Text: Jan Štípek, foto: David Štrunc

Předesílám, že rozhodně nechci tímto příspěvkem vyvolávat polemiku na téma lovná míra štiky, ani zpochybňovat rozhodnutí některých uživatelů rybářských revírů o jejím navýšení. Nicméně mi nedá, abych nahlas, i s ohledem na mé 42leté profesní zkušenosti v rámci ČRS, o smyslu tohoto opatření popřemýšlel. Je jen na čtenáři, zda tyto úvahy přijme, či odmítne.

O co tedy jde: zákonná míra štiky je 50 cm. V některých případech ji uživatelé revíru „zvedli“ na 60 cm. Předpokládám, že důvodem takového rozhodnutí byla snaha dosáhnout posílení početních stavů větších štik. Zdánlivě to má logiku – pokud si rybář může ponechat štiku až nad 60 cm, ve vodě zůstanou štiky mezi 50 a 60 cm, které by jinak rybáři mohli od vody odnést. Ve vodě by tedy hypoteticky mělo být více větších štik.

A nyní trochu teoretizujme, jaká může být skutečnost. Vycházím z následujících faktů: štika je ryba teritoriální, vázaná na určitou délku břehové linie. Je pro ni důležitější délka břehů (čím členitější, tím lepší), než výměra vodní plochy. Je to zároveň kanibal, a to už od zhruba 4 cm délky (kdo se někdy zabýval chovem rychlené štičky, dobře ví, o čem mluvím).

I v dospělosti běžně napadne a pozře jinou štiku, obvykle až do poloviny své velikosti; své teritorium si hájí. A čím je větší, tím rozsáhlejší prostor si vymezuje a menší konkurenční štiky likviduje. Také platí, že menší štiky rostou rychleji než ty větší.

Štika se živí hlavně drobnějšími rybami, pro něž je potravou převážně zooplankton. Čím více štik, tím méně planktonožravých ryb, a proto více zooplanktonu.  A více zooplantonu zase znamená méně fytoplanktonu a ve výsledku čistější vodu. Na první pohled do sebe všechno správně zapadá.

Výsledek? Menší počet štik

Jenže: čím větší štiky ve vodě budou, tím by jich mělo být na počet méně. Rostoucí štiky budou zvětšovat svoje teritorium, což znamená, že jedna štika bude potřebovat stále větší délku břehové partie.  Co se stane s menšími štikami, které se už jaksi „nevejdou“? Jednoduché – větší je zlikvidují. Pravděpodobným výsledkem tedy bude menší počet štik v revíru, ovšem ve větší velikosti. Menší štiky zkrátka budou chybět. Je tohle cíl?

Pokud chceme chránit štiku, nebylo by smysluplnější, než zvýšit míru o 10 cm, přemýšlet nad omezením způsobů lovu? Je opravdu nutné lovit na trojháčky, malé živé rybky, atd., ale i dokola lovit a pouštět dravce jen pro zábavu rybáře? (pokračování na stránkách iRybarstvi.cz)

irybarstviodkaznaclanek