prakticky využitelné informace. Velmi vítáme, že se touto otázkou aktivně zabývá také Ministerstvo zemědělství, do jehož působnosti spadá nejen zákon o rybářství, ale také zákon o lesích a oblast hospodaření státních podniků povodí, které na řadě lokalit vykonávají správu vodních děl a přilehlých pozemků. Ministerstvo zemědělství současně vykonává metodické vedení obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při výkonu státní správy na úseku rybářství, a jeho metodická stanoviska a doporučení proto představují důležitý podklad pro sjednocování správní praxe. Cílem probíhajících jednání je přispět k větší srozumitelnosti pravidel, sjednocení terminologie a vytvoření metodických doporučení, která pomohou jak rybářům, tak orgánům veřejné správy při posuzování jednotlivých případů.
Do doby, než budou k dispozici další výstupy z probíhajících jednání nebo metodická doporučení příslušných orgánů, doporučujeme rybářům, aby se před plánovaným přespáním nebo delším pobytem u vody vždy seznámili s podmínkami platnými pro konkrétní lokalitu. Vedle rybářského řádu je vhodné věnovat pozornost také případným informačním tabulím, místním zákazům nebo omezením vyplývajícím z obecně závazných vyhlášek obcí, návštěvních řádů chráněných území nebo pravidel vlastníků či správců dotčených pozemků.
Pokud je to možné, doporučujeme pro přenocování využívat oficiální kempy, tábořiště nebo jiná místa určená k tomuto účelu. Lze tak předejít případným nedorozuměním nebo komplikacím souvisejícím s odlišnými pravidly platnými v jednotlivých lokalitách.
Jakmile bude mít Český rybářský svaz k dispozici nové relevantní informace nebo metodická doporučení příslušných orgánů, bude o nich své členy i ostatní rybáře neprodleně informovat prostřednictvím svých komunikačních kanálů.
Děkujeme všem rybářům za trpělivost, ohleduplný přístup k přírodě a respektování práv ostatních uživatelů krajiny i vlastníků pozemků. Jsme přesvědčeni, že právě odpovědné chování každého rybáře je nejlepším předpokladem pro zachování dobrých vztahů s vlastníky pozemků, správci území i veřejností a současně pro zachování co nejširších možností výkonu rybářského práva i do budoucna.
Petrův zdar!
